765

Porati = párati. Na Ostrav. Tč.

Poratolestěti, ěl, ění, sich belauben. Ros.

Poratolestiti, il, ěn, ění, belauben. —
se = poratolestěti. Strom se p-stí. Ros.

Poraz, u, m., poražení, das Niederschlagen,
die Niederlage.

Porazení, n., rada, der Rathschag. Vz
Poraditi.

Porazený; -en, a, o, gerathen. Vz Poraditi.

Porazitelnosť, i, f., Umstösslichkeit, f. Us.

Porazitelný, umstösslich. P. důvod. D.

Poraziti, raz, raze, il, žen, ení; porážeti,
3. os. pl. -ejí, el, en, ení; porážívati, pora-
žovati, poražovávati. — P. = postrčiti, ein
wenig fortstossen; povaliti, skáceti, nieder-,
umwerfen, umstossen, niederreissen, nieder-
stossen, ab-, umhauen, niederhauen, fällen;
zabiti, schlachten, tödten, metzeln; zbíti,
stlouci, pomlátiti, přemáhati, schlagen, zurück-
schlagen, erlegen; vyvrátiti, odraziti, wider-
legen, niederschlagen, umstossen. Jg. — abs.
Řezník dnes poráží. D. — čeho, šp. m.: co
(nemá žádného dokladu). Jg. — co, koho
(akkus.): sklenici (povaliti), dobytek, vola,
zvěř (zabiti, zastřeliti ku př. jelena, pürschen),
něčí důvody (vyvrátiti), D., nepřítele, vojsko;
přímluvu, výmluvu něčí, V., stromy, bludy,
Kom., dluhy (odraziti, odepsati, abschlagen,
abziehen). Jg. Mrtvice ho porazila. Kom.
L. 71. Bída bídu poráží. Plk., Šm. Každé
tělo rozpuštěné můžeš p. (sraziti). Vys. Střely
pouštěje nepřátely prudce porážel. Kom. Zú-
fánie až i přieliš porazí mysl. Št. N. 162. Ale
Buoh milostivý jich pýchu porazil jest. Let.
83. — co, koho (kam) nač: na zem. V.
Mrtvice na řeč ho porazila. Smrž. Všecko
odhádání první na tom zbožie mají na pe-
níze porážeti. Půh. II. 617. — co, koho jak
(nač, s čím). Hned ji (námitku) potom s pří-
pustky poráží. Sš. I. 42. Nepřítele na hlavu
p. V., Let. 180. — koho čím: koněm, D.,
pěstí, Us., slepotou, V., Br., náhlou smrtí,
Kram., ranou, Br., porážkou velikou, Us.,
spis spisem, průvod odvodem. J. tr. Polem,
jednou bitvou nepřítele p. V. Smrtelnými
ranami lid poráží. Troj. Výb. II. 83. P-zí
vichrem a kamenem búřivých krup. BO. Více
oděnie vzali, než kdyby polem 500 jezdcuov
porazili, Let. 160. A tím porazí v sobě pravý
soud. Chč. 619. Porazím lid tvůj morem. BO.
P. koho morem. Kom. Jadrnou řečí lichou
výmluvu p. Jg. — Vz Dub. — co, koho,
čím k čemu: rukama k zemi. Ml. Dříví
k stavbě p. Nt. — co, koho kam (do čeho).
P. strom do větví, Šm., kluka do bláta. Kristus
do pekla ho (antikrista) porazí. Hus I. 404. —
co kde. Vítr, nepřítel před sebou vše po-
ráží. Us. V Praze na porážkách mnoho do-
bytka porážejí. V lese stromy p. Us. — co,
koho v čem. Něco si v podílu něčím p.
(odraziti). Apol. Někoho v běhu (běže) p.
Šm. Taková opatrnosť všecko dobré v lidech
poráží. Chč. 382. Vz Poraziti co čím. — si
zač. Ať si porazí za papír (srazí). Us. —
(komu co) na čem: Na jeho díle mu to
(dluh) porazil (odrazil). Pr. Protož, bude-li
po smrti otce, kterýž by jí dílem z statku
svého nevybyl, chtíti s dětmi jinými rovného
dílu užiti, povinna bude zase věno a výpravu
do podílu položiti anebo na svém dílu po-

raziti. Kol. 44. Smiřický poražen jest od něho
na lidech. Let. 114, Ty tovařiše mi porazil.
Půh. I. 184. — si co u koho (odraziti, sra-
ziti). Rk. — co komu od čeho: dělníkům
ode mzdy. Ml. — se. Ta řeč sama se poráží
(vyvrací). Ros. — se s kým kde: s hochy
ve dvoře na slámě se poráží. Ros.

