755

poplatkův. D. Ku p-kům povinovaný; bez
p-ku. Šm. P. poštovní, das Porto, Hnš., pe-
něžitý, kravný, lesný, vepřový. Půh. II. 22.,
557. Ten jí byl dlužen od tří let p-ky i ro-
boty. Půh. II. 104. Že mi vzal mlynáře s mými
p-ky i s mými úroky. Půh. I. 280. P. štolní
za pokropení těla, za vykropení hrobu, za
úvod šestinedělky. J. tr.

Poplatinovati, platiniren. — co. Techn.

Poplatiti, il, cen, cení; popláceti, el, en,
ení; poplacovati, nach einander bezahlen;
im Preise wachsen, aufschlagen. Obilí po-
plácí (připlácí). Ros. — co. Všecky dluhy
poplatil (zaplatil). Ros. — co komu: služby.
Dal. — z čeho. Z toho p. chtěli. V. — si.
Ten si poplatí = dlouho bude platiti. Jg.

Poplatkový, Gebühren-. Rk.

Poplatnice, e, f., poplatná zena, eine
Zinsbare. — P., das Steueramt, Zollhaus,
celnice.

Poplatník, a, m., der Steuerträger, Zins-
mann, Tributzahler, Besteuerte. P-kem ně-
koho učiniti (poplatným člověkem). V.

Poplatnosť, i, f., lenní poddanosť, die Zins-
barkeit. D.

Poplatný, poplatní, platu podrobený,
zinsbar, steuerbar, tribut-, steuerpflichtig.
P. lidé, země, V., statek, Reš., Th., obchod,
živnosť, věc, knížka. J. tr. P. dvůr (zákupní),
der Zinshof, leno, das Steuer- o. Zinslehen,
louka. Šm. Město sobě p-tné učiniti. V.
P-tným někomu býti. Sych. — P., k poplutu
se vztahující. P. list, der Zinsbrief. D. P.
kniha (berní). Šm.

Poplátovati, verblechen. Ros.

Poplav, u, m., poplavení, das Hinschwim-
men, Hinschiffen. L. P. pustý, ödes Umher-
schwimmen. Dch.

Poplava, y, f., sinapis arvensis, der Hede-
rich. Us. u Litom.; jinde: ohnice, trýl. Jg.

Poplavati, eine Zeit lang schwimmen.

Jg.

Poplavek, vku, m., výstražné, plovoucí
znamení na vodě. Dch.

Poplaviti, il, en, ení, nach einander
schwemmen, schiffen. — se, hinschwimmen,
hinschiffen. Jel. — co, koho: dříví. Kam
ty pány poplavíš? — se s kým. Háj. —
se odkud kam. Poplavíme se z Říma do
Benátek. Ros.

Poplavný, k plavení sloužící, dem Schwim-
men o. Schiffen dienlich. P. vítr, günstig,
L., řeka, schiffbar. D., Ros.

Poplaziti, vz Plaziti.

Poplečí, n., pancíř. Vský.

Poplenče, ete, n., latridius, hmyz. Krok.

Poplenění, n., die Verheerung, Verwü-
stung. BO., V.

Poplenitel, e, m., der Verwüster. V.

Poplenitelka, y, poplenitelkyně, ě, f.,
die Verwüsterin. D.

Popleniti, popléniti, il, ěn, ění; popicho-
vati. Popleniti i popléniti. V. P. = všecko
pleniti, plenem kaziti, verheeren, verwüsten,
sengen u. brennen, ausrotten. Jg. — co:
zemi, kraj. V., vsie vlasti, Rkk. 50., Tyrus,
Br., zahradu. Sych. Vsie, če v zemi bieše.
Rkk. 49. — co čím: zemi mečem i ohněm
p., V., vojskem.

Poplenivý, verheerend. Šm.

Popleskati; poplesknouti, knul a kl, ut,
utí; popleskávati, ein wenig klopfen, strei-
cheln. — komu nač: na ramena (chváliti
ho). Us. — koho kde: koně po hřbetě.
Plk. — co čím. Ramena rukama popleská-
vati. Ler. — P., poklevetiti, ein wenig plau-
dern. — abs. No, již jste popleskaly ? Us.
Hý.

Poplesněnec, nce, m., šedivec, der Greis.
Na Slov. Koll.

Poplésti, popletu, pletl, ten, ení; poplé-
tati, nach einander flechten. Já drobet po-
pletu, ein wenig flechten. Ros. — co: vše
p. Jg. — co, koho čím. Svou řečí popletl
nám všem hlavy. Us. Hý. Svým mluvením
všecky nás popletl. Us. — se. Schovej to,
ať se nepopletá, dass es nicht herumgeworfen
werde. Slov.

Popletenec, nce, m., der Verrückte. Dch.

Popletený; -en, a, o, verwirrt, verfitzt.
Jest všecek p. (pomatený). Dch.

Popletka, y, f., líska, ein Geflecht. 1598.

Poplíhati, uplíhati, pokáleti, beschlam-
pern. — se. Ros.

Poplískati; poplísknouti, sknul, skl, ut,
utí = postříkati, potřísniti, poblátiti, be-
spritzen, beschmutzen.— co: šaty. D., Ros.

Popliti, pliji, plij, il, it, ití; poplivati,
poplvati, poplivovati, bespeien. — co. Všecku
zem poplival, Ros., poplul. Na Mor. Hý. —
Jg.

Poplítka, y, f., die Schwippe, Schnitze
án der Peitsche. — P., u postřihače prouh,
na nějž nůžky hlouběji zasáhly, die Schmitze.
Techn.

Poplivek, vku, m., poplití, das Anspeien,
Bespucken. Sš. Hc. 81.

Poplouti, pluji, oul n. ul, utí; poplynouti,
nul, utí; poplovati (-vu a -vám), poplavati
(-vu a -vám), ání, poplíjeti, el, ení = po-
téct, fliessen, hinfliessen; ponésti se po vodě,
schwimmen, schiffen. Jg. A poplovú vody.
Ps. ras. Lodi poplíjejí, kreuzen. Lg. — od-
kud. Poplove z rány hnůj. Ras. P. od břehu.
Us. — (komu) nač kam. Poplove-li tam,
na ránu mu poplove. Ros. Popluji v moře,
Č., k břehu. Us. — kudy: po moři, Br.,
po vodě. Aesop. — čím: loďkou.

Poplundrovati, V., Ros., šp. z něm.
plündern m.: zhubiti, zloupiti, zdrancovati,
popleniti.

Popluží, í, n., od pluh. P., tolik prostoru,
kolik jedno spřežení jedním pluhem stačilo
vzdělati. — P., nemovité, pozemské zboží na
gruntech, das Landgut. Aqu., S. N. — P.,
pole orné, das bebaute, ackerbare Land, das
Grundstück, der Acker. Dvůr a p. mu da-
roval. V. Veškeré to p. si osvojovali. Sych.
Vzdělávání p., vyměřování rolí, ukládání
mezí. Ler. 1 povinen jest na p. Páně práce
se úsilně podjímati. Šš. Mt. předml. — P.,
dvůr s rolí, dvůr poplužní, der Meierhof.
Ros. Dvoje p. na třech láních. Půh. II. 239.
P. koupiti, darovati. Sš. J. 65.

Poplužnický, sedlský, Bauern-, Meier-,
P. stav, oděv. Nej.

Poplužník, a, m. Co sedlák v malém,
to poplužník ve velkém, der Gutsbesitzer.
Berg.