761

Poptávaci, Erkundigungs-. Šm.

Poptavač, e, m., der Nachfrager. Jg.

Poptavačka, y, f., die Nachfragerin. Jg.

Poptávání, poptání, n., das Nachfragen.
Na mé p. odpověděl, lépe: Když jsem se
poptával. Bs. Vz Abstrakta.

Poptavárna, y, f., Anfragebureau, -Pro-
tokoll, n. Dch.

Poptávati se, vz Poptati se.

Poptávka, y, f., Nachfrage, Erkundigung,
f. Jest veliká p. po tomto zboží. Šp. P-ky
činiti. Dch. P., doptávka, die Quaestion (na
poště). Hnš. P-ky po něčem se množí. Us.

Poptavní list, Quaestions-, Nachfrage-
schreiben. Hnš.

Popučiti, il, en, ení, zerdrücken. — co
kde: růži v ruce. Na Ostrav. Tč. — se,
keimen, ausschlagen. Ros.

Popud, u, m., Antrieb, m. Zvířecké po-
pudy. Mus. Učinil to z vlastního popudu
(vlastním popudem). P. k hříchu. Sš. II. 221.

Popuda, y, m. a f., der Anstifter, die
Anstifterin. Tys věčný p. Us. na Mor. Hý.

Popudčivý, popudlivý, jäh. Aqu., Reš.

Popudič, e, m., stihatel, der Verfolger.
P. = popuditel.

Popudilosť, i, f. = popudlivosť. D.

Popudilý = popudlivý. Jg.

Popuditel, e, m., der Anreizer. D.

Popuditelka, y, popuditelkyně, ě, f.,
die Anreižerin. Jg.

Popuditelnosť, i, f., die Reizbarkeit. Ssav.

Popuditelný, reizbar. Jg.

Popuditi, puď, dě (íc), il, zen a děn, zení
a dění; popouzeti, 3. os. pl. -zejí, el, ení;
popuzovati = drážditi, pobízeti, reizen, an-
reizen, antreiben, aufmuntern, bewegen, an-
hetzen ; rozhněvati, erzürnen, aufbringen,
erbittern, aufreizen. V. — koho. Číra více
chlapce prosíš, tím ho víc popouzíš. Prov.
— koho (gt.), čeho. A popuzuje těch kněží,
aby . . . Chč. 375. Myslí a srdcí Turků po-
pudil. V. — koho, se k čemu. Lakomství
ji k tomu popouzí. Jel. P. někoho k muž-
nosti, Jel., k smíchu, Us., k hněvu, V., se
k hněvu. V. — koho po kom. Koně po
zajíci popudil. Kron. tur. — koho, se na
koho. Snad bych tě sám na sebe popudil.
Rad. zvíř. Popudí-li se na ni za některou
příčinou, tu ona pěknou řečí ho kojí. V. —
koho proti komu. Jednoho proti druhému
p. V. Otce proti mně popouzí. Sych. — koho,
se čím. Tou řečí velmi ho popudil,. Popu-
diti se hněvem, V., něčími slovy. Štelc. A
těmi bezpravími popudí na se mnohých.
Chč. 448. Tím se ti učení mužové strašně
popudili a rozdráždili. Sš. J. 165. — se proč.
Aniž pro vzdory staršího syna se popouzí.
Sš. L. 154. — se oč. O takové věci se po-
pouzíš a hněváš. BN. — se z čeho. Když
tě někdo kárá, hned se z toho popouzíš.
Reš. — se komu kde. V hlavě se mu po-
pudilo (má o kolečko více). Němc. — aby.
Popuzujíce, aby vyhnáni byli. Let. 215.

Popudivosť = popudlivosť. Popr.

Popudivý — popudlivý. Jg.

Popudka, y, f., die Anreizerin. Ob. pan.

Popudlivě, reizbar, aufrührerisch. V.

Popudlivosť, i, f., dráždivost, popudilosť
(D.), hněvivost, die Reizbarkeit, Gereiztheit,

Empfindlichkeit. V. Svou popudlivostí při-
pravil se o přízeň přátel. Sych. P. svou na
uzdu vzíti. Sych. Týraná příliš trpělivosť
měnívá se v popudlivosť. Č. M. 111.

Popudlivý, popuzen býti mohoucí, kdo
se snadně k hněvu pohne, hněvivý, náhlý,
reizbar, auffahrend, jähzornig, empfindlich.
V. P. člověk, V., pes. Sych. — k čemu:
k hněvu. Viz strany přísloví: Hněv, Horký,
Janek, Kaše, Krev, Medvěd, Moucha, Nos,
Oheň, Pes, Prach, Sádlo, Srsť, Sršeň, Troud,
Vidlička, Vosa, Vsaditi (koho nač). — P.,
popuzující, reizend, empörend, aufbringend.
P. píseň. Sych.

Popudlosť, i, f. P. stran. Sf. Rozpr. 132.
(Snad chybně vytištěno m.: popudlivosť. Mš.).

Popůdnice, e, f, braveria, svlačcovitá
rostlina. P. čárkovitá, b. linearis, prostřední,
b. media, plstěná, b. pannosa. Rostl.

