736

čím, s čím: smyslem, se smyslem (ztřeštění).
Kom., D.

2. Pominutí, n., die Wasserscheu. Rk.

Pominutina, y, f.. die Wasserscheu. Rk.

Pominutosť, i, f., vzteklosť, die Wuth. —
P., nedostatek paměti, die Besinnungslosig-
keit. Marek.

Pominutý ; pominut, a, o, übergangen. —
čím: mlčením (přešlý), verschwiegen, V.;
smyslem (n. vůbec pominutý) = bláznivý,
wahnsinnig. D. Vz Pominulý.

Pomíření, n., die Pacifikation. Šm.

Pomířiti = smířiti. Šf.

Pomírný, genügsam, massig. Rk.

Pomisati = pomizeti, zmizeti, verschwin-
den (zastr.) Chuť náboženstvie pomiše. Výb.

I. 780.

Pomísiti, vz Pomíchati.

Pomístný, Lokal-. P. jména, die Orts-
namen, topica. Šf. Rozp. 72. Praha, Řím,
Vídeň. Vz Bž. 66., 68.

Pomíšený; -en, a, o, vermengt. Vz Po-
míchati.

Pomíška, y, f., die Verwirrung. Mnozí
pro různice kacířů na p-ky přicházejí. Sš.

II. 368.

Pomítání, n., das Wegwerfen, Nieder-
werfen, Uiberwinden. Jel.

Pomítati, vz Pometati.

Pomíti, vz Pojměti.

Pomítko,a, n., malé p ometlo, šatní štětka,
die Kleiderbürste. Reš.

Pomjačgat, beschmieren. U Frydku. Tč.

Pomjantati, verfitzen. Má hlavu pom-
jantanú. Na Ostrav. Tč.

Pomknouti, ul, ut, utí a pomku (zastr.),
pomkl, mčen, ení; pomykati: pomykovati =
postrčili, weiter rücken, weg-, auf-, ab-, ver-
schieben, aufrücken; navésti, veranlassen.
Pomkni výše (posedni). D. Pomykej (i. e.
se n. sebou) = hýbej se, jdi. Na Slov. Rybay.
— čím: stolicí, stolem (postrčiti). Us. Aby
tebou pomykali (smýkali). Br. — co kam :
stůl ke zdi. D. Někoho k něčemu pomy-
kali (naváděti). D. — se =jíti, poddati se
dále. Koll. Vezmi ten chléb, ať se tu nepo-
myká, dass es da nicht herumgeworfen werde.
U Opav. Klš. — se odkud s čím. Zástup
židovský z města s meči, s noži sě pomče.
St. skl. Částky jejich od sebe se pomkly
(pošinuly, hnuly), kdm. — co, se po čem
kam. Pomykuj se po lavičce ke mně. Koll.
Zjevně je (dvě ženě) po městě pomycevše
přes zeď je vrhli. BO.

Pomknutí, n , postrčení,verrückung, Auf-
schiebung. Jg.

Pomknutý ; -ut, a, o, verrückt, verschoben.
— čím: smyslem. Šm.

Pomlácení, n., das Abdreschen. — P.,
pobití, das Todtschlagen (mehrerer). Jg.

Pomlácený; -en, a, o, altgedroschen, todt-
geschlagen. Jg.

Pomládenčiti si, Junggesell sein.

Pomláska, vz Pomlázka.

Pomlasknouti, knul a kl, utí; pomlaštěti,
ěl, ění: pomlaskati, pomlaskávati, pomlasko-
vati, schleckern, schmatzen. — komu: sobě.
Ty si pomlaskneš (pochutnáš). Us. On kaž-
dému pomlaskuje (lichotí). Na Ostrav. Tč.
Kom.

Pomláskovati, lépe: pomlázkovati, vz

Pomlázka, na pomlázku choditi, Ostereier
sammeln. Us.

Pomlasta, y, m. a f., der Lecker, Näscher,
die Leckerin, Näscherin; der Speichellecker.
Na Ostrav. Tč.

Pomlátiti, il, cen, ení =poněkud mlátiti,
eine Zeit lang dreschen; vše zmlátiti, alles
aufdreschen;potlouci, prügeln, todt schlagen.
— abs. Pojď, drobet pomlátíme. — s kým.
Pomlátil se mnou a odešel. — co, koho
kde. Dnes jsme všecko obilí ve stodole po-
mlátili. Pomlátil ho (potloukl) v hospodě. —
koho čím: holí.

Pomlázač, e, m., kdo na pomlázku chodí,
der Ostergeschenke sammelt, bettelt. Us.
Marek.

Pomlázeti se, el, ení = povlákati se,
mračiti se. sich überziehen. Nebe se po-
mlází. D.

Pomlázka, pomláska, y, f. P. od mláz,
mladiti, poněvadž z jara vše se mladí, Ld.,
cf. Mlází; z koř. mlz (v stb. mlbzenije =
mulctus), Gb. Hl. 147.; chybně se slovo toto
odvozuje od pamlska; tedy: pomlázka a ne:
pomláska. P. znamená vlastně mladé proutí
vrbové n. jílové (pentličkami ovázané), s kte-
rým se v pondělí a úterý velikonoční po
domech chodí; v Čech. také : šmerkust, šmer-
kous, na Mor. mrskut (Hý.), na Slov. mláden-
kování, eine Gerte mit Bändern geschmückt,
welche man zu Ostern herumträgt um Oster-
eier bittend. S. N. — P., dar, který se dává
dětem o velikonoci kraslice sbírajícím; též
kraslice a jiné dary, které děvčata mládencům
dávají. Dostal jsem p-ky nebo šmerkustu. Na
Policku. Kšá., Jg. Choditi po p-ce; dostati,
dáti p-ky. Us. Das Ostergeschenk, die Schmeer-
kost. Vz S. N. — P., jídla o velikonocích
svěcená. Když kněz posvětil pomlázku, ne-
stojím o jeho lásku. C. M. 335.

Pomlázkář, e, m. = pomlázač.

Pomlázkovati, Ostereier sammeln. Šm.

Pomlázkový. P. vajíčko, das Osterei. Šm.

Pomlček, čku, m., vz Pomlk.

Pomlčení, n., ein kurzes Stillschweigen,
Stille. Stalo se p., es ward Stille. Us. S váž-
ným P-ním poslouchá. Č. Po malém p. mluvil
dále. Šm.

Pomlčeti, el, ení; pomlčívati, pomlkati;
pomlkávati; pomlknouti, knul a kl, utí; po-
mlkovati, ein wenig schweigen. — Málo po-
mlčev mluvil dále. Us. — čeho. Kom.
o čem. O ostatních výmyslech nových vy-
kladačův a podobných nedověcnostech raději
p. jest. Sš. L. 158. — jak dlouho. Moudrý
pomlčí do času. BO.

Pomlčka, y, f., znamení pomlku, die
Pause. Us. Hý.

Pomlčky, in der Stille, vz Pomlk.

Pomléti, pomlíti, pomeli (-lu), mlel, et,
etí, en, ení, alles zu Ende mahlen. — co.
Za hodinu všecko to obilí pomlel. Vz Mlíti.

Pomlk, u, pomlček, čku, m. = pomlčení.
Zlob. Pomlkem, pomlčky = po tichu, in der
Stille. Holý. — Jg.

Pomlouvač, vz Pomluvač.

Pomlouvačnosť, i, f., vz Pomluvačnosť.

Pomlouvačný, nachrederisch, vz Pomlu-
vačný.