Předchozí (751)  Strana:752  Další (753) |
|
|||
752
|
|||
|
|||
V. — co. Popatř pominutelnosť věcí. Sych.
Když uzřel, žeby oheň nebyl, pilněji jest blesk popátřel. Biancof. 111. — nač, na koho. Popatřiž na mne. Pěšín., Solf. — ku komu. Bib. Popatý, popiatý, popjatý; -at, a, o,
(z popíti) = vysoký, erhoben, hoch. — čím: mysl štěstím popatá. Žalanský. — P., pota- žený, überzogen. P. rána, verharschte Wunde. Plk. Popéci, peku, pekl, pečen, ení; popékati,
nach einander backen, aufbacken. Ros. Vz Péci. — co. To všecko popeku. — čeho. Ten toho popekl (neurčitou měrou). Popečetění, n. P. úřední, die Sperre. Us.
Č. Popečetiti, il, ěn, ění, vollends versiegeln.
— co komu. Všecko mu popečetili. Us. Č. Popečetní, k pečetění náležející. P. zpráva,
die Sperrrelation. Us. Č. Popečkovati co = často užívati, pohazo-
vati, oft brauchen, herumwerfen. Na Slov. Popek, u, popeček, čku, m., ohnutý že-
lezný hák u pluhu, za který houž se dává, potykač, přetykač, die Vorstecknadel, der Vorstecker. D. Popel, a n. u, špatně: e, poněvadž se po-
pel končí v tvrdé l; Slováci a Valaši na Mor. vyhovují podnes: popel, a; polsky: popioł, m. Brt. P., stsl. рореlъ; koř. pl (v pláti, Mkl. B. 436., 449.), po předpona; jest tudíž p. vlastně něco spáleného, shořelého, spále- nina, das Verbrannte. Mkl. B. 8. (Hý.). Sr. též Mkl. aL. 18., 69. (P., -a, -u dle Strom; -e dle Meč.). P., zbytek zůstávající po spálení různých hořlavin. Vz S. N., KP. III. 334., IV. 721. P. dřevěný, kamenný, jiskrnatý, horoucí, svěcený, Us.. dubový, jesenový, Šm., z kostí, sodový, Šf., doutnající, Pt.; cínový (vz Sfk. 3301.), olověný, zinkový, Šf., antimonový, bar- vivý, měděný, surmíkový, vismutový, Kh., kovový, zapalovací, z troudu, živcový, Šm., vulkanický n. sopečný, větší jeho úlomky jednotlivé: lapilly, veliké uvnitř duté kusy skal zovou se: pumy sopečné. Vz Bř. N. 248. Mistička atd. na popel. Us. P. nepálený (žertem klacek k bití), proto: Nepáleným popelem koho (n. někomu záda) posypati. Us. Vyvrhla množství p-la; město p-lem položiti; město vyhořelo, popeleni lehlo: ta města v p-le leží. V. P-lem posypati. D. Co pýcháš, popele? BO. Nakrmil mě p-la. BO. Stklo z p-lu bývá. GR. Přirovnán jsem blátu а podoben jsem pýření а p-lu (favillae et cineri). BO. Chrám v p-le položen. Plác. Než se vrátil, byl dům již v popele (již shořel). U Dobrušky. P. páliti, na p. spáliti, v p. obrátiti; v p. obrá- cení. Us. V ]). se obrátiti. D. Hrom vše na p. obrátí. Plk. Pól země popelem postaví. Dal. 148. Celá osada p-lem lehla. Sych. Rozbor, určení p-la. Nz. V p-le ležeti opovrženu býti. L. Zůstati na popele (marně své srdce děvčeti nabízeti). D. Zaspati Hrušky v p-le (příležitost' zameškati). L. Nezapomene ten hrušky v p-li (v p-le. D.= dobrý hospodář). Sych. — P., zbytky tělesné vůbec, die Uiber- reste, Uiberbleibsel. Pokoj popelu (ne: po- peli) jeho. Ruhe seiner Asche. Pamatuj člo- věče na to, že jsi popel a bláto. Vz Smrť. Kb., Cf. Memento, quod pulvis es, et in pul- |
verem reverteris. Pomni, ó člověče, že prach
jsi a v prach se obrátíš. Jiným líbí se lépe frase: Pokoj duši jeho. Ať odpočívá (odpo- čívejž) v pokoji (requiescat in pace). Popelák, u, m., nádoba na popel, Aschen-
gefäss, n. D. Popelaník, u, m., Aschbrod, n. U Bruš-
perka. Mtl. Popelanka, y, f., eine Art Himbeere. U Pří-
bora. Mtl. Popelář, e, m., der Aschenbrenner,-händler.
