Předchozí (771)  Strana:772  Další (773) |
|
|||
772
|
|||
|
|||
Porub, u, m., vrubovka, rabuše, Šm., na
Slov. = vrub, das Kerbholz. — P., rozdě- lení, ku př. p. daně, die Reparation. Na Slov. Bern., Plk. Poruba, y, f. = paruba, paseka, Gehau,
n. Zř. těš. — P., der Abbauort, Abbau, Ver- hau, v horn. Hř., Bc. — P., ves ve Slezsku v Klimkovsku. — P., Pilgersdorf, ves v prus. a rakous. Slezsku. Vz S. N. — P., ves u Hranic na Mor. PL. Porubání, n., das Gemetzel. I by klání
i by p. Rkk. Porubati, vz Poroubiti.
Porubisko, a, n., místo v lese, kde stromy
porubány, posekány jsou. Vz Poruba. U Pří- bora, Mtl. Porubní, -ný, Abbau-. P. střída, -strecke,
f., (-ort, m.), havíř (rubač), der Abbauhauer, předek, -ort, úkol, -gedinge, n., v horn., Hř., Bc., bok n. stěna, -stoss. Bc. Porubový, Abbau-. P. dřevení, -Zimme-
rung, f., zdění, -mauerung, f. Bc. Poructví, n., die Verwaltung, Machtbe-
fugniss. Královští hradové od jeho p. již byli odlúčeni. Arch. Ш. 71. Poručeji = poroučím. Kat.
Poručenec, nce, m., sirotek, der Empfoh-
lene, Mündel, Waise. J. tr. Poručení, í, n., rozkázání, rozkaz, der
Befehl, das Gebot. V. Z tvého p., na tvé p. V. P. vyšlo. D. P. se podrobiti. Sych. Čím p-ním, na čí p. se to deje? Ros. Vzhledše na jeho pilnosť, kterouž jest při tom napra- vování těch práv z p. našeho měl. Zř. F. I. Mluvil z p. pánů. Čr. — P., věc poručená, rozkaz, der Befehl. P. učiniti, udělati, vy- dati, zdíti, zříditi, vykonati, vyříditi; z p. vykročiti, vystoupiti; proti p. danému činiti; p. nenaplniti, V., nevykonati. Flav. P. dáti. Jg. — P., odevzdání k starosti, k ochraně, die Empfehlung. D. — P., odkázání, odkaz, das Vermächtniss. Plk. — P., poručenství. Proč bych já v tom p. byla. Kat. 278. Poručenský, poručnický, Vormund-, Vor-
mundschafts-, vormundschaftlich. Ros. P. do- hlídka (vrchní), kniha, peníze, soud, úřad, věc, záležitosť, J. tr., účet. Sp. Pornčenství, n., dozor, ochrana, die Ob-
hut, Aufsicht, Pflege. Pobral mi v mém p. koně, svině a nábytek. Půh. II. 28. — P., úřad poručnický, poručnická povinnosť, die Vormundschaft. P. jest svěření dětí a statků jich osobě n. osobám od otce n. děda na- řízeným. Pr. měst., Kol. 48. P. jest dětí a statku svého svěření a po smrti poroučejí- cího postoupení té osobě, na kterouž práce a povinnosti poručenské od otce u. práva se skládají. Vš. Vz Vš. 567. Přijal nad ním p. V. P. nad sirotky. V. Dítě někomu v p. dáti, zum Vormund eines Kindes bestellen. Nál. 217., Biancof. P. se vzdáti. Er. Z p. se vytahovati. Er. V p. vjíti, přijíti. Sych. P. robiti. Mor. P. 154. P. a) otcem učiněné n. otcovské, když otec sám poručníky ustanovil; b) přirozené n. příbuzné, když otec umřel neustanoviv žádného poručníka n. když po- ručník otcovský zemřel a příbuzní v p. se uvázali; c) dané králem, když otec nikoho poručníkem neučinil aniž tu pak bylo pří- buzných (vz Vš. 567.). P. odepříti, do desk |
zapsati, z desk vymazati; k p. se přiznati,
