770

udělati. V. Přijde-li k přátelskému p. D. P.
zavrci. Kom. Stalo se mezi nimi p. Ros. P. se
učinilo tak, aby vlci syti byli a kozy v cele
zůstaly (aby strany spokojeny byly.). Jg.
Krátké p. lepší než dlouhé sporování. Č. Přá-
telské p. = smír. Nz. — Často chybně kla-
deme porovnání m.: přirovnání, srovnání,
příměr, vz Porovnati. Brs. 129. U p. s vel-
rybou jak malinká jest myš! šp. m.: proti
velrybě. Km.

Porovnatel, porovnavatel, e, m., der
Vergleicher, Beileger, Schiedsrichter. Ros.
Porovnatelný, smiřitelný, vergleichbar.
Šm.

Porovnati, porovnávati, smířiti, smluviti,
s-, vy-, urovnati, vergleichen, beilegen, durch
einen Vergleich aussöhnen. V. — co: při,
D., nedorozumění, Sych., nepřátelství, V.,
strany. Šm. — čeho. Císař jel do Říma, aby
toho sváru porovnal. Háj. — co čím: smír-
ným způsobeni, im friedlichen Wege aus-
gleichen. J. tr. — koho jak. Aby je po-
rovnal podlé své libosti. Er. P. 348. — se.
Nemohou se p. Us. Dch. —- se s kým oč.
Kdo se s kým oč porovnal, plniti má. Kom.
S bratrem se porovnají. Us. Kdo se s kým
oč porovnal, tomu státi sluší k smlouvání.
Rb. P. se oč. Žer. Záp. II. 8tí. Kteříž by se
s nimi o prodaj a koupi porovnali. Nar. o h.
a k. P. se s kým. J. tr. Až se se světem
porovnám. Na Ostrav. Tč. — Porovnali se
mezi sebou. Kom. — Pozn. Ve smyslu při-
rovnati, srovnati co s čím, vergleichen, se
tohoto slovesa neužívalo, užívání slovesa
porovnati u významu tomto teprva v novější
době se zmáhá a jest dle Brs. 129. chybné.

Porovnávací, porovnavací, k porovnání
sloužící, zum Ausgleiche dienend. P. liší se
od srovnávací, vz Porovnati a Srovnati.Vz -cí.

Porovné, ého, n. = peníze, které 2 strany
po hádce se smířivše dávají na propití na
důkaz, že se porovnaly. Obyč. dává každá
strana stejný díl. Na Želiv. Sř.

Porovník, u, m. Parallelogram, n. Šm.

Porovnosť, i, f., der Parallelismus. Šm.

Porovný, parallel. Šm.

Porový, Lauch-, vz Por. P. neb hadí
česnek, allium scorodoprasum, der Schlangen-
knoblauch. D.

Porozběhnouti se, porozbíhati se, ein
wenig aus einander laufen. Všeci se poroz-
běhli. Us. Tč. Vz Po-.

Porozbírati, nach einander wegnehmen.
Jg.

Porozděliti, il, en, ení, ein wenig theilen.
Dch.

Porozdílnu něco vydati, an verschiedenen
Orten. Schön, exc.

Porozedříti, dru, dřel, en, ení, porozdí-
rati, ein wenig zerreissen, aufreissen. — čeho.
On ještě porozedřel šatu, aby (smrť) lépe tre-
fiti mohla. Kon. o smrt.

Porozdrobiti, il, en, ení, nach einander
zerbröseln, zerstückeln. — co nač : na drobné
částky. Puch.

Porozeňátko, a, n., ein neugeborenes
Kindlein. Na Ostrav. Tč.

Porozenec, nce, m., das geborene Kind.
Máti také p-ce, který jí z mládí odumřel,
pláče. Sš. Hc. 193.

Porození, n., das Gebären, die Geburt.
V. Jsú bratři v duchovním p. Hus. I. 431.
P. psotné, generatio pessima. BO.

Porozený, geboren. P. ze mne. Let. Žena
v loži ve čsti p. Alx.

Porozháněti, ěl, ěn, ění, aus einander
treiben. Us.

Porozházeti, el, en, ení; porozhoditi, po-
rozhazovati, aus einander werfen. — co po
čem: hnůj po poli.

Porozhlednouti se, sich ein wenig um-
sehen. — po čem: po dědicích. Kos. Ol. I.
276.

Porozhorliti, il, en, ení, ein wenig er-
eifern.

Porozhostiti, il, stěn, ění, ein wenig la-
gern. — koho (gt): cizích, hostů. Jg. —
se kde: po celém domě.

Porozhřáti, hříti, hřeji, hřál, hřel a hříl,
án, ání a en, ení, hřit, ití, et, etí, ein wenig
durchwärmen. — koho čím: vínem.

Porozjeti se, ein wenig aus einander
fahren. Us. Tč.

Porozkochati se, sich ein wenig erfreuen.
Tabl. poes.

Porozkošiti, il, en, ení, sich ein wenig
ergötzen. — s kým. Hlas.

Porozkrásti se, sich nach und nach weg-
schleichen. Puch.

Porozložiti, ein wenig aus einander legen.
— co. Vůkol klid přelibé žezlo porozložil.
Sš. Bs. 19.

Porozmluviti, il, ení, eine Weile sich
unterreden. — s kým. Kom. — o čem. Us.

Porozmysliti, il, en, ení, ein wenig über-
legen. — (co) s kým. Porozmyslím s po-
duškou, potom se poradím s ženuškou. C
M. 392.

Poroznésti, porosnášeti, ein wenig aus
einander tragen. — co: psaní, noviny. Tč.

Poroznítiti, il, cen, ení, ein wenig ent-
zünden. — koho, se k čemu : k boji, čím:
myšlénkou na milou vlasť. — se kdy: v prch-
livosti. Solf.

Porozpěstiti, il, ěn, ění, drobet rozpě-
stiti, erheitern. — koho. Či skřivánči zpěv
tě porozpěstil? Sš. Bs. 180.

Porozploditi, il, zen, ení, ein wenig ver-
mehren, fortpflanzen, ableiten. Marek.

Porozposýlati, nach und nach verschic-
ken. Koll.

Porozprávěti, ěl, ění, ein wenig plaudern,
sich unterreden. Ros. — si o čem s kým.
Sych.

Porozpukati se, nach und nach bersten,
aufspringen.

Porozrážeti, el, en, ení, ein wenig aus
einander schlagen.

Porozsaditi, il, zen. ení, ein wenig aus
einandersetzen, zersetzen. Techn.

Porozsedlosť, i, f., kleine Ritze.

Porozsedlý, ein wenig klüftig, ritzig.

Porozsýlati něco někam, versenden,
verschicken. Tč.

Porozsýpati, hie u. da, zerstreuen. Koll.

Porozšířiti, il, en, ení; ein wenig breiter
machen, verbreiten. — co: dům, zahradu. —
co oč: dům o 2 sáhy. — co čím: evan-
gelium svými slovy. Br.