746

odpustiti, poněvadž hřích zjevný a smrtelný.
Št. — Zk. Skl. 457. Cf. Brt. S. § 491. 5. Vz
Po (označuje přičinu). — Pozn. 1. Někteří
schvalují také: poněvadž srovnávajíce do-
savad a dosavád, ale nepsalo se nikdy: po-
něvádž, tedy pišme: ,poněvadž.' — Pozn. 2.
Poněvadž klade se nesprávně po předchozím
proto na př. Proto jsem tě nenavštívil, po-
něvadž jsem byl nemocen. Souvztažné slovce
ku proto jest: že, tedy: Proto jsem tě nena-
vštívil, že . . . aneb: Nenavštívil jsem tebe,
protože (poněvadž) jsem byl nemocen. Brs.
129.

Ponevěrati se, ponevírati se = potu-
lovati se, hin und her schleichen. Na Slov.
Koll., Plk.

Poneznati, poneznávati, zapomenouti, ver-
gessen. — koho. Bianc. 20.

Poněž, vz Poněvadž.

Poniavadž, m.: poněvadž. Bž. 17.

Ponikev, kve, f., říčka či potok z pro-
pasti Macochy vyřinulý, obyč. Punkva. Hý.

Poniklé, ého, n., ves v Bydžovsku u Ji-
lemnice. Z Poniklého nedaleko Vysokého
(o člověku zpívavým hlasem mluvícím). Lb.

Poniklec, e, m., apium risus. Mr.

Poniknouti, knul a kl, utí; ponikati, sich
niederbeugen. — k čemu. K zemi ponikši
(■-hlavu naklonivši) usnula. Pass. 481. —
čeho = uhnouti se čemu, ausbeugen. Ctib.

Poníkov, a, m., ves u Olomouce. Mus. —
Punkov, Ponikva, něm. Punkow.

Ponimací, Vorstellungs-, Erkenntniss-.
P. moc. Jg.

Ponímání, n., das Auffassen. P. krásy.
Kos. 01. L 200.

Ponímati, m.: pojímati, n se vsulo: po-
njímati. vz N. P. — myslí chápati (slovo no-
vější), begreifen. Jg.

Ponimrati, ein wenig herumstochern. —
se v čem: v jídle. Us.

Ponitka, y, f., languria, hmyz, Krok.

Poniž (zastr.) =pokudž, cf. Poně. St. skl.
Poniž její muž živ jest, so lange. Půh. I.
307. P. m. poněž z po + je + že, spojka
původem i významem příbuzná spojce po-
něvadž a ježto. Gb. k Smil v. 55.

Poníž, e, m., ponížení, die Erniedrigung.
Ž. kap. 118. 92.

Poníže, weiter unten. P. mlýna hustá
vrbina, Ht. Sl. 209.

Poníženě, poddaně, pokorně, demüthig,
unterthänig. V. P. prositi, ruce spínati, na
kolena padnouti, V., se modliti, se chovati.
Kom., ruku líbati, se poroučeti. Us. — Jg.

Ponížení, n., die Erniedrigung, das Sen-
ken. P. ramen. Troj. — P. panny (zprznění),
die Entehrung. Háj. Dívku k p. přivésti.
Ms. 1552. — P. stavu a řádu (nízkosť), die
Niedrigkeit. V. — P., poníženost, pokornosť,
die Demüthigung, Demuth. Doba p. Sš. J.
262. Ona měla takovou slávu a teď je v ta-
kovém p. Us. u Dobrušky. Vk. P. mysli,
ducha. V.

Poníženosť, i, f., sníženosť, die Ernie-
drigung, Dernüthigung. — P., pokora, ze-
vnitřní zjev pokory, die Demuth, Unterthä-
nigkeit, Ergebenheit. Ve vší pokoře a p-sti.
V. Prosím v nejhlubší p-sti, D., ve vší p-sti.
Srn. P. pěkná ctnost', č.

