769

Porok, a n. u, m., strsl. po + rоkъ =
dedecus. Mkl. B.24. — P. = výčitka, pohanění,
porobování, hana, hanba, der Tadel, Schimpf.
Bez hanby a poroka zahynul. Troj. P. ne-
vzdělanosti utkví na něm; Nač ubíhati v p.
naivnosti? Nechtěje se do lidských hub dáti
a v p. uběhnouti nevědomosti. Kos. Ol. 1.
8tí., 240., 59. P. biskupovi vytčený. Sš. 11.
295. — P., urážka, pohoršení, der Anstoss,
die Beleidigung. Bez p-ka (s odpuštěním,
z dovolení, krom dobrých lidí). V. Dám ti
bez poroka (enono). Ros. Bez p-ka. doktor,
písař atd. = za nic. Ros. — P., uřknutí,
das Beschreien. Kom.

Porokovati, vz Poročiti.

Poroněnec, nce, m., potracenec, nedo-
chůdče, dítě nedonošené, die Frühgeburt.
Jmenuje se tu Pavel p-ncem. Sš. J. 272.

Poroniti, il, ěn, ění, ein wenig vergiessen.
Vz Roniti.

Poronivec, vce, m., alegria, rostl. lipo-
vitá.

Porositi, il, sen a šen, ení, bethauen, be-
tröpfeln, betľäufen. — co kde. Porosil si
v trávě střevíce.

Porosný, thauig. Šm.

1. Porost, u, m., porostání, der Wuchs.
Pšenice v prvním svém porostě snese nej-
větší mrazy. L. — P., mláz, der Nachwuchs,
Niederwald. Šp., Dch., Hk. Řídký p., spär-
licher Waldwuchs. Dch. — P., druh řasy.
Rostl. P-y, ulvaceae, die Hauttange. P. ši-
roký n. mořský salát, ulva latissima, der
Meerlattich. Čl. 177.

2. Porosť, i, f.=porost, Wuchs. Měst.bož
Porostati, vz Porůsti.

Porostlí, n. = porostlina. Us. u Berouna.

Porostlina, y, f.. malý les, nedávno vzro-
stlý, křovina, das Gesträuch, Gebüsch, Ge-
strüppe, der Busch. Jg., Ros. P.březová. Us.

Porostlý, bewachsen. P. jak ščeť, ščetina
(obilí). Na mor. Zlínsku. Brt.— čím: kvítím,
Jel., travou, Pref., drnem, Us., mechem, be-
moost, lesem. Dch. — P., ausgewachsen. Po-
rostlé obilí k setí se nehodí. Sych.

Porostnice, e. m., marchantia, mech. Schd.
II. 260.

Porota, y, f., soud po rotě, po přísežní
formuli, soud přísežných, das Schwurgericht,
Geschwornengericht. P. trestní, trestní pří-
sežných soud, das Schwurstrafgericht. J. tr.,
Mus. Vz Jury. Staročes. právo nezná slova
porota a tím méně věc, kterou slovo to nyní
vyjadřuje, poněvadž kmeti soudu zemského
(a jen ten známe) nebývali pouze tázáni, je-li
pohnaný vinen nebo nevinen, nýbrž oni sou-
dili jakožto praví soudcové a proto se také
říkalo: nejvyšší úřadníci a soudcové zemští.
Vz více v Bdl. Obr. 33.

Porotce, e, m., který po rotě přísahu
skládá, než se k soudu přikročí, soudce pří-
sežní, porotník, der Geschworene. Vz S. N.,
Osoba, Porota. P. hlavní, náhradní, der Er-
gänzungsgeschw. J. tr. Lavice porotcův, po-
rotníkův; seznam porotcův. J. tr.

Porotní soud = porota. P. sedění, sedění
poroty, Schwurgerichtssitzung, obvod, -spren-
gel. J. tr., Šm.

Porotnická lavice, porotců, die Bank der
Geschworenen. J. tr.

Porotník, a, m., vz Porotce.

Poroubiti, il, en, ení; porouhati a poru-
bati, porubovati. P. = posekati, nach ein-
ander niederstrecken, -Hauen, -metzeln, spal-
ten. — co: dřevo. Pass. 613., les. BO. Pójde
sedlák do lesa, aby porubil dřevo. Št. 271.
— co komu. Porubal mi mój les; Hranice
mi porubav i drží mi to pychem a hrdostí.
Půh. I. 239., 301. — co jak. Dřevo na malá
polínka p. Ostrav. Tč. — co čím: dříví,
stromy sekerami, nepřátely meči. Us.

Poroučení, n., das Befehlen. — P., schvá-
lení, die Empfehlung. Kom.

Poroučeti, vz Poručiti.

Porouhač, poruhač, e, m. = porouhatel.
BO.

Porouhání, n., die Verspottung, Läste-
rung, der Tadel. V p. někoho vydati. Kom.
V p. přijíti, verlästert werden. Troj. Nebo
jméno boží pro vás v p. jest mezi pohany.
Sš. I. 39.

