760

Popříti, popru, při, el, en, ení; popírati
= zapírati, leugnen. — co. On to všechno
popírá. Jg. Díl dluhu p. Brikc. Větu p. Marek.

— J. tr. — čemu, komu. On tomu popírá.
Ros. P. Petrovi. ZN. — Jg. — čeho. J. tr.
Nenajde se, jenžby toho p. směl. V. Toho
má pan Vaněk p. Půh. II. 84. — kde. Popři
mne před lidmi. ZN.

Popřitloukaný. P. sukno, das doppel-
schlägige Tuch (feines, dicht geschlagenes
Tuch). Šm.

Popřižínati, ein wenig dazu mähen; po-
žínati, schröpfen. — co: porostlé žito. Koubl.

Poprnouti, zastr. = poběžeti, rennen,
laufen. — kam: k nepřátelům. Výb. I. 1115.
18., Alx. 1115., St. skl.

Poprodleti, poprodlíti, el, ení, ein wenig
säumen, zögern. — čím. Poprodlí Bůh mou
hodinkou. Kom.

Poprodlíti = poprodleti. — P., trochu
prodlíti, ein wenig in die Länge ziehen.

Poproměniti, il, ěn, ění, ein wenig ver-
ändern. Kom.

Poprorokovati, ein wenig prophezeien.
Ros.

Poprositi, il, šen, ení, ein wenig bitten.

— co (hlav. u zájmen rodu střed.). Cokoli-
věk poprosíme. Hus. I. 331. (Ed. Erb.). Dáť
mi, což poprosím koli. Žk. 352. Což podlé
vůle tvé poprosím. Br. Pís. 1583. — čeho,
koho. Popros maměnky. Na mor. Zlínsku.
Brt. Mej pomoci poprosí. Kat. 33. Na hrad
přišli a nocleha poprosili. Pass. 190. — koho
(gt.) zač. Zač koli pána Boha poprosila.
Lom. Za odpuštění vás poprosí. Sych. Já
jie za vajce poproši. Žk. 263 , Jir. dh., Anth.
I. 96. Popros za mé Hospodina. Kat. 2991.

— koho oč. Popros ho o to. Jg. — čeho
(co) na kom. Poprosil na něm listů na svě-
dectví. Pass. Na Boze smrti poprosil. BO.
Vše, což na mně poprosíš, to uprosíš Bj. —
aby. Poproste Boha, aby ... Jg.

Poprosili, prosební, Bitt-. P. průvod, der
Bittgang. Šm.

Poprosník, a, m. = prosebník. Vký.

Poprsek, poprslek (zastr.), St. skl., vz
Paprsek.

Poprsí, n. P. slove hořejší čásť lidského
těla výtvarním uměním až po prsa, někdy
až po pás udělaná. Vz S. N. Das Bruststück,
Brustbild. P. v životní velikosti malovati.

Poprskati, poprskávati; poprsknouti,
sknul a skl, ut, utí, bespritzen, bespeien,
anspritzen. Jg. — koho čím: vodou, sli-
nami (mluvě). Us. — se. Koza se nám již
poprskala (obřezela). Us. Hý.

Poprsky, pl., m., zbytky ze snědeného
ovoce. Baiz.

Poprslek, zastar. = paprslek. Poprslci
sluneční. BO.

Poprsní, po prsy jdoucí, Brust-. P. ka-
bát, kollar, V., obraz, vz Poprsí. P. socha,
kapsa. Šm.

Poprsnice, e, f., die Brustbildsäule. Us.

Poprsník, u, m., prsina, prsotina (Hý.),
der Brustriemen (u tažního dobytka). Us.

Popršeti, el, ení, vz Poprchati, regnen.
Pola jsou popršena. U Ostrav. Tč. Dá-li se
do deště, poprsí celou noc. Us., — na koho.
A poprsí na ně oheň a síra. Štelc.

Poprtati, vz Prtati.

Popruditi, il, zen, ení, wundreiben, ent-
zünden. Ros.

Popruh, u, m., stsl. poprag, koř. pręg; cf.
sьpręgь, čes. spřež, jugum. Mkl. B. 36., aL.
98., 41. P., pás k připínání sedla, der Sattel-
gurt. V. — P., široká, hrubá tkanice k no-
šení věcí všelikých, p. u nůše, u putny, die
Gurte, das Tragseil, der Tragriemen. Us. P.
na krk, Kom., náramenní. Jg. P. konopný
jednoduchý, dvojitý, pateřový (Paternoster-
gurto, točící se okolo bubnů). Prm. Putna
s p-hy = pantovnice. Hý. — P. u pytlíku
ve mlýně. Šm., Jg. — P., podbřišní řemen
u koní ku spínání prostraňků. Vz Popružní.
Mor. Bkř.

Popruhář, e, m., kdo popruhy dělá, der
Tragseilverfertiger. Záp. měst. 1449.

Popruhový, Tragseil-. P. putna, vz Pan-
tovnice. Hý.

