763

gleich, sogleich. Může to pořád s sebou vzíti.
Ros., Us. u Bydž. Nk. Vzal hůl a pořád po
něm jel (se hnal). Us. u Rychn. Vk.

Porada, y, f., die Berathung, Konferenz,
der Rath. P. odborná, Fach-, Dch., učitel-
ská. Rk. Děkuji za p-du = za radu. Us.
Přišel k vám na p-du. Us. S někým poradu
bráti, vzíti. Tys. Nevím si p-dy. Us. P-du
míti (lépe než držeti). Us. Svou p-dou v ně-
čem působiti; něco v p-du vzíti. J. tr. P-dy
ani pomoci nebolo. Ht. Sl. 168. Jakáž p.! was
zu thun? Dch. — P., nadbytek, blahobyt,
der Uiberfluss, die Wohlhabenheit. V tomto
domě je p.; porada na ovoci. U Opav. Klš.,
Pk.

Pořada, y, f., vz Pořád, 1.

Pořádací, pořadací, ordnend. Mus. P.
(zřizovací) kommisse, Systemalkommission,
p. ohledávání, Systemaluntersuchung. J. tr.
Vz -cí.

Pořadatel, e, m., der Ordner. J. tr., Měst.
bož.

Pořadatelka, y, pořadatelkyně, *ě, f.,
die Ordnerin. Us.

Pořadatelstvo, a, n.,die Ordner. P. di-
vadla, Theaterregie, f. Šm.

Pořádati, pořádávati, poradovati, ordnen.
— co, koho. Tesař stěny pořádá. Kom. P.
verše. Kom. — co s kým. Us. — co kam:
pouzdra do polic. Kom. P. povahy v jed-
notu. Kom. — se. Pořadují spolem andělské
se sbory. Sš. Bs. 10. — se v čem: ve čtení
(střídati se, wechseln). St. let. — co k čemu.
Vojsko k bitvě, k pochodu. Nt.

Pořáde, vz Pořád, 2.

Pořádečnosť, i, f., cechovnosť, die Zünf-
tigkeit. D.

Pořádečný, cechovní, zünftig. D. — P.,
Ordnungs-. P. trest, pokuta. J. tr.

Pořádek, dku, pořádeček, čku, m. =
pořád, řád, die Ordnung, Folgereihe, opak:
nepořádek. V jistý pořádek něco uvésti, V.,
přivésti. J. tr. Tedy dobře: Sbírky v dobrý
p. uvésti, ač někteří tuto frasi za špatnou
měli a navrhovali, bychom m. ní kladli:
dobře spořádati. P. vnější, přirozený, vnitřní,
umělý. Nz. P. čelední, jednání. Šm. P. denní,
vz Denní. P. cvičení, ve cvičení. Zk. P. pří-
běhů podlé let, D., p. slov, Jel., p. processí.
Jg. Po p-ku. V. P-kem čísti, zpívati. P-ky
v klášteřích zachovávati. Us. Po p-ku při-
cházeli. Sych. Na kom jest p., aby šel ?
Sych. Na koho připadá p. ponocovati ? Sych.
Do p-ku se postaviti. Bez p-ku utíkati. P-kem
složený, rozdělený. V. Pořádkem (pořadem)
vše vypraviti, rozkládati. Kom. Po p-ku pů-
hony do register vpisuj; pře slyšeti po p-ku,
jakž kdo prve obeslal; po p-ku a ne na
přeskáčku. Er. Sporné spisy v dobrém po-
řádku u soudu míti. Ěd., J. tr. Podávané
spisy po p-ku zapisovati; jména po p-ku
čisti, jmenovati; na kom je p., řada; přejíti
k dalšímu p-ku dne; odkázati něčeho k p-ku;
volati, kázati k p-ku. J. tr. Jeden den jeden,
druhý den druhý a tak p-kem. Er. Někoho
k p-ku napomínati (volati). J. tr. P-kem
rubopisů vázán býti. J. tr. P. veřejný pod-
rývati. J. tr. Bdíti nad p-kem, šp. prý m.:
k p-ku přihlížeti, hleděti pořádku, dohlížeti
k pořádku, Šb., Š. a Ž.; ale šp. to není, cf.:

