752

V. — co. Popatř pominutelnosť věcí. Sych.
Když uzřel, žeby oheň nebyl, pilněji jest
blesk popátřel. Biancof. 111. — nač, na koho.
Popatřiž na mne. Pěšín., Solf. — ku komu.
Bib.

Popatý, popiatý, popjatý; -at, a, o,
(z popíti) = vysoký, erhoben, hoch. — čím:
mysl štěstím popatá. Žalanský. — P., pota-
žený, überzogen. P. rána, verharschte Wunde.
Plk.

Popéci, peku, pekl, pečen, ení; popékati,
nach einander backen, aufbacken. Ros. Vz
Péci. — co. To všecko popeku. — čeho.
Ten toho popekl (neurčitou měrou).

Popečetění, n. P. úřední, die Sperre. Us.
Č.

Popečetiti, il, ěn, ění, vollends versiegeln.
— co komu. Všecko mu popečetili. Us. Č.

Popečetní, k pečetění náležející. P. zpráva,
die Sperrrelation. Us. Č.

Popečkovati co = často užívati, pohazo-
vati, oft brauchen, herumwerfen. Na Slov.

Popek, u, popeček, čku, m., ohnutý že-
lezný hák u pluhu, za který houž se dává,
potykač, přetykač, die Vorstecknadel, der
Vorstecker. D.

Popel, a n. u, špatně: e, poněvadž se po-
pel končí v tvrdé l; Slováci a Valaši na Mor.
vyhovují podnes: popel, a; polsky: popioł,
m. Brt. P., stsl. рореlъ; koř. pl (v pláti,
Mkl. B. 436., 449.), po předpona; jest tudíž
p. vlastně něco spáleného, shořelého, spále-
nina, das Verbrannte. Mkl. B. 8. (Hý.). Sr.
též Mkl. aL. 18., 69. (P., -a, -u dle Strom;
-e dle Meč.). P., zbytek zůstávající po spálení
různých hořlavin. Vz S. N., KP. III. 334., IV.
721. P. dřevěný, kamenný, jiskrnatý, horoucí,
svěcený, Us.. dubový, jesenový, Šm., z kostí,
sodový, Šf., doutnající, Pt.; cínový (vz Sfk.
3301.), olověný, zinkový, Šf., antimonový, bar-
vivý, měděný, surmíkový, vismutový, Kh.,
kovový, zapalovací, z troudu, živcový, Šm.,
vulkanický n. sopečný, větší jeho úlomky
jednotlivé: lapilly, veliké uvnitř duté kusy
skal zovou se: pumy sopečné. Vz Bř. N. 248.
Mistička atd. na popel. Us. P. nepálený (žertem
klacek k bití), proto: Nepáleným popelem
koho (n. někomu záda) posypati. Us. Vyvrhla
množství p-la; město p-lem položiti; město
vyhořelo, popeleni lehlo: ta města v p-le leží.
V. P-lem posypati. D. Co pýcháš, popele?
BO. Nakrmil mě p-la. BO. Stklo z p-lu bývá.
GR. Přirovnán jsem blátu а podoben jsem
pýření а p-lu (favillae et cineri). BO. Chrám
v p-le položen. Plác. Než se vrátil, byl dům
již v popele (již shořel). U Dobrušky. P.
páliti, na p. spáliti, v p. obrátiti; v p. obrá-
cení. Us. V ]). se obrátiti. D. Hrom vše na
p. obrátí. Plk. Pól země popelem postaví.
Dal. 148. Celá osada p-lem lehla. Sych. Rozbor,
určení p-la. Nz. V p-le ležeti opovrženu
býti. L. Zůstati na popele (marně své srdce
děvčeti nabízeti). D. Zaspati Hrušky v p-le
(příležitost' zameškati). L. Nezapomene ten
hrušky v p-li (v p-le. D.= dobrý hospodář).
Sych. — P., zbytky tělesné vůbec, die Uiber-
reste, Uiberbleibsel. Pokoj popelu (ne: po-
peli) jeho. Ruhe seiner Asche. Pamatuj člo-
věče na to, že jsi popel a bláto. Vz Smrť.
Kb., Cf. Memento, quod pulvis es, et in pul-

verem reverteris. Pomni, ó člověče, že prach
jsi a v prach se obrátíš. Jiným líbí se lépe
frase: Pokoj duši jeho. Ať odpočívá (odpo-
čívejž) v pokoji (requiescat in pace).

