743

D., Br. — nač kdy. Teprv v pokročilém
věku pomýšlel na to, aby . . . Ml. — co do
koho. Kdo by si to byl do něho pomyslil ?
Dch. — kde. Ale i řečí lehkých bojí se
před ním pomysliti. Chč. P. 20. a. — o kom,
o čem. O marnosti něčeho. Jg. — s inft.
Pomýšlí koupiti pole. Br. — že, aby. Po-
mýšleti bude, aby proměnil práva. Br. Po-
mysli na to, žes člověk. Us. — s adv. Živě
na něco p. Br. — u koho. Pomyslil sám
u sebe, šp. m.: sám sobě. Km., Brs. 129.

Pomyslnosť, i, f., die Sinnigkeit. Šm.

Pomyslný, vše co mysliti lze, denkbar. —
P., sinnig. Dobré jsou tvé věštby a p-né.
Č. — P., co pouze v pomyslu bytnost má,
a nikoli ve skutečnosti, imaginär. P. veli-
čina. S. N. P. mohutnosť. Km.

Pomyslový = theoretieký. Vnímavosť p-vá
či theoretická. Sš. J. 125. Svobodu si oni po-
dlou učinili p-vou modlou. Sš. Bs. 199.

Pomyšlení, n., od pomysliti; pomýšlení,
od pomýšleti, das Denken, der Gedanke.
Dřive p. V. Co jen k p. jest. Všeho má, nač
jen p. jest. Sych. Viní nás z věcí, na kteréž
jsme p. neměli. Sych. Rád bych mu p. udě-
lal (vše, nač jen pomyslí). Us. Na tebe ne-
bylo p. Sych. To převyšuje všecko p. Na
to ani dosti malé p. není. Teď na to není
ani p.; Ani p., že by přišel; To jest nad
vše p. Dch. Neměl jsem o tom ani p. Šm.
— P. = povážení, die Erwägung, das Be-
denken. Na p. něco bráti, vzíti. V. Bylo mu
s p-ním, měl-li by to učiniti. Kron. tur. Věc
je na p. Šm. To je s p-ním. Rk. Obrázek
to malý, ale dává s pomyšlení, fordert zum
Nachdenken auf. Pal. Radh. IL 185.

Pomyšleníčko, a, n., ein kleiner Ge-
danke. I žádnému nemine ani nejmenšie
pomyšleníčko dobré, by odplaty nebeské
nevzalo. Št. 109.

Pomyšlený; pomyšlen, a, o; pomyšlený,

pomýšlen, a, o, gedacht. Na p-nou míti, býti.

Šm. S p-nou toho maje, abych se tam kdy

víc vraceti měl. Kom. Je to na p-nou, es

ist zu bedenken. Us. Mám toho s p-nou. Dl.

Pomyti, pomyji, pomyj, yl, yt, ytí; po-
mývati, vollends waschen. — co kdy. Ne-
mysli, že to před hodinou pomyješ. Us. —
co jak: s velikou ochotou všecko náčiní
pomyl.

Pomzeti, el, ení, pochybiti, se zapome-
nouti. — nad čím proti čemu. Žena bez
hrózy někdy sama nad sebú proti své cti
pomzí. Tkad. I. 76.

1. Ponížiti, el (al, zastr.), ení = oči za-
vříti, die Augen zumachen, halb wachend
schlafen.

2. Ponížiti, pomžeti, el, ení = slabě pr-
šeti, siefern.

Poň = po něj, po něho, nach ihm, um ihn.
Poslala poň. Lom. Pošlete poň. BO., GR. Vz
On, Po. — P. = poně. Die jeden poň. Št.
Vz Poně.

Ponaběhnouti, hnul a hl, utí, ponabíhati,
etwas an-, auflaufen. Jg. — komu. P-hla
mu ruka (otekla). Us. Hý.

