Předchozí (767)  Strana:768  Další (769) |
|
|||
68
|
|||
|
|||
Porobek, bka, m., otrok, chlap, služebník,
der Sklave. Ros. Porobenec, nce, m. = porobek. Měst. bož.
Porobení, n., die Unterwerfung, Unter-
jochung. 1410. Porobenstvo, a, n., otroctví, die Sklaverei.
Kat. Porobenstvě = v porobenstvě. Kat. 139. Porobilý, pokorný, unterthänig, demüthig.
Ms. Porobiti, il, en, ení; porobovati, podmaniti,
podrobiti, poddati, unterwerfen, unterjochen; popracovati,podělati, alles thun; drobet dělati, eine Zeit lang arbeiten (na Slov.); očarovati, verhexen, anzaubern (na Slov.). Jg. — co. Všecko porobil (podělal). Ros. — co, koho = podmaniti. V. P. zemi. Alx. — koho pod co, pod koho: Nepřátele pod sebe. Št. Král p-bil jest pod svú daň všecky země. BO. — koho v co. Aby žena muže v dielo porobila. Dal. 27. Zemi v daň p. Dal. 52., 54. Lid u věčnou služebnost p. V. Ježíše v službu a práci p. Hus I. 16. Porobil je v robotěze až do dnešnieho dne; Porobili se jemu v daň; Všicku tvú bratří jemu v službu jsem p-bil. BO. — co se v čem. P-bil zemi sobě ve stu librách striebra a v jednej libře zlata. BO. Tázal se, který by to obyčej byl, v němž by se měl p. St. skl. — koho proč. Eva pro své lakomstvo porobila vše křesťanstvo. St. skl. — se komu. Ms.pr. pr. — komu (očarovati). Na Slov. Plk., Šm. Porobný, otrocký, sklavisch. D. P. děti.
Pass. P. násilí, nucení, podmaňování. Ale říše messiášova neutvořuje a neumocňuje se násilím, nucením a podmaňováním p-ným. Sš. J. 235. Porobotovati, eine Zeit lang arbeiten,
fröhnen. Ros. Poročiti, il, čen, ení; porokovati = po-
haněti, domlouvati, láti, tupiti, vytýkati, zu- schreiben, vorwerfen, vorhalten, zureden, schelten, ahnden, tadeln, schimpfen. — komu. Kdožkoli ze súpeřů tímto zjednáním a řádem soudným pohrzel by, chtě dávní řád zachovati, bude-li v svědectví svědků n. zkušování jich zklamán, sám sobě porokuj, protože za nové dobrodiní zvolil sobě vetché obtížení. CJB. 409. Sv. Dobeš jim porokováše (domlouval); Porokoval jemu otec. BO. — Dal. 131., Tov. k. 126., Pal. IV. 2. 185., Bart. II. G., GR. — komu pro co z čeho. Troj. Někomu z vraždy p. Hist. Schol. Páni jemu z toho počechu p. (za zlé míti). Dal. Bohu z toho porokoval, že . . . GR. Bude to na svobodné vůli ani má komu z toho býti porokováno. Bart. Po- rokoval mu pro studnici vody (increpavit). BO. Máme své hanby přeziieti, z niežto i našim budúcim mohlo by býti porokováno v časích budúcích. Troj. Výb. II. 133. — oč s kým (čím), poraditi se, besprechen, be- rathen, Rath halten. Jg. Porokujme o to drobet (s nimi). Ros. Porokujme ѳ nimi rukama, aby ne vždy po jich vůli bylo. Solf. Poročný, jahrweise. Št.
