744

Ponarovnati se, sich zur Genüge im
Vergleichen abplagen. Dosť se ponarovnal
a přec to nevyšlo. Mor. Tč.

Ponarozsypati, vieles hie und da streuen.
Plk.

Po nasku, po našsku, v naší řeči, v na-
šem jazyku, in unserer Sprache; vz Po nasky.
Gabriel jméno po nasku sluje hrdina, boha-
týr boží aneb síla boží. Zacheus značí po
nasku čistý. Sš. L. 13., 179. Sr. Po (II. str.
600. b). s dat. (Hý.).

Po nasky, dle našich způsobů, nach un-
serer Art. Na Slov. Hdk. Vz Po nasku.
Ponášeti, vz Ponésti.

Ponašsky = po nasky, po nasku.

Ponatahovati, ponatáhati, ein wenig o.
nach einander aufziehen. — čeho. Pořád
těch strun ponatahuje. Us. - se s čím. Us.

Ponaučení, n., die Belehrung, Lehre. P.
poslušný. Sych. Vz Naučení.

Ponaučiti, il, en, ení, ein wenig belehren.
— koho v čem. Rk. Vz Naučiti.

Ponaučný, k naučení sloužící, belehrend,
Lehr-. P. rozmluva. — Jg.

Poňavadž (zastr.) = poněvadž; dokud.
Hus., BO. Poňavadž Jan Krstitel bez strachu
tresktal jest Eroda krále až do smrti. Hus.,
Výb. II. 197.

Ponavážiti, il, en, ení, aufwägen. Šm.

Ponavětřiti, il, en, ení, etwas wittern,
von etwas Wind bekommen. Skl. Vz Pře-
vivač.

Ponávod, u, m., navedení, naučení, die
Anleitung, der Unterricht. P. někomu dáti.
Tkadl. I. 95.

Ponavrátiti, il, cen, ení, ponavracovati,
zurückstellen, wiedergeben. — se, zurück
kommen, zurück kehren.

Ponavrhnonti, hnul a hl, ut, utí; pona-
vrci, ponavrhu, vrhl, vržen, ení; ponavrho-
vati, vorschlagen, vorlegen, entwerfen, an-
führen. Jg. — komu co n. čeho čím. Ale
toliko některými slovy toho (nám) ponavrhl.
Br. — v čem: ve své řeči toho ponavrhl.
Vz Navrhnouti. Často stačí: navrhnouti.

Ponavržení, n., der Entwurf, Vorschlag.
P. něčí pohaněti. Sych. P. vaše se podařilo.
Sych. P. smyslu. Kom.

Ponavržený; -en, a, o, vorgeschlagen,
entworfen.

Ponazítří, übermorgen. Rohn.

Ponazvati, ponazývati, viele, alle be-
nennen. — koho čím. Ráj.

Poňaž = poňadž. Neokusie smrti, p. ne-
uzřie královstvie božieho. ZN. Nevěřila jsem,
p. jsem sama nepřijela. BO.

Poncovanka, poncovanina, y, f., sukno
ze lnu a vlny, Tuch von Flachs u. Wolle,
der Duredei. D.

Pondati, pondávati, ein wenig weiter
thun, rücken. — co, čeho. Pondej to (toho)
dále (postrč to). Ros. — se = poneřáditi
se, sich beschmieren, bemachen. Ros.

Ponděle, e, f. = pondělek. Slov.

Ponděleční= pondělní, Montags-, mon-
tägig. P. práce u ševců za mnoho nestojí. Č.

Pondělek, lka, m., pondělí, m. a n.;
je-li rodu středního, skloňuje se dle Zna-
mení, pakli rodu mužského, skloňuje se dle
Dnešní; nyní je pondělí z pravidla rodu

střed. — P. = po neděli (den), Montag, m.
V pondělí den sv. Kříže. V. Do pondělího.
Har. Do p-lí. Us. V p-lí k tobě přijdu. Us.
Od p-ka za týden odjedu. K p-ku to udě-
láni. Us. V p-lí nejprv příští přijdu. Klat.
P. modrý (u řemeslníkův, kteří jej slaví a
nepracují, nedělka). Šp. Pondělek jest ne-
dělin bratr (říkají ti, kterým se do práce
ještě nechce). Č. P. svobodné, vz Tk. II.
385. P. křížový, der Montag in der Bitt-
woche; p. veliký, der Ostermontag. Gl. 249.
Do р-ího nejprv příštího. Bart. To se stalo
ten pondělí před sv. Vavřincem. Půh. II. 14.
P-lek kůpací, vz Oblevačka.

Pondělkovati = v pondělí zaháleti, blauen
Montag halten. Us.

Pondělní, montägig, Montags-. P. den.
Apol.

Pondělský = pondělní. P. den. Pč. 52.

Ponderabili-a, í, n., pl., lat., dle Gymna-
sium v pl., ponderabilie, í, f., těžiny, va-
žitelniny, věci, jež se mohou vážiti, wäg-
bare Stoffe.

Ponderabilní, z lat., važitelný, wägbar.
S. N.

Pondicherý (Pondišerý), dle Dolany. Sv.

Pondrava, vz Ponrava.

Poně (zastr.), poň, adv. = snad, tuším,
podobně, mich deucht, etwa, vielleicht. Výb.
I. 680., 1075. Dle Mkl. aL. 139. lok. sg. Již
poň odešel; byl poně tam. Ros. Pane milo-
stivý, poň mnoho mluvím, rač odpustiti. Solf.
Aby p. za otce dítěte považován nebyl. Sš.
Mt. 38. Vždy o ní mluví; poněť by s ní
radějie v hrobu ležal, než-li se mnú na po-
steli. St. 29. Koho jsi chtěl učiti ? poně toho,
jenž jest stvořil dychanie ? BO. Poně tento
jest lid, jímžto jsi dřieve vzhrdal? BO. O mužie!
poně (nonne) silné jsú ženy? BO. — Br.,
Kom., Háj., Tkadl., St. skl.

Ponebeský, himmlisch. P. věci. Sš. J. 4tí.

Ponebí, n., ponebíčko, a, n. =poschodí
v domě, patro, der Stock, das Stockwerk. By-
dleti v druhém p. D. Odešedší na výši p. domu
svého. St. N. 42. Po točitém vzchodu cho-
diechu na prostřednie ponebie. Bj. Troje p.
v něm (korábu) zděláš. BO. Stavení o trojím
ponebí. Kom. J. 79. Hořejší p. D. Až do
svrchních p-bí. V. Spodní p. D. P. lodní.
Orb. p. Chtěl by nové věci z devátého p.
slyšeti. Vz Zvědavý. C. — P. = podnebí,
pás země, der Himmelsstrich, das Klima.
Tabl. lid. — P., nebesa ku př. nad postelí,
Plk., der Traghimmel, Baldachin. Sedí pod
p-bím (oponou) z hedvábie a ze zlata tka-
ným. BO. — P., půda, der Boden. Jdi na
p. U Malina. Kal. — P., palatus, der Gau-
men. V MV. nepravá glossa. Pa. — Cf. Pod-
nebí.

Ponební, Stock-; klimatisch.

Ponečistiti, il, štěn, ění; ponečisťovati,
verunreinigen. — co čím.

Ponědraž, e, f., Poniedrasch, ves u Lom-
nice a J. Hradce.

Ponědražko, Ponědražce, e, n., Ponie-
draschko, ves u Lomnice a J. Hradce.

Poneduh, u, m., eine Nebenkrankheit. Jg.

Ponědž, vz Poněvadž.

Ponechalosť, i, f., pozůstalosť, die Ver-
lassenschaft. Us.