764

Poraditi, il, zen, ení, na Mor. a na Slov.
děn, ění; porazovati, radu dáti, rathen, Rath
ertheilen, an-, beirathen. — abs. Potřebuje-li
kdo rady, poraď. Kom. — komu (čeho).
Strýc Netrefa mu poradil (špatně mu někdo
radil). Sych. Neví sobě jak p. (pomoci). Us.
Vdovcové mohou pannám p. některých po-
třebných věcí. Št. Sám tomu neporadíš (těžké
práci; nezmůžeš jí). Us. na Mor. Brt. Šak
bys ty mu neporadil (nezmohl bys ho). Mor.
Brt P. robotě, koňu = zmoci, odolati. U Opav.
Klš. Však já ti poradím (já tebou zatočím).
Mor. Kch. — si čím. P-dil si utečením. Háj.

— si s čím = býti s co: s tou prací, s tím
darebou, s tou kravou si už poradím. Us. Hý.

— se, sich berathen, Rath einholen, um Rath
fragen, rathschlagen. Jg. Kdo se poradí, ne-
zavadí.. U Opav. Klš. — se oč s kým. J. tr.
O své potřeby s lékařem se p. Čern., Lk.
Poradím se o to. Ros. Poradil se s rozumem,
Jg., s dobrou, D., se zlou, Jg., s ďasem,
Sych., s vaňkem, s nohama (utekl), V., s rych-
líkem. D. — komu k čemu, Arch. I. 17.,
se s kým o čem. Nt. Vz Raditi. — se
v něčem. Jg. — se (čeho, koho). Dobrého
(rádce) se poradil. Ros. Už sem se já roz-
myslila, své maměnky poradila. Mor. P. 311.
Hřích jest p. zlého. Št. —s adv.: dobře,
moudře, prospěšně, V., zle. Šm. — aby. Po-
radil mu, aby se koupal. Us.

Pořádka, y, f., pořádek, die Reihe, der
Turnus. P-ka šenkování, die Zeit u. Reihen-
folge, wann geschenkt wird. Gl. 253. Jíti,
jeti, hlídati (ponocovati) z p-ky. Mor. Hý. Na
kom jest nyní p-ka? Jg. P-kou svou povinnosť
konati. Br. P. na mne přišla. Kom. Appellací
má jíti p-kou t. j. od nižší instance k nejbližší
vyšší. Bdž. 147. — P., třída, die Klasse, der
Orden. Byl kněz z p-ky Abiašovy. Žalm. 1614.

Pořadkovatel, e, m., u cihlářů, der Reihen-
setzer. Sm.

Pořádkový praporec, Gewerbsfahne. Šm.

Poradlné, ého, n., byla daň z rolí. S. N.
Vz násl.

Poradlný, po rádlu, Pflug-, od rádla pla-
cený. Gloss.

Pořádně, spořádaně, ordentlich, richtig.
V. Něco p. povídati, D., vyčítati. V. Hodiny,
pošty p. jdou. Jg. — P., nepřetržené, unun-
terbrochen. Ten rod p. trval až do Svatopluka.
Háj. — P., dle práva, dle obyčeje, ordentlich,
gesetzmässig, regelmässig, gehörig. P. něčeho
dobyti (si zjednati). Zříz. A takové relací
má ingrosator větších desk zemských do
zvláštního kvaternu relací p. vpisovati. Zř.
F. I. A. 12. — P., čistě, náležitě, ordentlich,
schön, richtig. P. stavěti, V., mluviti. — P.,
notně, velice, tuze, tüchtig, derb, stark. P.
někomu vyplatiti (zmalovati, zbíti ho). Us.

Hý.

Poradní, -ný; berathend. P. ministr, ohne
Portefeuille. Poradný hlas, ústav. J. tr.

Pořádní, obyčejný, ordinär. P. chléb. Us.
Koubl.

Pořadnice, e, í., ordinata, vz Souřadnice.

Pořadník, a, m., posel obecní (vyzývající
rolníky k robotě). Lpř.

