741

Pomozitel, e, m. = pomozník, cf. Pomo-
citel. Ms. Bel. 208.

Pomožení, n., das Helfen, die Hilfe. Jg.

Pomožený; -en, a, o, geholfen. Je mu
p-no.

Pompa, y, f., z lat., a to z řec., nádherná
výprava k nějaké slavnosti, der Pomp, Aufzug;
nádhernost', skvostnosť, V., okázalost, odiv,
die Pracht. Rk., KP. I. 193.

Pompař, e, m., der Pompmacher. Nej.

Pompej-i, dle Dolany, bylo město v již.
Italii. Vz S. N. — Pompejan, a, m. — Pom-
pejský.

Pompej-us, e, m. Cneus P. Magnus, státník
římský, nar. 107. př. Kr. Vz S. N.

Pompier (fr., pompié), pumpař, stříkačník,
požárník, der Spritzenmeister, Pumpenauf-
seher. Rk.

Pompili-us, a, m. Numa P., král římský.

Pompoui-us. m., jm. římské. Vz S. N.

Pomprda, y, f., die Viehhirtenkunkel, ná-
stroj ku předení příze, s něhož pastýři na
poli na vřeteno předou. U Branné. Cf. Po-
prdačka.

Pomptinský. P. bažiny v Latiu. Vz S. N.

Pomračiti, il, en, ení; pomrákati, pomra-
kovati, wölken. — co. Smutek pomračí tvé
líce. Č. — se .- kaliti se, oblakem se pota-
hovati, sich wölken. Pomráká se. Sych. —
se nač. Pomráká se na déšť. — se čím.
Besedu-li s hvězdami lze vésti, když se nebe
chmurou pomračí? Sš. Bs. 191. — se nad
čím. Pán často církev do takových okoli-
čností přijíti nechává, kdež se nad myslemi
lidskými pomrákává. Sš. Mt. 210.

Pomrak, u, m., trübe Wolke, Bewölkung.
Dch.

Pomraziti, il, ení, frieren machen. Sever
vše p-zil. Na Ostrav. Tč.

Pomření, n., das Sterben (vieler). Jel.

Pomrhoda, y, ť. Dej Bůh štěstí tomu
domu, my k vám jdeme na p-du. Er. P. 62.

Pomříti, pomřeti, mřel, mření, wegsterben
(von vielen o. allen). Lidu pomřelo jako much.
Hod celý pomřel. Har. — komu. Všecky
děti mu pomřely. Sych. — od čeho. Chýli
sa nám už od hladu pomřiet. Mt. S. — čím:
smrtí přirozenou. — kdy. Koně za něho mi
pomřeli. Půh. II. 372.

Pomřitý. Je všecek p-tý zimou (šp. m.:
pomřelý, mrtvý). Na mor. Zlínsku. Brt.

Pomrknouti, knul a kl, utí = zatmíti se,
finster werden. Měst. boží. — P. na koho,
drobet mrknouti, einen Wink mit den Augen
geben. Us.

Pomrktati =posvítiti,poblesknouti, leuch-
ten. — čím: uhlím. Na Mor

Pomrlý — umrlý (o mnohých vespolek),
verstorben (von vielen). Modliti se za celý p.
rod. Us. u Petrovic. Dch.

Pomrniti, il, ěn, ění, umrniti, pošpiniti,
beschmutzen. Us.

Pomrsknouti, knul a kl, ut, utí; pomrštiti,
il, štěn,ění;pomrskati,pomrskávati, pomrsko-
vati, ein wenig hauen (mit der Peitsche, Ruthe).

— koho (gt.). Pomrskuje neustále koní. Us.

— koho čím: hříšníka metlou, Rvač., ně-
koho bičem. — Na Ostrav. = bewerfen, nieder-
schlagen. Tč.

Pomrtvělý, halbtodt. Novor.

Pomrtvěti, ěl, ění, zmrtvěti, beinahe todt
sein. — čím: strachem. Aesop.

