739

Pomoz hned (po smrti pečeně marná); Po-
může, jak může. Sk. To tam nebude ani
kouska o pomoci (= Bůh pomozi). U Do-
brušky. Vk. Pomůže-li pán Bůh (s boží po-
mocí). V. Dobrá rada pomáhá. Tu nic ne-
pomůže. Zde nepomůže prosba. Us. — komu.
V., St. Pomáhají si. D. Pomoziž mi Bože.
Kom. Tak nám pomáhej Bůh (a všichni světí).
Zř. F. I. Pomoz ti pán Bůh. Dch. P. stinkám
= pomoci od nich. V Dobrušce. Vk. P. svým.
Alx. 1122. Neví sobě jak pomoci. D. Bdějí-
címu práva pomáhají. Kdo chce kam, po-
mozme mu tam. Sk., Lb. Pravda vždycky
vítězí, pomáhá pánu i knězi. Lom. Pomoz
si sám. Jemu nelze pomoci. Us. Tobě ani
Kytl (asi před 70 lety slavný doktor v severo-
východních Čechách, v Kr. Hradci?) nepo-
může. Vz Vyhrůžka. Lk. Strany pořekadel
vz: Brdo, Kouti, Křídlo, Mlýn, Nákovadlí,
Noha, Nota, Postaviti koho nač. — komu
do čeho (kam): do úlohy. Us. P. někomu
z bláta do louže. — komu k čemu: k službě,
Us., od nemoci k zdraví. V. P. ženám k porodu.
Lk. Pomoziž nám k věčné radosti. Dr. v. 10.
P. komu ke cti, Kat. 1137., k spravedlnosti,
Bart. 4. 37., k říši. Dal. 159. — komu čím:
radou, V., penězi, přímluvou. Us. Lží si p.
Jg. Móže-li jemu p. co řečí, toho poživ.
Půh. I. 207. Vší možností svou někomu p.
V. — komu nač, na koho: na koně, na
vůz. V. Na nohy někomu pomoci = postaviti
ho, b) penězi atd. ho založiti. V. P. komu na
koho. Br. P. komu na svět (zploditi, poroditi).
Tkad. Někomu na sucho p. Šm. (Král) . . .
ráčil jest přiříci . . . práva obhajovati a na
takového každého pomáhati, kdyžby se naň
vedlo. Zř. F. I. B. XI. — s čeho: s vozu.
Us. — z čeho: z vody, Us., sobě z dluhů.
V., z chudoby, Kom., z bludu, Sych., ze
světa, V., Koc, komu z bláta do louže. Sych.
Vz Pomoc. Č. Přátelé rádi pomáhají, ale
z kapsy. Č. Bůh ti pomůže z tvé tíže, když
se držíš jeho kříže. Na Slez. Tč. P. komu
z nebezpečenství, Výb. II. 72., z pádu, z pekla,
Chč. 621., 376., 303., z vězení. Er. P. 125.
Císařští nevěděli, jak si z té nouze a z toho
chobotu p. (aus der Schlinge, Klemme). Skl.
V. 321. — proti komu: proti nepříteli. Us.
To pomáhá proti neduhům. Byl. — Arch. I. 55.
— komu čeho. Ms. Kníže to vida, ano lid
velikou chtivostí toho díla jemu pomáhá.
Háj. Všeho pomáhej. Mudr. Povinen jest práva
jemu pomáhati. St. P. komu dluhu. Aby na
mne toho břemena pomohla. Aesop. Strojili
se někteří toho pomáhati. Čr. Vdovám pravdy
p. Let. 167. Pomáhaly jim všeho zlého sta-
tečně. Bls. 58. Aby propadl česť a vieru a to,
což má k těm, kteřížby spolu stáli a svrchu-
psaných kusóv sobě pomáhali. Výb. II. 383.
10. Kdož jemu toho pomohli. Bart. 280. 30.
Která (pravda) spásy jemu pomáhá. Sš. J. 23.
Jeden druhému pravdy pomáhá. Výb. II. 999.
Sluha, jenž jemu mše pomáháše, kalich na
kusy rozbil. Pass. 672. K čemu jsme neradili,
toho také vám pomáhati povinni nejsme.
Let. 268. Všeho bych Vám přerád pomohl.
Alx. Má jí práva pomoženo býti. Půh. II. 318.
Zbyněk jim pravdy pomáhal. Půh. I. 267.
komu čeho na kom. Práva někomu na
kom pomoci. Spr. zříz. — kde: před soudem.

