753

Popelnice, e, f. .= popelářka. — P.,

nádoba na popel spáleného člověka, (popelník,
želka, urna), die Urne. Šf. Vz S. N.

Popelničitý, Urnen-. Mišpule p-tá, me-
spilus calpodendron, die Urnenmispel. Šm.

Popelník, a, popelníček, čka, m. =
popelář. — P., picava, pták, parus palustris,
die Moormeise. D. — P., u, m., rostlina, ci-
neraria, die Aschenpflanze. P. střelolistý, c.
sibirica, pastvinný, c. campestris, potoční,
c. rivularis. — P., popelnice, nádoba na popel.
Hlas. — P., díra na popel v kamnech atd.,
das Aschenloch, der Aschenkasten. Techn.,
Sp., Mtl.

Popelný, Aschen-, Asch-, aschig. P. ná-
doba, D., chléb (podpopelný), Reš., země,
Kartig, déšť (sopečný), der Aschenregen. Dch.

Popelov, a, m., ves u Rychnova, u Dubé.
PL.

Popelový = popelný. P. louh, D., kužel,
déšť. Nz.

Popeluška, y, f. = popelka, popelavá
slepice. U Opavy, na Poličsku. Klš., Kšá.

Popelvál, a, popelválek, lka, m., na
Slov. pepelván, ě, m., popelválka, y, f. —
pecivál, popelka, Aschenbrödel, m., f. D.

Popelválek, na Slov. = kuchtík, Küchen-
junge, n. Vz Popelvál.

Popenec, nce, m., glechoma hederacea,
die Gundelrebe, bylina na paloucích a mezích
rostoucí. Kk. 178., Čl. 81. Vz Openec.

Popeněžiti, il, ěn, ění, mit Geld bestechen.

— koho. Šedivý. M.

Popeněžnice, e, f., die Hure. Gl. 249., V.

— P. = popeněžnička. Pr. kut. 77.
Popeněžnička, y, f., ein Gebäck, po pe-

nízi. P-ček osm za groš. Gl. 249. Vz Pope-
něžný.

Popeněžník, a, m., der Geldsammler. —
P., der Hurenwirth. Puch.

Popeněžný, -žní, po penízi koupený, la-
ciný, špatný, was einen Heller werth ist, wohl-
feil, schlecht. Jg. P. pivo, víno, Zlob., kurva,
V., chasa. Vrat.

Popěniti, il, ěn, ění, beschäumen. Gníd.

Popepřiti, il, en, ení, pfeffern. — co:
okurky. Všk.

Poper, vz Poprati. — P. = poprvé. V Krko-
noších. Kb. — P., pru, m. = popruh.

Popeřený; -en, a, o, fedrig. Vypadá jako
p. žid, wie ein Federjude. Dch.

Popeřiti, il, en, ení. — si co: kabát,
fedrig machen.

Popernikovati, vz Pernikovati, mit Pfef-
ferkuchen bestreuen. Us.

Popeskovati, vz Popsovati. Ros.

Popěstovati, omakati, betasten; drobet
pěstovati, ein wenig pflegen.

Popeštiti, il, ěn, ění, zhanobiti, ve psí
dáti, schänden. Řekl jsem popeščeným: Ne-
roďte zvyšovati rohu. Ž. kap. 74. 5. Sf. čte
v ps. vit.: popestiti, zaviniti, delinquere. C.

Popěti, n., die Erhebung; die Uiberziehung,
Bedeckung. Jg.

Popětina, y, m. a f. Co hodina, to p.
(o tom, kdo často za den jí, ku př. děti).
Kda.

Popěvek, vku, m., kleines Lied, Couplet,
n. Us., Světoz. P-ky, Piecen (zum Gesange).
Rk.

Popiat, vz Popat.

Popice, dle Budějovice, Poppilz, ves u Hu-
stopeče (Auspitz), u Jihlavy, u Znojma. PL.

Popíchati; popichnouti, chnul a chl, ut,
utí; popichovati = pobodati, stechen, an-
stechen; pícháním raniti, stechend verwun-
den; ztlouci, stampfen; pobízeti, pohádati,
stacheln. — co, koho Vše, všecky popichal.
Ros. — koho čím. Sv. Vojtěcha oštípy po-
pichali. Kom. Slovy popíchati (dorážeti, sti-
cheln, necken). Us. Popichal ho a to len re-
čima. Mt. S. Ostnem volu popichují (pobízejí).
V. — koho k čemu (pohádati). Us. — koho
proti komu. Rk. — co kde: obilí ve stoupě
Us.

Popiják, a, m., der Zecher. Dch.

Popíjení, n., pití, das Trinken; Zechen.
Br., Kom. P. v hospodě o posvícení.