Pomrva, y, f., mrva, hnůj, der Dünger.
Na Mor. Jg.

Pomrvený; -en, a, o, gedüngt. P. pole.
P. sláma = výtřesky, zdrchaná. Na mor.
Zlínsku. Brt.

Pomrviti, il, en, ení; pomrvovati = po-
hnojiti, bedüngen, bemisten. — co čím : pole
kostní moučkou, ovčím hnojem. ■— P., zama-
zati, beschmieren. P. šaty. Na Mor. Brt. —
P. — podrobiti, zerbröseln. — co: koláč. —
P., zmásti, smíchati, rütteln, mengen, ver-
wirren, zerrütten. Slov. P. bavlnu, verfitzen.
Na Mor. Tč. Na mysli pomrvený zmatený.
Na Slov. — P., mrvu z něčeho dělati, zu
Mist machen. — co: slámu. Mor. Tč. — P.,
smrviti, zlíhati, zkurviti, verhuren, schwächen.
— co komu. Pomrvil mu dceru. Us. na Mor.
Hý.

Pomrvnosť, i, f., mrva, matenice, das Ge-
wirre. D.

Pomrzati, vz Pomrznouti.

Pomrzení, n., der Uiberdruss. Jel.

Pomrzeti,, el, en, ení, Verdruss erregen,
verdriessen. — koho. To ho pomrzelo. —
koho čím. Pomrzeli ho tím. — Jg. — se,
ein wenig verdriesslich werden. D. — se s kým.
se sousedem. Us. Hý.

Pomrzlý, erfroren. P. stromoví s těžkem
se z jara zpamatuje. Sych. — P., povrchu
málo ledem potáhlý. P. rybník. Us. Dch.

Pomrznouti, znul a zl, utí; pomrzati, er-
frieren. Rkk. — čím. Všecky stromy veli-
kými mrazy pomrzly. Us. Tu ani přílišným
horkem země nevyhoří, ani jakou ukrutnou
zimou pomrznou. Har. I. 8. — jak. Řeky
až do dna pomrzly. V.

Pomsta, y, f., pomstění. Jg. P. jest odplata
zlého zlým avšak pro osobní zadostučinění a
nikoli jakožto právní trest, die Rache. Vz S. N.
P. samovlastní, die Selbstrache, krve. Jg. Na
pomstu volati. I). Ku pomstě se rozpalovati.
Kom. Pomstu volá všem Sasóm plenícím.
Rkk. Pomstu na někoho nésti, Rkk., vydati,
Ben. V., vésti. Sš. J. 273. P-u napájeti, p-ě
vydati. Dch. P-u učiniti; p-u za vinu jiného
trpěti. V. P-u nad nimi učinil. Flav., Solf.,
Ctib. Toho bez p-y nepomíjel, nenechal. Br.
Za nátisky p-u ponesou. Br. K p-ě nemáš
kvapiti. Kram. Urozená a výborná p. jest od-
pustiti. Rb. Kvapná p. hotová škoda. Km.
P. krevní. Dch. P. své křivdy jest neslušná.
Mudr. P. člověka na mnoho nese. Č. K šle-
chetné mysli nemá přístupu p. Č. P. náhla
(jest). Smil v. 1062. P-u na někom bráti,
lépe: p-u nad kým učiniti (zřídka: na kom),
pomstiti se nad kým. Brs. 129. P-ě nebo p-y
uniknouti. Šm. Lakotnosť p-y; p-u sršeti;
o p-vu volati. Šm. — P., pokuta, trestám za
učiněné bezpráví též i žádost takové bezpráví
trestati, die Strafe. P-u kladli pohané býti
dcerou Jovovou, jež přiseděla jemu a křivd
sobě činěných mu toužila pokutu na ně žá-
dajíc. Za věku zlatého po přátelsku prý s lidmi
zacházela; leč když lidé počali spřažné voly
zabíjeti rozmrzevši se do nebe ulítla. Sš.
Sk. 289. P-ami (pokutami) v povinnosti ně-
koho držeti. Kom. Boží p. naň dokročí. Sych.