Vojsko bdělo nad městem. Flav. Že nyní
mluvíš, neshledávám býti v p-ku, dle Brs.
129. lépe: na svém místě. Účty v p-ku na-
lézti. Ml. Nyní jsme spolu v p-ku. Ml. Jakoby
bylo vše v p-ku. Šm. Drží (jde) na p. Er. P. 367.
Tak aby (sirotci) po p-ku slyšáni byli. Zř.
F. I. B. 38. P. udržovati; je vše v úplném
p-ku. Dch. O pořádku slov ve větách vz
Slovosled. V jídle а pití p. zachovávati.
P-ku uvyknouti. Z p-ku vyjíti. V p-ku koho
držeti. P-ku se spustiti. Sych. Zvykej po-
řádku, ujdeš zmatku na statku. Pk. Není
to s ním v p-ku; v jeho hlavě (kotrbě) to
není v p-ku. Dch. Ty jdeš pěkně na p. (ne-
miluješ ho). Us. u Kunv. Msk. Rozvrh nebo
p. přednášek. J. tr. Já jdu na p. (dbám ho).
Us. Aby p. věcí maten nebyl. Ler. Aby p-ku
neminuli, to činili. Bart. To je zde pekelný
p. Us. Hý. P. časový = vypravování a se-
řadění událostí letopočetné či dle jejich časo-
sledu, dle jejich posloupnosti časové, die
Zeitordnung, ordo temporum; věcný a vr-
stevný p., die Ordnung nach Materien, ordo
rerum, pak má místo, když se věci kupně
dle příbuznosti látky či obsahu pronášejí.
Napsati něco dle p-ku časového; p-ku ča-
sového se držeti, odstoupiti od p-ku časo-
vého. Sš. Mr. 2. Obojího p-ku ostříhati;
pilen býti p-ku věcného. Sš. L. 6. Již jsme
pravili, že sv. Matouš časového p-ku nešetří;
Sv. Matouš v jiném časovém p-ku vypra-
vuje událosť tu; Jiní lehkou měrou p. slov
přerušuiíce kladou. Sš. Mr. 12., 14., 39. P-ku
věcí, jehož se tu vymáhalo, nešetříce; U Ma-
touše p, opačný nalézáme; P. příhodnější;
Jednou p-ku toho, po druhé onoho užiti,
následovati. Sš. L. 4., 116. Svatopiscové
nevšady a nevezdy p-ku chronologického
šetřili; p-ku časového držeti se nehodlal;
p. boží zrušiti. Sš. Mt. 57. Tento p. nejlépe
se hodí; opačným p-dkem slova ta přichá-
zejí v listu k Efesanům; Aby p. událostí
v jasném světle se ozračoval; O p. na svatbě
se starati. Sš. J. 88,275,59. (Hý.). — P., správa,
pravidlo, předpis, řád, die Ordnung. P-kem
práva, D., p. stráže, Wach-, taxovní, Tax-,
D., ohňový, Feuer-, Jg., vinný a pivný. Boč.
Potahovati v p-ky sedlské. Zlob. Dítě p-kem
manželství zplozené. Jg. Vz Žer. Záp. II.
188. — P. sloupový (dorský, korinthský,
ionský, římský), die Säulenordnung. Jg. —
P., třída, die Klasse. Obec na p-ky rozdě-
liti. Kom. — P., cech, společnost řemesla
jistým řádem se řídící, die Zunft, Zeche,
Innung, Gilde, das Gewerk. Ros. P. a cech,
Innung u. Zunft. J. tr. P. malý (tovaryšské
bratrstvo), shromážděný, Šp., řemeslnický,
hrnčířský; starší správce p-ku. Šm. Mají
i řemeslníci p-ky své pro řád. Kom. Starší,
starosta, přední starší p-ku. J. tr. Po p-cích,
D. — P., shromáždění řemeslníků, der Zech-
tag. D. Ševci mají dnes p., jdou do p-ku.
Us. Vz Cech, Tk. II. 381.

Pořadí, n., pořád, po-řadí, Mkl. B. 409.,
die Reihe, Reichenfolge, Ordnung. P. domů,
vrchů, not, tonů, stupňů, Šm., klávesů. Mus.
V p. státi. Ros. Domy stojí v jednom pořadí.
D. V druhém p. loží. D. P-dím, posloupně,
in der Reihe. Šm. — P. domů = ulice, die
Strasse, Gasse. Kom., Br,