762

abspannen, erweitern; ponechati, dáti, po-
stoupiti,überlassen, einräumen, abtreten. V.

— abs. Šaty popustily. Šm. Provaz popustil.
Us. Unavený aby neklesl do konce, popouští
(ulevnje, remittit). Kom. Zima, sníh popouští
(taje). Us. Tč. — komu čeho: uzdy koni,
Us.., ďáblu p. Br. Popouští mu (i. e. uzdy,
vůle). Ros. — co, koho: provaz, psy, Jg.,
podvazek, D., struny, Sych., šaty. D. — co
oč: o několik dírek (sleviti). Sych. Cf. Po-
pnouti. — co komu (ponechati, dáti, po-
stoupiti). Nepříteli město p. D. Šátek na
krku si p., lüften. Dch. —- kdy. Popustil
při výtce druhé. Sš. L. 175. — v čem:
v kázni. C P. v pilnosti, v práci, v horli-
vosti, šp. prý m. ochabnouti, uleviti v pil-
nosti atd., ale frase uvedené nejsou špatný,
sr. předcházející příklady a následující vazbu
a Upustiti od čeho: od předsevzetí. V. V Brs.
129. čteme jenom: lépe: v něčem ochabnouti.

— od čeho: od prací. Kom.
Popustivosť, i, f, povolnosť, ústupnosť,

die Nachgiebigkeit. Šm.

Popuštění, n., oblevení, die Nachlassung;
postoupení, die Uiberlassung. V., D.

Poputnice, e, f., Wanderlied, n. Šm.

Poputovati, ein wenig reisen. Šm.

Popůvka, ves u Náměště na Mor. PL.

Popůvky, dle Dolany, Klein Popowitz,
ves u Přerova; něm. Popuwek, ves u Brna,
u Kojetína. PL.

Popůzce, popouzce, m., der Anreizer.
Žalm. 73.

Popuzení, n., pohnutí, das Reizen, die
Antreibung. P. mysli. V. — P. = hněv. V.

Popuzeuosť, i, í., die Erregtheit. Šm.

Popuzený; en, a, o, gereizt, angetrieben.

— k čemu: k hněvu, V., k zlosti. Sych. —
čím. Horlivostí jsa p-zen desky rozbil. Har.
11. 77.

Popuzník, a, m;, burič, der Aufrührer.
Wus.

Popuzovací, aufhetzend, antreibend, auf-
wiegelnd.

Popuzování, n., die Anreizimg, Anre-
gung, Antreibung, Aufmunterung. Jg.

Popuzovaný; -án, a, o, angereizt, ange-
trieben.

Popuzovatel, e, m., der Aufhetzer. Šm.

Popuzovati, vz Popuditi.

Popýchati, stolz werden, stolzen, super-
bire. — abs. Aby snad nepopýchali vrahové
jich. BO.

Popykati, ein wenig bereuen. Ros.

Popyně, ě, f., die Popin. 1521.

1. Por, (zastr.), nyní pře; stsl. роrъ, Mkl.
aL. 69., ve složeninách: zpor, odpor, rozpor.
Jg.

2. Por, u, m., druh česneku, luk, luček,
allium, die Porre. P. zahradní, ošlejch, allium
porrum, der Lauch; viničný, a. ampelopras-
sum; česnekový, polní česnek, allioporum,
der Ackerknoblauch; planý, psí česnek, por-
rum agreste, der Hundsknoblauch. V., Kom.,
D. Vz KP. III. 271., Kk. 125., FB. 20., Čl.
Kv. 126.

