751

Popadenec, nce, m., zajatý, ein Ergriffener.

Jg.

Popadení, n., die Ergreifung. P. zločince.
J. tr., Aqu.

Popadený; -en, a, o, ergriffen. Us.

Popadky, ův, pl., m. = spěch, die Hast,
Eile. Sluhové musí v p-ky jísti. 0 7 vstup.

Popadnouti, dnul, ut, utí, popasti (zastr.),
popadu (zastr.), dl, den, ení; popadati, über
etwas herfallen, etwas ergreifen, erschnappen,
ertappen, antasten, packen, kriegen, fassen,
erwischen, befallen (o nemocech); abfallen.
Jg. — abs. Všecky hrušky popadaly (spadly,
fielen herab). Us. Strach popadá. Kom. —
co, koho. Nemoc ho popadla, Us. Hrůza
nás popadá. Sych. Strach ho popadá. Br.
Zlosť ho popadá. Us. Sotva duch (ducha)
popadá, Athem holen. Sych. Běží, ledva už
ducha popadá. Mt. S. Když rychtář zloděje
popadne. Sob. 51. Počne velmi truden býti
a již sotva duši popadl. BN. Krále živa po-
padechu. BO. Bieše je popadl strach i hróza.
ZN. Nemožéše jich země popasti (směstnati),
by přebývali spolu. BO. Popadni tu rybu.
Br. P. sklenici, Šm., břitvu. Us. Kdes to po-
padl? Us. — co, koho zač: za kabát, D.,
za vlasy, za pačesy, za hrdlo, Us., za krk,
Sych., koně za uzdu, D., někoho za slovo.
Br. Smál se, až se za břicho popadal, hielt
sich den Bauch. D. Popadni (vezmi) se za
nos, zupfe dich bei der Nase, D., za kapsu
(plať). Šm. Tu čert spí, popadneš jej za ocas.
Prov., Jg. Popadl mě za kotúč vlasóv. BO.
Popadši jej za křídlo pláště jeho. BO. Po-
padla Oloferna za kštici hlavy jeho. BO. P.
něco za pravý konec. Dch. Popadl to jako
úhoře za ocas (nepravě). Vz Nejapný. Lb.
Popadne psa za uši. BO. Lidé smíchem za
boky se popadali. Sá. — koho do čeho:
do pazouru, do náručí, Sych., do kola. Us.
Křeč mne popadá do prstů. Sych. — co čím:
zuby. V., rukou. Člověk velikým skrúšením
popaden bude. Št. 320. Kdo lovem n. číháním
popadl zvieře nebo ptáka. BO. — se čím,
zač: Smíchem za břicho se popadal. Šm.—
koho v čem: v řeči. Bur. — co, koho
kde. Na schodech 3. patra nemohu již ducha
popadnouti. Ml. Někoho na silnici p. Er.
— kam. Tu všichni na zem popadají, hin-
fallen. Us. — jak. Vše na opak, na ruby
p. D., Šm. — koho při čem: při skutku,
auf der That ergreifen. J. tr. — se s kým
(poprati se). D. — v co: v úpolky. Šm. —
si. To si popadneš! Da wirst du einen Fang
machen. Dch. — co si na kom. Co si po-
padnu na skladateli veřejného mínění? Kos.
Ol. I. tí. — se komu. Ruka se mu popadala,
die Haut ist ihm aufgesprungen. Na Slov.
Plk.

Popadnutí, n. = popadení. D.

Popadnutý; -ut, a, o = popadený.

Popajzati, vz Pajzovati. U Olom. Sd.—
co. Us.

Popálení, n., das Verbrennen, der Brand.
P. mrazův. Jel.

Popálenina, y, f., die Brandwunde, der
Brandschaden. Jg. P-nu kollodiem politi. Us.

Popalitel, e, m., der Verbrenner. Šm.

Popáliti, il, en, ení; popalovati = jedno
po druhém spáliti, nach einander verbrennen.

abbrennen, sengen u. brennen; spáliti, celé,
verbrennen; opáliti, durch Feuer verletzen.
Jg. — co: města, vesnice p., Us., knihy.
Kom. Oheň les popálil. Br. P. krajinu. —
co kde: dvory za městem. Flav. — proč.
Za jeho rozkazem lesy popálil. Háj. — co
komu (čím). P. si ruku, prsty uhlím. Us.
Krokovým rozkázáním (instr. příčiny) mnoho
lesův ohněm popáleno. Háj. 3. Popálil si
čuprynky. Vz Nešťastný. Lb. — se. Nedo-
týkej se kopřivy, popálíš se. Sych.

Popanovati si, ziemlich lang, eine Zeit
lang herrschen. Ten si popanoval. Maličko
popanoval. Us.

Po pansku, nach Art der Herren, der
Herrschaft. Vz Po tichu.

Popanz, něm., strašidlo, bubák, hastroš,
obluda, strašák, ans Schreckbild, der Schreck-
mann. Rk.

Popar, u, m., die Erwärmung der Erde
durch den Dünger. L.

Poparáditi, il, ění, přestati paráditi, křik
tropiti, aufhören wetternd zu fluchen. — abs.
Chvála p. Bohu, že jste již poparádili. Us.
na mor. Drahausku. Hý. Vz Paráditi.

Popárati co, auftrennen. Všecky šaty po-
páral. Us. — se v čem =přebírati se, worin
stochern, wühlen.

Poparatiť, etwas verüben, einen Streich
ausführen. — co. Cos to poparatil (dokázal,
učinil). Na Slov.

Popařiti, il, en, ení; popařovati = parou
ohříti, brühen; opařiti, spařiti, ab-, bebrühen,
versengen. — co, se čím. Zlámanou kosť
vínem páleným p. Lék. kn. P. se vařeným
bejlím (páru na sebe pouštěti). Lék. kn. —
se nad čím: nad horkou vodou. Jád.

Popární, paarweise. Zlob.

Popářiti, il, en, ení, spářiti, paaren. -
co: ptáky. Us. Hý.

Popas, u, m., die Abweidung. Mandavit
ei facere damnum bezprávným popasem. Jir.
Cod. j. boh. I. 314. (Gl.).

Popásati, hie u. da weiden. Kom. Vz
Popásti.

Popasné, ého, n., was für die Weide ge-
zalt wird. Vz Pastevné. Gl. 249.

Popásní, po pás sahající, bis zum Gürtel,
zu den Hüften reichend. P. kabát, oděv,
živůtek, kožíšek. V.

Popasovati, pás popouštěti, den Gürtel
nachlassen. (Tolik se najedli, že) p. museli.
Kom.

Popásti, pasu, pásl, pasen, ení; popásati,
ein wenig weiden; spásti, abweiden. — co,
koho: ovce. Us. Dobytče hlavatici popáslo.
Sych. — co komu. Pasák popásl sousedovi
řepu. Us. Hý. — koho kde: ovce na poli,
Us., oči na něčem p. Kom. — čeho na čem
čím. Na nichž by myslí svých popásli lahod-
nými pokrmy. Kom. — čeho v čem. Po-
pásaje v nich (v rozkoších) svých žádostí.
Chč. P. 146. b. — se, weiden, aut der Weide
fressen. Až dobytek se popase, poženu jej
domů. Us. — na někoho (počíhati, auflauern,
aufpassen).

Popastva, y, f. = pastva, die Weide. Č.

Popatření, n., die Anschauung. Jg.

Popatřiti, il, en, ení, popatřovati, popá-
třeti, el, ení, schauen, anblicken, ansehen.