	741

	Pomozitel, e, m. = pomozník, cf. Pomo- citel. Ms. Bel. 208. Pomožení, n., das Helfen, die Hilfe. Jg. Pomožený; -en, a, o, geholfen. Je mu p-no. Pompa, y, f., z lat., a to z řec., nádherná výprava k nějaké slavnosti, der Pomp, Aufzug; nádhernost', skvostnosť, V., okázalost, odiv, die Pracht. Rk., KP. I. 193. Pompař, e, m., der Pompmacher. Nej. Pompej-i, dle Dolany, bylo město v již. Italii. Vz S. N. — Pompejan, a, m. — Pom- pejský. Pompej-us, e, m. Cneus P. Magnus, státník římský, nar. 107. př. Kr. Vz S. N. Pompier (fr., pompié), pumpař, stříkačník, požárník, der Spritzenmeister, Pumpenauf- seher. Rk. Pompili-us, a, m. Numa P., král římský. Pompoui-us. m., jm. římské. Vz S. N. Pomprda, y, f., die Viehhirtenkunkel, ná- stroj ku předení příze, s něhož pastýři na poli na vřeteno předou. U Branné. Cf. Po- prdačka. Pomptinský. P. bažiny v Latiu. Vz S. N. Pomračiti, il, en, ení; pomrákati, pomra- kovati, wölken. — co. Smutek pomračí tvé líce. Č. — se .- kaliti se, oblakem se pota- hovati, sich wölken. Pomráká se. Sych. — se nač. Pomráká se na déšť. — se čím. Besedu-li s hvězdami lze vésti, když se nebe chmurou pomračí? Sš. Bs. 191. — se nad čím. Pán často církev do takových okoli- čností přijíti nechává, kdež se nad myslemi lidskými pomrákává. Sš. Mt. 210. Pomrak, u, m., trübe Wolke, Bewölkung. Dch. Pomraziti, il, ení, frieren machen. Sever vše p-zil. Na Ostrav. Tč. Pomření, n., das Sterben (vieler). Jel. Pomrhoda, y, ť. Dej Bůh štěstí tomu domu, my k vám jdeme na p-du. Er. P. 62. Pomříti, pomřeti, mřel, mření, wegsterben (von vielen o. allen). Lidu pomřelo jako much. Hod celý pomřel. Har. — komu. Všecky děti mu pomřely. Sych. — od čeho. Chýli sa nám už od hladu pomřiet. Mt. S. — čím: smrtí přirozenou. — kdy. Koně za něho mi pomřeli. Půh. II. 372. Pomřitý. Je všecek p-tý zimou (šp. m.: pomřelý, mrtvý). Na mor. Zlínsku. Brt. Pomrknouti, knul a kl, utí = zatmíti se, finster werden. Měst. boží. — P. na koho, drobet mrknouti, einen Wink mit den Augen geben. Us. Pomrktati =posvítiti,poblesknouti, leuch- ten. — čím: uhlím. Na Mor Pomrlý — umrlý (o mnohých vespolek), verstorben (von vielen). Modliti se za celý p. rod. Us. u Petrovic. Dch. Pomrniti, il, ěn, ění, umrniti, pošpiniti, beschmutzen. Us. Pomrsknouti, knul a kl, ut, utí; pomrštiti, il, štěn,ění;pomrskati,pomrskávati, pomrsko- vati, ein wenig hauen (mit der Peitsche, Ruthe). — koho (gt.). Pomrskuje neustále koní. Us. — koho čím: hříšníka metlou, Rvač., ně- koho bičem. — Na Ostrav. = bewerfen, nieder- schlagen. Tč.	