Porazný, rázný, vítězný. P. důkaz, dů-
vod, schlagend. Šm.

Poražení, porážení, vz Poraziti. Porážení
dříví, vz KP. III. 316., der Holzschlag; do-
bytek ku p., daň od p., Schlacht-. Šm. — P.
odporu (vyvracování), die Widerlegung. V.

— P., vada, der Fehler, Mangel, das Ge-
brechen. Rodičové mají mnohá p'. Reš.

Poražený; porazen, a, o, vz Poraziti. P.
mysl. Jel. Běda p-ným, vae victis. Dch. —
čím: mrtvicí, Jg., nemocí, němotou, strachem,
V., žalostí, Troj., zármutkem, Jel., slepotou.
Šm. Vědúce, že jest nemocí poražen. M. J.
z Pr. str. 9. P. kacieřstvím. Hus I. 389. Byl
jest kašel veliký, jímž jsú lidé mnohými ne-
mocemi poraženi byli. Čhron. 456. Vz Instru-
mental. P. bělmem, mit Blindheit geschlagen.
Sš. Mt. 338. — na čem: na zraku, Sych.,
na mysli. V. — kde: v srdci p. Dch.

Porážka, y, f., poražení vojska, die Nieder-
lage. P. v boji, v bitvě. V. Děje se p. krvavá.
Kom. Velikou p-ku u nich učinil. Flav. Úplnou,
velikou p-ku utrpěti, n. lépe: vzíti. Us.,Šm.

V р-се zahynouti. V. P-ku někomu způsobiti.
Dch. — P., porážení dobytka, das Schlachten,
a místo, kde se to děje, jatka, na Mor. kytlof,
kutlof, die Schlachtbank. Jdeme na porážku.

V sobotu bude p. Dch. Na p-ce dnes moc
dobytka zabili. — P., srážka, der Abschlag.
P. žoldu, V., dluhu. Jg. — P., část zdi od
nejkrajnějšího okna až k rohu stavení, der
Eckschaft. Us. Dundr.

Porážné, ého, n., das Schlachtgeld. Šm.

Porážný dobytek, Schlachtvieh, n. Šm.

Porce, e, f., z lat. portio, údělek, úměrek
n. odměrek jídla, der Theil, Antheil, die Por-
tion. Rk.

Porcelán, porculán, u, m. P. jest bílá,
průsvitavá hmota lomu sklovitého, bílého.
Vz S. N. P. měkký, tvrdý, Réaumurův, KP.
IV. 721., Šfk. 220., 224., čínský, japanský.
Das Porzellan. Techn. Vz Tmel. Pec na p.,
malíř obrazů na p-ně; malba, obraz na p-nč.

Porcelanárna, y, f., Porzellanfabrik, f.
Techn.

Porceláník, a, m., der Porzellanfabrikant.
Šm.

Porcelánina, y, f., Porzellanmasse. Rk.

Porcelánka, porculánka, y, f., die Por-
zellanerde, nerost, hlína, z níž porcelán dě-
lají. KP. IV. 331. — P., továrna na porcelán.

— P., porcelánová dýmka, Porzellanpfeife, f.
Porcelánoví, n., Porzellanwaaren, f., das

Porzellangut, Osv. Vlč.

Porcelánovina, y, f. = porcelánoví.

Porcelánovka, y, f., die Porzellanerde.
Balb.

Porcelánový, Porzellan-. P. směs n. látka
(porculánovina), pec, talíř, nádoba, jaspis
(vz S. N,)., dýmka, skřínka, zboží. Šm.