Popudnosť, i, f. = popudlivosť. P-sti se
stříci.Rad. zvíř. Příčinu k p-sti někomu
dáti. Čern.

Popudný = popudlivý. P. lidé. Jel. —
P., popouzející, neckend, reizend. P. otázka.
Ms. Hus.

Popudřiti, il, en, ení,popudrovati, z franc.
poudrer, bepudern. D.

Popukání, n. Smáti se k p.; to je k p-ní,
zum Todt-, Kranklachen, zum Hin-, Toll-
werden. Šm., Dch.

Popukaný; -án, ána, áno, geborsten. P.
stěna. Us.

Popukati se, zerbrechen, zerplatzen, zer-
bersten. -- abs. Popukaly se obruče. Ros. —
se od čeho. Když se (= si) stařec s mladou
robou hrá, smrť se od radosti popuká. Na Slez.
Tč. — se čím. Smíchy jsme se p. mohli; smíchy
by se popukal; div že jsme se smíchy ne-
popukali. Ros., Us., Sš. P. 481.

Populace, e, f., z lat., veškeré obyva-
telstvo nějaké země n. krajiny n. města,
lidnatost, obyvatelstvo. Šm. S. N. Die Popu-
lation, Bevölkerung.

Popularita, y, f., Popularität, f., z lat
popularitas, oblíbenost u lidu. Rk.

Popularní (populární), prostonárodní, ná-
rodní, populär, volksmässig, beim Volke be-
liebt; pro obecný lid, leicht fasslich. P-ním
býti, národu milovným, milým. Rk. P. lite-
ratura. S. N.

Populationistika, y, f., z lat., věda obí-
rající se vypátráním poměrů populačních.
S. N.

Populin, u, m.Jest obojetná látka sedru-
žená ze saligeninu, kyseliny benzoové a cukru
hroznového a jest obsažena v listech i v kůře
osyky. S. N., Šfk. 565.

Popupeněti, popupenatěti, popupen-
covatěti, ěl, ění, Knospen bekommen. Ros.

Popupeniti, il, ěn, ění, beknospen. Ros.
— se = popupeněti. Ros.

Popůrce, e, m., der Bestreiter, Gegner.
Mark. log.

Popůsobiti, il, en, ení, bewirken. —
čeho (s) čím. S tím (= tím) zemských
věcí dobře popůsobil (zařídil). Výb. I. Opatř
svú věc a já tohoto popósobím. Pč. 46.

Popustiti, il, štěn, ění; popouštěti, 3. os.
pl. -ějí, ěl, štěn, ění, trochu pustiti, nach-
lassen, nachgeben, weiter o. locker machen,



