Předchozí (757)  Strana:758  Další (759) |
|
|||
758
|
|||
|
|||
Gerichtsbarkeit, Kriminaljustiz und Ausübung
derselben. V. Spravedlnost' a p-vu vésti; Zemí a hraduov, s nichžto p. nebo sprave- dlnosť královská vedena býti měla. Arch. III. 71., 70. Nejvyšší purkrabí má moc k zlým ve vší p-vě zemské země české sáhnouti. O. z D. Již ves svět mám ve své p-vě. St. skl. Měl-liby ten, na číchž gruntech mordéř byl postižen, svou pořádnou p-vu, tehdy tu aby mordéř nevinu svou odvozoval. Zříz. zem. Jestiť úřad svatý poprava věrná. St. 95. Kteří (popravce) od kniežat p-vu mají n. od pánóv. Výb. I. 741. Dali jej popravě a pod moc vladařovu (principatui et potestati prae- siďis). ZN. Tvá p. (disciplina) po všech kra- jích jest ohlášena. BO. — Dal. 182., Smil v. 1259. — P., camerariatus, das Landrecht. Gl. 250. — P., popravení, souzení, soud, Schlich- tung des Processes. das Gericht. Nečiň nám křivé p-vy. Výb. 1. 379. P., popravení křivdy, obnovení předešlého stavu právního. Sprosi kněžnu, na p-vu ustaviti pravdu. L. S. v. 27. Páni na popravách sedí. Pam. Kn. olom. 1517. f. 189. Vz Bdl. Obr. 84. — P., soudní okrslek, Gerichtssprengel, m. Kteréžto kraje v po- litickém ohledu jmenováno župy, v ohledu pak soudním popravy. Mus. Popravce, pustě zlého, ješto slušie ku p-vě jeho. Št. 95. Zboží, což k brněnské p-vě a k súdu sluší. Půh. brn. 1406. Ku brněnskemu súdu nebo ku popravě. Půh. II. 110. — Kn. rož. 3., Arch., vz Gl. 250., Mus. 1878. 128. — P., vůbec každý soud, odsouzení provinilce k trestu, pak trest sám a zvl. ohavné člověka odpravení, das Gericht überhaupt, die Verurtheilung, Hin- richtung. A od takového vězně ten, kohož se dotýče, platiti stravu i popravu má. Boč. ms. 1542. Dnes bude p. (budou věšeti, stí- nati atd.). Us. O poledni stala se p. Sych. Poďme se na p-vu podívat. Sych. Na p-vu někoho dáti v ruce katu. Smil v. 1282. P. se děje, fit justitia. BO. Když jej vedli na p-vu. Arch. II. 23., Hl. Aj, toť mě na p-vu vedú. GR. Popravce, kteříž k tomu příslu- šejí, nehřešieť dadúce ku p-vě podlé práva. Št. 299. Tehdá má se nad takými p. státi, díti. Pr. Někoho z města před město na p-vu vésti. Kat. 3014. — P., šibenice, der Galgen. Velel p-vu obořiti. Dal. — Vz Gl. 250. Popravce, e, m., zastr., dle Rukojmě,
Bž. 93., pán, kterémuž poprava náležela i kdo jí užíval. Háj., Výb. 1. 741. Dem die Ver- waltung der poprava obliegt; namentlich verstand man darunter jene Organe, welche theils vom Könige ernannt, theils in erb- licher Würde die Justiz in den einzelnen Gerichtssprengeln o. vielmehr Kreisen aus- übten. Vz více v Gl. 250.—253. Der Gerichts- herr, Richter. V každé krajině, jakož oby- čejně páni tři v počet zjednáni bývají v úřad větších p-cí a trestatelův a jiní urození tři týmž obyčejem i počtem za menší p-ce aby ustanoveni . . . Arch. III. 103. Když otpoví, že je psance zahubil, tehdá má se doložiti p-ce toho, ktož jej má na svých listech. Kn. rož. 131. I psali sú listy ke všem vladařům (satrapa), královým i popravciem (judices), rozličným písmem i hlaholem. BO. Táhnúce před popravce. ZN. P-ce jmenovali staří Če- chové hejtmany krajské. Plác. P-ce usaditi |
na zloděje a mordéře. Smil v. 1312. Máť p.
