754

P. (ve slohu) slove vystavení známek nejaké
věci, aby od jiných rozeznána a vždy po-
znána býti mohla. Jg. P. poučný, vědecký,
krasomluvný č. slovesný t. j. řečnický, bá-
snický. S. N. P. osoby, die Personalbeschrei-
bung. P. rostlin, vz Kk. 2., 71. — P., po-
pisování lidu, hlav, die Volkszählung, Kon-
skription. P. lidu, Us., národu. Br. — P.,po-
psání důchodů, statků, zboží, svrchků někoho,
odhad, das Verzeichniss, Inventar. P. učiniti,
das Inventar verfassen, inventiren. Jg. Právní
dobrodiní p-su; přihlásiti se k dědictví, po-
pisem (inventářem) se v tom opatříc; ujati
se dědictví bez opatření-se popisem, ohne
die Rechtswolthat der Inventur die Erbschaft
antreten. J. tr. Dědic obával-liby se, aby
statek jemu odkázaný věřitelům a kšafto-
vníkňm nepostačil, prve nežli v držení statku
vejde, má se opatřiti p-sem. Jinak kdo bez
inventáře v statek umrlého vkračuje . . .
Kol. 64. — P. vojenský = přehlídání vojska
a co k němu náleží, die Musterung. L. Vojsko
jde na p. Jg. Ti u Skalice ke dni oznáme-
nému ku p-su se stáhli. Boč. ms. — Vz Po-
psání.

Popísař, e, m., syngraphus. Lex. vet.

Popiska, y, f. = popis. Nov. víid.

Popískati, popiskovati, eine Zeit lang
pfeifen. Kom. Dobře jest popískati a píšťalu
za pás dáti. Č. M. 83. On si popiskuje. Us.

Popisko, a, n., převzdívka kněží. Vz Pop.

Popismo, a, n., inscriptio. Lex. vet.

Popisný, -ní, Konskriptions-, Beschrei-
bung-. Popisní číslo, důstojník, list, J. tr.,
arch, náklady (na popsání vojska, lidu),
úřad, Šp., báseň, vz KB. 242.

Popisování, n., die Beschreibung. Jg.

Popisovatel, e, m., der Aufzeichner, Schil-
derer.

Popisovati; popsati, popíši (zastr. po-
písání), psal, án, ání =jedno po druhém na-
psati, nach einander aufschreiben, verzeich-
nen ; líčiti, schildern ; přehlížeti, mustern. —
co (komu): budoucí věci. Háj. P. lid, dů-
chody, město, Us., cizozemce (konskribiren),
Har., statek (inventiren), Pr. měst., knihu,
papír, beschreiben, Kom., vojsko (přehlížeti).
Šm., Us. Tebú přijaté všecko popiš. BO.
Popsali jsme véno paní Elišky; p. svědky.
Půh. II. 238., 574. Josefus popsal staré věci.
Pass. 624. Popsati předmět zevrubně, šp.
prý m.: vypsati, neboť ,po' ve složeninách
znamená prý něco málo, poněkud. Ale tomu
není tak, vz článek tento a Po (na konci). —
co čím: popsal stěnu uhlíkem, Us., svú rukú.
Chč. 609. — co jak s kým. Popsal s bra-
trem celou knihu od počátku až do konce.
— co kdy: pozůstalost při jejím otevření.
Er. — co kde. I popsal na dskách slova
utvrzenie desatera. BO. Na řízách, ježto na
sobě jmějieše, vešken okolek zemský bieše
popsán. BO.

Popíti, vz Popnouti.

Popiti, il, it, ití, nach einander trinken.
Víc popije než pojí. Us. Dch. Vz Popíjeti.

Popivné, ého, n., Biertaz, f.

Popivní, ího, m., der Tranksteuerbeamte.
Puch.

Popizditi, il, ěn, ění, zpizditi, pokaziti,
verpfuschen. — co. Us. Hý.

