756

Poplužný, -žní, k popluží náležející,
Bauern-, Meier-. P. dvůr. Faukn., S. N. Ješto
přísluší k dvoru p-nému; Drží dvór p-ný
v Petrovicích podlé kostela. Půh. II. 614.,
497. Vz Popluží. Vš. — P., popluší se týkající,
den Acker betreffend. P. zákony. Měst. bož.

Poplynouti, vz Poplouti.

Poplzí, n., něm. Popels, ves u Libochovic.

Poplzka, y, f., poplz, u, m., das Glitschen,
Ausglitschen, der Fall. P-ka křivého jazyka,
lapsus falsae linguae. BO. Vychvátils nohy mé
z p-ky. Z. kap. 55. 13.

Poplznouti, znul a zl, utí, glitschen, schlü-
pfen; se, glitschen. Poplzli sú sě(defluxerunt);
aby (abys) sě nepoplzl (ne labaris). BO. Když
sě kto poplzna náhle padne; Poplzla sě noha
jich. BO. — se v čem. Poplzneš se v krvi
(sklouzna padneš). BO.

Popnouti, pnu, ul, ut, utí; popíti, pnu,
pal n. pjal n. pial (zastr. -pěl), pětí; popínati.
Strany popnouti m.: popíti vz Pojmouti. —
P. = dále pnouti, weiter spannen; vztahovati,
strecken; povýšiti, erheben; potáhnouti, über-
ziehen; — se, ranken; potáhnouti se, porůsti,
sich überziehen, überwachsen; zpyšněti, vy-
pínati se, sich erheben. Jg. — co. Tráva
úhor popíná (potahuje). Kouble. Střeva hlen
lepkavý popíná. Ja. — oč. Popial o tři dírky
(o pyšném, který se nadýmati počíná). Ros.,
D., Č. Jinak: O několik dírek popíti (po-
pustiti, sleviti). Sych. Křeček vytáhl boty,
popjal si kalhoty o tři lokte výše. Anth. Brt.
(Er. 44tí.). Neboť sněza hrachu mírko popne
pás o dírko. MM. 420. — co po čem. Nohu
po příkrém hřebenu skalním p. (vztahovati).
C. — koho, co k čemu (čím). K nebe-
sům dlaně popne. Mus. Tím jej k velikomy-
slnosti popnuli (--pobídli). V. — se. Tráva
se popíná (roste). Us. — se nač. Na takový
luxus se popiati; Popínati se na tento druh
básnický; Rozum popne se na negaci toho
(dostane se). Kos. Ol. I. 109., 280., 295. —
se čím (kde v čem). Tělo dítěte v životě
mateřském kostmi a kůží se popíná (potahuje).
Zlob. Štěstím tak se popnul. V. V štěstí se
popnul. V. Popnul se tím v mysli. V. Rána
strupem se popne. Db., Lk. Pýchou z štěstí
svého se popnul. Plác. Ďábel pýchou se po-
pnuv chtěl býti roveň Bohu. Žal. 93. Zeď se
břečtanem popiala. Ros. — se nad koho =
zpyšněti. Jg.

Popoběhnouti, hnul a hl, utí; popobíhati,
ein wenig weiter laufen. — oč. Popoběhl
o 9 kroků.

Popočítati, ein wenig zählen. Ros. — P.
se, hadern, zanken. Us.

Popočkati, ein wenig warten. Br.

Popod, dvě předložky. Švec mu podleze
p. ruku. Vrchi utékali p. nich. Slov. Vz více
v Km. III. 338. a: Z popod, Předložka, Mkl.
S. 753.

Popodál = opodál. Us. Ktk.

Popodávati, ein wenig reichen. — P.,
běžeti, laufen. Ten popodává. Us. Marek.

Popodsívati, popocívati, vz ds v c, ein
wenig sieben. Jg. — čím. Sítem ještě asi
hodinu popodsívám. Ros.

