Předchozí (756)  Strana:757  Další (758) |
|
|||
757
|
|||
|
|||
Popostrčiti, il, en, ení, ein wenig weiter
schieben. — co oč kam. Popostrč tento kámen o sáh ke zdi. Us. Popotáhnouti, hnul a hl, tažen, táhnutí,
taženi, ein wenig weiter ziehen. — co čím, kam. Popotáhni tento kámen provazem k le- šení. Popotiti se, il, cení, ein wenig schwitzen.
Popotíš mi se (když kdo více na sebe béře, než seč býti můž). Ros. Popotnati, popotnávati, aufquellen. Ros.
Popotřebovati, ein wenig benützen. —
čeho: rafije. ZN. Popotrhávati, ein wenig weiter reissen. D.
Popourek, rka, m. = popisko. Kos. Ol.
I. 140.
Popouštěcí kohout, čep, der Ablasshalm,
-zapfen. Suk. Popouštěti, vz Popustiti.
Popouzeč, e, m., der Aufwiegler.
Popouzení, n., das Aufhetzen.
Popouzeti, vz Popuditi.
Popouzlivý, popuzlivý, reizbar. Lépe:
popudlivý. — k čemu. Popov, a, m., ves u Brumova na Mor. PL.
Popova, y, f., kněžice, die Priesterin, Pfäffin.
M. Popová, é = zlá kože kněžská. Št. 140.
A co pak je řéci hanebným popovým pře- nesčastným? Št. N. 140. Popovče, ete, n., popovic, e, m., popův
syn, der Popensohn. Rozk. Popovčík, a, m., der Opferdiener (?). Rkp.
Popovec, vce, m., ves u Bernartic v Budě-
jovsku. PL. Popovézti, vezl, en, ení, ein wenig weiter
fahren, führen. — co na čem kam. Popovez tento kámen na svém voze k staveništi. Popovic, e, m., der Popensohn. Dch.
Popovice, dle Budějovice, ves v Bene-
šovsku, u Jičína, u Ševětína v Budějovsku, u Ml. Vožice, u Kr. Hradce, u Chřelovic v Ledečsku, u Brandýsa n. L., u Berouna, u Ivančic, u Jaroměřic v Znojemsku, u Kro- měříže, u Rejhradu, u Uher. Hradiště; Velké P. u Jesenic. PL. Vz Tk. I. 621., IV. 116., II. 546., III. 656., Tf. 267.
Popovičky, dle Dolany, ves v Ríčansku. Tk. 1. 47., III. 657.
Popovka, y, f., rus., das Rundthurmschiff.
Dch. Popovo, a, n, Poppowa, ves u Stoda (Staab).
PL. Popovský, Popen-, Pfaffen-. P. synové.
Glag. Popovství, n., das Priesterthum, sacer-
dotium. BP. Popový; popův, ova, ovo, což popu náleží,
Popen-, Pfaffen-. Přístřeší p-vé, atrium sacer- dotum. BO. — P., z popů. P. knížata (prin- cipes sacerdotum). ZN., Výb. I.1069.5. Ostavil sbor p-vý a jáhnový, turmas sacerdotales et leviticas. BO. — P. moudí, brzlen, na Slov. kněžomúd, euonymus europaeus, der Pfaffen- baum, rostl. D., Ras., Sal. 225. Popovýšiti, il, en, ení, ein wenig in die
Höhe heben. — co čím: rukou, sochorem. Us. Popozditi, il, ěn, ění, popozdívati, säumen,
zögern. — s inft. Když ženich přijíti po- pozdil. Živ. Jež. 14. |
Popracná, é, f., der Feierabend. Dch.
Vz Fajrum. Popracovati, ein wenig arbeiten. Časem
p. neškodí. Ros. — P. při čem, v čem. Kom. Popřádati, anspinnen. Rhon.
Popřádka, y, f., první příze na celé cívce
navinutá, das erste Gespinnst an der Spule. Us. Dch., Šm. Vz Popřázka. Poprach, u, m. = poprašek. Koř. prch,
srb. oprcha = conspersio nive. Mkl. B. 34. (Hý.). — Do rána nám napadlo sněhu s dobrý p., na dobrý p. Us. na mor. Drahansku. Hý. Popráchnivěti, ěl, ění, nach u. nach ver-
modern. Tč. Popramenka, y, f., ocyroe, slimýš. Krok.
Popřání, n., die Vergünstigung.
Poprask, u, m., der Krach. Dch. Veliký
p. na burse. Rk., Hý. Popraskati, popraskávati, popraskovati,
ein wenig schnelzen, prasseln. To prkno celé popraskalo, bekam Sprünge. — koho. Všecky popraskal (jim vybil, prügelte alle ab). Sych. — se (podělati se, sich bemachen). Ros.
Poprasklý, verkracht. Dch. Poprašek, šku, m., na Mor., prášenics, chumelice. P. sněžný, sněhu, Schneegestöber,
n. Us. — P. (po + prášek), malý, nepatrný prášek, troška, málo něčeho, hrstka, ein Stäub- chen, Atomchen, eine geringe Menge. Cf. Prášek soli, mouky atd. Hý. Byl tam p. lidu, sněhu (velmi málo), Msk., Všk., Jg. Cf. Poprach. Poprášiti, il, šen, ení; poprašovati, be-
stäuben. — co, koho čím: moukou. Poprašné, ého, n., peníz, který dávají při
kupování obilí čeledínovi, das Staubgeld. Vus. — P., Zahlung dem Steuereinnehmer für das
Abmessen des Zinsgetreides. Ms. 1556. (Gl. 250.). Poprašnice, e, f., isaria, rostl.
Poprašný, Staub-. P. plat, das Staubgeld.
Poprati, peru, pral, án, ání, schlagen, zu-
sammenschlagen, überwinden. Jg. — koho čím: kyjem. Dipl. Oppav. — co, koho: ne- přítele (poraziti). Ros. Kroupy obilí popraly (potloukly). Štelc. — se s kým oč. Poprali se v hospodě o děvče. — P., vytrhati. — co. Podlahy kázal p. Půh. I. 336. — P., alles nach einander waschen. — co. Všecko prádlo popraly. Us. Popřáti, popříti, přeji, přej, přeje (íc),
přál, přán (a přín, zastr.), ání; popřívati, verleihen, gewähren, gönnen, gestatten, geben. Jg. — Popřeje-li Bůh. V. — komu čeho (kde). Popřej mi schránky pod svou střechou. Ros. Popřej mi toho štěstí. D. Popřeje-li mi Bůh zdraví. Ros. Popřej mi tolik času, abych.. Sych. P. někomu oddechu. Ros. P. pokoje v hrobu. Sych. Dokud mi Bůh života na světě popřeje. V. Slovům průchodu p. ohradou zubů. Kos. 01. Ir 186. Komuž toho Bůh po- přeje. Žk. 399. Místa p. něčemu. Dch. Mi jest markr. milosť popřála sstupku s tím si- rotkem bratra mého dílného. Půh. II. 182. — komu čeho k čemu. P. komu místa ku pohřbu. V. — s inft. Kýž nám Bůh tu psotu přestáti popřeje. Sych. — Vrat, Ojíř. Poprava, y, f. = právo, právomocnosť,
zvl. ve věcech hrdelních (zastr, význam), die |
||
|
|||
Předchozí (756)  Strana:757  Další (758) |