Předchozí (754)  Strana:755  Další (756) |
|
|||
755
|
|||
|
|||
poplatkův. D. Ku p-kům povinovaný; bez
p-ku. Šm. P. poštovní, das Porto, Hnš., pe- něžitý, kravný, lesný, vepřový. Půh. II. 22., 557. Ten jí byl dlužen od tří let p-ky i ro- boty. Půh. II. 104. Že mi vzal mlynáře s mými p-ky i s mými úroky. Půh. I. 280. P. štolní za pokropení těla, za vykropení hrobu, za úvod šestinedělky. J. tr. Poplatinovati, platiniren. — co. Techn.
Poplatiti, il, cen, cení; popláceti, el, en,
ení; poplacovati, nach einander bezahlen; im Preise wachsen, aufschlagen. Obilí po- plácí (připlácí). Ros. — co. Všecky dluhy poplatil (zaplatil). Ros. — co komu: služby. Dal. — z čeho. Z toho p. chtěli. V. — si. Ten si poplatí = dlouho bude platiti. Jg. Poplatkový, Gebühren-. Rk.
Poplatnice, e, f., poplatná zena, eine
Zinsbare. — P., das Steueramt, Zollhaus, celnice. Poplatník, a, m., der Steuerträger, Zins-
mann, Tributzahler, Besteuerte. P-kem ně- koho učiniti (poplatným člověkem). V. Poplatnosť, i, f., lenní poddanosť, die Zins-
barkeit. D. Poplatný, poplatní, platu podrobený,
zinsbar, steuerbar, tribut-, steuerpflichtig. P. lidé, země, V., statek, Reš., Th., obchod, živnosť, věc, knížka. J. tr. P. dvůr (zákupní), der Zinshof, leno, das Steuer- o. Zinslehen, louka. Šm. Město sobě p-tné učiniti. V. P-tným někomu býti. Sych. — P., k poplutu se vztahující. P. list, der Zinsbrief. D. P. kniha (berní). Šm. Poplátovati, verblechen. Ros.
Poplav, u, m., poplavení, das Hinschwim-
men, Hinschiffen. L. P. pustý, ödes Umher- schwimmen. Dch. Poplava, y, f., sinapis arvensis, der Hede-
rich. Us. u Litom.; jinde: ohnice, trýl. Jg. Poplavati, eine Zeit lang schwimmen.
Jg.
Poplavek, vku, m., výstražné, plovoucí
znamení na vodě. Dch. Poplaviti, il, en, ení, nach einander
schwemmen, schiffen. — se, hinschwimmen, hinschiffen. Jel. — co, koho: dříví. Kam ty pány poplavíš? — se s kým. Háj. — se odkud kam. Poplavíme se z Říma do Benátek. Ros. Poplavný, k plavení sloužící, dem Schwim-
men o. Schiffen dienlich. P. vítr, günstig, L., řeka, schiffbar. D., Ros. Poplaziti, vz Plaziti.
Poplečí, n., pancíř. Vský.
Poplenče, ete, n., latridius, hmyz. Krok.
Poplenění, n., die Verheerung, Verwü-
stung. BO., V. Poplenitel, e, m., der Verwüster. V.
Poplenitelka, y, poplenitelkyně, ě, f.,
die Verwüsterin. D. Popleniti, popléniti, il, ěn, ění; popicho-
vati. Popleniti i popléniti. V. P. = všecko pleniti, plenem kaziti, verheeren, verwüsten, sengen u. brennen, ausrotten. Jg. — co: zemi, kraj. V., vsie vlasti, Rkk. 50., Tyrus, Br., zahradu. Sych. Vsie, če v zemi bieše. Rkk. 49. — co čím: zemi mečem i ohněm p., V., vojskem. Poplenivý, verheerend. Šm.
|
Popleskati; poplesknouti, knul a kl, ut,
utí; popleskávati, ein wenig klopfen, strei- cheln. — komu nač: na ramena (chváliti ho). Us. — koho kde: koně po hřbetě. Plk. — co čím. Ramena rukama popleská- vati. Ler. — P., poklevetiti, ein wenig plau- dern. — abs. No, již jste popleskaly ? Us. Hý. Poplesněnec, nce, m., šedivec, der Greis.
Na Slov. Koll. Poplésti, popletu, pletl, ten, ení; poplé-
tati, nach einander flechten. Já drobet po- pletu, ein wenig flechten. Ros. — co: vše p. Jg. — co, koho čím. Svou řečí popletl nám všem hlavy. Us. Hý. Svým mluvením všecky nás popletl. Us. — se. Schovej to, ať se nepopletá, dass es nicht herumgeworfen werde. Slov. Popletenec, nce, m., der Verrückte. Dch.
Popletený; -en, a, o, verwirrt, verfitzt.
Jest všecek p. (pomatený). Dch. Popletka, y, f., líska, ein Geflecht. 1598.
Poplíhati, uplíhati, pokáleti, beschlam-
pern. — se. Ros. Poplískati; poplísknouti, sknul, skl, ut,
utí = postříkati, potřísniti, poblátiti, be- spritzen, beschmutzen.— co: šaty. D., Ros. Popliti, pliji, plij, il, it, ití; poplivati,
poplvati, poplivovati, bespeien. — co. Všecku zem poplival, Ros., poplul. Na Mor. Hý. — Jg. Poplítka, y, f., die Schwippe, Schnitze
án der Peitsche. — P., u postřihače prouh, na nějž nůžky hlouběji zasáhly, die Schmitze. Techn. Poplivek, vku, m., poplití, das Anspeien,
Bespucken. Sš. Hc. 81. Poplouti, pluji, oul n. ul, utí; poplynouti,
nul, utí; poplovati (-vu a -vám), poplavati (-vu a -vám), ání, poplíjeti, el, ení = po- téct, fliessen, hinfliessen; ponésti se po vodě, schwimmen, schiffen. Jg. A poplovú vody. Ps. ras. Lodi poplíjejí, kreuzen. Lg. — od- kud. Poplove z rány hnůj. Ras. P. od břehu. Us. — (komu) nač kam. Poplove-li tam, na ránu mu poplove. Ros. Popluji v moře, Č., k břehu. Us. — kudy: po moři, Br., po vodě. Aesop. — čím: loďkou. Poplundrovati, V., Ros., šp. z něm.
plündern m.: zhubiti, zloupiti, zdrancovati, popleniti. Popluží, í, n., od pluh. P., tolik prostoru,
kolik jedno spřežení jedním pluhem stačilo vzdělati. — P., nemovité, pozemské zboží na gruntech, das Landgut. Aqu., S. N. — P., pole orné, das bebaute, ackerbare Land, das Grundstück, der Acker. Dvůr a p. mu da- roval. V. Veškeré to p. si osvojovali. Sych. Vzdělávání p., vyměřování rolí, ukládání mezí. Ler. 1 povinen jest na p. Páně práce se úsilně podjímati. Šš. Mt. předml. — P., dvůr s rolí, dvůr poplužní, der Meierhof. Ros. Dvoje p. na třech láních. Půh. II. 239. P. koupiti, darovati. Sš. J. 65. Poplužnický, sedlský, Bauern-, Meier-,
P. stav, oděv. Nej. Poplužník, a, m. Co sedlák v malém,
to poplužník ve velkém, der Gutsbesitzer. Berg. |
||
|
|||
Předchozí (754)  Strana:755  Další (756) |