Předchozí (735)  Strana:736  Další (737) |
|
|||
736
|
|||
|
|||
čím, s čím: smyslem, se smyslem (ztřeštění).
Kom., D. 2. Pominutí, n., die Wasserscheu. Rk.
Pominutina, y, f.. die Wasserscheu. Rk.
Pominutosť, i, f., vzteklosť, die Wuth. —
P., nedostatek paměti, die Besinnungslosig- keit. Marek. Pominutý ; pominut, a, o, übergangen. —
čím: mlčením (přešlý), verschwiegen, V.; smyslem (n. vůbec pominutý) = bláznivý, wahnsinnig. D. Vz Pominulý. Pomíření, n., die Pacifikation. Šm.
Pomířiti = smířiti. Šf.
Pomírný, genügsam, massig. Rk.
Pomisati = pomizeti, zmizeti, verschwin-
den (zastr.) Chuť náboženstvie pomiše. Výb. I. 780.
Pomísiti, vz Pomíchati.
Pomístný, Lokal-. P. jména, die Orts-
namen, topica. Šf. Rozp. 72. Praha, Řím, Vídeň. Vz Bž. 66., 68. Pomíšený; -en, a, o, vermengt. Vz Po-
míchati. Pomíška, y, f., die Verwirrung. Mnozí
pro různice kacířů na p-ky přicházejí. Sš. II. 368.
Pomítání, n., das Wegwerfen, Nieder-
werfen, Uiberwinden. Jel. Pomítati, vz Pometati.
Pomíti, vz Pojměti.
Pomítko,a, n., malé p ometlo, šatní štětka,
die Kleiderbürste. Reš. Pomjačgat, beschmieren. U Frydku. Tč.
Pomjantati, verfitzen. Má hlavu pom-
jantanú. Na Ostrav. Tč. Pomknouti, ul, ut, utí a pomku (zastr.),
pomkl, mčen, ení; pomykati: pomykovati = postrčili, weiter rücken, weg-, auf-, ab-, ver- schieben, aufrücken; navésti, veranlassen. Pomkni výše (posedni). D. Pomykej (i. e. se n. sebou) = hýbej se, jdi. Na Slov. Rybay. — čím: stolicí, stolem (postrčiti). Us. Aby tebou pomykali (smýkali). Br. — co kam : stůl ke zdi. D. Někoho k něčemu pomy- kali (naváděti). D. — se =jíti, poddati se dále. Koll. Vezmi ten chléb, ať se tu nepo- myká, dass es da nicht herumgeworfen werde. U Opav. Klš. — se odkud s čím. Zástup židovský z města s meči, s noži sě pomče. St. skl. Částky jejich od sebe se pomkly (pošinuly, hnuly), kdm. — co, se po čem kam. Pomykuj se po lavičce ke mně. Koll. Zjevně je (dvě ženě) po městě pomycevše přes zeď je vrhli. BO. Pomknutí, n , postrčení,verrückung, Auf-
schiebung. Jg. Pomknutý ; -ut, a, o, verrückt, verschoben.
— čím: smyslem. Šm. Pomlácení, n., das Abdreschen. — P.,
pobití, das Todtschlagen (mehrerer). Jg. Pomlácený; -en, a, o, altgedroschen, todt-
geschlagen. Jg. Pomládenčiti si, Junggesell sein.
Pomláska, vz Pomlázka.
Pomlasknouti, knul a kl, utí; pomlaštěti,
ěl, ění: pomlaskati, pomlaskávati, pomlasko- vati, schleckern, schmatzen. — komu: sobě. Ty si pomlaskneš (pochutnáš). Us. On kaž- dému pomlaskuje (lichotí). Na Ostrav. Tč. Kom. |
Pomláskovati, lépe: pomlázkovati, vz
Pomlázka, na pomlázku choditi, Ostereier
sammeln. Us. Pomlasta, y, m. a f., der Lecker, Näscher,
die Leckerin, Näscherin; der Speichellecker. Na Ostrav. Tč. Pomlátiti, il, cen, ení =poněkud mlátiti,
eine Zeit lang dreschen; vše zmlátiti, alles aufdreschen;potlouci, prügeln, todt schlagen. — abs. Pojď, drobet pomlátíme. — s kým. Pomlátil se mnou a odešel. — co, koho kde. Dnes jsme všecko obilí ve stodole po- mlátili. Pomlátil ho (potloukl) v hospodě. — koho čím: holí. Pomlázač, e, m., kdo na pomlázku chodí,
der Ostergeschenke sammelt, bettelt. Us. Marek. Pomlázeti se, el, ení = povlákati se,
mračiti se. sich überziehen. Nebe se po- mlází. D. Pomlázka, pomláska, y, f. P. od mláz,
mladiti, poněvadž z jara vše se mladí, Ld., cf. Mlází; z koř. mlz (v stb. mlbzenije = mulctus), Gb. Hl. 147.; chybně se slovo toto odvozuje od pamlska; tedy: pomlázka a ne: pomláska. P. znamená vlastně mladé proutí vrbové n. jílové (pentličkami ovázané), s kte- rým se v pondělí a úterý velikonoční po domech chodí; v Čech. také : šmerkust, šmer- kous, na Mor. mrskut (Hý.), na Slov. mláden- kování, eine Gerte mit Bändern geschmückt, welche man zu Ostern herumträgt um Oster- eier bittend. S. N. — P., dar, který se dává dětem o velikonoci kraslice sbírajícím; též kraslice a jiné dary, které děvčata mládencům dávají. Dostal jsem p-ky nebo šmerkustu. Na Policku. Kšá., Jg. Choditi po p-ce; dostati, dáti p-ky. Us. Das Ostergeschenk, die Schmeer- kost. Vz S. N. — P., jídla o velikonocích svěcená. Když kněz posvětil pomlázku, ne- stojím o jeho lásku. C. M. 335. Pomlázkář, e, m. = pomlázač.
Pomlázkovati, Ostereier sammeln. Šm.
Pomlázkový. P. vajíčko, das Osterei. Šm.
Pomlček, čku, m., vz Pomlk.
Pomlčení, n., ein kurzes Stillschweigen,
Stille. Stalo se p., es ward Stille. Us. S váž- ným P-ním poslouchá. Č. Po malém p. mluvil dále. Šm. Pomlčeti, el, ení; pomlčívati, pomlkati;
pomlkávati; pomlknouti, knul a kl, utí; po- mlkovati, ein wenig schweigen. — Málo po- mlčev mluvil dále. Us. — čeho. Kom. o čem. O ostatních výmyslech nových vy- kladačův a podobných nedověcnostech raději p. jest. Sš. L. 158. — jak dlouho. Moudrý pomlčí do času. BO. Pomlčka, y, f., znamení pomlku, die
Pause. Us. Hý. Pomlčky, in der Stille, vz Pomlk.
Pomléti, pomlíti, pomeli (-lu), mlel, et,
etí, en, ení, alles zu Ende mahlen. — co. Za hodinu všecko to obilí pomlel. Vz Mlíti. Pomlk, u, pomlček, čku, m. = pomlčení.
Zlob. Pomlkem, pomlčky = po tichu, in der Stille. Holý. — Jg. Pomlouvač, vz Pomluvač.
Pomlouvačnosť, i, f., vz Pomluvačnosť.
Pomlouvačný, nachrederisch, vz Pomlu-
vačný. |
||
|
|||
Předchozí (735)  Strana:736  Další (737) |