Popíjeti, jím (na Slov. a Mor. -jám), el,
ení; popiti, piji, il, ití; popívati = po málu
píti, langsam trinken, forttrinken; zechen.
On rád popíjá, trinkt gern. Na Ostrav., u Uh.
Hradiště. Hý., Tč. — čeho: vína popíjeti,
langsam trinken. Us. Tč. — komu. Popíjeti
si. Us. — kde: v hospodě. Kom. — se =
podnapiti se, sich berauschen. Jg.

Popikořiti se, il, ení. — s kým, sich
mit Jemanden in eine Zänkerei einlassen.
U Olom. Sd.

Popil, u,m., pospěch, die Eile. Má popil,
na popil. Us. Vz Popilek.

Popílek, lku, m., píle, spěch, die Eile.
Maje na p-lku, s p-lkem (pilno). Ms. Toho
užíval s p-lkem pro zdraví. Bech. Vz Popil.

Popíliti, il, ení = pospíšiti, snažiti se,
eilen, sich befleissen. — abs. Kdo si popílí,
ten se nezmýlí. Č. M. 257. — si s čím. Popil
si s tou prací. — P., na Slov. — pilou trochu
řezati, ein wenig sägen. Jg.

Popilovati, alles nach einander feilen,
sägen. — čím. Tímto pilníkem do tří dní
všecko to zboží popiluje.

Popín, a, m., einer vom Priesterstande.

MUS. Vz Pop.

Popínati, vz Popnouti.

Popínavec, vce, m., murucoa, rostl.

Popínavý, rankend. P. keř, břečtan. Um.
les. P., povláčivá, otáčivá lodyha, po jiných
předmětech i rostlinách se pnoucí, okolo nich
se otáčející. Čl. Kv. XXV.

Popínek, nku, m., tyčka, die Stange. Slov.
Plk.

Popínka, popinka, y, f., ručička na
rostlině, kterou se chytá jiné rostliny, die
Ranke. Um. les.

Popiplati, omačkati; pošpiniti. Popiplaný
kus. Ros. — se s čím (pohráti, pomilovati
se), ein wenig liebkosen. Ros. Vz Piplati.

Popírací, zapírací, záporný, verneinend.
J. tr.

Popírač, popěrač, e, m., der Leugner.

Popírání, n., das Leugnen. Jg.

Popiratelný, anfechtbar, leugbar, wider-
legbar. Jg.

Popírati, vz Popříti.

Popis, u, m., spis, die Schrift. Solf. — P.,
die Beschreibung. P. pořizujeme vytýkajíce
způsobem čistě rozumovým skutečnou po-
vahu vniterní i zevnější předmětu nějakého;
p-sem po přednosti poučujeme. Vz KB. 242.



