Předchozí (739)  Strana:740  Další (741) |
|
|||
740
|
|||
|
|||
Toho sobě p-cni byli. Výb. II. 382. 17. Dva
Pražanům toho vedení p-cni byli. Aug. 4. Věříme, že nám toho p-cen budeš. Ps. o záští. — komu v čem. Let. V tom sobě pomocní byli. Boč. V při někomu p. býti. Pr. kut. Aby mu v tom raden a pomocen byl. Zř. F. I. Mně sú v ni v čems p-cni nebyli. ZN. — čemu, komu. Hospodin jemu p-cen byl. Br. Hospodin modlitbám našim p-cen byl. Br. Není bratr bratru pomocen. Chč. 453. — Kat. 801. — komu při čem, kdy: při soudech, Háj., při práci. — proti čemu. Lékařství p. proti nemoci. Ms. lék. Proti tomu abychom sobě všichni p-cni byli pod pokutou nahoře psanou. Zř. F. I. — komu čím: radou i činem. Šm. Vz Zloděj. P. býti komu vší svú mocí až do těch hrdel. Arch. I. 66. — k čemu. Modlitby jsou p-cny k od-
puštění hříchů. Ms. Bel. To k nežitóm p-cno jest. Ms. lék. My s pomocí boží budeme Vám radní a p-cní ke všemu dobrému, což na nás jest. Jdn. 231. — Er., Chč. 623. — nač. Na toho abychom všichni sobě pomocní byli. Er. — Pomocné, ého, n., plat od pomoci =_ taxa, kterou platil pohnaný, 1. když žalobník pře neprovedl. Věžek dedit p-cné, quia non ťecit querimoniam super eum. Půh. I. 213. 2. Když žalobník při prohrál. Si quis citatus
merit et obtinuerit jus suum in judicio, de- narios duos persolvat, quod p-né appellatur. 1229. Gl. 248. Knihy, ješto v ně p-cné píší; Tu jsem naň dal své p-cné. Půh. I. 299., II. 351. Vz Pr. 1869. str. 776. — P. n. čistotné nazýval se v strčes. právě také peníz (dva haléře) dávaný od toho, kdo cist vyšel ze soudu božího. Š. N. Vz Čistotný. — P. z ústavu chudých, Pfründlerportion, f. J. tr. Pomočiti, il, en, ení; pomočovati, nass
machen, nässen. — co čím kde: prádlo v neckách studenou vodou. Pomodlený, welcher gebetet hat. Nejseš-li
pomodlenej, moď se (modli se). Kb. Až budeš p-ný (až se pomodlíš). Us. Je p-ný. Na Mor. Brt. Vz Modlený. Pomodliti se, il, en, ení, bitten (zastr.);
beten. — co: otčenáš. Co by se tři otčenáše pomodlil (i. e. ne dlouho). Jg. Pomoďte ty děti, ať jdou lehnout. Us. Sá. Osv. 1873. 42. — se za koho. Er. P. 475. — se komu nad kým. (Nemocné sezval) a Bohu se nad nimi pomodlil. Pass. Vz Modliti se. Pomodralosť, i, f., die Bläulichkeit. Jg.
Pomodralý, bläulich. Háj. P. barva. Ler.
Pomodrati, bläulich werden. — komu
čím: tváře zimou jí pomodraly. Us. Pomokati; pomoknouti, knul a kl, utí;
pomokávati, nass werden. Pomoká, pornokává tam = poprchává. Koll. Pomoklina, y, f., nasses Land. Puch.
Pomokřiti, il, křen, oní • pomokřovati, po-
mokřívati, nässen, nass machen. — co komu kde čím. Slepice si křídla v louži vodou pomokřily. Pomolog, a, m., z lat. řec, znalec ovoce,
der Obstkenner. Pomologický, ovocnický, pomologisch. P.
jednota v Praze od r. 1820. Vz S. N. Poniologie, e, f., ovocnictví, ovoce znalství,
die Lehre von Obstbäumen, Rk., nauka o ovoci, jeho pěstování a s ním zacházení. Vz S. N. |
Pomona, y, f., u Římanů bohyně ovoce.
Vz S. N. Pomor, u, pomorek, rku, m., malý mor,
kleine Seuche. L. Pomora, y, f., psota, nezbeda, das Un-
gethüm, ausgelassener Mensch. Tabl. poes. Pomořan, a, m., pl. -né, vz -an. Der
Küstenbewohner. V. — P-né, obyvatelé Po- moří. Vz Tk. I. 122. Pomoranč, vz Pomeranč. — P-če, druh
hrušek. Na Mor. Brt. Pomořanka,y, f., die Küstenbewohnerin;
eine Pommerin. Pomořany, Pomorany, dle Dolany, Po-
mořansko,Pomořsko,Pomory, Pommern. — P., mé. v Haliči. Vz S. N. — Pomořanský.
Pomoravan, a, m.. der Bewohner des Morawaflusses.
Pomorčovice, dle Budějovice, též Po-
morčovy, dle Dolany, Pommersewitz, ves v prus. Slez. Vz S. N. Pomordovati koho = zabiti, zavražditi,
ermorden (viele). Br., V. Pomořeň, řně, f., der Küstenstrich. Srn.
Pomoří, n., prímorí, oblast, místo při
moři ležící, die Küste, das Meeresgebiet. V. — P., země rakouská při jaderském moři
s hlavním městem Goricí, das Küstenland. — P., Pomořany, Pommern. Jg. Vz S. N. Pomořina, y, f., die Künstenfläche. Šm.,
Dch. Pomořiti, il, en, ení, alle, viele tödten,
zu Tode plagen. — koho čím. Zima svou mrazovitou ukrutností mnohé pomořila. Háj. — čím kde. P-li je hladem v žalářích, ve
věžích. Pomořsko, vz Pomořany. —P., pomoří,
pobřeží mořské, die Seeküste. Šm. Pomořský, u moře jsoucí, See-, Küsten-.
P. město, vlasti, BO., krajina, země (Pomoří), kníže, Srbové, V., tržiště, Aqu., bylina, Rostl., osadník, stráž, svítilna. Šm. — P., po moři, See-. P. loď, Dch., vítr, Mus., kupectví, ob- chod, list, mocnosť, právo, vojsko. Šm. Pomory, dle Dolany, D., vz Pomořany.
Pomost, u, m., das Trage-, Träg-, Tret-
werk, der Laden, die Plattform (v horn.). P., stsl. = pavimentum; koř. -met a příp. -tъ tudy: po + mos + tъ. Mkl. B. 159. P. po- suvný, die Rollbrücke, Schiebethür. Hř. Bc. Pomoštъ, vz Pomoc.
Pomotati = pomásti. Us. Klš.
Pomoučenec, nce, m., pomoučený, ein
mit Mehl Bestaubter. — P., aletris, rostl. Pomoučení, n., das Bestäuben mit Mehl.
Jg. Pomoučenka, y, f., aleyrodes, der Blatt-
lausfalter, Spinner, hmyz mšicovitý. Krok. Pomoučený; -en, a, o, mit Mehl bestäubt.
Jg.
Pomoučilý = pomoučený. P. mlynář. Puch.
Pomoučiti, il, en, ení, mit Mehl bestäuben. — koho čím. Kdo tě tou moukou tak po-
moučil? Pomouněnec, nce, m., pomouněný, umou-
něný, počerněný, der Berusste, Beschmierte. Us. Hý. Pomouniti, il, ěen, ení, schwärzen, be-
schmieren, berussen. Jg. — se, koho čím: sazemi. |
||
|
|||
Předchozí (739)  Strana:740  Další (741) |