771

Poroztáhnouti, hnul a hl, ut, utí žen,
ení, ein wenig aus einander ziehen. Cyr.

Porozumění, n., das Verstehen. K p.
těžký, nesnadný. V. — P., srozumění, das
Einverständniss. V dobrém p. s někým býti.
Us. P. s někým míti, v p. státi. Šra.

Porozuměti, ěl, ěn, ění; porozumívati.
P. = rozumem pochopiti, pojíti, verstehen,
fassen, sich in etwas finden; domýšleti se,
hádati, poznati, erkennen, merken, inne
werden, schliessen. V. — abs. Lépe poroz-
umívám. D. Když jsem porozuměl (zpozo-
roval), že utekl. Ros. — komu, čemu. Kdo
vám porozumí, když přes potřebu poněm-
čile hovoříte. Sych. Nyní tomu porozumívám.
Ros. Porozuměl mu dobře. Tomu Tissa po-
rozuměv a usmysliv sobě umluví sa. Let. 24.

— co z čeho: z něčí řeči, Sych., z psaní.
D. Porozuměli jsme z řečí vašich, že ty věci
tak samy v sobě jsou. Čr. — na čem. On
na těch slovích porozuměl (= z těch slov).
Troj. Na prvních vašich řečích jsem poroz-
uměl. BN. — po čem. Po skutku lidé tvému
smýšlení porozumějí. Mudr., Mk. — se s kým
(srozuměti, sich mit Jemanden verstehen, Ein-
verständniss haben). L.

Porozumitelnosť, i, f., pochopitelnost,
Verständlichkeit, Begreifbarkeit, f. Ros.

Porozumitelný, pochopitelný, verständ-
lich, begreiflich. Ros.

Porozumívání, m., die Verständigung,
das Verstehen, Schliessen. Zdali p. sobě děje
se se snadností. Trest. zák.

Porozvázati, váži, al, ání. ein wenig lösen.

— co: pytel kupci, öffnen.
Porozvážiti, ein wenig überlegen.
Porozveseliti, ein wenig erheitern.
Porozviti, viji, il, it, ití; porozvinouti,

ul, ut, utí; porozvíjeti, ein wenig entfalten.
- se. Růže se porozvíjí, blüht ein wenig
auf. Toms. — se čím. Stromy velikým te-
plem už se porozvily. — co kde: obrázek
před očima. Kos. Ol. I. 143.

Porozvrci, vz Vrci, ein wenig aus ein-
ander werfen; repartiren. Ros.

Porozvyrůsti, nach und nach aufwach-
sen. Děvčata porozvyrostla z dětinského
věku. Us. Tč.

Porozvyvdati se, nach und nach sich
verheirathen. Us. Tč.

Porožka, y, f., ceratopogon, hmyz. Krok.

Porožník, u, m., koutník, kování do rohu
oken, der Winkelhaken. Čsk., Hk.

Porsán, u, m., achillea ptarmica, das Niese-
kraut. D.

Porsena, y, m., král klusijský v Etrurii.
Vz S. N.

Poršova, Porstendorf, ves u Mor. Tře-
bové. PL.

Port, u, m., z lat., přístav (mořský), der
Hafen. V., Br.

Porta, y, f., z něm. Borte, obruba, okra-
jek, prým. D.- P., z lat., brána, die Pforte.
P. osmanská n. vysoká = vláda turecká. Vz
S. N.

Portagrešle, e, f. Potká-li někdo kmotra
jdoucího ode křtu, chce na něm p-šli zpro-
pitného. U Šumberka na Mor. Tš.

Portal, u, m., z lat. porta (dvéře, vrata),
veliká obyčejně architektonicky ozdobená

vrata hlavní vchod činící, obyč. v průčelí.
S. N. Die Haupt-, Prachtthür, das Portal.
Vz Kostel.

Portáš (fortáš, portovní), e, m. Portášové
= valašští pasekáři v 17. stol. na Mor. k tomu
účelu sestavení, aby východních hranic Mo-
ravy na útraty zemské proti uherským po-
vstalcům a později proti loupežníkům stľáhli.
Sbor tento zanikl r. 1829. Bdl., Bkř. P-vé
hiessen jene walachischen Unterthanen, welche
gegen die Landschädiger u. Räuber gedungen
wurden. Vz Gl. 254.
Portášský sbor, vz Portáš. Bdl.
Porte épée (fr., portepé), v obec. mluvě ;
portupé, třapec k šavli. Rk. Vz S. N. Die
Degenquaste.

Portefeuille (fr., portfelj), tobolka na
listy, die Brief-, Schrifttasche. —• P., obor
činnosti přikázaný některému ministru, úřad
ministerský. P. financí, války atd. P. nabíd-
nouti, zamítnouti. S. N. Ministr bez p-lu =
ministr poradní. Rk.

Portemonnaie (fr., portmoné), tobolka
na peníze. Rk.

Porter, u, m., druh angl. těžkého piva.
Vz S. N. -- P., tkanina hedvábná květo-
vaná. Damask a porter. Plk.

Portici (it., Portiči), králův letohrádek
u Neapole. Vz S. N.

Portier (fr., portjé, a to z lat.), v obec.
mluvě portýr, vrátný, der Thürsteher, Pfört-
ner. Rk.

Portik-us, u, m., lat., sloupová síň, slou-
pořadí, Säulengang, m., Säulenhalle, f. Cf.
Poikile.

Portky, pl., f. = kalhoty, die Hose. U
Ostrav. Mtl.
Portlandský cement, vz KP. III. 31.
Portmonka, y, f. = portemonnaie.
Portně, pl., f. = porty, die Borten. Na
Slov.

Porto, it. a to z lat., plat za poslané zboží
n. psaní, poštovné, listovné (р. listovní), das
Brief-, Postgeld, der Botenlohn. Rk.
Portofrei, prosto poštovného. Dch.
Portrait, (fr., portré, n., v obec. mluvě:
portrét, u, m.,poltré), podobizna, das Bildniss,
Brustbild. Rk.

Portsmouth (Portsmauz), a, m., mě. v An-
glii. Vz S. N.

1. Portugal, u,m., ženská sukně s kolem.V.
2. Portugal, a, m., Portugalec, lce, Por-
tugez, a, m., der Portugiese.

Portugalsko, a, n., Portugaly, dle Do-
lany, západně od Španělska, Portugal.Vz S. N.
Sel by za krejcar do Portukálu (= daleko).
Us. u N. Paky. Hlr.

Portugalský, portugiesisch. Portugalské
víno, Portugieser (Vöslauer). Šk.

Portukál, a, m., lhář a podvodník. Na
mor. Zlínsku. Brt.

Portulak, u, m.,portulaca, šrucha, rostl.
šruchovitá. Vz Čl. Kv. 305. Vz Šrucha.

Portuťovací voda, das Quickwasser.
Techn.

Portuťovati, portutiti, il, ěn, ění, rtutí
upraviti, quicken. Jg.
Portýr, vz Portier.

Portyrovati, portami osaditi, portiren —
co: klobouk. Us.