Ponížený ; ponížen, a, o, erniedrigt, etwas
tiefer gelegen. P. úval. Rkk. Vz Ponížiti. —
P., pokorný, poddaný, unterthänig, demüthig.
P. duch, mysl, list, prosba, žádost'. V. — P.
služebník (sluha; pozdravení), ergebener o.
unterthäniger Diener. Us. — P., hrbatý,
chromý = mrzák. Znám ho, znám, je tak
p-ný že? Us. u N. Města n. M. Hrš.'— P.
řemeslo, niedrig. Jel.

Ponížiti, il, žen, ení: 'ponižovati = nízké.
učiniti, niedrig machen, erniedrigen; poko-
řiti, demüthigen. — abs. Bóh ponižuje i po-
vyšuje. BO. Ponížen (bude), ktož jest pyšen.
Smil v. 1238. — čeho, koho (gt.): hlasu. V.
Bůh vysokých ponižuje. Ros. P.slávy. Troj.
P. nepřátel. Br. P. své mysli. Št. N. 215. —
co, koho (akkus.): město vysoké poníží
(pokoří). Ben. P. pannu (zmrhati). V. P. léta,
ein niedrigeres Alter angeben. Pr. — koho
pro koho. Kdo sebe pro Boha ponižuje.
Lom. — čeho čím. Těla svého velice po-
nížila (posty. V.). Br. Pohanóv ponižujíce tím.
Chč. P. 126. b. — se pod co: pod smrť
potupnou. Chč. 610. — koho, se k čemu.
Chč. 447. — čeho před kým. Ponižuji
srdce mého před tebou. Ojíř. — se. Kdo
se ponižuje, povýšen bude. Rad. zvíř. — se
v čem. Smil v. 226. Aby lidé ve všem se
ponižovali. V.

Ponížka, y, f., die Baisse. Tpl.

Ponižování, n., die Erniedrigung. — se,
die Demuth. Bibl.

Ponižovati, vz Ponížiti.

Ponkáč, e, m., jm. kočičí u Nezamyslic
na Mor. Bkř.

Ponocárna, y, f., die Nachtwächterstube.
Zlob.

Ponocenský, Nachtwächter-. P. služba.

Ponocenství, n., die Nachtwächterei. D.

Ponocník, a, m., der Nachtwächter. Veleš.

— P., tulák, der Nachtschwärmer. L.
Ponocný, ponocující, bei Nacht wachend.

P. pes. Ms. — P., ého, m., dle Nový, der
Nachtwächter. V. — Ponocná, é, f., die
Nová, die Nachtwächterin.

Ponocování, n., noční bdění, stráž, die
Nachtwache, excubiae. V.

Ponocovati = v noci bdíti, noční stráž
míti, wachen, Nachtwache halten. — jak
dlouho, za koho, kde: od večera do rána,
za nemocného souseda, před hradbami města.

— P.,přes noc zůstati, übernachten. — kde :
pod šírým nebem p. Kom. — kde. Pono-
coval v předměstí. MM.

Ponoční, in die Nacht dauernd, nächtlich.
Dch.

Ponor, u,m., das Vorgerinne, Sp., das
Wasserloch. Š. a Ž.

Ponořiti, il, en, ení; ponořovati = po-
topiti, untertauchen. — co, se (čím) kam:
uhly do dusičnanu p. Pr. Chym. P. se do
vody. Se v bol a žalosť. Šm. Překladatelé
do podstaty nauky křesťanské a do ducha
obou jazyků vnikali a se ponořovali. Sš.
Mt. 7. A teď do budoucna se ponořil du-
chem svým. Sš. L. 41. P. se až na dno.
Kos. Ol. I. 119. V ledví mu po jílec krutý
ponoří meč. Mus. — kde, v čem. Ponoření
pevných těles v tekutých hmotách. Sedl. Po-
nořuje duši neblaze v morné lží a klamů