Předchozí (766)  Strana:767  Další (768) |
|
|||
767
|
|||
|
|||
Poříčí, n., po-řičí, místo, které po řece
leží. Mkl. B. 408. Das Ufer, die Flussgegend, das Uferland. — P. řeky = onen obvod země, z kterého všecky vody do ní stékají, das Fluss- gebiet. S. N. — P., vz Pořič. — P. červené, původně Pořešice, Kron-Poritschen, ves v okr. přestickém.— P. spálené, městečko u Blovic. Pořičník, а, m. = pořičný, 2.
1. Pořičný, Ufer-. P. rostliny, mýto, Rostl.,
Zlob., právo. Rk. 2. Pořičný, ého, m., der Uferwächter. Ros.
Pořídek, dku, m., u tkadlce, der Reihen-
haken (ein Haken, der die Kettenfäden in die Hälfte durchzieht). Šm. Poříditi, řiď, dě (íc), il, zen, ení; pořizo-
vati = zříditi, naříditi, anordnen; umíraje řád učiniti, testiren; vyříditi, dokázati, aus- richten, bewirken, schaffen; zjednati, opatřiti, anschaffen. Jg. — abs. Pořídíš tam, co (jako) Kec u Jankova (nic, vz Kec). — co. Chceš-li u pána věc svou p. Sych. Nový kabát si p. (zjednati). Us. — čeho. Všel do chrámu, aby těch věcí pořídil. Ben. V. — co čím. Kdo nepořídil dědictvím, kšaftem (intestatus). Reš. Penězi něco p. Ml. Co tím odkladem pořídíte? Co pořídíš tou přísností? Jg. — s kým, s čím. Nemohu s tím nic p. D. S tou chasou nic nepořídíš. Jg. S takovou nic nepořídíš (budeš-li si tak počínati). Us. na Mor. Brt. — co z čeho. Jazyk z vlastního statku si po- řídil. Kos. Ol. I. 49. — se oč = zasaditi se oč, ujíti se čeho. U Turnova. Zl. — kdy. Jedním dnem to tam nepořídí. Us. — čím o čem kde kdy. Kšaftem o pozůstalosti své po své smrti (před svou smrtí) pořizuje. Kom. Nemocný před třemi svědky ústně po- řídil o svém statku. Ml. — co kde (čím, jak). U toho holýma rukama nic nepořídíš. Ml. U toho člověka po dobrém nic nepořídí. Us. — co proti komu. Co by kdo z nás proti němu pořídil. Ráj. — koho k čemu: své lidi k boji = spořádati. Alx. Pořídivý, ausrichtsam. Šm.
Pořídku, řídce, ne často, selten, sparsam.
V. Dobrých jest p. Ros. P. k nám chodívá. Us. Těch velmi p. Br. To p. se stává. Ler. Pořídký, selten, rarus. Krok.
Pořidlý, schütter geworden. Dch.
Pořieci sě, zastr. = prohoditi v řeči. Jir.
Pořied = pořád, řád pokolení. Kat. 270.
Pořiedně dokonati. BO. Cf. Pořied.
Porichtovati si co, z něm. m.: spořádati,
zaříditi, zjednati si. Us. Poříkati, vz Pořeknouti. — P., pomodliti.
Kulda. Poříkavý = pomlouvačný.
Pořín, a, m., jm. luk u Tršic na Mor. Km. —
P., ves u Tábora. Pořiště, ě, n., pořisko, a, n., na Slov.
porysko = topůrko, der Hammerhelm, Stiel.
Šp., Mkl. B. 277. Od koř. per-u. Prk. Př. 17.
Pořitek, tku, m., zastr., bití na řiť, pardus,
der Schilling. Rozk. Pořítiti, il, cen, cení, sřítiti, pobořiti,
poraziti, umstossen, zerstören. — co, koho; slona. Št. P. lidi = poraziti, prosternere. BO. Poříz, u, m., nůž obouruční, osnák, osník,
řezáč, stroužek, das Schneide-, Reif-, Schnitz- messer. Jg. Vz Bednár. P. křivý (u koláře), prohnutý (u bednáře), p. truhlářský, sedlářský, |
sklenářský, Jg., výstražný, das Stöckelmesser,
rovný, kulatý. Hk. Vz Pořezáč. Pořízek, zku, m., topůrko. Na Slov. Cf.