Porod, u, m. (zastr. půrod), porození. P.
jest fysiologický výkon, jímž plod buď při- rozenými silami, buď cizí pomocí z života mateřského bývá vypuzen. Die Gebärung, Geburt, Niederkunft, Entbindung, Kindesnoth. Vz více v S. N. P. panenský. Sš. J. 35. P. |
šťastný, V., nečasný, snadný, nesnadný, před
časem způsobený, Lk., těžký, předčasný. Šp. Jedním p-dem je porodila. V. Měla těžký p. V. Bolesti při p-du. D. Práce ku p-du (bolesti), bolesti ku p-du. V. Pracování ku p-du. V. Ku p-du slehnouti. Lk. Umříti po nečasném p-du. Lk. Ležeti po p-du. Lk. Jedním p-dem jediný toliko plod vydává. Ler. Vz: Nástroje (porodnické). — P., půchod, pojití, die Ab- stammung, Herkunft, Geburt. Z chlapieho poroda býti. Dal. Vzpomeň sě na svého děda, z kakéhos pošel poroda. St. skl. Nehleď svého porodku, hleď si svého pořádku. Slez. Tč. — P., plod, který se narodil, mládě, dítě, die Frucht, Leibesfrucht. V. P. nedochodilý (ne- dochůdče), nedospělý, nevyspělý, nedoko- nalý, Lk., manželský, nemanželský. Nz. P. na svět vynésti. V. Porodinec, nce, m. = porodnice, das
Gebärhaus. Šm. Poroditelnice, e, f., rodička, die Wöch-
nerin, parturiens. BO., Bj. Poroditi, il, zen, ení; porozovati, gebären.
— abs. Neplodná, ježto neporozuješ. ZN —
koho : dítě, V., dvojčata. Sych. Hřiech, když dokonán bude, porozuje smrť. ZN. Vůl berana porodil. Prov. Dobře říkají: Neporodí sova vránu. Us. na mor. Drahansku. Hý. Vz Pota- titi se. — koho kdy, jak kde: po sedmi, devíti měsících, po velikých bolestech, s ve- likými bolestmi, se strastí (Výb. L), v po- steli, na stolici, pomocí babičky, beze vší pomoci atd. Maria nadpřirozeným během Krista p-la. Sš. L. 38. P-la jsem jeho u bo- lesti. BO. — s adv.: předčasně p. Dch. Porodní, Gebär-, Geburts-. P. bába, bolesť,
Us.; nepravé p. bolesti; p. kleště, Šp., hák (vz Nástroje porodnické), Cn., dům, místo, pomocnice, lékař. Šm. P. způsob (porodu), list (rodní), pomahač, pomocnice, pomoc (babení), sedadlo. Šm. Porodnice, e, f., rodička, položnice, šesti-
nedělka, die Gebärerin, Wöchnerin. P. (u židů) po 40 dní v nečistotě ženské byla. Sš. L. 38. — Leg. — P., dům porodní, ústav, v němž se k slehnutí přijímají ženské, z pravidla ne- vdané, jednak aby poklesek svůj před svě- tem ukryly, jednak aby v opuštěnosti své útulek a potřebnou pomoc nalezly. Vz S. N. Die Gebäranstalt. Porodnictví, n., jest odvětví vědy lé-
kařské, jehož předmětem jest porod člověka. Vz S. Ň. Porodnosť, i, f., pošlosť, rod, das Her-
kommen, die Geburt, Abstammung. Šm. P. syna od otce. Boč. exc. 1410. Porodoměr, u, m., das Horoskop. Zro-
zujíce se v rozličném p-ru. Měst. bož. 248. Porodosloví, n., die Tokologie. Rk.
Porodovka, y, f., šestinedělka, die Wöch-
nerin. Us. v Prach. Č. Porodovna, y, f., porodnice, das Gebär-
haus. Šm. Porodoznalství, n., porodozpyt, u, m.,
die Geburtslehre, Gebärkunde. Rk. Porohatěti, ěl, ění, Hörner bekommen,
zackig werden. Jg. Porohatiti, il, cen, ení, zackig machen.
— co. Ros.
Poroj, e, m., roj po prvoroji. Vz Paroj.
|
||
|
|||
Předchozí (767)  Strana:768  Další (769) |