767

Poříčí, n., po-řičí, místo, které po řece
leží. Mkl. B. 408. Das Ufer, die Flussgegend,
das Uferland. — P. řeky = onen obvod země,
z kterého všecky vody do ní stékají, das Fluss-
gebiet. S. N. — P., vz Pořič. — P. červené,
původně Pořešice, Kron-Poritschen, ves v okr.
přestickém.— P. spálené, městečko u Blovic.

Pořičník, а, m. = pořičný, 2.

1. Pořičný, Ufer-. P. rostliny, mýto, Rostl.,
Zlob., právo. Rk.

2. Pořičný, ého, m., der Uferwächter. Ros.

Pořídek, dku, m., u tkadlce, der Reihen-
haken (ein Haken, der die Kettenfäden in
die Hälfte durchzieht). Šm.

Poříditi, řiď, dě (íc), il, zen, ení; pořizo-
vati = zříditi, naříditi, anordnen; umíraje
řád učiniti, testiren; vyříditi, dokázati, aus-
richten, bewirken, schaffen; zjednati, opatřiti,
anschaffen. Jg. — abs. Pořídíš tam, co (jako)
Kec u Jankova (nic, vz Kec). — co. Chceš-li
u pána věc svou p. Sych. Nový kabát si p.
(zjednati). Us. — čeho. Všel do chrámu, aby
těch věcí pořídil. Ben. V. — co čím. Kdo
nepořídil dědictvím, kšaftem (intestatus). Reš.
Penězi něco p. Ml. Co tím odkladem pořídíte?
Co pořídíš tou přísností? Jg. — s kým,
s čím. Nemohu s tím nic p. D. S tou chasou
nic nepořídíš. Jg. S takovou nic nepořídíš
(budeš-li si tak počínati). Us. na Mor. Brt. —
co z čeho. Jazyk z vlastního statku si po-
řídil. Kos. Ol. I. 49. — se oč = zasaditi se
oč, ujíti se čeho. U Turnova. Zl. — kdy.
Jedním dnem to tam nepořídí. Us. — čím
o čem kde kdy. Kšaftem o pozůstalosti
své po své smrti (před svou smrtí) pořizuje.
Kom. Nemocný před třemi svědky ústně po-
řídil o svém statku. Ml. — co kde (čím,
jak). U toho holýma rukama nic nepořídíš.
Ml. U toho člověka po dobrém nic nepořídí.
Us. — co proti komu. Co by kdo z nás
proti němu pořídil. Ráj. — koho k čemu:
své lidi k boji = spořádati. Alx.

Pořídivý, ausrichtsam. Šm.

Pořídku, řídce, ne často, selten, sparsam.
V. Dobrých jest p. Ros. P. k nám chodívá.
Us. Těch velmi p. Br. To p. se stává. Ler.

Pořídký, selten, rarus. Krok.

Pořidlý, schütter geworden. Dch.

Pořieci sě, zastr. = prohoditi v řeči. Jir.

Pořied = pořád, řád pokolení. Kat. 270.

Pořiedně dokonati. BO. Cf. Pořied.

Porichtovati si co, z něm. m.: spořádati,
zaříditi, zjednati si. Us.

Poříkati, vz Pořeknouti. — P., pomodliti.
Kulda.

Poříkavý = pomlouvačný.

Pořín, a, m., jm. luk u Tršic na Mor. Km. —
P., ves u Tábora.

Pořiště, ě, n., pořisko, a, n., na Slov.

porysko = topůrko, der Hammerhelm, Stiel.

Šp., Mkl. B. 277. Od koř. per-u. Prk. Př. 17.

Pořitek, tku, m., zastr., bití na řiť, pardus,
der Schilling. Rozk.

Pořítiti, il, cen, cení, sřítiti, pobořiti,
poraziti, umstossen, zerstören. — co, koho;
slona. Št. P. lidi = poraziti, prosternere. BO.

