758

Gerichtsbarkeit, Kriminaljustiz und Ausübung
derselben. V. Spravedlnost' a p-vu vésti;
Zemí a hraduov, s nichžto p. nebo sprave-
dlnosť královská vedena býti měla. Arch.
III. 71., 70. Nejvyšší purkrabí má moc k zlým
ve vší p-vě zemské země české sáhnouti.
O. z D. Již ves svět mám ve své p-vě. St.
skl. Měl-liby ten, na číchž gruntech mordéř
byl postižen, svou pořádnou p-vu, tehdy tu
aby mordéř nevinu svou odvozoval. Zříz.
zem. Jestiť úřad svatý poprava věrná. St. 95.
Kteří (popravce) od kniežat p-vu mají n. od
pánóv. Výb. I. 741. Dali jej popravě a pod
moc vladařovu (principatui et potestati prae-
siďis). ZN. Tvá p. (disciplina) po všech kra-
jích jest ohlášena. BO. — Dal. 182., Smil v.
1259. — P., camerariatus, das Landrecht. Gl.
250. — P., popravení, souzení, soud, Schlich-
tung des Processes. das Gericht. Nečiň nám
křivé p-vy. Výb. 1. 379. P., popravení křivdy,
obnovení předešlého stavu právního. Sprosi
kněžnu, na p-vu ustaviti pravdu. L. S. v. 27.
Páni na popravách sedí. Pam. Kn. olom. 1517.
f. 189. Vz Bdl. Obr. 84. — P., soudní okrslek,
Gerichtssprengel, m. Kteréžto kraje v po-
litickém ohledu jmenováno župy, v ohledu
pak soudním popravy. Mus. Popravce, pustě
zlého, ješto slušie ku p-vě jeho. Št. 95. Zboží,
což k brněnské p-vě a k súdu sluší. Půh.
brn. 1406. Ku brněnskemu súdu nebo ku
popravě. Půh. II. 110. — Kn. rož. 3., Arch., vz
Gl. 250., Mus. 1878. 128. — P., vůbec každý
soud, odsouzení provinilce k trestu, pak trest
sám a zvl. ohavné člověka odpravení, das
Gericht überhaupt, die Verurtheilung, Hin-
richtung. A od takového vězně ten, kohož
se dotýče, platiti stravu i popravu má. Boč.
ms. 1542. Dnes bude p. (budou věšeti, stí-
nati atd.). Us. O poledni stala se p. Sych.
Poďme se na p-vu podívat. Sych. Na p-vu
někoho dáti v ruce katu. Smil v. 1282. P.
se děje, fit justitia. BO. Když jej vedli na
p-vu. Arch. II. 23., Hl. Aj, toť mě na p-vu
vedú. GR. Popravce, kteříž k tomu příslu-
šejí, nehřešieť dadúce ku p-vě podlé práva.
Št. 299. Tehdá má se nad takými p. státi,
díti. Pr. Někoho z města před město na p-vu
vésti. Kat. 3014. — P., šibenice, der Galgen.
Velel p-vu obořiti. Dal. — Vz Gl. 250.

Popravce, e, m., zastr., dle Rukojmě,
Bž. 93., pán, kterémuž poprava náležela i kdo
jí užíval. Háj., Výb. 1. 741. Dem die Ver-
waltung der poprava obliegt; namentlich
verstand man darunter jene Organe, welche
theils vom Könige ernannt, theils in erb-
licher Würde die Justiz in den einzelnen
Gerichtssprengeln o. vielmehr Kreisen aus-
übten. Vz více v Gl. 250.—253. Der Gerichts-
herr, Richter. V každé krajině, jakož oby-
čejně páni tři v počet zjednáni bývají v úřad
větších p-cí a trestatelův a jiní urození tři
týmž obyčejem i počtem za menší p-ce aby
ustanoveni . . . Arch. III. 103. Když otpoví,
že je psance zahubil, tehdá má se doložiti
p-ce toho, ktož jej má na svých listech. Kn.
rož. 131. I psali sú listy ke všem vladařům
(satrapa), královým i popravciem (judices),
rozličným písmem i hlaholem. BO. Táhnúce
před popravce. ZN. P-ce jmenovali staří Če-
chové hejtmany krajské. Plác. P-ce usaditi