opateren býti; Bude-li hněv na p-ci pano- vati; Hřešilť by p. pustě zlého. Št. N. 95. — Vš. 567., Pč. 11. — P., kat, popravní mistr, der Henker, Scharfrichter. V., Sych., Háj. Když který p. navěší plnú šibenici; Zloděj v lese, list vzchřestí, lekne sě mnějíc, by p-ce naň běželi. Št. N. 95., 165. — P., zpravo- daj, udavač, der Berichterstatter, Angeber. Všecky tam vykonané koupě volno bylo bráti v plen ku prospěchu těch popravců aneb měst královských, která se jich první uptala. Pal. IV. 2. 125. Popravčí, popravní, Richt-, Gericht-.
P. mistr, kat. P. registra, die Register der popravce, in welchen 1. die Verhöre mit den Verbrechern niedergeschrieben wurden; 2. das Verzeichniss, in welches die popravce die Namen der Landfriedensbrecher eintru- gen. Vz Gl. 253. — P., ího, m., popravce, kat. Boč. 1542., Rk. Popraviště, ě, n., popravní místo, roz-
hraní, das Hochgericht, der Richtplatz. J. tr., Sych. Na p. koho vésti, vézti; na p-šti ze- mříti. Nt. Popravištný. P. místo = popraviště. Mus.
1864. 33, Br., Lom. Popravitel, e, m., der Verbesserer. Jg.
Popravitelka, y, popravitelkyně, ě, f.,
die Verbesserin. Jg. Popraviti, il, en, ení; popravovati.— P.
= napraviti, zlepšiti, verbessern, anrichten,
richten; na Slov. postlati, betten; zaplatiti, berichtigen, bezahlen; souditi, richten, schlich- ten ; utratiti, odpraviti, hinrichten. — se, sich bessern; fetter werden. Jg. Vz Mus. 1878. 129. Moha sám Buoh zahubiti, však lidem velel popraviti (trest smrti vykonati). Št. N. 95. — co, koho. Ač ji Římané popravili (zlepšili). Sokol. Povolni jsme vše p-ti (za- platiti). Sych. Všeliké žaloby může rychtář p. Ms. pr. cís. P. člověka (utratiti). Boč. — co za koho. Poprav (zaplať) za mne pří- vozné. Sych. — nad kým (souditi). Kterýž rychtář křivdy nepopraví, nad tím má jeho rychtář vyšší popraviti. Ms. pr. pr. Na rych- táře sluší nad zločincem p. Ms. pr. kut. Kdyby času některého neuctil, jako kdyby kázal popraviti nad kým na některý hod (svátek). Št. Buď nad jeho životem popra- veno. Arch. I. 211. Toho aby biskup nad ním popravil a pomstil ohlasně. Výb. II.381. 27. Ty chceme honiti a nad nimi p. Žižk. řád. voj. Výb. II. 277. Nad zlými popravuj kruté. Smil v. 827. Co komu právo nalezne, nad nimi popravuje se. Břez. 186. Ten má ihned vyvolán býti a má nad ním jakli nad zlým člověkem popraveno býti. Tov. k. 31. — čím. Tehdy rychtář popravuje právem.
Ms. pr. pr. . . . móž s právem ot úřada p. zvodem k každému úřadu. Kn. rož. 51. — na čem. Ale na tom móž popraveno býti (dem Rechte Geltung verschafft werden), že nedohnal. Kn, rož. čl. 106. — co komu. Všecko sem si sama popravila (uklidila). Na Mor. Brt. Macocha vlastní céři popraviala (na straně přilepšovala). Na mor. Zlínsku. Brt. — koho v čem. Alx. — k čemu. Má k tomu popraveno býti, jakož na to sluší. Půh. I. 311. Má mu k hrdlu popraveno býti. |
||
|
|||
Předchozí (757)  Strana:758  Další (759) |