Ponabídnouti, dnul a dl, ut, utí, pona-
bádati, ein wenig aneifern, anspornen. Jg.

Ponabiti, biji, il, it, ití, ponabíjeti, etwas
anschlagen, laden. Jg.

Ponabrousiti, il, šen, ení, ein wenig schär-
fen. — komu co : si rozum.
Ponabyti, ein wenig gewinnen, erlangen.

— čeho : bohatství. Tím má hlava jenom
lesku ponabývá. Sš. Bs. 8.

Ponad, 2 předložky, darüber hin. Hrdlička
letí ponad všecky kopce. Sš. Pís. 270. Vz
Nad, Z popod, Předložka a více v Km. III.
338.

Ponadání, n. = nadání, Verdacht, m.,
Vermuthung, f. P. proti někomu = domnění,
podezření. D.

Ponadati, ponadávati, poněkud nadati,
zum Theil dotiren, versehen ; angeben. Zlob.

— P. do syta nadati, naláti, schelten, schim
pfen. — komu jak. Ponadala mu pod světem.
Us. na Mor. Hý.

Ponadáti se, vz Ponadíti se.
Ponadbřežný, längs dem Ufer. P. tráva.

Jg.

Ponaddutý, ein wenig konvex. Rostl.

Ponadchlípnutý, ein wenig nach oben
abstehend. Křídla nosu p-tá. Ssav.

Ponadíti n. ponadáti se, ponaději se,
ál n. íl, ání; ponadívati, ponadávati se, ein
wenig vermuthen, hoffen. — se čeho. Kom.

Ponadzvihnouti čeho: hlavy, ein wenig
in die Höhe heben. Kos. Ol. I. 91.

Ponadž, vz Poněvadž. Postoj maličko
podlé oběti své, p. odejdu (až, donec). BO.
P. ještě běháše, přišli (cum adhuc). P. (do-
kud) sú všeho nesbořili. BO. Aby k dielu
chrámovému na každé léto dávali 20 liber,
poňadžby nedospěl. BO.

Ponáhleti, ponáhleti se, el, ení = po-
spíchati, eilen, sich beeilen. Ponáhlaj šohajku,
frajerka umírá. Mor. P. 306. — do čeho.
Do té (kaše) ponáhlel. Baiz. — odkud:
z nějakého místa. Kartig. — s čím. Když
je vesno ranné, má se hospodář ponáhleti
s osením. Kda.

Ponachytiti, il, cen, ení, anziehen. — co.
Nádoba tu nechutnosť ponachytila. Zlob. —
Nádoba něčím ponachycená. Zlob.

Ponajížděti se, ěl, ění, unterbrochen
fahren, reiten, herumfahren. — se kde: po
světě, Us., na té cestě. Jg.

Ponákosmo, na kosu, šourem, schräg.
Techn.

Ponaměřiti, il, en, ení, poněkud namě-
řiti, vorläufig feststellen, festsetzen. O to pak
všecko se ponaměrilo pro ty, kteří mnoho
zmatků dělají. Dekr. jedn. br. 1617.

Ponapověděti, ponapovím, děl, děn, ění,
etwas weniges erwähnen, zu verstehen geben.

— co o kom. Dvě kron. — co komu. Us.
Ponapravení, n., die Ausbesserung. Šm.
Ponapraviti, il, en, ení; ponapravovati,

ein wenig verbessern, richten, ausbessern. —
sobě čeho jak: s pilností. Háj., Berg.

Ponaraziti, il, žen, ení, ein wenig an-
schlagen, anstossen, berauschen. — se čím.
Hříšník v době svého unavení jinými laho-
dami p. se hledí. Marek.

Ponaříkati, ein wenig klagen. Toms.

Ponarobiti, il, en, ení, arbeiten. Ten se
již dosť ponarobil a přece nic nemá. Mor.
Tč.

Ponárodniti, il, ěn, ění, nationalisiren.
Šm.