na zloděje a mordéře. Smil v. 1312. Máť p.
opateren býti; Bude-li hněv na p-ci pano-
vati; Hřešilť by p. pustě zlého. Št. N. 95. —
Vš. 567., Pč. 11. — P., kat, popravní mistr,
der Henker, Scharfrichter. V., Sych., Háj.
Když který p. navěší plnú šibenici; Zloděj
v lese, list vzchřestí, lekne sě mnějíc, by
p-ce naň běželi. Št. N. 95., 165. — P., zpravo-
daj, udavač, der Berichterstatter, Angeber.
Všecky tam vykonané koupě volno bylo
bráti v plen ku prospěchu těch popravců
aneb měst královských, která se jich první
uptala. Pal. IV. 2. 125.

Popravčí, popravní, Richt-, Gericht-.
P. mistr, kat. P. registra, die Register der
popravce, in welchen 1. die Verhöre mit den
Verbrechern niedergeschrieben wurden; 2.
das Verzeichniss, in welches die popravce
die Namen der Landfriedensbrecher eintru-
gen. Vz Gl. 253. — P., ího, m., popravce,
kat. Boč. 1542., Rk.

Popraviště, ě, n., popravní místo, roz-
hraní, das Hochgericht, der Richtplatz. J. tr.,
Sych. Na p. koho vésti, vézti; na p-šti ze-
mříti. Nt.

Popravištný. P. místo = popraviště. Mus.
1864. 33, Br., Lom.

Popravitel, e, m., der Verbesserer. Jg.

Popravitelka, y, popravitelkyně, ě, f.,
die Verbesserin. Jg.

Popraviti, il, en, ení; popravovati.— P.

= napraviti, zlepšiti, verbessern, anrichten,
richten; na Slov. postlati, betten; zaplatiti,
berichtigen, bezahlen; souditi, richten, schlich-
ten ; utratiti, odpraviti, hinrichten. — se, sich
bessern; fetter werden. Jg. Vz Mus. 1878.
129. Moha sám Buoh zahubiti, však lidem
velel popraviti (trest smrti vykonati). Št. N.
95. — co, koho. Ač ji Římané popravili
(zlepšili). Sokol. Povolni jsme vše p-ti (za-
platiti). Sych. Všeliké žaloby může rychtář
p. Ms. pr. cís. P. člověka (utratiti). Boč. —
co za koho. Poprav (zaplať) za mne pří-
vozné. Sych. — nad kým (souditi). Kterýž
rychtář křivdy nepopraví, nad tím má jeho
rychtář vyšší popraviti. Ms. pr. pr. Na rych-
táře sluší nad zločincem p. Ms. pr. kut.
Kdyby času některého neuctil, jako kdyby
kázal popraviti nad kým na některý hod
(svátek). Št. Buď nad jeho životem popra-
veno. Arch. I. 211. Toho aby biskup nad
ním popravil a pomstil ohlasně. Výb. II.381.
27. Ty chceme honiti a nad nimi p. Žižk.
řád. voj. Výb. II. 277. Nad zlými popravuj
kruté. Smil v. 827. Co komu právo nalezne,
nad nimi popravuje se. Břez. 186. Ten má
ihned vyvolán býti a má nad ním jakli nad
zlým člověkem popraveno býti. Tov. k. 31.

— čím. Tehdy rychtář popravuje právem.
Ms. pr. pr. . . . móž s právem ot úřada p.
zvodem k každému úřadu. Kn. rož. 51. —
na čem. Ale na tom móž popraveno býti
(dem Rechte Geltung verschafft werden), že
nedohnal. Kn, rož. čl. 106. — co komu.
Všecko sem si sama popravila (uklidila). Na
Mor. Brt. Macocha vlastní céři popraviala
(na straně přilepšovala). Na mor. Zlínsku.
Brt. — koho v čem. Alx. — k čemu. Má
k tomu popraveno býti, jakož na to sluší.
Půh. I. 311. Má mu k hrdlu popraveno býti.