Porouhatel, poruhatel, e. m., der Ver-
höhner, Spötter.

Porouhati, porouhávati = haněti, láti,
verhöhnen, verspotten, schelten, schmähen.
— koho. Mich. e bibl. — se = posmívati
se, přeškvírati. Porúhaje se nebo haněje jej.
GR. — se komu. Porúhali se Hospodinu.
BO. Porúhajíc se bohyni vaši. ZN. V., Reš.,
Ros., Zk. — se po kom. Chlapec po kul-
havém se porouhal. Us. -- se proti komu:
proti Bohu. Ms. Bel. — se s kým. Lom.—

Jg.

Porouhavý,rouhavý, lästerlich, Schelt-.
Racha p-vé slovo jest. 1522.

Porouchání, n., die Beschädigung. Us.

Porouchanosť, i, f., die Schadhaftigkeit.
Srn.

Porouchaný, verletzt, beschädigt, schad-
haft. P. vůz. Us. Hý.

Porouchati = polámati, pokaziti, zer-
brechen, beschädigen, ruiniren. — co, koho:
hodiny, lodi, nějaký nástroj, sebe. — co,
koho čím: sebe velikým nákladem, hodiny
neopatrností. — čeho, šp. m.: co. Brt.

Pořouknutý, vz Houkati (konec).

Porous, u, m. = pazour, die Kralle. Us.
u Beneš.

Porousati, bethauen. — se kde: v trávě.
Us. — si co od čeho: střevíce od rosy. Us.

Poroustev, stve, f., ryba bělici podobná.
Us. Č.

Poroušeti, el, ení = porousati. Mor.

Porovitosť, i, f., porosita, dírkovatosť, die
Porosität, Löcherigkeit, z latřec. P., průlin-
čitosť, vlastnosť, dle níž při žádném tělese
nejsou hmotné částičky tak těsně při sobě,
aby nezůstávaly mezi nimi větší nebo menší
mezery (průlinky), tak že některá tělesa
dosti snadně do těch mezer drobné částky
těles jiných připouštějí. Pokorný v Osv.
1873. 195. (Hý.). Vz S. N., KP. II 10.

Porovnací, vergleichend, šp. m.: srovná-
vací. Jg. P. mluvnice. Vz Porovnavací.

Porovnačné, ého, n., die Abfindungs-
summe. Rk.

Porovnalosť, i, f., chybně m.: srovnalosť,
die Uibereinstimmung. Měst. bož.

Porovnání, n. Vz Porovnati. Der Ver-
gleich, die Beilegung. J. tr., V. P. mezi sebou