Pomrtvělý, halbtodt. Novor. Pomrtvěti, ěl, ění, zmrtvěti, beinahe todt sein. — čím: strachem. Aesop. Pomrva, y, f., mrva, hnůj, der Dünger. Na Mor. Jg. Pomrvený; -en, a, o, gedüngt. P. pole. P. sláma = výtřesky, zdrchaná. Na mor. Zlínsku. Brt. Pomrviti, il, en, ení; pomrvovati = po- hnojiti, bedüngen, bemisten. — co čím : pole kostní moučkou, ovčím hnojem. ■— P., zama- zati, beschmieren. P. šaty. Na Mor. Brt. — P. — podrobiti, zerbröseln. — co: koláč. — P., zmásti, smíchati, rütteln, mengen, ver- wirren, zerrütten. Slov. P. bavlnu, verfitzen. Na Mor. Tč. Na mysli pomrvený zmatený. Na Slov. — P., mrvu z něčeho dělati, zu Mist machen. — co: slámu. Mor. Tč. — P., smrviti, zlíhati, zkurviti, verhuren, schwächen. — co komu. Pomrvil mu dceru. Us. na Mor. Hý. Pomrvnosť, i, f., mrva, matenice, das Ge- wirre. D. Pomrzati, vz Pomrznouti. Pomrzení, n., der Uiberdruss. Jel. Pomrzeti,, el, en, ení, Verdruss erregen, verdriessen. — koho. To ho pomrzelo. — koho čím. Pomrzeli ho tím. — Jg. — se, ein wenig verdriesslich werden. D. — se s kým. se sousedem. Us. Hý. Pomrzlý, erfroren. P. stromoví s těžkem se z jara zpamatuje. Sych. — P., povrchu málo ledem potáhlý. P. rybník. Us. Dch. Pomrznouti, znul a zl, utí; pomrzati, er- frieren. Rkk. — čím. Všecky stromy veli- kými mrazy pomrzly. Us. Tu ani přílišným horkem země nevyhoří, ani jakou ukrutnou zimou pomrznou. Har. I. 8. — jak. Řeky až do dna pomrzly. V. Pomsta, y, f., pomstění. Jg. P. jest odplata zlého zlým avšak pro osobní zadostučinění a nikoli jakožto právní trest, die Rache. Vz S. N. P. samovlastní, die Selbstrache, krve. Jg. Na pomstu volati. I). Ku pomstě se rozpalovati. Kom. Pomstu volá všem Sasóm plenícím. Rkk. Pomstu na někoho nésti, Rkk., vydati, Ben. V., vésti. Sš. J. 273. P-u napájeti, p-ě vydati. Dch. P-u učiniti; p-u za vinu jiného trpěti. V. P-u nad nimi učinil. Flav., Solf., Ctib. Toho bez p-y nepomíjel, nenechal. Br. Za nátisky p-u ponesou. Br. K p-ě nemáš kvapiti. Kram. Urozená a výborná p. jest od- pustiti. Rb. Kvapná p. hotová škoda. Km. P. krevní. Dch. P. své křivdy jest neslušná. Mudr. P. člověka na mnoho nese. Č. K šle- chetné mysli nemá přístupu p. Č. P. náhla (jest). Smil v. 1062. P-u na někom bráti, lépe: p-u nad kým učiniti (zřídka: na kom), pomstiti se nad kým. Brs. 129. P-ě nebo p-y uniknouti. Šm. Lakotnosť p-y; p-u sršeti; o p-vu volati. Šm. — P., pokuta, trestám za učiněné bezpráví též i žádost takové bezpráví trestati, die Strafe. P-u kladli pohané býti dcerou Jovovou, jež přiseděla jemu a křivd sobě činěných mu toužila pokutu na ně žá- dajíc. Za věku zlatého po přátelsku prý s lidmi zacházela; leč když lidé počali spřažné voly zabíjeti rozmrzevši se do nebe ulítla. Sš. Sk. 289. P-ami (pokutami) v povinnosti ně- koho držeti. Kom. Boží p. naň dokročí. Sych.