Porobek, bka, m., otrok, chlap, služebník,
der Sklave. Ros.

Porobenec, nce, m. = porobek. Měst. bož.

Porobení, n., die Unterwerfung, Unter-
jochung. 1410.

Porobenstvo, a, n., otroctví, die Sklaverei.
Kat. Porobenstvě = v porobenstvě. Kat. 139.

Porobilý, pokorný, unterthänig, demüthig.
Ms.

Porobiti, il, en, ení; porobovati, podmaniti,
podrobiti, poddati, unterwerfen, unterjochen;
popracovati,podělati, alles thun; drobet dělati,
eine Zeit lang arbeiten (na Slov.); očarovati,
verhexen, anzaubern (na Slov.). Jg. — co.
Všecko porobil (podělal). Ros. — co, koho
= podmaniti. V. P. zemi. Alx. — koho pod
co, pod koho: Nepřátele pod sebe. Št. Král
p-bil jest pod svú daň všecky země. BO. —
koho v co. Aby žena muže v dielo porobila.
Dal. 27. Zemi v daň p. Dal. 52., 54. Lid
u věčnou služebnost p. V. Ježíše v službu
a práci p. Hus I. 16. Porobil je v robotěze
až do dnešnieho dne; Porobili se jemu v daň;
Všicku tvú bratří jemu v službu jsem p-bil.
BO. — co se v čem. P-bil zemi sobě ve
stu librách striebra a v jednej libře zlata.
BO. Tázal se, který by to obyčej byl, v němž
by se měl p. St. skl. — koho proč. Eva
pro své lakomstvo porobila vše křesťanstvo.
St. skl. — se komu. Ms.pr. pr. — komu
(očarovati). Na Slov. Plk., Šm.

Porobný, otrocký, sklavisch. D. P. děti.
Pass. P. násilí, nucení, podmaňování. Ale
říše messiášova neutvořuje a neumocňuje se
násilím, nucením a podmaňováním p-ným. Sš.
J. 235.

Porobotovati, eine Zeit lang arbeiten,
fröhnen. Ros.

Poročiti, il, čen, ení; porokovati = po-
haněti, domlouvati, láti, tupiti, vytýkati, zu-
schreiben, vorwerfen, vorhalten, zureden,
schelten, ahnden, tadeln, schimpfen. — komu.
Kdožkoli ze súpeřů tímto zjednáním a řádem
soudným pohrzel by, chtě dávní řád zachovati,
bude-li v svědectví svědků n. zkušování jich
zklamán, sám sobě porokuj, protože za nové
dobrodiní zvolil sobě vetché obtížení. CJB.
409. Sv. Dobeš jim porokováše (domlouval);
Porokoval jemu otec. BO. — Dal. 131., Tov.
k. 126., Pal. IV. 2. 185., Bart. II. G., GR. —
komu pro co z čeho. Troj. Někomu z vraždy
p. Hist. Schol. Páni jemu z toho počechu p.
(za zlé míti). Dal. Bohu z toho porokoval,
že . . . GR. Bude to na svobodné vůli ani
má komu z toho býti porokováno. Bart. Po-
rokoval mu pro studnici vody (increpavit).
BO. Máme své hanby přeziieti, z niežto
i našim budúcim mohlo by býti porokováno
v časích budúcích. Troj. Výb. II. 133. — oč
s kým (čím), poraditi se, besprechen, be-
rathen, Rath halten. Jg. Porokujme o to drobet
(s nimi). Ros. Porokujme ѳ nimi rukama, aby
ne vždy po jich vůli bylo. Solf.

Poročný, jahrweise. Št.

Porod, u, m. (zastr. půrod), porození. P.
jest fysiologický výkon, jímž plod buď při-
rozenými silami, buď cizí pomocí z života
mateřského bývá vypuzen. Die Gebärung,
Geburt, Niederkunft, Entbindung, Kindesnoth.
Vz více v S. N. P. panenský. Sš. J. 35. P.