Pořádnosť, i, f., řád, pořádek, pořád,
die Ordnung. P. rodu, Genealogie, f. Reš. —
P., pořádanosť, ordentliche Einrichtung, Ord-

nung, Richtigkeit. P. učiniti (v řád uvésti).
Má p. ve svých věcech. Ros. P. účtův. Účty
v p. uvésti. D. K p-sti přijíti. D. P. s někým
učiniti,udělati. Nz., Šp. častá p. prospívá.
Sych. Častá p., dobří přátelé. U Kunv. Msk.
Z ručky do ručky dělá nejlepší p. (jinak:
dobré přátelství). Prov. Jg.

Poradný, berathend. Vz Poradní.

Pořádný (zastr. pořáden, dna, o;poředný),
v dobrém pořádku, wohlgeordnet, ordentlich.
P. hospodářství, knihovna. Jg. — P., pořádek
milující, správný, řádný, ordentlieh, Ordnung
liebend. P. člověk, hospodář, úředník, chasa.
Sych. P. na hodinku. Dch. — P., vedlé
práva, obyčeje, pravý, gesetzmässig, legal,
ordentlich, ämtlich. Jg. P. míra, dědic, man-
želka, Jg., držitel, Ros., papež. Jg. Z nepo-
řádného lůže pošlý. Har. Děti za p-dné zů-
stanou. Bdž. 107. Sirotek dojda let sprave-
dlivých a věda, že by někdo statek jeho,
nemaje k němu p-né spravedlnosti, držel.
Kol. 52. P. bitva, život. Nt. Aby ve 14 dnech
p-ných ze všech zemi králi příležitých vyšel.
Brt. 306. 34. Každý soud jest p. (zahájený)
nebo kromě řádu (nezahájený). CJB. 381. —
P., čistý, dobrý, wahr, ächt, brav, ordentlich.
Jg. P. oběd, svatba (slavná), kázání, Us.,
jezdec, bojovník. Nt. — P., veliký, notný,
tuhý, tüchtig, derb, stark, gross. Jg. P. zima,
tlačenice. Dch. P. kyj. L. P. klacek, štilec.
Us. Hý.

Poradovati se s kým, eine Zeit lang
sich freuen. Ros.

Pořadoví, n., die Häuserreihe. Toho bych
si nevzala, kdybych i věděla, že má p. (řadu
domů). U Rychn. Msk.

Pořadový. P. nemoc, epidemie. Us. na
Mor. Brt. P. cvičení. Vz KP. I. 420. P. dře-
vení, die Orgelzimmerung, v horn. BO. P-vé
stoly. Bj.

Porachovati, berechnen, se, Rechnung
unter einander machen, abrechnen, z něm.
U Ostrav. Tč.

Porachotiti, il, cen, ení = porouchati,
polámati, verletzen. — co komu čím. Pádem
sobě páteř p. Sych. — kdy. P-til mu v pra-
nici ruku. Sych. — se kde kdy, čím. Po-
rachotil se v lese při kácení (káceje) dříví,
pádem s hůry. Us. Hý.

Poramovati co: pokoj, světnici, auf-
räumen, šp. z něm. m.: pokliditi. Us. Hý. —
P., polámati, podtínati, kappen, abästen. Ros.

Porana, y, f., lat. porana, rostl. svlačco-
vitá.

Poranek, nku, m., čas po ránu, der Nach-
morgen. Dch.

Poranitelnosť, i, f., die Verwundbarkeit.
Us.

Poranitelný, verwundbar. P. tělo. Us.

Poraniti, il, ěn, ění; poraňovati, ver-
wunden, verletzen. — koho kde čím: na
těle nožem. Us. — D. — se čím kam: do
ruky.

Poranný, Morgen-. Rk.

Porantati m. peruntati = poraziti, nieder-
werfen. Na Slov.

Poras, u, m., zastr. = boran, borax. Ms.

Porasovati = srasovati, pokaziti, ab-
schinden, verderben. — co: knihu. Ros.

Porátati, počítati, rechnen. Slov.