Porysko, Pořiště. Pořízení, n., zřízení, správa, die Anord-
nung, Einrichtung. P. země skrze Přemysla. Kom. — P., poslední vůle, der letzte Wille, das Testament. P. a opatření o svém statku učiniti. Pr. M. D. P. (ústní) učiniti. V. Učiniv p. v čeledi své. Br. Bez p. (věcí čásných) umříti, J. tr., Ms. 1631., se světa sjíti. Ros. Jestližeby pak kverk aneb horník bez p. aneb kšaftu z tohoto světa sešel. Nar. o h; a k. Manželka umře-li bez p. Kol. 42. To p. nemá platnosti. Sych. Poručníci p-ním se dávají. Kom. P-ním někomu něco odkázati. Šm. — P., zjednání, die Anschaffung. P. oděvu. -- P., vyřízení, die Ausrichtung, der Austrag. Není s ním žádného p. Us. Za p-ním někam jíti; Mám ještě všelijaké p. Šm. Dobré p. Dch. Pořízený; pořízen, a, o, angeordnet, ver-
richtet. Nepořízený statek (intestatus). Ros. S nepořízenou odejíti, unverrichteter Sache abziehen. D. Mnoho na p-nou míti. Někam v p-nou jíti, wohin in Geschäften gehen. Dch. Poříznouti, vz Pořezati.
Poříznutí, n., der Schnitt. P. ruky, na
ruce. Jg. Poříznutý; -ut, a, o, abgeschnitten, ver-,
geschnitten. Jg. Pořizovatel, e, m., der Bereiter, Aus-
richter, Bewirker. Kos. Ol. I. 153. Pořizovatelka, y, pořizovatelkyně, ě,
f., die Zubereiterin, Bewirkerin. P. rozkoší. Kos. Ol. I. 151. Pořizovati, vz Poříditi.
Pořižance, dle Budějovice, Klein-Pořižan,
ves u Veselího v Buděj. Pořižany, dle Dolany, ves u Týna n. V.
PL. Porjadný = pořádný; krásný, dokonalý,
rázný, statečný. Na Slov. Pořknouti, vz Pořeknouti.
Pořknutí, n., nařknutí, die Beschuldi-
gung, Verleumdung; uřknutí, das Beschreien; sváda, der Zwist. Jg. Pořknúti, pořéci= pořeknouti, nařknouti.
Kat. 86, Pormoutiti, il, cen, ení, ein wenig be-
trüben. — se nad čím. Us. Jg. Pornice, Pornitz, ves u Morkovic na Mor.
PL. Porno (= poručeno) pánu Bohu, Gott be-
fohlen! Na Ostrav. Tč. Poroba, y, f., podroba, poddanost, otroctví,
otročňí služba, V., podrobení, nevolnictví; poníženost, poslušnosť, die Dienstbarkeit, Knechtschaft, Leibeigenschaft, Unterwerfung, der Gehorsam. Kat. 3358 , 1012., Mkl. B. 46. Kdo se podá svoji robě, ten žije v p-bě. Slez. Tč. V p-bě nám bude vody dosti. Rkk. 53. V p-ě něčí býti. Smil.v. 919. Mrzkost' jest po- roba Hospodinu, hřiech, v porobu samochtiec dáti šíju. Rkk. 53. V p-bu podrobiti, uvésti, přijíti; z p-by vyvésti, vytrhnouti; do p-by koho zavésti. V. Město p-by zprostiti. Jg. P-by zbaviti. St. skl. Dáti se v p-u komu; v p-bu upadnouti. — P., čáry, kouzla, die Zauberei. Slov. Ht. Brs. 56. |
||
|
|||
Předchozí (766)  Strana:767  Další (768) |