Porcionista, y, m., dle Despota, z lat.,
kdo požívá nějakého úměrku. Rk. Vz Porce,

Der Portionist.



	765

	Porati = párati. Na Ostrav. Tč. Poratolestěti, ěl, ění, sich belauben. Ros. Poratolestiti, il, ěn, ění, belauben. — se = poratolestěti. Strom se p-stí. Ros. Poraz, u, m., poražení, das Niederschlagen, die Niederlage. Porazení, n., rada, der Rathschag. Vz Poraditi. Porazený; -en, a, o, gerathen. Vz Poraditi. Porazitelnosť, i, f., Umstösslichkeit, f. Us. Porazitelný, umstösslich. P. důvod. D. Poraziti, raz, raze, il, žen, ení; porážeti, 3. os. pl. -ejí, el, en, ení; porážívati, pora- žovati, poražovávati. — P. = postrčiti, ein wenig fortstossen; povaliti, skáceti, nieder-, umwerfen, umstossen, niederreissen, nieder- stossen, ab-, umhauen, niederhauen, fällen; zabiti, schlachten, tödten, metzeln; zbíti, stlouci, pomlátiti, přemáhati, schlagen, zurück- schlagen, erlegen; vyvrátiti, odraziti, wider- legen, niederschlagen, umstossen. Jg. — abs. Řezník dnes poráží. D. — čeho, šp. m.: co (nemá žádného dokladu). Jg. — co, koho (akkus.): sklenici (povaliti), dobytek, vola, zvěř (zabiti, zastřeliti ku př. jelena, pürschen), něčí důvody (vyvrátiti), D., nepřítele, vojsko; přímluvu, výmluvu něčí, V., stromy, bludy, Kom., dluhy (odraziti, odepsati, abschlagen, abziehen). Jg. Mrtvice ho porazila. Kom. L. 71. Bída bídu poráží. Plk., Šm. Každé tělo rozpuštěné můžeš p. (sraziti). Vys. Střely pouštěje nepřátely prudce porážel. Kom. Zú- fánie až i přieliš porazí mysl. Št. N. 162. Ale Buoh milostivý jich pýchu porazil jest. Let. 83. — co, koho (kam) nač: na zem. V. Mrtvice na řeč ho porazila. Smrž. Všecko odhádání první na tom zbožie mají na pe- níze porážeti. Půh. II. 617. — co, koho jak (nač, s čím). Hned ji (námitku) potom s pří- pustky poráží. Sš. I. 42. Nepřítele na hlavu p. V., Let. 180. — koho čím: koněm, D., pěstí, Us., slepotou, V., Br., náhlou smrtí, Kram., ranou, Br., porážkou velikou, Us., spis spisem, průvod odvodem. J. tr. Polem, jednou bitvou nepřítele p. V. Smrtelnými ranami lid poráží. Troj. Výb. II. 83. P-zí vichrem a kamenem búřivých krup. BO. Více oděnie vzali, než kdyby polem 500 jezdcuov porazili, Let. 160. A tím porazí v sobě pravý soud. Chč. 619. Porazím lid tvůj morem. BO. P. koho morem. Kom. Jadrnou řečí lichou výmluvu p. Jg. — Vz Dub. — co, koho, čím k čemu: rukama k zemi. Ml. Dříví k stavbě p. Nt. — co, koho kam (do čeho). P. strom do větví, Šm., kluka do bláta. Kristus do pekla ho (antikrista) porazí. Hus I. 404. — co kde. Vítr, nepřítel před sebou vše po- ráží. Us. V Praze na porážkách mnoho do- bytka porážejí. V lese stromy p. Us. — co, koho v čem. Něco si v podílu něčím p. (odraziti). Apol. Někoho v běhu (běže) p. Šm. Taková opatrnosť všecko dobré v lidech poráží. Chč. 382. Vz Poraziti co čím. — si zač. Ať si porazí za papír (srazí). Us. — (komu co) na čem: Na jeho díle mu to (dluh) porazil (odrazil). Pr. Protož, bude-li po smrti otce, kterýž