759

Půh. I. 1417. Pakliby toho neshledali, jakož
jest on žaloval, chtí k Ježkovi popraviti,
aby potom tak nepodobných věcí nevedl.
Půh. II. 453. Mínieť i chtie nad nimi hejt-
mané i všecky obce k nim toho zříti i jim
k hrdlóm popraviti i k statkuom, žádných
osob nevyměňujíce ani vymlúvajíce. Žižk.
řád. voj. Výb. II. 275. K tomu takovému
chtěli by p-ti, k jeho hrdlu i statku, buď
kdož buď. Žižk. řád. voj. Výb. II. 275. —
se = ztučněti, fett werden. Popravil se jako
pes v chrústech. Mus.

Popravka, y, f. P-ky, hostina první ne-
děli po svatbě ustrojená buď některým do-
mácím hostům (nejbližšímu příbuzenstvu zvl.)
aneb těm, kteří na svatbě nebyli. V Opav.
Tč., Klš. — P., správka, die Verbesserung.

Popravliště, ě, n., u bednářů, die Richt-
diele. Šm.

Popravní,-ný, Richt-, Gerichts-. P. místo
(stinadlo atd.), mistr (kat), meč, V., právo
(vz. Poprava), sekera, D., osoba, Plk., soud,
lešení. Šm. Kalvarie, to jest Černé místo či
popravné. ZN. — P. hostina, vz Popravka.

Popravník, a, m., popravce, soudce, der
Richter. Aqu. — P., kun na pravici jdoucí,
das Handpferd. Háj.

Popřázka, y, f., popřádka, das Anspinnen,
das erste Gespinst an der Spule. Us. Dch.
Vz Popřádka.

Popraž, i, f. (in den Blechhämmern), der
Hahnbrei (aus Wasser, Lehm und Kohlen-
staub gemachter Brei, in welchen die Bleche
getaucht werden). Sm.

Popraží, n. = zápraží.

Popražie, v LS. šp. čteno m.: poprava.
Šf. a Pal. 1840.

Popražiti, il, en, ení, ein wenig brennen,
rösten. — co: kávu.

Poprda, y, m. a f., poprdač, e, m., po-
prdavý, prďoch, smrdoch, der Stänker, Fur-
zer. Ros.

Poprdačka, y, f., kosatá přeslice, na jejíž
jedné části předoucí sedí, eine Art Spinn-
rocken. Us. — P., die Stänkerin, Furzerin.
Vz Poprda.

Poprdák, a, m. Rokycanským říkají Po-
prdáci m.: Podbrdáci, pod Brdem (pohořím
tamějším) usedlým.

Poprdati, poprdávati, öfters furzen; po-
prdnouti, einmal. Jg.

Poprdavý, vz Poprda.

Popřebrati, ein wenig auslesen, aus-
klauben. — se, probrati se ze sna, auf-
wachen. Na Slov. Holý.

Popřed, dvě předložky. Keď puojdeš po-
před nás. Zpěv. I. 174. Vz Z popod a více
v Km. III. 338.

Popředek, dku, m., der Vorort; Vorder-
theil. Dch.

Popředí, n., přední díl, der Vordergrund,
-theil. Něco do p. postaviti; v p. býti, státi.
Dch. — P., čelo lodi, hlavina, přída, der
Vordertheil des Schiffes. Šm.

Popřední, Vor-. P. hory, zahrádka. Dch.
P. díl krku — hrdlo jest. Kom. J. 252.

Popředník, a, m., přední havíř v předku,
v porubě, der Vorhauer, Vormann. Hř. —-
P., der Erste, Primas. Spatřujeme tu po-

prvé sv. Petra jako p-ka v církvi vystou-
pati. Sš. Sk. 12.

Popřehrazovati, abfachen. D.

Popřejíti, vorübergehen. Nedlúhý čas po-
přešel (minul). Bianc.

Popřejsovati co, mit Preisen, Ziegeln
decken. Ros.

Popřekrajovati, nach einander entzwei
schneiden.

Popremovati, alles verbrämen. Ros.

Popřemrštiti, il, ěn, ění, ein wenig
schrecken, übertreiben. Ezech. 39. 11.

Popřepřahovati, umspannen, alle nach
einander. Plk.

Popřestání, n., die Zwischenzeit. Po krát-
kých p-ních pahrbek se nížil. Hlas. II. 563.

Popřestati, popřestanu, stal, ání; popře-
stávati, ein wenig aufhören, nachlassen. Po-
přestávající zimnice. Kom. — kde. Zdaliby
již zlé povahy mezi Čechy popřestaly. Lom.
— od čeho = od dobývání města. Plk. —
Jg.-

Popřestříleti, el, en, ení, zerschiessen. Na
Ostrav. Tč.

Popřeta, y, f., stsl. popréta = po-, za-
hrození, hrozba, pohrůžka, das Drohen, die
Drohung, minae. Mkl. B. 44. (Hý.).

Popretovati, ein wenig rösten, backen,
zastr. — co kde. Nakrájej jablek i ošafráně
je popretuj jich v sádle. Kuch. kn.

Popřetřásati, ein wenig überschütteln.
Jg.

Popřetrhnouti, hnul a hl, ut, utí, žen,
ení, ein wenig unterbrechen. Jg.

Popřetříbiti, il, en, ení, ein wenig rei-
nigen. — koho, co čím. Br.

Popřevraceti, el, en, ení, jedno po dru-
hém, napořád převraceti, umstürzen. — čeho:
stolic (nejistou měrou). Ros. — co: stoly
penězoměnců popřevracel. Sš. Mr. 49.

Poprchati, poprchovati, poprchávati, ein
wenig regnen. — abs. Poprchá déšť; po-
prchá, poprchává. Neprší, jen poprchává.

Poprchliti, il, ení, pohněvati se, ein we-
nig zürnen. Ros.

Poprchnúti = poprášenu býti, staubig
werden. — čím. Obraz poprchl prachem. Št.
104.

Popři (dve předložky), označuje poměr
předložkou při vyjádřený. Strom p. stromu,
Baum an Baum. Pov. 69. Choď touto do-
linou p. tom potoku. Pov. 85. Popři samých
domoch Orava mu běží. Sbor. 24.

Popříč na někoho pohlednouti, quer. Krok.

Popřík, quer, seitwärts. Všecko jde na
popřík. P. cesty, quer durch die Strasse. Na
Ostrav. Tč.

Popříkrý, povlovně výsoký, allmälig auf-
steigend, steiler werdend. P. pahrbek. Kom.
J. 729.

Poprinské sukno. Vz Tk. I. 320.

Popříslo, a, n., lépe: povříslo.

Popřísti, eine Zeit lang spinnen. Ros.

Popřišiti, ein wenig annähen. — co nač.
Kos. Ol. I. 301.

Popřiště, ě, n., Kampfplatz, m. Vký. P.,
stsl. ро-рrъ-iště, okol, okrslek, závodiště,
kolbiště, die Renn-, Stechbahn, stadium. Sr.
Okol. Mkl. B. 274. (Hý.).