Popodzem, vz Předložka.

Popohnati, popoženu, žeň, hnal, án, ání;
popoháněti, ějí, ěl, ěn, ění, ein wenig weiter

treiben, jagen. Jg. — co: Chodník, štolu ==
dále hnáti. Vys. Popožeň tu krávu, koně.
Us. Hý. — koho k čemu čím: k práci
domluvou, rozkazem.

Popojeti, jedu, jeď, jel, jetí; popojížděti,
ein wenig weiter fahren. — Popojeď. Us. —
čím: lodí, vozem, koněm. Jg. — čím, na
čem kam: lodí k břehu, koněm, na koni
k lesu, na rybník, do rybníka.

Popojísti, popojím, jeda (douc), jez, jedl,
jeden, ení, ein wenig essen. Gníd. — co jak:
s chutí. Us.

Popojíti, popojdu, jdi, jda (ouc), šel, jetí,
ein wenig weiter gehen. — kam. Popošed
ke zdi pravil. Us.

Popokojiti, il, en, ení, ein wenig beruhigen.
P. se = utišiti se. Země jedva na málo dní
mož popokojiti sě. Št. 147.

Popoláskati, ein wenig lieben. Krok.

Popolední, n. =popolední čas, der Nach-
mittag. — P., adj., nachmittägig. P. čas (ne-
špory). V. P. odpočinek.

Popolednu = odpoledne. U Opav. Klš.

Popolehnouti, hnul a hl, utí; popoléhati,
popolíhati, sich ein wenig weiter o. nähel-
iegen. Popolehní ke zdi. Popolíhati, von Zeit
zu Zeit, hie u. da sich legen.

Popoletěti, ěl, ění, ein wenig weiter flie-
gen. Popolitá již to léto babí (fängt an herum-
zufliegen). SS. Bs. 188.

Popolštiti, il, ěn, ění, polonisiren. Krok.

Popona, poponka, y, f., poponec, nce,
m., vůbec bylina se pnoucí, V., zvl.= po-
penec, openec. Koř. рьn. Mkl. B. 29. —
Poponec, brečtan, hedera helix, der Winter-
epheu. Um. les. — P-na, přikryti na koně,
čabraka, die Pferdedecke, Schabracke. Č.

Poponcový, Gundelreben-. P. voda. Cern.

Popondati, popondávati, ein wenig weiter
geben, rücken. — co kam. Popondej (přistrč)
stolici k stolu. Us. Č.

Poponésti, nesu, nes, nesa, nesl, sen a šen,
ení; poponášeti, el, en, ení, ein wenig weiter
tragen o. heben. Jg. — co komu přes co:
přes ulici. — co čím. Krok. — co na čem:
na zádech. Us. — kam: ke zdi.

Popořád,adv., řádně, napořád, ordentlich,
nach einander. V., Br., Šf. Celé písmo p. pro-
čísti ustanovil. Sš. Mr. Jiné kněží p. sbírati.
Čř.

Popořádati, ein wenig ordnen. Ros. .

Popořídkou, pořádkem, po řadě. Husy
jdou p. Us. v Sirákově u Polné. Zelený.

Poporod, u, m., postélka, lůžko, die Nach-
geburt. Us.

Poporůstati, allmählig nachwachsen. D.

Poposaditi, il, zen, ení, ein wenig weiter
setzen, rücken, — co, koho, se. Dch.

Poposedati, poposednouti, dnul a dl, utí,
dení, sich weiter setzen, fortrücken. — kam
oč: poposedni o střevíc ke kamnům,

Poposejmouti, ul, ut, utí, nicht ganz ab-
nehmen. — co: klobouk. Jg.

Poposlechnouti, chnul a chl, utí; popo-
šlo uchati, trochu poslechnouti, auf etwas hören,
es befolgen. — čeho: něčí rady. Št.

Popósobiti = popůsobiti.

Popostiti se, il, ění, ein wenig fasten.

ROS.