Předchozí (755)  Strana:756  Další (757) |
|
|||
756
|
|||
|
|||
Poplužný, -žní, k popluží náležející,
Bauern-, Meier-. P. dvůr. Faukn., S. N. Ješto přísluší k dvoru p-nému; Drží dvór p-ný v Petrovicích podlé kostela. Půh. II. 614., 497. Vz Popluží. Vš. — P., popluší se týkající, den Acker betreffend. P. zákony. Měst. bož. Poplynouti, vz Poplouti.
Poplzí, n., něm. Popels, ves u Libochovic.
Poplzka, y, f., poplz, u, m., das Glitschen,
Ausglitschen, der Fall. P-ka křivého jazyka, lapsus falsae linguae. BO. Vychvátils nohy mé z p-ky. Z. kap. 55. 13. Poplznouti, znul a zl, utí, glitschen, schlü-
pfen; se, glitschen. Poplzli sú sě(defluxerunt); aby (abys) sě nepoplzl (ne labaris). BO. Když sě kto poplzna náhle padne; Poplzla sě noha jich. BO. — se v čem. Poplzneš se v krvi (sklouzna padneš). BO. Popnouti, pnu, ul, ut, utí; popíti, pnu,
pal n. pjal n. pial (zastr. -pěl), pětí; popínati. Strany popnouti m.: popíti vz Pojmouti. — P. = dále pnouti, weiter spannen; vztahovati, strecken; povýšiti, erheben; potáhnouti, über- ziehen; — se, ranken; potáhnouti se, porůsti, sich überziehen, überwachsen; zpyšněti, vy- pínati se, sich erheben. Jg. — co. Tráva úhor popíná (potahuje). Kouble. Střeva hlen lepkavý popíná. Ja. — oč. Popial o tři dírky (o pyšném, který se nadýmati počíná). Ros., D., Č. Jinak: O několik dírek popíti (po- pustiti, sleviti). Sych. Křeček vytáhl boty, popjal si kalhoty o tři lokte výše. Anth. Brt. (Er. 44tí.). Neboť sněza hrachu mírko popne pás o dírko. MM. 420. — co po čem. Nohu po příkrém hřebenu skalním p. (vztahovati). C. — koho, co k čemu (čím). K nebe- sům dlaně popne. Mus. Tím jej k velikomy- slnosti popnuli (--pobídli). V. — se. Tráva se popíná (roste). Us. — se nač. Na takový luxus se popiati; Popínati se na tento druh básnický; Rozum popne se na negaci toho (dostane se). Kos. Ol. I. 109., 280., 295. — se čím (kde v čem). Tělo dítěte v životě mateřském kostmi a kůží se popíná (potahuje). Zlob. Štěstím tak se popnul. V. V štěstí se popnul. V. Popnul se tím v mysli. V. Rána strupem se popne. Db., Lk. Pýchou z štěstí svého se popnul. Plác. Ďábel pýchou se po- pnuv chtěl býti roveň Bohu. Žal. 93. Zeď se břečtanem popiala. Ros. — se nad koho = zpyšněti. Jg. Popoběhnouti, hnul a hl, utí; popobíhati,
ein wenig weiter laufen. — oč. Popoběhl o 9 kroků. Popočítati, ein wenig zählen. Ros. — P.
se, hadern, zanken. Us. Popočkati, ein wenig warten. Br.
Popod, dvě předložky. Švec mu podleze
p. ruku. Vrchi utékali p. nich. Slov. Vz více v Km. III. 338. a: Z popod, Předložka, Mkl. S. 753. Popodál = opodál. Us. Ktk.
Popodávati, ein wenig reichen. — P.,
běžeti, laufen. Ten popodává. Us. Marek. Popodsívati, popocívati, vz ds v c, ein
wenig sieben. Jg. — čím. Sítem ještě asi hodinu popodsívám. Ros. Popodzem, vz Předložka.