T., Jg. — komu od čeho: P. si od starostí.
V. Někomu od peněz, od úřadu (o to při-
praviti). Jg. Pomozte mi od toho člověka.
Us. P. komu od nemoci. V. Bůh jí ráčil po-
moci od potvorného padoucha. BN. Od čeho
pomáhá ta zelina? Na Mor. Brt. P. někomu
od ohně pekelného, Výb. II. 27., od ženy.
Er. P. 354. Aby mi od nich pravdy pomohl.
Půh. II. 425. — komu v čem: v nouzi.
D. — komu čím přes co: rukou přes lávku,
přes zeď, Us., Šm., přes obtíž. Dch. — komu
kdy: ženám při porodu p. Zk. — s inft.
Pomáhám mu pracovati. D. Takovým z vě-
zení vyjíti pomáhají. Pass. Nemůže-li kovati,
pomáhá dýmati. Šm. Pomáhal páliti dvoróv;
Pomáhal spáliti pokoj a domek kněze. Pč. 25.
Pomáhal pušek kovati. Pč. 27. Pomohl krav
honiti. Pč. 33. Pomož mi toho žita cúdit. Na
Mor. Brt. Kdo nám pomůže toho plotu plésti.
Sš. P. 726. Pomáhej vám Bůh žíti (žati). Us.
Ktk. — komu jak: beze lsti. Arch. I. 53.
P. komu s pravú věrú. Arch. I. 54. — V.,
Br. —

Pomocitel, e, m.=pomocník. Z., St. skl.
III. 63.

Pomocitelník, a, m. = pomocník, zastr.
Pass.
Pomocné, ého, n., vz Pomocný (konec).
Pomocnice, e, f., die Helferin. D.
Pomocnictvo, a, n., Hilfspersonale, n. Rk.,
J. tr.

Pomocník, a, m., kdo jinému pomáhá,
der Helfer, Gehilfe. Kn. rož. 69., Čr., V.
Jestližeby kdo s p-ky svými na koho brani
své dobyl. Zř. F. I. P. lékařský. Dch. P.
v nouzi. D. P. školní n. učitelský (nyní: pod-
učitel). Šm., Kom. Císařové p-ky (kollegy)
sobě obírali. Kom. Ochotným p-kem někomu
býti. Pass., Sych. Snáze jest o společníka
než o pomocníka. C. — P., der Eideshelfer,
Arch. I. 460., welcher durch seinen Eid die
Unschuld des Geklagten erhärtete, weil er
von derselben überzeugt war, er konnte also
nie wegen Meineid belangt werden, wohl
aber der Zeuge. Vz Gl. 249., Očistník. — P.,
u, m., rostl. Jád.

Pomocný; pomocen, -cna, -cno, helfend,
hilfreich, behilflich, Hilfs-. Jg. P. kniha, úkon,
rovnice, veličina, čára, věda, sloveso, Nz.,
dělník, den, úřad, peníze, osoby, celní úřad,
J. tr., personal, Šp., práce, jednota, spolek,
Šm., místo, Hilfsplatz, obraz u panny Marie
pomocné, prostředek, Auskunftsmittel, za-
razník, Hilfsbremser, Dch., hodnota, Stč.
Alg. 159., vojsko, Us., dveřej, der Hilfsthür-
stock, das Hilfsgezimmer, jáma, der Hilfs-
schacht, štola, der Hilfsstollen, dílo, der Hilfs-
bau, srub, das Hilfsgezimmer, věnec, das
Hilfsgezimmer (v horn.), Hř., dřevení, die
Hilfszimmerung. Bc. P. ústav, pokladnice,
Hilfs-, Untersützungs-; p. adressa podpůrná,
die Hilfsadresse, zřízenci (Organe) policejní.
J. tr. P. lid, důvod, biskup (Suffragan),
člen. Šm. Kdož své věci jest opatrn a bdí,
právo jest p-cno. O. z D. — komu čeho.
A toho má jemu pomocen býti. Št. Lid
toho díla velmi pomocen byl. Háj. 'Prosil
ho, aby mu toho pomocen byl. Pč. 42. P-cen
mu toho byl. Půh. II. 209. Toho rač nám
býti p-cen otec, syn a duch svatý. Výb. II. 36,