	761

	Poptávaci, Erkundigungs-. Šm. Poptavač, e, m., der Nachfrager. Jg. Poptavačka, y, f., die Nachfragerin. Jg. Poptávání, poptání, n., das Nachfragen. Na mé p. odpověděl, lépe: Když jsem se poptával. Bs. Vz Abstrakta. Poptavárna, y, f., Anfragebureau, -Pro- tokoll, n. Dch. Poptávati se, vz Poptati se. Poptávka, y, f., Nachfrage, Erkundigung, f. Jest veliká p. po tomto zboží. Šp. P-ky činiti. Dch. P., doptávka, die Quaestion (na poště). Hnš. P-ky po něčem se množí. Us. Poptavní list, Quaestions-, Nachfrage- schreiben. Hnš. Popučiti, il, en, ení, zerdrücken. — co kde: růži v ruce. Na Ostrav. Tč. — se, keimen, ausschlagen. Ros. Popud, u, m., Antrieb, m. Zvířecké po- pudy. Mus. Učinil to z vlastního popudu (vlastním popudem). P. k hříchu. Sš. II. 221. Popuda, y, m. a f., der Anstifter, die Anstifterin. Tys věčný p. Us. na Mor. Hý. Popudčivý, popudlivý, jäh. Aqu., Reš. Popudič, e, m., stihatel, der Verfolger. P. = popuditel. Popudilosť, i, f. = popudlivosť. D. Popudilý = popudlivý. Jg. Popuditel, e, m., der Anreizer. D. Popuditelka, y, popuditelkyně, ě, f., die Anreižerin. Jg. Popuditelnosť, i, f., die Reizbarkeit. Ssav. Popuditelný, reizbar. Jg. Popuditi, puď, dě (íc), il, zen a děn, zení a dění; popouzeti, 3. os. pl. -zejí, el, ení; popuzovati = drážditi, pobízeti, reizen, an- reizen, antreiben, aufmuntern, bewegen, an- hetzen ; rozhněvati, erzürnen, aufbringen, erbittern, aufreizen. V. — koho. Číra více chlapce prosíš, tím ho víc popouzíš. Prov. — koho (gt.), čeho. A popuzuje těch kněží, aby . . . Chč. 375. Myslí a srdcí Turků po- pudil. V. — koho, se k čemu. Lakomství ji k tomu popouzí. Jel. P. někoho k muž- nosti, Jel., k smíchu, Us., k hněvu, V., se k hněvu. V. — koho po kom. Koně po zajíci popudil. Kron. tur. — koho, se na koho. Snad bych tě sám na sebe popudil. Rad. zvíř. Popudí-li se na ni za některou příčinou, tu ona pěknou řečí ho kojí. V. — koho proti komu. Jednoho proti druhému p. V. Otce proti mně popouzí. Sych. — koho, se čím. Tou řečí velmi ho popudil,. Popu- diti se hněvem, V., něčími slovy. Štelc. A těmi bezpravími popudí na se mnohých. Chč. 448. Tím se ti učení mužové strašně popudili a rozdráždili. Sš. J. 165. — se proč. Aniž pro vzdory staršího syna se popouzí. Sš. L. 154. — se oč. O takové věci se po- pouzíš a hněváš. BN. — se z čeho. Když tě někdo kárá, hned se z toho popouzíš. Reš. — se komu kde. V hlavě se mu po- pudilo (má o kolečko více). Němc. — aby. Popuzujíce, aby vyhnáni byli. Let. 215. Popudivosť = popudlivosť. Popr. Popudivý — popudlivý. Jg. Popudka, y, f., die Anreizerin. Ob. pan. Popudlivě, reizbar, aufrührerisch. V. Popudlivosť, i, f., dráždivost, popudilosť (D.), hněvivost, die Reizbarkeit, Gereiztheit,	Empfindlichkeit. V. Svou popudlivostí při- pravil se o přízeň přátel. Sych. P. svou na uzdu vzíti. Sych. Týraná příliš trpělivosť měnívá se v popudlivosť. Č. M. 111. Popudlivý, popuzen býti mohoucí, kdo se snadně k hněvu pohne, hněvivý, náhlý, reizbar, auffahrend, jähzornig, empfindlich. V. P. člověk, V., pes. Sych. — k čemu: k hněvu. Viz strany přísloví: Hněv, Horký, Janek, Kaše, Krev, Medvěd, Moucha, Nos, Oheň, Pes, Prach, Sádlo, Srsť, Sršeň, Troud, Vidlička, Vosa, Vsaditi (koho nač). — P., popuzující, reizend, empörend, aufbringend. P. píseň. Sych. Popudlosť, i, f. P. stran. Sf. Rozpr. 132. (Snad chybně vytištěno m.: popudlivosť. Mš.). Popůdnice, e, f, braveria, svlačcovitá rostlina. P. čárkovitá, b. linearis, prostřední, b. media, plstěná, b. pannosa. Rostl. Popudnosť, i, f. = popudlivosť. P-sti se stříci.Rad. zvíř. Příčinu k p-sti někomu dáti. Čern. Popudný = popudlivý. P. lidé. Jel. — P., popouzející, neckend, reizend. P. otázka. Ms. Hus. Popudřiti, il, en, ení,popudrovati, z franc. poudrer, bepudern. D. Popukání, n. Smáti se k p.; to je k p-ní, zum Todt-, Kranklachen, zum Hin-, Toll- werden. Šm., Dch. Popukaný; -án, ána, áno, geborsten. P. stěna. Us. Popukati se, zerbrechen, zerplatzen, zer- bersten. -- abs. Popukaly se obruče. Ros. — se od čeho. Když se (= si) stařec s mladou robou hrá, smrť se od radosti popuká. Na Slez. Tč. — se čím. Smíchy jsme se p. mohli; smíchy by se popukal; div že jsme se smíchy ne- popukali. Ros., Us., Sš. P. 481. Populace, e, f., z lat., veškeré obyva- telstvo nějaké země n. krajiny n. města, lidnatost, obyvatelstvo. Šm. S. N. Die Popu- lation, Bevölkerung. Popularita, y, f., Popularität, f., z lat popularitas, oblíbenost u lidu. Rk. Popularní (populární), prostonárodní, ná- rodní, populär, volksmässig, beim Volke be- liebt; pro obecný lid, leicht fasslich. P-ním býti, národu milovným, milým. Rk. P. lite- ratura. S. N. Populationistika, y, f., z lat., věda obí- rající se vypátráním poměrů populačních. S. N. Populin, u, m.Jest obojetná látka sedru- žená ze saligeninu, kyseliny benzoové a cukru hroznového a jest obsažena v listech i v kůře osyky. S. N., Šfk. 565. Popupeněti, popupenatěti, popupen- covatěti, ěl, ění, Knospen bekommen. Ros. Popupeniti, il, ěn, ění, beknospen. Ros. — se = popupeněti. Ros. Popůrce, e, m., der Bestreiter, Gegner. Mark. log. Popůsobiti, il, en, ení, bewirken. — čeho (s) čím. S tím (= tím) zemských věcí dobře popůsobil (zařídil). Výb. I. Opatř svú věc a já tohoto popósobím. Pč. 46. Popustiti, il, štěn, ění; popouštěti, 3. os. pl. -ějí, ěl, štěn, ění, trochu pustiti, nach- lassen, nachgeben, weiter o. locker machen,