740

Toho sobě p-cni byli. Výb. II. 382. 17. Dva
Pražanům toho vedení p-cni byli. Aug. 4.
Věříme, že nám toho p-cen budeš. Ps. o záští.
— komu v čem. Let. V tom sobě pomocní
byli. Boč. V při někomu p. býti. Pr. kut.
Aby mu v tom raden a pomocen byl. Zř. F. I.
Mně sú v ni v čems p-cni nebyli. ZN. —
čemu, komu. Hospodin jemu p-cen byl.
Br. Hospodin modlitbám našim p-cen byl.
Br. Není bratr bratru pomocen. Chč. 453. —
Kat. 801. — komu při čem, kdy: při
soudech, Háj., při práci. — proti čemu.
Lékařství p. proti nemoci. Ms. lék. Proti
tomu abychom sobě všichni p-cni byli pod
pokutou nahoře psanou. Zř. F. I. — komu
čím: radou i činem. Šm. Vz Zloděj. P. býti
komu vší svú mocí až do těch hrdel. Arch.

I. 66. — k čemu. Modlitby jsou p-cny k od-
puštění hříchů. Ms. Bel. To k nežitóm p-cno
jest. Ms. lék. My s pomocí boží budeme Vám
radní a p-cní ke všemu dobrému, což na nás
jest. Jdn. 231. — Er., Chč. 623. — nač. Na
toho abychom všichni sobě pomocní byli.
Er. — Pomocné, ého, n., plat od pomoci =_
taxa, kterou platil pohnaný, 1. když žalobník
pře neprovedl. Věžek dedit p-cné, quia non
ťecit querimoniam super eum. Půh. I. 213.

2. Když žalobník při prohrál. Si quis citatus
merit et obtinuerit jus suum in judicio, de-
narios duos persolvat, quod p-né appellatur.
1229. Gl. 248. Knihy, ješto v ně p-cné píší;
Tu jsem naň dal své p-cné. Půh. I. 299.,
II. 351. Vz Pr. 1869. str. 776. — P. n. čistotné
nazýval se v strčes. právě také peníz (dva
haléře) dávaný od toho, kdo cist vyšel ze
soudu božího. Š. N. Vz Čistotný. — P. z ústavu
chudých, Pfründlerportion, f. J. tr.

Pomočiti, il, en, ení; pomočovati, nass
machen, nässen. — co čím kde: prádlo
v neckách studenou vodou.

Pomodlený, welcher gebetet hat. Nejseš-li
pomodlenej, moď se (modli se). Kb. Až budeš
p-ný (až se pomodlíš). Us. Je p-ný. Na Mor.
Brt. Vz Modlený.

Pomodliti se, il, en, ení, bitten (zastr.);
beten. — co: otčenáš. Co by se tři otčenáše
pomodlil (i. e. ne dlouho). Jg. Pomoďte ty
děti, ať jdou lehnout. Us. Sá. Osv. 1873. 42.
— se za koho. Er. P. 475. — se komu
nad kým. (Nemocné sezval) a Bohu se nad
nimi pomodlil. Pass. Vz Modliti se.

Pomodralosť, i, f., die Bläulichkeit. Jg.

Pomodralý, bläulich. Háj. P. barva. Ler.

Pomodrati, bläulich werden. — komu
čím: tváře zimou jí pomodraly. Us.

Pomokati; pomoknouti, knul a kl, utí;
pomokávati, nass werden. Pomoká, pornokává
tam = poprchává. Koll.

Pomoklina, y, f., nasses Land. Puch.

Pomokřiti, il, křen, oní • pomokřovati, po-
mokřívati, nässen, nass machen. — co komu
kde čím. Slepice si křídla v louži vodou
pomokřily.

Pomolog, a, m., z lat. řec, znalec ovoce,
der Obstkenner.

Pomologický, ovocnický, pomologisch. P.
jednota v Praze od r. 1820. Vz S. N.