Poříz, u, m., nůž obouruční, osnák, osník,
řezáč, stroužek, das Schneide-, Reif-, Schnitz-
messer. Jg. Vz Bednár. P. křivý (u koláře),
prohnutý (u bednáře), p. truhlářský, sedlářský,

sklenářský, Jg., výstražný, das Stöckelmesser,
rovný, kulatý. Hk. Vz Pořezáč.

Pořízek, zku, m., topůrko. Na Slov. Cf.
Porysko, Pořiště.

Pořízení, n., zřízení, správa, die Anord-
nung, Einrichtung. P. země skrze Přemysla.
Kom. — P., poslední vůle, der letzte Wille,
das Testament. P. a opatření o svém statku
učiniti. Pr. M. D. P. (ústní) učiniti. V. Učiniv
p. v čeledi své. Br. Bez p. (věcí čásných)
umříti, J. tr., Ms. 1631., se světa sjíti. Ros.
Jestližeby pak kverk aneb horník bez p.
aneb kšaftu z tohoto světa sešel. Nar. o h;
a k. Manželka umře-li bez p. Kol. 42. To
p. nemá platnosti. Sych. Poručníci p-ním se
dávají. Kom. P-ním někomu něco odkázati.
Šm. — P., zjednání, die Anschaffung. P.
oděvu. -- P., vyřízení, die Ausrichtung, der
Austrag. Není s ním žádného p. Us. Za
p-ním někam jíti; Mám ještě všelijaké p. Šm.
Dobré p. Dch.

Pořízený; pořízen, a, o, angeordnet, ver-
richtet. Nepořízený statek (intestatus). Ros.
S nepořízenou odejíti, unverrichteter Sache
abziehen. D. Mnoho na p-nou míti. Někam
v p-nou jíti, wohin in Geschäften gehen. Dch.

Poříznouti, vz Pořezati.

Poříznutí, n., der Schnitt. P. ruky, na
ruce. Jg.

Poříznutý; -ut, a, o, abgeschnitten, ver-,
geschnitten. Jg.

Pořizovatel, e, m., der Bereiter, Aus-
richter, Bewirker. Kos. Ol. I. 153.

Pořizovatelka, y, pořizovatelkyně, ě,
f., die Zubereiterin, Bewirkerin. P. rozkoší.
Kos. Ol. I. 151.

Pořizovati, vz Poříditi.

Pořižance, dle Budějovice, Klein-Pořižan,
ves u Veselího v Buděj.

Pořižany, dle Dolany, ves u Týna n. V.
PL.

Porjadný = pořádný; krásný, dokonalý,
rázný, statečný. Na Slov.

Pořknouti, vz Pořeknouti.

Pořknutí, n., nařknutí, die Beschuldi-
gung, Verleumdung; uřknutí, das Beschreien;
sváda, der Zwist. Jg.

Pořknúti, pořéci= pořeknouti, nařknouti.
Kat. 86,

Pormoutiti, il, cen, ení, ein wenig be-
trüben. — se nad čím. Us. Jg.

Pornice, Pornitz, ves u Morkovic na Mor.
PL.

Porno (= poručeno) pánu Bohu, Gott be-
fohlen! Na Ostrav. Tč.

Poroba, y, f., podroba, poddanost, otroctví,
otročňí služba, V., podrobení, nevolnictví;
poníženost, poslušnosť, die Dienstbarkeit,
Knechtschaft, Leibeigenschaft, Unterwerfung,
der Gehorsam. Kat. 3358 , 1012., Mkl. B. 46.
Kdo se podá svoji robě, ten žije v p-bě. Slez.
Tč. V p-bě nám bude vody dosti. Rkk. 53.
V p-ě něčí býti. Smil.v. 919. Mrzkost' jest po-
roba Hospodinu, hřiech, v porobu samochtiec
dáti šíju. Rkk. 53. V p-bu podrobiti, uvésti,
přijíti; z p-by vyvésti, vytrhnouti; do p-by
koho zavésti. V. Město p-by zprostiti. Jg.
P-by zbaviti. St. skl. Dáti se v p-u komu;
v p-bu upadnouti. — P., čáry, kouzla, die
Zauberei. Slov. Ht. Brs. 56.