Popelařiti, il, ení, das Aschengewerbe
treiben. Popelářka, y, f., die Aschenhändlerin.
Popelárna, y, f., die Aschenkammer. Us.
Popelářský, Aschenhändler-. — Jg.
Pepelářství, n., der Aschenhandel, das
Aschengewerbe. Jg. Popelatosť, popelavosť, i, f., die Asch-
färbigkeit. Sal. Popelatý, popelavý, na Slov. popelastý,
aschgrau, aschfärbig. P. víno (vz Víno), Us., barva, V., kůň, Ja., strakapoun, datlík. Us. Popelavělý, drobet popelavý. Rostl.
Popelavěti, ěl, ění, grau werden. Šm.
Popelčí, popelný, aschig.
Popelec, lce, m., první středa v postě,
škaredá středa, der Aschermittwoch. Št. 309. — P., popel z ratolestí na květnou neděli
svěcených, jímž kněz ve středu po druhé neděli devítníkové přede mší čela věřících znamená. Vz S. N. Sypání popelem. D. Popeleční, -čný. P. středa, der Ascher-
mittwoch. D. Popelečník, a, m. = popelář. Rozk. —
P., u, m., popelník, u, m., cineraria, Aschen- pflanze, f. Popelice, e, f., myš, mus ponticus, die
Fehe. V., Kom. Šedivý jako p. Har. II. 60. — P., myš lesní, mus marmota, das Murmelthier. V. — P., kožišina popeličí, popelka, die Fehe. Star. let. 184. Popeličí plášť. D. Popeličný, popeličí, aus Fehen. D.
Popelin, a, m., ves u Jihlavy.PL.
Popelisko, a, n. popeliště. Šm.
Popeliště, ě, n., místo za pecí, na popel,
der Aschenherd. Us. Popelištná, é, f., ves u Pelhřimova. Tk.
III. 656. Popeliti, il, en, ení, popelem posypati, mit
Asche bestreuen, äschern. — se. Nebude dlouho bez deště, neb se slepice popelí. Sych. — se kde. Slepice se popelí na slunci, D.,
v prachu (prach vyhrabují a jím se pohazují, scharren, wühlen im Staub). -— se s kým. Kohout se slepicemi se popelí. Us. Popelivka, y, f., ligularia Cassini. P. si-
biřská, 1. sibirica Cassini. FB. 45., Čl., Kv. 199. Popelka, y, f., popelice. D. - - P., vrba
hluchá, triandra, die Buschweide. D. — P., podpopelný chléb, der Aschenkuchen. Res. — P., druh zemčat červených, moučnatých. Us. — P., y, m., na Slov. nejmladší chlapec na
salaši, který kuchyni mete, jako prášek ve mlýně, kuchtík, der Küchenjunge. — P., kdo se mnoho v popele přebírá a vůbec špinavý, (špinavá), Aschenbrödel, m., f., pecivál, lenoch. Tč., D. Popelná, y, f.= popelárna. Us. u Pe-
trovic. Dch. |
||
|
|||
Předchozí (751)  Strana:752  Další (753) |