Poniologie, e, f., ovocnictví, ovoce znalství,
die Lehre von Obstbäumen, Rk., nauka o ovoci,
jeho pěstování a s ním zacházení. Vz S. N.

Pomona, y, f., u Římanů bohyně ovoce.
Vz S. N.

Pomor, u, pomorek, rku, m., malý mor,
kleine Seuche. L.

Pomora, y, f., psota, nezbeda, das Un-
gethüm, ausgelassener Mensch. Tabl. poes.

Pomořan, a, m., pl. -né, vz -an. Der
Küstenbewohner. V. — P-né, obyvatelé Po-
moří. Vz Tk. I. 122.

Pomoranč, vz Pomeranč. — P-če, druh
hrušek. Na Mor. Brt.

Pomořanka,y, f., die Küstenbewohnerin;
eine Pommerin.

Pomořany, Pomorany, dle Dolany, Po-
mořansko,Pomořsko,Pomory, Pommern.

— P., mé. v Haliči. Vz S. N. — Pomořanský.
Pomoravan, a, m.. der Bewohner des

Morawaflusses.

Pomorčovice, dle Budějovice, též Po-
morčovy, dle Dolany, Pommersewitz, ves
v prus. Slez. Vz S. N.

Pomordovati koho = zabiti, zavražditi,
ermorden (viele). Br., V.

Pomořeň, řně, f., der Küstenstrich. Srn.

Pomoří, n., prímorí, oblast, místo při
moři ležící, die Küste, das Meeresgebiet. V.

— P., země rakouská při jaderském moři
s hlavním městem Goricí, das Küstenland. —
P., Pomořany, Pommern. Jg. Vz S. N.

Pomořina, y, f., die Künstenfläche. Šm.,
Dch.

Pomořiti, il, en, ení, alle, viele tödten,
zu Tode plagen. — koho čím. Zima svou
mrazovitou ukrutností mnohé pomořila. Háj.

— čím kde. P-li je hladem v žalářích, ve
věžích.

Pomořsko, vz Pomořany. —P., pomoří,
pobřeží mořské, die Seeküste. Šm.

Pomořský, u moře jsoucí, See-, Küsten-.
P. město, vlasti, BO., krajina, země (Pomoří),
kníže, Srbové, V., tržiště, Aqu., bylina, Rostl.,
osadník, stráž, svítilna. Šm. — P., po moři,
See-. P. loď, Dch., vítr, Mus., kupectví, ob-
chod, list, mocnosť, právo, vojsko. Šm.

Pomory, dle Dolany, D., vz Pomořany.

Pomost, u, m., das Trage-, Träg-, Tret-
werk, der Laden, die Plattform (v horn.). P.,
stsl. = pavimentum; koř. -met a příp. -tъ
tudy: po + mos + tъ. Mkl. B. 159. P. po-
suvný, die Rollbrücke, Schiebethür. Hř. Bc.

Pomoštъ, vz Pomoc.

Pomotati = pomásti. Us. Klš.

Pomoučenec, nce, m., pomoučený, ein
mit Mehl Bestaubter. — P., aletris, rostl.

Pomoučení, n., das Bestäuben mit Mehl.
Jg.

Pomoučenka, y, f., aleyrodes, der Blatt-
lausfalter, Spinner, hmyz mšicovitý. Krok.

Pomoučený; -en, a, o, mit Mehl bestäubt.

Jg.

Pomoučilý = pomoučený. P. mlynář. Puch.
Pomoučiti, il, en, ení, mit Mehl bestäuben.

— koho čím. Kdo tě tou moukou tak po-
moučil?

Pomouněnec, nce, m., pomouněný, umou-
něný, počerněný, der Berusste, Beschmierte.
Us. Hý.

Pomouniti, il, ěen, ení, schwärzen, be-
schmieren, berussen. Jg. — se, koho čím:
sazemi.