Popelák, u, m., nádoba na popel, Aschen-
gefäss, n. D.

Popelaník, u, m., Aschbrod, n. U Bruš-
perka. Mtl.

Popelanka, y, f., eine Art Himbeere. U Pří-
bora. Mtl.

Popelář, e, m., der Aschenbrenner,-händler.

Popelařiti, il, ení, das Aschengewerbe
treiben.

Popelářka, y, f., die Aschenhändlerin.

Popelárna, y, f., die Aschenkammer. Us.

Popelářský, Aschenhändler-. — Jg.

Pepelářství, n., der Aschenhandel, das
Aschengewerbe. Jg.

Popelatosť, popelavosť, i, f., die Asch-
färbigkeit. Sal.

Popelatý, popelavý, na Slov. popelastý,
aschgrau, aschfärbig. P. víno (vz Víno), Us.,
barva, V., kůň, Ja., strakapoun, datlík. Us.

Popelavělý, drobet popelavý. Rostl.

Popelavěti, ěl, ění, grau werden. Šm.

Popelčí, popelný, aschig.

Popelec, lce, m., první středa v postě,
škaredá středa, der Aschermittwoch. Št. 309.

— P., popel z ratolestí na květnou neděli
svěcených, jímž kněz ve středu po druhé
neděli devítníkové přede mší čela věřících
znamená. Vz S. N. Sypání popelem. D.

Popeleční, -čný. P. středa, der Ascher-
mittwoch. D.

Popelečník, a, m. = popelář. Rozk. —
P., u, m., popelník, u, m., cineraria, Aschen-
pflanze, f.

Popelice, e, f., myš, mus ponticus, die
Fehe. V., Kom. Šedivý jako p. Har. II. 60. —
P., myš lesní, mus marmota, das Murmelthier.
V. — P., kožišina popeličí, popelka, die Fehe.
Star. let. 184. Popeličí plášť. D.

Popeličný, popeličí, aus Fehen. D.

Popelin, a, m., ves u Jihlavy.PL.

Popelisko, a, n. popeliště. Šm.

Popeliště, ě, n., místo za pecí, na popel,
der Aschenherd. Us.

Popelištná, é, f., ves u Pelhřimova. Tk.
III. 656.

Popeliti, il, en, ení, popelem posypati, mit
Asche bestreuen, äschern. — se. Nebude
dlouho bez deště, neb se slepice popelí. Sych.

— se kde. Slepice se popelí na slunci, D.,
v prachu (prach vyhrabují a jím se pohazují,
scharren, wühlen im Staub). -— se s kým.
Kohout se slepicemi se popelí. Us.

Popelivka, y, f., ligularia Cassini. P. si-
biřská, 1. sibirica Cassini. FB. 45., Čl., Kv. 199.

Popelka, y, f., popelice. D. - - P., vrba
hluchá, triandra, die Buschweide. D. — P.,
podpopelný chléb, der Aschenkuchen. Res. —
P., druh zemčat červených, moučnatých. Us.

— P., y, m., na Slov. nejmladší chlapec na
salaši, který kuchyni mete, jako prášek ve
mlýně, kuchtík, der Küchenjunge. — P., kdo
se mnoho v popele přebírá a vůbec špinavý,
(špinavá), Aschenbrödel, m., f., pecivál, lenoch.
Tč., D.

Popelná, y, f.= popelárna. Us. u Pe-
trovic. Dch.