757

Popostrčiti, il, en, ení, ein wenig weiter
schieben. — co oč kam. Popostrč tento
kámen o sáh ke zdi. Us.

Popotáhnouti, hnul a hl, tažen, táhnutí,
taženi, ein wenig weiter ziehen. — co čím,
kam. Popotáhni tento kámen provazem k le-
šení.

Popotiti se, il, cení, ein wenig schwitzen.
Popotíš mi se (když kdo více na sebe béře,
než seč býti můž). Ros.

Popotnati, popotnávati, aufquellen. Ros.

Popotřebovati, ein wenig benützen. —
čeho: rafije. ZN.

Popotrhávati, ein wenig weiter reissen. D.

Popourek, rka, m. = popisko. Kos. Ol.

I. 140.

Popouštěcí kohout, čep, der Ablasshalm,
-zapfen. Suk.

Popouštěti, vz Popustiti.

Popouzeč, e, m., der Aufwiegler.

Popouzení, n., das Aufhetzen.

Popouzeti, vz Popuditi.

Popouzlivý, popuzlivý, reizbar. Lépe:
popudlivý. — k čemu.

Popov, a, m., ves u Brumova na Mor. PL.

Popova, y, f., kněžice, die Priesterin, Pfäffin.
M.

Popová, é = zlá kože kněžská. Št. 140.
A co pak je řéci hanebným popovým pře-
nesčastným? Št. N. 140.

Popovče, ete, n., popovic, e, m., popův
syn, der Popensohn. Rozk.

Popovčík, a, m., der Opferdiener (?). Rkp.

Popovec, vce, m., ves u Bernartic v Budě-
jovsku. PL.

Popovézti, vezl, en, ení, ein wenig weiter
fahren, führen. — co na čem kam. Popovez
tento kámen na svém voze k staveništi.

Popovic, e, m., der Popensohn. Dch.

Popovice, dle Budějovice, ves v Bene-
šovsku, u Jičína, u Ševětína v Budějovsku,
u Ml. Vožice, u Kr. Hradce, u Chřelovic
v Ledečsku, u Brandýsa n. L., u Berouna,
u Ivančic, u Jaroměřic v Znojemsku, u Kro-
měříže, u Rejhradu, u Uher. Hradiště; Velké
P. u Jesenic. PL. Vz Tk. I. 621., IV. 116.,

II. 546., III. 656., Tf. 267.
Popovičky, dle Dolany, ves v Ríčansku.

Tk. 1. 47., III. 657.

Popovka, y, f., rus., das Rundthurmschiff.
Dch.

Popovo, a, n, Poppowa, ves u Stoda (Staab).
PL.

Popovský, Popen-, Pfaffen-. P. synové.
Glag.

Popovství, n., das Priesterthum, sacer-
dotium. BP.

Popový; popův, ova, ovo, což popu náleží,
Popen-, Pfaffen-. Přístřeší p-vé, atrium sacer-
dotum. BO. — P., z popů. P. knížata (prin-
cipes sacerdotum). ZN., Výb. I.1069.5. Ostavil
sbor p-vý a jáhnový, turmas sacerdotales et
leviticas. BO. — P. moudí, brzlen, na Slov.
kněžomúd, euonymus europaeus, der Pfaffen-
baum, rostl. D., Ras., Sal. 225.

Popovýšiti, il, en, ení, ein wenig in die
Höhe heben. — co čím: rukou, sochorem. Us.

Popozditi, il, ěn, ění, popozdívati, säumen,
zögern. — s inft. Když ženich přijíti po-
pozdil. Živ. Jež. 14.

Popracná, é, f., der Feierabend. Dch.
Vz Fajrum.

Popracovati, ein wenig arbeiten. Časem
p. neškodí. Ros. — P. při čem, v čem.
Kom.

Popřádati, anspinnen. Rhon.

Popřádka, y, f., první příze na celé cívce
navinutá, das erste Gespinnst an der Spule.
Us. Dch., Šm. Vz Popřázka.

Poprach, u, m. = poprašek. Koř. prch,
srb. oprcha = conspersio nive. Mkl. B. 34.
(Hý.). — Do rána nám napadlo sněhu s dobrý
p., na dobrý p. Us. na mor. Drahansku. Hý.

Popráchnivěti, ěl, ění, nach u. nach ver-
modern. Tč.

Popramenka, y, f., ocyroe, slimýš. Krok.

Popřání, n., die Vergünstigung.

Poprask, u, m., der Krach. Dch. Veliký
p. na burse. Rk., Hý.

Popraskati, popraskávati, popraskovati,
ein wenig schnelzen, prasseln. To prkno celé
popraskalo, bekam Sprünge. — koho. Všecky
popraskal (jim vybil, prügelte alle ab). Sych.

— se (podělati se, sich bemachen). Ros.
Poprasklý, verkracht. Dch.
Poprašek, šku, m., na Mor., prášenics,

chumelice. P. sněžný, sněhu, Schneegestöber,
n. Us. — P. (po + prášek), malý, nepatrný
prášek, troška, málo něčeho, hrstka, ein Stäub-
chen, Atomchen, eine geringe Menge. Cf.
Prášek soli, mouky atd. Hý. Byl tam p.
lidu, sněhu (velmi málo), Msk., Všk., Jg. Cf.
Poprach.

Poprášiti, il, šen, ení; poprašovati, be-
stäuben. — co, koho čím: moukou.

Poprašné, ého, n., peníz, který dávají při
kupování obilí čeledínovi, das Staubgeld. Vus.

— P., Zahlung dem Steuereinnehmer für das
Abmessen des Zinsgetreides. Ms. 1556. (Gl.
250.).

Poprašnice, e, f., isaria, rostl.

Poprašný, Staub-. P. plat, das Staubgeld.

Poprati, peru, pral, án, ání, schlagen, zu-
sammenschlagen, überwinden. Jg. — koho
čím: kyjem. Dipl. Oppav. — co, koho: ne-
přítele (poraziti). Ros. Kroupy obilí popraly
(potloukly). Štelc. — se s kým oč. Poprali
se v hospodě o děvče. — P., vytrhati. —
co. Podlahy kázal p. Půh. I. 336. — P.,
alles nach einander waschen. — co. Všecko
prádlo popraly. Us.

Popřáti, popříti, přeji, přej, přeje (íc),
přál, přán (a přín, zastr.), ání; popřívati,
verleihen, gewähren, gönnen, gestatten, geben.
Jg. — Popřeje-li Bůh. V. — komu čeho
(kde). Popřej mi schránky pod svou střechou.
Ros. Popřej mi toho štěstí. D. Popřeje-li mi
Bůh zdraví. Ros. Popřej mi tolik času, abych..
Sych. P. někomu oddechu. Ros. P. pokoje
v hrobu. Sych. Dokud mi Bůh života na světě
popřeje. V. Slovům průchodu p. ohradou
zubů. Kos. 01. Ir 186. Komuž toho Bůh po-
přeje. Žk. 399. Místa p. něčemu. Dch. Mi
jest markr. milosť popřála sstupku s tím si-
rotkem bratra mého dílného. Půh. II. 182. —
komu čeho k čemu. P. komu místa ku
pohřbu. V. — s inft. Kýž nám Bůh tu psotu
přestáti popřeje. Sych. — Vrat, Ojíř.

Poprava, y, f. = právo, právomocnosť,
zvl. ve věcech hrdelních (zastr, význam), die