	753

	Popelnice, e, f. .= popelářka. — P., nádoba na popel spáleného člověka, (popelník, želka, urna), die Urne. Šf. Vz S. N. Popelničitý, Urnen-. Mišpule p-tá, me- spilus calpodendron, die Urnenmispel. Šm. Popelník, a, popelníček, čka, m. = popelář. — P., picava, pták, parus palustris, die Moormeise. D. — P., u, m., rostlina, ci- neraria, die Aschenpflanze. P. střelolistý, c. sibirica, pastvinný, c. campestris, potoční, c. rivularis. — P., popelnice, nádoba na popel. Hlas. — P., díra na popel v kamnech atd., das Aschenloch, der Aschenkasten. Techn., Sp., Mtl. Popelný, Aschen-, Asch-, aschig. P. ná- doba, D., chléb (podpopelný), Reš., země, Kartig, déšť (sopečný), der Aschenregen. Dch. Popelov, a, m., ves u Rychnova, u Dubé. PL. Popelový = popelný. P. louh, D., kužel, déšť. Nz. Popeluška, y, f. = popelka, popelavá slepice. U Opavy, na Poličsku. Klš., Kšá. Popelvál, a, popelválek, lka, m., na Slov. pepelván, ě, m., popelválka, y, f. — pecivál, popelka, Aschenbrödel, m., f. D. Popelválek, na Slov. = kuchtík, Küchen- junge, n. Vz Popelvál. Popenec, nce, m., glechoma hederacea, die Gundelrebe, bylina na paloucích a mezích rostoucí. Kk. 178., Čl. 81. Vz Openec. Popeněžiti, il, ěn, ění, mit Geld bestechen. — koho. Šedivý. M. Popeněžnice, e, f., die Hure. Gl. 249., V. — P. = popeněžnička. Pr. kut. 77. Popeněžnička, y, f., ein Gebäck, po pe- nízi. P-ček osm za groš. Gl. 249. Vz Pope- něžný. Popeněžník, a, m., der Geldsammler. — P., der Hurenwirth. Puch. Popeněžný, -žní, po penízi koupený, la- ciný, špatný, was einen Heller werth ist, wohl- feil, schlecht. Jg. P. pivo, víno, Zlob., kurva, V., chasa. Vrat. Popěniti, il, ěn, ění, beschäumen. Gníd. Popepřiti, il, en, ení, pfeffern. — co: okurky. Všk. Poper, vz Poprati. — P. = poprvé. V Krko- noších. Kb. — P., pru, m. = popruh. Popeřený; -en, a, o, fedrig. Vypadá jako p. žid, wie ein Federjude. Dch. Popeřiti, il, en, ení. — si co: kabát, fedrig machen. Popernikovati, vz Pernikovati, mit Pfef- ferkuchen bestreuen. Us. Popeskovati, vz Popsovati. Ros. Popěstovati, omakati, betasten; drobet pěstovati, ein wenig pflegen. Popeštiti, il, ěn, ění, zhanobiti, ve psí dáti, schänden. Řekl jsem popeščeným: Ne- roďte zvyšovati rohu. Ž. kap. 74. 5. Sf. čte v ps. vit.: popestiti, zaviniti, delinquere. C. Popěti, n., die Erhebung; die Uiberziehung, Bedeckung. Jg. Popětina, y, m. a f. Co hodina, to p. (o tom, kdo často za den jí, ku př. děti). Kda. Popěvek, vku, m., kleines Lied, Couplet, n. Us., Světoz. P-ky, Piecen (zum Gesange). Rk.	Popiat, vz Popat. Popice, dle Budějovice, Poppilz, ves u Hu- stopeče (Auspitz), u Jihlavy, u Znojma. PL. Popíchati; popichnouti, chnul a chl, ut, utí; popichovati = pobodati, stechen, an- stechen; pícháním raniti, stechend verwun- den; ztlouci, stampfen; pobízeti, pohádati, stacheln. — co, koho Vše, všecky popichal. Ros. — koho čím. Sv. Vojtěcha oštípy po- pichali. Kom. Slovy popíchati (dorážeti, sti- cheln, necken). Us. Popichal ho a to len re- čima. Mt. S. Ostnem volu popichují (pobízejí). V. — koho k čemu (pohádati). Us. — koho proti komu. Rk. — co kde: obilí ve stoupě Us. Popiják, a, m., der Zecher. Dch. Popíjení, n., pití, das Trinken; Zechen. Br., Kom. P. v hospodě o posvícení. Popíjeti, jím (na Slov. a Mor. -jám), el, ení; popiti, piji, il, ití; popívati = po málu píti, langsam trinken, forttrinken; zechen. On rád popíjá, trinkt gern. Na Ostrav., u Uh. Hradiště. Hý., Tč. — čeho: vína popíjeti, langsam trinken. Us. Tč. — komu. Popíjeti si. Us. — kde: v hospodě. Kom. — se = podnapiti se, sich berauschen. Jg. Popikořiti se, il, ení. — s kým, sich mit Jemanden in eine Zänkerei einlassen. U Olom. Sd. Popil, u,m., pospěch, die Eile. Má popil, na popil. Us. Vz Popilek. Popílek, lku, m., píle, spěch, die Eile. Maje na p-lku, s p-lkem (pilno). Ms. Toho užíval s p-lkem pro zdraví. Bech. Vz Popil. Popíliti, il, ení = pospíšiti, snažiti se, eilen, sich befleissen. — abs. Kdo si popílí, ten se nezmýlí. Č. M. 257. — si s čím. Popil si s tou prací. — P., na Slov. — pilou trochu řezati, ein wenig sägen. Jg. Popilovati, alles nach einander feilen, sägen. — čím. Tímto pilníkem do tří dní všecko to zboží popiluje. Popín, a, m., einer vom Priesterstande. MUS. Vz Pop. Popínati, vz Popnouti. Popínavec, vce, m., murucoa, rostl. Popínavý, rankend. P. keř, břečtan. Um. les. P., povláčivá, otáčivá lodyha, po jiných předmětech i rostlinách se pnoucí, okolo nich se otáčející. Čl. Kv. XXV. Popínek, nku, m., tyčka, die Stange. Slov. Plk. Popínka, popinka, y, f., ručička na rostlině, kterou se chytá jiné rostliny, die Ranke. Um. les. Popiplati, omačkati; pošpiniti. Popiplaný kus. Ros. — se s čím (pohráti, pomilovati se), ein wenig liebkosen. Ros. Vz Piplati. Popírací, zapírací, záporný, verneinend. J. tr. Popírač, popěrač, e, m., der Leugner. Popírání, n., das Leugnen. Jg. Popiratelný, anfechtbar, leugbar, wider- legbar. Jg. Popírati, vz Popříti. Popis, u, m., spis, die Schrift. Solf. — P., die Beschreibung. P. pořizujeme vytýkajíce způsobem čistě rozumovým skutečnou po- vahu vniterní i zevnější předmětu nějakého; p-sem po přednosti poučujeme. Vz KB. 242.