šťastný, V., nečasný, snadný, nesnadný, před
časem způsobený, Lk., těžký, předčasný. Šp.
Jedním p-dem je porodila. V. Měla těžký p. V.
Bolesti při p-du. D. Práce ku p-du (bolesti),
bolesti ku p-du. V. Pracování ku p-du. V.
Ku p-du slehnouti. Lk. Umříti po nečasném
p-du. Lk. Ležeti po p-du. Lk. Jedním p-dem
jediný toliko plod vydává. Ler. Vz: Nástroje
(porodnické). — P., půchod, pojití, die Ab-
stammung, Herkunft, Geburt. Z chlapieho
poroda býti. Dal. Vzpomeň sě na svého děda,
z kakéhos pošel poroda. St. skl. Nehleď svého
porodku, hleď si svého pořádku. Slez. Tč. —
P., plod, který se narodil, mládě, dítě, die
Frucht, Leibesfrucht. V. P. nedochodilý (ne-
dochůdče), nedospělý, nevyspělý, nedoko-
nalý, Lk., manželský, nemanželský. Nz. P.
na svět vynésti. V.

Porodinec, nce, m. = porodnice, das
Gebärhaus. Šm.

Poroditelnice, e, f., rodička, die Wöch-
nerin, parturiens. BO., Bj.

Poroditi, il, zen, ení; porozovati, gebären.

— abs. Neplodná, ježto neporozuješ. ZN —
koho : dítě, V., dvojčata. Sych. Hřiech, když
dokonán bude, porozuje smrť. ZN. Vůl berana
porodil. Prov. Dobře říkají: Neporodí sova
vránu. Us. na mor. Drahansku. Hý. Vz Pota-
titi se. — koho kdy, jak kde: po sedmi,
devíti měsících, po velikých bolestech, s ve-
likými bolestmi, se strastí (Výb. L), v po-
steli, na stolici, pomocí babičky, beze vší
pomoci atd. Maria nadpřirozeným během
Krista p-la. Sš. L. 38. P-la jsem jeho u bo-
lesti. BO. — s adv.: předčasně p. Dch.

Porodní, Gebär-, Geburts-. P. bába, bolesť,
Us.; nepravé p. bolesti; p. kleště, Šp., hák
(vz Nástroje porodnické), Cn., dům, místo,
pomocnice, lékař. Šm. P. způsob (porodu),
list (rodní), pomahač, pomocnice, pomoc
(babení), sedadlo. Šm.

Porodnice, e, f., rodička, položnice, šesti-
nedělka, die Gebärerin, Wöchnerin. P. (u židů)
po 40 dní v nečistotě ženské byla. Sš. L. 38. —
Leg. — P., dům porodní, ústav, v němž se
k slehnutí přijímají ženské, z pravidla ne-
vdané, jednak aby poklesek svůj před svě-
tem ukryly, jednak aby v opuštěnosti své
útulek a potřebnou pomoc nalezly. Vz S. N.
Die Gebäranstalt.

Porodnictví, n., jest odvětví vědy lé-
kařské, jehož předmětem jest porod člověka.
Vz S. Ň.

Porodnosť, i, f., pošlosť, rod, das Her-
kommen, die Geburt, Abstammung. Šm. P.
syna od otce. Boč. exc. 1410.

Porodoměr, u, m., das Horoskop. Zro-
zujíce se v rozličném p-ru. Měst. bož. 248.

Porodosloví, n., die Tokologie. Rk.

Porodovka, y, f., šestinedělka, die Wöch-
nerin. Us. v Prach. Č.

Porodovna, y, f., porodnice, das Gebär-
haus. Šm.

Porodoznalství, n., porodozpyt, u, m.,
die Geburtslehre, Gebärkunde. Rk.

Porohatěti, ěl, ění, Hörner bekommen,
zackig werden. Jg.

Porohatiti, il, cen, ení, zackig machen.

— co. Ros.

Poroj, e, m., roj po prvoroji. Vz Paroj.