Popruží, n. = popruh. Dosť-li na hon
pouhý p. Sš. Bs. 167.

Popružní řemen, der Sprungriemen (u ko-
ní). Vz Popruh. D.

Popružník, a, m. = popruhář. Tk. II. 546.

Poprvé, po prvé, zum erstenmal, erstens,
erstlich, zuerst; ро druhé. Kom.

Poprýskati se, sehrunden, aufspringen.
Žemle se p-ly. Us.

Poprýštiti se, eine Zeit lang quellen. Jg.

Poprzniti, il, ěn, ění, viel schänden. —
koho, čeho: čistoty manželské. Št.

Popsání, n. P. jest znaků některé věci
udání, die Beschreibung. Blř. P. nábytku, das
Inventarium, D., činův, Aqu., cesty (cesto-
pis), Jg., počástné, rozborné. Šm. — P.,
die Zählung. P. umrlých, die Sterbeliste.
Jg. P. dvojího druhu jest: číslení či spočet
lidu (die Volkszählung) jeden, odhad či
ocenba majetku (die Schätzung) druhý. Sš.
L. 31. — P., vyobrazení, die Beschreibung,
Schilderung. Znám to toliko z p. Sych. Nade
vše p. Šm. — P., naplnění psaním, das Be-
schreiben. P. papíru. Us. Vz Popis.

Popsati, vz Popisovati.

Popseti, ejí, el, ení, hündisch werden. Jg.

Popsiti, il, en, ení, hündisch machen. Jg.
— se = popseti. Ros.

Popský, pfäffisch.

Popsouti, popsovati, pokaziti, verderben.
Na Mor. Tč. — co komu čím: koně ne-
opatrností. Hý.

Popství, n., das Pfaffenthum, die Pfäf-
ferei. D.

Popstvo, a, n., die Pfaffen. Kom.

Popšik, u, m., der Furz. Od koho pokřik,
od toho p. Cf. Kdo to výkřik, ten to vy-
pšik (zachová-li se kdo nemravné). Us. u Ry-
chnova. Msk.

Popštiti, il, ěn, ění; popštívati = poštvati,
anreitzen, hetzen. — koho na koho. Us. Č.

Poptati se, poptávati se, ein wenig fra-
gen, umfragen, sich erkundigen. — na koho,
nač. Lékař poptal se na nemocného. Us. —
Záv. — se po čem: po knize. Šm. By se
poptal po sousedech na svou dobrotu. Chč.
446. — komu čeho. Aby mu (starší) díla
poptali (poptali se mu po práci). Sedl. Rychn.
37. 12. — se na kom. Poptej se na jiných
moudrých. Št. — se u koho. Us.