Popohnati, popoženu, žeň, hnal, án, ání;
popoháněti, ějí, ěl, ěn, ění, ein wenig weiter |
treiben, jagen. Jg. — co: Chodník, štolu ==
dále hnáti. Vys. Popožeň tu krávu, koně. Us. Hý. — koho k čemu čím: k práci domluvou, rozkazem. Popojeti, jedu, jeď, jel, jetí; popojížděti,
ein wenig weiter fahren. — Popojeď. Us. — čím: lodí, vozem, koněm. Jg. — čím, na čem kam: lodí k břehu, koněm, na koni k lesu, na rybník, do rybníka. Popojísti, popojím, jeda (douc), jez, jedl,
jeden, ení, ein wenig essen. Gníd. — co jak: s chutí. Us. Popojíti, popojdu, jdi, jda (ouc), šel, jetí,
ein wenig weiter gehen. — kam. Popošed ke zdi pravil. Us. Popokojiti, il, en, ení, ein wenig beruhigen.
P. se = utišiti se. Země jedva na málo dní mož popokojiti sě. Št. 147. Popoláskati, ein wenig lieben. Krok.
Popolední, n. =popolední čas, der Nach-
mittag. — P., adj., nachmittägig. P. čas (ne- špory). V. P. odpočinek. Popolednu = odpoledne. U Opav. Klš.
Popolehnouti, hnul a hl, utí; popoléhati,
popolíhati, sich ein wenig weiter o. nähel- iegen. Popolehní ke zdi. Popolíhati, von Zeit zu Zeit, hie u. da sich legen. Popoletěti, ěl, ění, ein wenig weiter flie-
gen. Popolitá již to léto babí (fängt an herum- zufliegen). SS. Bs. 188. Popolštiti, il, ěn, ění, polonisiren. Krok.
Popona, poponka, y, f., poponec, nce,
m., vůbec bylina se pnoucí, V., zvl.= po- penec, openec. Koř. рьn. Mkl. B. 29. — Poponec, brečtan, hedera helix, der Winter- epheu. Um. les. — P-na, přikryti na koně, čabraka, die Pferdedecke, Schabracke. Č. Poponcový, Gundelreben-. P. voda. Cern.
Popondati, popondávati, ein wenig weiter
geben, rücken. — co kam. Popondej (přistrč) stolici k stolu. Us. Č. Poponésti, nesu, nes, nesa, nesl, sen a šen,
ení; poponášeti, el, en, ení, ein wenig weiter tragen o. heben. Jg. — co komu přes co: přes ulici. — co čím. Krok. — co na čem: na zádech. Us. — kam: ke zdi. Popořád,adv., řádně, napořád, ordentlich,
nach einander. V., Br., Šf. Celé písmo p. pro- čísti ustanovil. Sš. Mr. Jiné kněží p. sbírati. Čř. Popořádati, ein wenig ordnen. Ros. .
Popořídkou, pořádkem, po řadě. Husy
jdou p. Us. v Sirákově u Polné. Zelený. Poporod, u, m., postélka, lůžko, die Nach-
geburt. Us. Poporůstati, allmählig nachwachsen. D.
Poposaditi, il, zen, ení, ein wenig weiter
setzen, rücken, — co, koho, se. Dch. Poposedati, poposednouti, dnul a dl, utí,
dení, sich weiter setzen, fortrücken. — kam oč: poposedni o střevíc ke kamnům, Poposejmouti, ul, ut, utí, nicht ganz ab-
nehmen. — co: klobouk. Jg. Poposlechnouti, chnul a chl, utí; popo-
šlo uchati, trochu poslechnouti, auf etwas hören, es befolgen. — čeho: něčí rady. Št. Popósobiti = popůsobiti.
Popostiti se, il, ění, ein wenig fasten.
ROS.
|
||
|
|||
Předchozí (755)  Strana:756  Další (757) |