748

Přátelstvím se k tomu mají p. V. Těmi pří-
klady ponouká i Čechů, aby . . . Bl. Ona
ponukne okem (dá znamení). Troj. Ponukl
rukou. Šf. — koho proti komu. Bibl. —
S inft. Ponoukal ho tam jíti. Svěd. — aby.
Ponoukal ho, aby tam šel. — Vz Ponuče.
Ponuknutí, í, n., pobídnutí, der Antrieb,
Wirk, die Anstiftung, Aufmunterung, Ver-
leitung. P. k věrnosti. Kom. Tvým p-tím;
z p-tí a původem manželky. V. Z čího p.
se to stalo? Ros. Vaším p-tím se to dálo.
Solt. Ku p. jeho pokoušel se o to. Sych.
K něčemu p. dáti. Šm. Stalo se jest veliké
zbúřenie zvl. z p. a úkladu mistra Jana z Ro-
kycan. Let. 70.

Ponuknutý; ponuknut, a, o, angereizt. Br.
— čím: tím divem p. Jel.

Ponura, y, ponurosť, i, f., pochmurnosť
čela, mračivost', zamračenosť, zasmušilosť, po-
supnosť, das finstere Wesen, die Finsterheit,
der finstere Blick. L. P., stsl. рonurъ, fin-
sterer Blick, lit. panurus; sr. lit. nureti, finster
schauen. Mkl. aL. 172. P., též ponyra, pro-
nyra, y, m., rus = chytrouš, chytrák, der
Schlaukopf. Mkl. B. 40. (Hý.).

Ponurý, potutelný, tückisch. Mor. — P.,
smutný, zasmušilý, finster, trüb, mürrisch.
P-rá jich duše vraždou sálá. Sš. Bs. 83. Se
hlavou k zemi schýlenou a p-rou. Čas. duch.
1878. 462. (Šmídek). Veškera tvárnosť kra-
jiny stávala se ponuřejší, smutnější. Akadem.
listy č. 5. P. tvář. Obzor 1878.' 75.

Ponutiti, il, cen, ení; ponouceti, 3. os.
pl. -ejí, el, cen, ení; ponucovati= pobíd-
nouti, ponuknouti, antreiben, verhetzen. —
koho k čemu čím. Kom. — koho čím
kam. Ponúceti koho dary v zákon (v klá-
šter). Hus. I. 429. — koho (gt). Svých katóv,
aby spíše šli, ponúcuje. Leg. — koho odkud.
Aby jej s kříže ponúceli (pobízeli). Leg. --
komu. Pilatová poslala k Pilatovi ponucujíc
jemu, mohl-liby Ježíše propustiti. Pass. —
aby. Ponucuje, aby ho nebili. Leg.

Ponutka, y, f.= ponuknutí, die Anrei-
zung, Anspornung, der Beweggrund. Zlob.,
Vký.

Ponutknouti, tkl, ut, utí; ponutkati,
ponutkávati, ponutkovati= ponuknouti, po-
nutiti, anreizen, anspornen. -- koho. Ti sú
vždy ponutkávali pány, aby . . . Let. 198. —
koho k čemu. Kram.

Poňva, y, f., na Slov.=vozová plachta,
das Wagentuch. Koll.

Ponvadž, ponovadž, zastr .= poněvadž,
Půh. I., 201., II. 140.

Poobaliti, -lovati, nach einander umwik-
keln. Jg.

Poobávati se, ein wenig fürchten. Ros.

Poobčerstvěti, ěl, ění. — čím: studenou
vodou, frisch werden. Us.

Poobčerstviti, il, en, ení, poobčerstvovati,
ein wenig erfrischen. Jel.

Poobdařiti, il, en, ení, ein wenig be-
schenken. Šm.

Poobědí, n., čas poobědní, die Zeit nach
dem Mittagsmahl. 1693.

Poobědní, popolední, nachmittägig. P.
odpočinutí. Ráj. P. hodiny ve hrách tráviti;
Plk.

Poobědvati (zastr. poobědovati), ein we-
nig mittagmahlen, zu Mittag essen. Musíme
dříve p. a potom teprv pojedeme. — P.,
oběd skončiti, abspeisen. Ros. Již dávno po-
obvědvali.

Poobhlédnouti se, sich ein wenig um-
sehen. Kom.

Poobírati, eine Zeit lang abklauben. —
se s čím, sich ein wenig beschäftigen. Jel.

Poobjídati něco, nach einander abnagen.
Plk.

Poobléhati, alles belagern. Troj.

Poobleviti, il, ení, ein wenig nachlassen.

— abs. Nemoc, mráz, křeč, zima pooblevila
(pooblevil). Sych., Us. — v čem. V stavění
chrámu pooblevil. Br.

Pooblomený; -en, a, o, allmählig gebro-
chen. P. zář. Dch.

Poobloupiti, il, en, ení, ein wenig ab-
schälen. — co s čeho kde. Poobloupil
s nich po místech kůru. Br.

Pooblý, ein wenig länglich rund, rund-
länglich. Rostl.

Poobměkčiti, il, en, ení, poobměkčovati,
ein wenig lindern, mindern, nachlassen. —
co koho čím: dary.

Poobmeškati, ein wenig versäumen. Jg.

Poobnažiti, il, en, ení, ein wenig auf-
decken, enthüllen. — co před kým: své
tělo. V.

Poobnovili, il, en, ení, poobnovovati, ein
wenig erneuern. Us. Dch. — co komu. Us.

Poobrátiti, il, cen, ení; poobraceti, el,
en, ení, ein wenig umkehren, umwenden. Jg.

— se ke komu: k soudcům. Solf.
Poobraz, u, m., die Kopie eines Bildes. Rk.
Poobrázkovati, mit Bildern bedecken,

bemalen. — co: okení. Č.

Poobročiti, il, en, ení pokrmiti, ein
wenig füttern. — koho: koně. Ros.

Poobtížiti, il, en, ení, poobtčžovati, ein
wenig beschweren, beladen. — komu: sobě
(pozdráhati se, sich ein wenig weigern). Ros.

— sobě na koho, proti někomu = stě-
žovati si, klagen, sich beklagen. Ros.

Poobtížnosť, i, f., eine kleine Beschwer-
lichkeit. Ros.

Poobtížný, ein wenig beschwerlich. Ros.

Poobtoužnosť, i. f., eine kleine Steifheit,
Härte. Sm.

Poobtoužný, etwas fest, steif, hart. Rk.

Poobveseliti se, il, en, ení, ein wenig
erheitern. — se čím: hrou.

Poobvésti, ringsum führen. Sm.

Poobžiti, il, ití, poobžívati, ein wenig
aufleben. Kar.

Poobživiti, il, en, ení, ein wenig beleben,
Unterhalt geben. — koho. Us.

Poobživný, ernährend. Rk.

Poocítiti, il, ění, probuditi se, aufwachen.
-- od čeho : ode sna. Trip. 17.

Pooctovati, pooctiti, il, ěn, ění, octem
politi, mit Essig begiessen. — co: salát.
Us. u Něm. Brodu. Všk.

Poočerstviti, il, en, ení, ein wenig er-
frischen. — koho čím: chladnou vodou. —
se kde proč (čím). Aby na zámku pro
veselé povětří sebe poočerstvila. Mus.

Poodběhnouti, běhl, utí, nicht weit weg-
laufen. — od čeho: od práce na okamžik.