	760

	Popříti, popru, při, el, en, ení; popírati = zapírati, leugnen. — co. On to všechno popírá. Jg. Díl dluhu p. Brikc. Větu p. Marek. — J. tr. — čemu, komu. On tomu popírá. Ros. P. Petrovi. ZN. — Jg. — čeho. J. tr. Nenajde se, jenžby toho p. směl. V. Toho má pan Vaněk p. Půh. II. 84. — kde. Popři mne před lidmi. ZN. Popřitloukaný. P. sukno, das doppel- schlägige Tuch (feines, dicht geschlagenes Tuch). Šm. Popřižínati, ein wenig dazu mähen; po- žínati, schröpfen. — co: porostlé žito. Koubl. Poprnouti, zastr. = poběžeti, rennen, laufen. — kam: k nepřátelům. Výb. I. 1115. 18., Alx. 1115., St. skl. Poprodleti, poprodlíti, el, ení, ein wenig säumen, zögern. — čím. Poprodlí Bůh mou hodinkou. Kom. Poprodlíti = poprodleti. — P., trochu prodlíti, ein wenig in die Länge ziehen. Poproměniti, il, ěn, ění, ein wenig ver- ändern. Kom. Poprorokovati, ein wenig prophezeien. Ros. Poprositi, il, šen, ení, ein wenig bitten. — co (hlav. u zájmen rodu střed.). Cokoli- věk poprosíme. Hus. I. 331. (Ed. Erb.). Dáť mi, což poprosím koli. Žk. 352. Což podlé vůle tvé poprosím. Br. Pís. 1583. — čeho, koho. Popros maměnky. Na mor. Zlínsku. Brt. Mej pomoci poprosí. Kat. 33. Na hrad přišli a nocleha poprosili. Pass. 190. — koho (gt.) zač. Zač koli pána Boha poprosila. Lom. Za odpuštění vás poprosí. Sych. Já jie za vajce poproši. Žk. 263 , Jir. dh., Anth. I. 96. Popros za mé Hospodina. Kat. 2991. — koho oč. Popros ho o to. Jg. — čeho (co) na kom. Poprosil na něm listů na svě- dectví. Pass. Na Boze smrti poprosil. BO. Vše, což na mně poprosíš, to uprosíš Bj. — aby. Poproste Boha, aby ... Jg. Poprosili, prosební, Bitt-. P. průvod, der Bittgang. Šm. Poprosník, a, m. = prosebník. Vký. Poprsek, poprslek (zastr.), St. skl., vz Paprsek. Poprsí, n. P. slove hořejší čásť lidského těla výtvarním uměním až po prsa, někdy až po pás udělaná. Vz S. N. Das Bruststück, Brustbild. P. v životní velikosti malovati. Poprskati, poprskávati; poprsknouti, sknul a skl, ut, utí, bespritzen, bespeien, anspritzen. Jg. — koho čím: vodou, sli- nami (mluvě). Us. — se. Koza se nám již poprskala (obřezela). Us. Hý. Poprsky, pl., m., zbytky ze snědeného ovoce. Baiz. Poprslek, zastar. = paprslek. Poprslci sluneční. BO. Poprsní, po prsy jdoucí, Brust-. P. ka- bát, kollar, V., obraz, vz Poprsí. P. socha, kapsa. Šm. Poprsnice, e, f., die Brustbildsäule. Us. Poprsník, u, m., prsina, prsotina (Hý.), der Brustriemen (u tažního dobytka). Us. Popršeti, el, ení, vz Poprchati, regnen. Pola jsou popršena. U Ostrav. Tč. Dá-li se do deště, poprsí celou noc. Us., — na koho. A poprsí na ně oheň a síra. Štelc.	Poprtati, vz Prtati. Popruditi, il, zen, ení, wundreiben, ent- zünden. Ros. Popruh, u, m., stsl. poprag, koř. pręg; cf. sьpręgь, čes. spřež, jugum. Mkl. B. 36., aL. 98., 41. P., pás k připínání sedla, der Sattel- gurt. V. — P., široká, hrubá tkanice k no- šení věcí všelikých, p. u nůše, u putny, die Gurte, das Tragseil, der Tragriemen. Us. P. na krk, Kom., náramenní. Jg. P. konopný jednoduchý, dvojitý, pateřový (Paternoster- gurto, točící se okolo bubnů). Prm. Putna s p-hy = pantovnice. Hý. — P. u pytlíku ve mlýně. Šm., Jg. — P., podbřišní řemen u koní ku spínání prostraňků. Vz Popružní. Mor. Bkř. Popruhář, e, m., kdo popruhy dělá, der Tragseilverfertiger. Záp. měst. 1449. Popruhový, Tragseil-. P. putna, vz Pan- tovnice. Hý. Popruží, n. = popruh. Dosť-li na hon pouhý p. Sš. Bs. 167. Popružní řemen, der Sprungriemen (u ko- ní). Vz Popruh. D. Popružník, a, m. = popruhář. Tk. II. 546. Poprvé, po prvé, zum erstenmal, erstens, erstlich, zuerst; ро druhé. Kom. Poprýskati se, sehrunden, aufspringen. Žemle se p-ly. Us. Poprýštiti se, eine Zeit lang quellen. Jg. Poprzniti, il, ěn, ění, viel schänden. — koho, čeho: čistoty manželské. Št. Popsání, n. P. jest znaků některé věci udání, die Beschreibung. Blř. P. nábytku, das Inventarium, D., činův, Aqu., cesty (cesto- pis), Jg., počástné, rozborné. Šm. — P., die Zählung. P. umrlých, die Sterbeliste. Jg. P. dvojího druhu jest: číslení či spočet lidu (die Volkszählung) jeden, odhad či ocenba majetku (die Schätzung) druhý. Sš. L. 31. — P., vyobrazení, die Beschreibung, Schilderung. Znám to toliko z p. Sych. Nade vše p. Šm. — P., naplnění psaním, das Be- schreiben. P. papíru. Us. Vz Popis. Popsati, vz Popisovati. Popseti, ejí, el, ení, hündisch werden. Jg. Popsiti, il, en, ení, hündisch machen. Jg. — se = popseti. Ros. Popský, pfäffisch. Popsouti, popsovati, pokaziti, verderben. Na Mor. Tč. — co komu čím: koně ne- opatrností. Hý. Popství, n., das Pfaffenthum, die Pfäf- ferei. D. Popstvo, a, n., die Pfaffen. Kom. Popšik, u, m., der Furz. Od koho pokřik, od toho p. Cf. Kdo to výkřik, ten to vy- pšik (zachová-li se kdo nemravné). Us. u Ry- chnova. Msk. Popštiti, il, ěn, ění; popštívati = poštvati, anreitzen, hetzen. — koho na koho. Us. Č. Poptati se, poptávati se, ein wenig fra- gen, umfragen, sich erkundigen. — na koho, nač. Lékař poptal se na nemocného. Us. — Záv. — se po čem: po knize. Šm. By se poptal po sousedech na svou dobrotu. Chč. 446. — komu čeho. Aby mu (starší) díla poptali (poptali se mu po práci). Sedl. Rychn. 37. 12. — se na kom. Poptej se na jiných moudrých. Št. — se u koho. Us.