přihlásiti; p. přijati; kvitance z vedení p. Vz Pr. 1869. str. 513., 549 a násl. P. na přítele připadá. Mezi blízkými a dalšími pří- buznými má p. obdržeti, kdo jest nejbližší. Přítel přirozený obdrží p. proti tomu, komuž by král n. páni p. dali. V ženském p. sestra před tetou p. obdrží. P. nikdo zpěčovati se nemá. P. kdo k sobě přijímá, napřed pří- sahu vykonati povinen jest. Přítel každý vcházeje v p. sirotku uručiti má, aby mu statku neumenšoval. Kdo nechce statku si- rotčího tak věrně jako svého a mnohem pil- něji než vlastního opatrovati, nebeř na se p. dětí a statku žádného. Žádné p. déle ne- může trvati, než dokudž sirotek k letům spravedlivým nepřijde. Vš. P. zbavenu býti, der V. enthoben sein. Vl. zř. 69. Z p. ně- čího vyjíti. O. z D. Forma a způsob p. ot- covského a králem daného; p. mohlo býti doma kromě desk; jak dlouho p. trvalo; z čeho kladli poručníci účty; co při p. si- rotčím za právo bylo. Vz Vš. 568. P. pří, vz tamtéž. Vz také Tk. II. 315., Gl. 254.-255., Sirotek, Poručník. Pr. — P., rozkaz, der Befehl. Ostříhají p. jeho. Ms. Bel. 115. Sáhl mi bezpravným p-stvím v mé panství. Půh. II. 262. — P., odevzdání k starosti, poru- čení, die Empfehlung. List p. P. k víře, das Fideikommiss. Aqu. — P., poslední vůle, das Testament. P. učiniti o domu svém. Br. Učinil poslední p. před radou na smrtelné p. Boč. Dědic z p. Aqu. Když poručenstvie, totiž poslední rozkázánie, činiti budeš. Št. N. 59. Ve své nemoci p. učinil jest. NB. Tč. Poručenstvo, a, u. = poručenství. Jg.
Poručený; poručen, a, o, befohlen; em-
pfohlen, vermacht. Pánu Bohu poručeno. Us. Poručena někoho sobě míti. V. Věc nějakou poručenou sobě míti. V. S tím se vám po- ručeny činíme. Bl. 91., Apol. Račte mě míti poručena; někoho poručena činiti; list na poručenou. Šm. Můžeme tedy říkati: Činím se vám poručena, ač obyčejněji ří- káme: Poroučím se vám. Poručí, n., zábradlí u lávek přes vodu,
das Geländer. Bc, Pk. Poručidlo, a, m., poslední vůle, das Te-
stament. Slov. Koll. Poručík, a, m., po ruce, k ruce setníkovi,
der Lieutenant. P. záložní, Reserve-Lieute- nant. Dch. Poručitel, e, n., der Befehler. Sš. J. 25.
Poručiti, poruč, ruče (íc), il, en, ení; po-
roučeti (zastr., ale u Uher. Hradiště na Mor. posud (Hý.): poroučati), 3. os. pl. -ejí, el, en, ení; poroučívati, poručovati. P. = ode- vzdati, jako z ruky své jinému dáti a svěřiti, důvěřiti, übertragen, überlassen, heimstellen, empfehlen, anvertrauen;\přimlouvati se, schvá- liti někoho, empfehlen; rozkázati, rozkaz dáti, naříditi, uložiti, befehlen, schaffen, anordnen, gebieten; odkázati, poslední svou vůli ohlá- siti, testiren. Jg. — abs. Račte poroučeti. Us. Neporoučej, dokud neumíš poslouchati. Lb. — co. Co poroučíte V Was schaffen Sie? Dch. Mohú opravu na těch lesích p., komuž chtí. Půh. II. 450. — co, koho, se komu (k čemu): k vyřízení, k vykonání; radu |
||
|
|||
Předchozí (771)  Strana:772  Další (773) |