Popjantati,pomjantati, zmotati, verfitzen.
Na Ostrav. Tč.

Popka, y, f., popova žena. Hlk. — P.,
pupa, die Puppe. Slov. Plk.

Popkovice, ves u Pardubic. PL.

Popláceti, vz Poplatiti.

Poplach, a, poplašek, ška, m., na Slov.
= kuřiplach, potřeštělec, ein Geschossener.
Vz Poplacha. — P., u, m., poplašení, das
Aufschrecken, pobouření, der Sturm. Biti
na p. Us., J. tr. Bez přestání tlučeno na
poplach. Světoz. Na p. bubnovati, J. tr.,
zvoniti, Sp., troubiti; zvonění na p., das
Sturmläuten, poplachem svolati. Šm. Volati
na p. V noci byl v Praze udělán po všech
třech městech slepý p. pro zkoušení měšťanů
pod praporec uvedených. Skl. 299. P. po-
žárový, Feuerlärmzeichen. Čsk. P. vojska,
vz Čsk. I. 1. 135.

Poplacha, y, m. a f., pudivítr, ztřeštěnec.
Na Policku, Kšá., u Pelhř. Ptů. Vz Poplach.

Poplakati, poplači (zřídka: poplakáni), al,
án, ání; poplakávati, eine Zeit lang weinen.
— abs. Když popláče, od srdce odlehne.
V. — čeho: svého vdovství. Rvač. — s kým:
s ubitým. Apol. — nad čím. Jde na hrob
poplakati nad bratrem. Sš. J. 189. — si.
Ten si poplače (= dlouho plakati bude).
Poplakal si (drobet plakal). Němc.

Poplakovati co: ústa (vyplakovati, ein
wenig ausspülen). Zlob. — čím: ústa vodou.

Poplamenice, e, f. = podplamenice. Bž.
Němc.

Poplamínek, nku, m., vz Podplamenice.

Poplamyk, u, m., koláč z chlebové mouky
upečený při plameni, posolený a pokmíněný.
U Opav. Klš., Pk. Cf. Podplamenice.

Poplaniti, il, ěn, ění; poplaňovati, po-
sekati, ausrotten, ausstocken. — co : les. Háj.
Zbil je král syrský a p-nil je jako prach
setřený na měštišti. Bj.

Poplanouch, u, m., podpopelník, Aschen-
brod, n., Aschenkuchen, m. Na Slov. Šm.

Poplašek, vz Poplach.

Poplašiti, il, en, ení; poplašovati, ver-
scheuchen, aufschrecken. Vyhlíží všecek po-
plašený. D. —čím: střílením, honěním. —
koho až kam. Leský zvěř a nebeská le-
tadla (ptáky) až po třetí vrch (= k 3. vrchu)
p. Rkk. 37.

Poplašník, a, m., der Allarmist. Dch. —
P., u, m., klepátko, burda, burdíček, kle-
padlo, tlukadlo, klapák, der Thürklopfer. Šp.

Poplašný, allarmirend, Allarm-, Sturm-,
Schreck-, Lärm-. P. zvon, výstřel, praporec.

Poplat, u, m., poplatek, daň, die Abgabe.
Háj.

Poplata, y, f., zaplacení, die Bezahlung.
Zříz. těš.

Poplatečník, a, m., Zinsmann, m. Šm.

Poplatečný, poplatku podrobený, zinsbar.

Poplatek, tku, m., plat, daň, berně. Die
Abgabe, Steuer, der Zins, Schoos, das Ge-
fäll. Jg. P-ky: zarožné, stavné, jemné, po-
mocné, odevzdané. 1456. Nách. 331. P. z čeho:
z domu, z hudby, J. tr., Reš., z věcí pro-
dajných. Jg. P. úroční, D., církevní, Reš.,
důchodní. Brikc. P-ky platiti, dávati, Jg.,
Šm., sníti. V., vrchnosti vyplňovati. V. Den