3. Por, u, m., z něm. Bohrer, nebozez,
jímž vrtá bednář díry do kádí, má lžičku
na straně, aby neštípal. Hk.

4. Por, u, m., z řec.,otová dírka, pich,
průlinka, das Schweissloch. Jg. Vz Poro-
vitosť.

5. Por, u, m., nádoba hornická. Pam. kut.

1. Pořád, pořad, u, m., pořada, y, f.,
řád, die Ordnung, Reihe. P. jest rozložení
а rozměření věcí, co za čím jíti má. Jg.
Věci dobrým pořadem samy se spravují. Vš.
P. práva, Gerichtsordnung, der Rechtsweg.
J. tr. Na p. práva někomu ukázati, pouká-
zati. Bez pořadu práva někoho odsouditi.
Ros. Proti někomu pořadem práva jíti. Vedl
proti němu pořád práva. Ros. Mimo obyčej
a p. práva. Solf. Pořadem práva někoho
obeslati. Solf. Pořadem práva něco zpra-
viti, vykonati. Háj. Odkázati někoho k p-du
práva, auf den Rechtsweg. J. tr. P. práva
také v zemi že jest zastaven. Skl. 144. P.
při něčem zachovati, Ordnung beobachten.
J. tr. Postavte žáky do pořádu, aby nestáli
po různu. Sych. P. posloupnosti, p. práva
civilního, J. tr., p. služební, pořadem služeb-
ním, p. v řízeni. Er., J. tr. Až se jest po-
stavil pan . . . pořadem práva proti knězi
Klimentovi. Jdn. 194. Svatopiscům o ze-
vrubný časový p. nešlo. Sš. L. 205. P. soud-
ních instancí, der Appellationszug; p-dem
úředním něco oznámiti, intimiren. J. tr. Podlé
pořádu staň se mezi vámi (secundum ordi-
nem); Kněžským pořádem slúžili Bohu. Učinil
pořadu jezdcóm i pěšcóm. BO. Pořádu práva
ve všem ostříhati. Čr. Vždy pod pořádem
práva jsou. Čr. — P., řád, stupeň, ordo,
Ordnung, f. Druhého pořádu sluhy. BO. Kněz
druhého pořádu. Bj. Vz Pořádek.

2. Pořád, adverb. Pořád, pořáde, pořá-
dem, napořád, popořád = jedno po druhém,
po pořádku, der Reihe nach, nach der Ord-
nung. Každého pořád jmenoval. Jel. Vycho-
diec na cesty lúpie všecky p. Pč. 33. Všecko
otci pořád pověděl. BO. Připomínáním po-
pořád mnohých jim stalých dobrodiní. Br.
Vz Mtc. 1875. 150. Mš. — P., ustavičně,
neustále, vždy, v obec. mluvě místy pořá-
dejc, immer fort, fort und fort, ununterbro-
chen, stets. Strany tvaru pořadejc vz Mkl.
B. 317. Pořádejc zlob. Kšá. P. jísti, foukati,
běžeti, dělati. O věcech tuto pořád mluviti
se bude. V. Pořád doma dřepěti. D. P. mě
nutí. Us. Ktk. Jednou na p., ein für alle-
mal. P. dále, fürbass. Dch. Trvalo to kruté
potýkání dnem i nocí pět dní pořád. V. P.
prší. Us. Ve třech těchto pořád kapitolách.
Br. Do dvou nedělí pořád zběhlých. D. V roce
pořád zběhlém. Dříve tří měsíců pořád zbě-
hlých dostaviti se máte. Sych. V desíti po-
řád běžících létech platnosť má jeho výsada.
Sych. Čísla, úroky p. jdoucí. J. tr. Na čtyři
léta p. jdoucí. Pr. Ve dvou nedělích p. zbě-
hlých. Václ. XIII. Aby bylo na půhonech
sedíno v obú městech po 6 pátků p, zbě-
hlých. Tov. 33. Místodržící hejtmana počal
p. podávati (Umfrage halten), mohlo-liby to
býti či ne. Žer. fol. 15. Ty mají kverkům
od zavření počtu kvartalního ve dvou ne-
dělích p. zběhlých zaplaceny býti. Nar. o h.
a k. Soud komorní má držán býti dvě ne-
děle pořád. Václ. 157. Než jiní páni a vlá-
dyky, kteříž v soud zasednou, mají potom
p. napsáni býti, Zř. Fr. Č. IV.— P., hned,