750

Pookořeniti, il, ěn, ění, ein wenig würzen.

— co čím: báseň vtipy.

Pookřáni, n., die Erfrischung. V bídách
mých dej p. Kom.

Pookřáti, křeji, ál, ání; pookřívati, sich
ein wenig erholen. Solf., Lom. Mysl pookřála,
čím: dobrou zprávou.

Pookrouhliti, il, en, ení. — co čím,
rundlich machen. Us.

Pookrouhlý, rundlich. P. plocha. Rostl.

Pookusiti, il, šen, ení, ein wenig kosten,
verkosten. — čeho: krmě. Toms.

Poomíjeti, el, en, ení; poominouti, nul,
ut, utí, ein wenig verabsäumen, vernachläs-
sigen. — čeho: svého národu. Br.

Poonditi, il, čn, ění, zjinačiti, verändern.
Zlob.

Poonemocněti, ěl, ění, etwas unpässlich
weiden. Us.

Poonud, poonad, tam potud, bis dahin.
Ros.

Poopáčiti, il, en, ení, ein wenig wieder-
holen, in Erwägung bringen. Trakt. br. 1508.

Poopírati co, einiges o. alles waschen
o. stützen. Plk.

Poopozditi se, il, ění. Ros. — kde: v ho-
spodě, na poli, sich ein wenig verspäten.

Poopravení, n., die Verbesserung. Const.

Poopraviti, il, en, ení; poopravovati, ein
wenig verbessern, einrichten. — čeho. Kom.

— co čím. Us.

Poopustiti, il, štěn, ění, ein wenig stehen,
fahren lassen. — co, koho. Solf., Bib., Lom.

— s inft. Abych pak i já o tomto skládání
v takových věcech neslušných co poopustil
položiti, proto se někto vybéře a nahodí,
ješto jest jemu obecné dobro jazyka milo,
ješto to opatří svým položením. Let. 1.

Poorati, ein wenig ackern. — P., über-,
beackern. — co. Poorati pole. — za koho.
Poorej za mne. Us. — s kým. S ním môžeš
i poorať i pobrániť. Mt. S.

Poorudovati = poorodovati, ein wenig
bitten. — komu. P-ti Hospodinu. Bj.

Pooslábnouti, ul, utí, etwas schwach
werden. — v čem: v mysli. Kom. — čím:
velikým namáháním na duchu.

Pooslaviti, il, en, ení, ein wenig feiern. —
co. V. — čeho čím. Aby toho svým příštím
pooslavil. Ráj.

Poosmáhnouti, hnul a hl, utí, ein wenig
gebräunt werden. — čím. Ale křídla moje
kouřem poosmáhla. Sš. Bs. 58.

Poosrážeti, el, en, ení, ein wenig ab-
schlagen. — co: kůže (chlupů zbaviti).
Techn.

Poostalý, unerledigt. Šebor a Benešek
ty věci p-lé dále mezi nimi zjednali pod
základem 50 hř. Půh. II. 577.

Poostati, poostanu, al, ání, ein wenig
bleiben. — u koho. Br.

Poostáti, poostojím, ál, ání, ein wenig
bestehen, bleiben. — u koho. Troj.

Poostavení, n., výhrada, der Vorbehalt,
die Reservation. Přátelská a konečná úmluva
beze všeho p. Záp. měst. 1448.

Poostaviti, il, en, ení; poostavovati =
zůstaviti, unterlassen; zurücklassen. — sobě
kde. Tu sobě (ve vsi prodané) nic nepoosta-

vujíce. Dipl. I450. — co na co. Obecné
dobré na protahy p. Rkp.

Poostřiti, il, en, ení, ein wenig schärfen. —
čeho: nože. Ros. — komu čeho: rozumu.
Troj. — co čím: nože broušením.

Poosušiti, il, en, ení; poosušovati, ein
wenig trocknen, dörren. — co kde: prádlo
na slunci.

Poosvítiti, il, cen, ení, ein wenig er-, be-
leuchten. Jg. — co čím: svíčkou. Us.

Pooštikati, ein wenig abrupfen. — co.
Jád.

Pootaviti, il, en, ení, sich erholen. Jak
se maličko pootaví a pozbohatnou, hned ne-
toliko statky, ale i životy potrácejí. V.

Pootepliti, il, en, ení, ein wenig erwärmen.

— se kdy. Po dešti se pooteplilo, ward es
ein wenig wärmer. Us.

Pootevříti, tevru, vřel, en, ení; pootvírati,
ein wenig öffnen. — co: oči. Všechna okna
pootevíral. — čeho: pootevřel dveří. — se.
Dvéře se pootevřely, öffneten sich ein wenig.
Us.

Pootočenka, y, f., hlať pootočená, hemi-
trope. Presl.

Pootočiti, il, en, ení, ein wenig umdrehen.

— co čím. Us.

Pootočný, -ční, Umdrehungs-. P. úhel.

Pootrhati, ein wenig abreissen. Krok.

Pootrnouti, aufhören zu schmerzen.

Pootročilý, etwas sklavisch gesinnt. 8m.
Poozářiti, il, en, ení, ein wenig bestrahlen.
Hm.

Poozhřiti, il, en, ení, ein wenig berotzen.

Pooznámiti, il, en, ení, ein wenig be-
kannt machen. — něco šířeji. Kom.

Pop, a, m., z lat. papas, řec. -á-r/r«?, jako
i papež. P., stsl. роръ, strněm. phafo. Mkl.
aL. 72., 236. — P., v dobrém smyslu = kněz,
Priester, m.; kniežata popová = kněžská.
Výb. I. 1073. 30., 1069. 5. V., BO. Vždy pop
m.: kněz. Ku popu. BO. Byl jest jeden pop
jménem Zachař. ZN. Melchisedech pop boha
vrchnieho. BO., ZN. — Zvl. kněz řecký, ruský,
též pohanský. Popi modlářští. Br. Čert svoje,
pop svoje. L. Máš-li jen 100 kop, bude z tebe
třeba pop. Č. M. 162. Jaký p., taký chlop
(sedlák). Máš-li býti špatným popem, lépe
býti dobrým chlopem. Rus. Kal. — Pozn.
Pop trvalo do konce 13. století. Teprvé ve
14. stol. místo pop zobecnělo kněz; po tu
dobu znamenalo kněz panovníka n. rodiče
domu panovničího. Jir. — Ve smyslu zlém —
popáček, kněžisko, der Pfaffe. P. na zahálce
kozlata křtívá. Pk. Vz S. N. — P. v šáchách
= běhoun, Läufer, m. Jel.

Popaběrkovati, ein wenig nachlesen. —
co: hrušky. Ros.

Popáček, čka, m., kněz ve smyslu po-
tupném. Vz Pop. Kos. Ol. I. 135., 149.

Popad, u. m., popadení, der An-, Uiberfall.
L.

Popadač, e, m., uchvatitel, der Räuber,
Ergreifer. P. děvčete.

Popadanče, ete, n. =padanka. U Strakon.
Slm.

Popadati, vz Popadnouti.

Popadavý, packend. P. zápas, handgreif-
licher Kampf. Dch.