	769

	Porok, a n. u, m., strsl. po + rоkъ = dedecus. Mkl. B.24. — P. = výčitka, pohanění, porobování, hana, hanba, der Tadel, Schimpf. Bez hanby a poroka zahynul. Troj. P. ne- vzdělanosti utkví na něm; Nač ubíhati v p. naivnosti? Nechtěje se do lidských hub dáti a v p. uběhnouti nevědomosti. Kos. Ol. 1. 8tí., 240., 59. P. biskupovi vytčený. Sš. 11. 295. — P., urážka, pohoršení, der Anstoss, die Beleidigung. Bez p-ka (s odpuštěním, z dovolení, krom dobrých lidí). V. Dám ti bez poroka (enono). Ros. Bez p-ka. doktor, písař atd. = za nic. Ros. — P., uřknutí, das Beschreien. Kom. Porokovati, vz Poročiti. Poroněnec, nce, m., potracenec, nedo- chůdče, dítě nedonošené, die Frühgeburt. Jmenuje se tu Pavel p-ncem. Sš. J. 272. Poroniti, il, ěn, ění, ein wenig vergiessen. Vz Roniti. Poronivec, vce, m., alegria, rostl. lipo- vitá. Porositi, il, sen a šen, ení, bethauen, be- tröpfeln, betľäufen. — co kde. Porosil si v trávě střevíce. Porosný, thauig. Šm. 1. Porost, u, m., porostání, der Wuchs. Pšenice v prvním svém porostě snese nej- větší mrazy. L. — P., mláz, der Nachwuchs, Niederwald. Šp., Dch., Hk. Řídký p., spär- licher Waldwuchs. Dch. — P., druh řasy. Rostl. P-y, ulvaceae, die Hauttange. P. ši- roký n. mořský salát, ulva latissima, der Meerlattich. Čl. 177. 2. Porosť, i, f.=porost, Wuchs. Měst.bož Porostati, vz Porůsti. Porostlí, n. = porostlina. Us. u Berouna. Porostlina, y, f.. malý les, nedávno vzro- stlý, křovina, das Gesträuch, Gebüsch, Ge- strüppe, der Busch. Jg., Ros. P.březová. Us. Porostlý, bewachsen. P. jak ščeť, ščetina (obilí). Na mor. Zlínsku. Brt.— čím: kvítím, Jel., travou, Pref., drnem, Us., mechem, be- moost, lesem. Dch. — P., ausgewachsen. Po- rostlé obilí k setí se nehodí. Sych. Porostnice, e. m., marchantia, mech. Schd. II. 260. Porota, y, f., soud po rotě, po přísežní formuli, soud přísežných, das Schwurgericht, Geschwornengericht. P. trestní, trestní pří- sežných soud, das Schwurstrafgericht. J. tr., Mus. Vz Jury. Staročes. právo nezná slova porota a tím méně věc, kterou slovo to nyní vyjadřuje, poněvadž kmeti soudu zemského (a jen ten známe) nebývali pouze tázáni, je-li pohnaný vinen nebo nevinen, nýbrž oni sou- dili jakožto praví soudcové a proto se také říkalo: nejvyšší úřadníci a soudcové zemští. Vz více v Bdl. Obr. 33. Porotce, e, m., který po rotě přísahu skládá, než se k soudu přikročí, soudce pří- sežní, porotník, der Geschworene. Vz S. N., Osoba, Porota. P. hlavní, náhradní, der Er- gänzungsgeschw. J. tr. Lavice porotcův, po- rotníkův; seznam porotcův. J. tr. Porotní soud = porota. P. sedění, sedění poroty, Schwurgerichtssitzung, obvod, -spren- gel. J. tr., Šm. Porotnická lavice, porotců, die Bank der Geschworenen. J. tr.	Porotník, a, m., vz Porotce. Poroubiti, il, en, ení; porouhati a poru- bati, porubovati. P. = posekati, nach ein- ander niederstrecken, -Hauen, -metzeln, spal- ten. — co: dřevo. Pass. 613., les. BO. Pójde sedlák do lesa, aby porubil dřevo. Št. 271. — co komu. Porubal mi mój les; Hranice mi porubav i drží mi to pychem a hrdostí. Půh. I. 239., 301. — co jak. Dřevo na malá polínka p. Ostrav. Tč. — co čím: dříví, stromy sekerami, nepřátely meči. Us. Poroučení, n., das Befehlen. — P., schvá- lení, die Empfehlung. Kom. Poroučeti, vz Poručiti. Porouhač, poruhač, e, m. = porouhatel. BO. Porouhání, n., die Verspottung, Läste- rung, der Tadel. V p. někoho vydati. Kom. V p. přijíti, verlästert werden. Troj. Nebo jméno boží pro vás v p. jest mezi pohany. Sš. I. 39. Porouhatel, poruhatel, e. m., der Ver- höhner, Spötter. Porouhati, porouhávati = haněti, láti, verhöhnen, verspotten, schelten, schmähen. — koho. Mich. e bibl. — se = posmívati se, přeškvírati. Porúhaje se nebo haněje jej. GR. — se komu. Porúhali se Hospodinu. BO. Porúhajíc se bohyni vaši. ZN. V., Reš., Ros., Zk. — se po kom. Chlapec po kul- havém se porouhal. Us. -- se proti komu: proti Bohu. Ms. Bel. — se s kým. Lom.— Jg. Porouhavý,rouhavý, lästerlich, Schelt-. Racha p-vé slovo jest. 1522. Porouchání, n., die Beschädigung. Us. Porouchanosť, i, f., die Schadhaftigkeit. Srn. Porouchaný, verletzt, beschädigt, schad- haft. P. vůz. Us. Hý. Porouchati = polámati, pokaziti, zer- brechen, beschädigen, ruiniren. — co, koho: hodiny, lodi, nějaký nástroj, sebe. — co, koho čím: sebe velikým nákladem, hodiny neopatrností. — čeho, šp. m.: co. Brt. Pořouknutý, vz Houkati (konec). Porous, u, m. = pazour, die Kralle. Us. u Beneš. Porousati, bethauen. — se kde: v trávě. Us. — si co od čeho: střevíce od rosy. Us. Poroustev, stve, f., ryba bělici podobná. Us. Č. Poroušeti, el, ení = porousati. Mor. Porovitosť, i, f., porosita, dírkovatosť, die Porosität, Löcherigkeit, z latřec. P., průlin- čitosť, vlastnosť, dle níž při žádném tělese nejsou hmotné částičky tak těsně při sobě, aby nezůstávaly mezi nimi větší nebo menší mezery (průlinky), tak že některá tělesa dosti snadně do těch mezer drobné částky těles jiných připouštějí. Pokorný v Osv. 1873. 195. (Hý.). Vz S. N., KP. II 10. Porovnací, vergleichend, šp. m.: srovná- vací. Jg. P. mluvnice. Vz Porovnavací. Porovnačné, ého, n., die Abfindungs- summe. Rk. Porovnalosť, i, f., chybně m.: srovnalosť, die Uibereinstimmung. Měst. bož. Porovnání, n. Vz Porovnati. Der Ver- gleich, die Beilegung. J. tr., V. P. mezi sebou