by jí dílem z statku svého nevybyl, chtíti s dětmi jinými rovného dílu užiti, povinna bude zase věno a výpravu do podílu položiti anebo na svém dílu po-	raziti. Kol. 44. Smiřický poražen jest od něho na lidech. Let. 114, Ty tovařiše mi porazil. Půh. I. 184. — si co u koho (odraziti, sra- ziti). Rk. — co komu od čeho: dělníkům ode mzdy. Ml. — se. Ta řeč sama se poráží (vyvrací). Ros. — se s kým kde: s hochy ve dvoře na slámě se poráží. Ros. Porazný, rázný, vítězný. P. důkaz, dů- vod, schlagend. Šm. Poražení, porážení, vz Poraziti. Porážení dříví, vz KP. III. 316., der Holzschlag; do- bytek ku p., daň od p., Schlacht-. Šm. — P. odporu (vyvracování), die Widerlegung. V. — P., vada, der Fehler, Mangel, das Ge- brechen. Rodičové mají mnohá p'. Reš. Poražený; porazen, a, o, vz Poraziti. P. mysl. Jel. Běda p-ným, vae victis. Dch. — čím: mrtvicí, Jg., nemocí, němotou, strachem, V., žalostí, Troj., zármutkem, Jel., slepotou. Šm. Vědúce, že jest nemocí poražen. M. J. z Pr. str. 9. P. kacieřstvím. Hus I. 389. Byl jest kašel veliký, jímž jsú lidé mnohými ne- mocemi poraženi byli. Čhron. 456. Vz Instru- mental. P. bělmem, mit Blindheit geschlagen. Sš. Mt. 338. — na čem: na zraku, Sych., na mysli. V. — kde: v srdci p. Dch. Porážka, y, f., poražení vojska, die Nieder- lage. P. v boji, v bitvě. V. Děje se p. krvavá. Kom. Velikou p-ku u nich učinil. Flav. Úplnou, velikou p-ku utrpěti, n. lépe: vzíti. Us.,Šm. V р-се zahynouti. V. P-ku někomu způsobiti. Dch. — P., porážení dobytka, das Schlachten, a místo, kde se to děje, jatka, na Mor. kytlof, kutlof, die Schlachtbank. Jdeme na porážku. V sobotu bude p. Dch. Na p-ce dnes moc dobytka zabili. — P., srážka, der Abschlag. P. žoldu, V., dluhu. Jg. — P., část zdi od nejkrajnějšího okna až k rohu stavení, der Eckschaft. Us. Dundr. Porážné, ého, n., das Schlachtgeld. Šm. Porážný dobytek, Schlachtvieh, n. Šm. Porce, e, f., z lat. portio, údělek, úměrek n. odměrek jídla, der Theil, Antheil, die Por- tion. Rk. Porcelán, porculán, u, m. P. jest bílá, průsvitavá hmota lomu sklovitého, bílého. Vz S. N. P. měkký, tvrdý, Réaumurův, KP. IV. 721., Šfk. 220., 224., čínský, japanský. Das Porzellan. Techn. Vz Tmel. Pec na p., malíř obrazů na p-ně; malba, obraz na p-nč. Porcelanárna, y, f., Porzellanfabrik, f. Techn. Porceláník, a, m., der Porzellanfabrikant. Šm. Porcelánina, y, f., Porzellanmasse. Rk. Porcelánka, porculánka, y, f., die Por- zellanerde, nerost, hlína, z níž porcelán dě- lají. KP. IV. 331. — P., továrna na porcelán. — P., porcelánová dýmka, Porzellanpfeife, f. Porcelánoví, n., Porzellanwaaren, f., das Porzellangut, Osv. Vlč. Porcelánovina, y, f. = porcelánoví. Porcelánovka, y, f., die Porzellanerde. Balb. Porcelánový, Porzellan-. P. směs n. látka (porculánovina), pec, talíř, nádoba, jaspis (vz S. N,)., dýmka, skřínka, zboží. Šm. Porcionista, y, m., dle Despota, z lat., kdo požívá nějakého úměrku. Rk. Vz Porce, Der Portionist.