774

odpírati, ten jest tvým p-kem. Brikc. Pr. m.
51. 1. P. v půhonu, kdo za druhého k soudu
se postavil, Ku. dr., komu pře od poháně-
jícího se odevzdává k vedení, commissarius.
Tov. 134. Cf. Žer. Záp. II. 188. P-ka udě-
lati k dovedení práva. Zříz. Ferd. P-ka
k soudu učiniti. P. pře. V. P. pře, vz Pr.
1869. str. 632.; Vš. 568. — P, opatrovník,
ochránce sirotkův a sirotčího statku, der
Vormund. P. jest zástupce osoby nezletilé
nepožívající péče a záštity otce manželského.
Vz S. N. P. a) mocný otcovský, der vom
Vater eingesetzte Vormund, welcher die volle
Gewalt über das Vermögen des Mündels
hatte, dasselbe belasten konnte, wie der
Vater selbst; der grossjährig gewordene
Mündel konnte von ihm keine Rechnung
fordern. (Žer. Záp. I. 175.). Každý p. otcem
učiněný jest sirotků i statku jich tak moc-
ným, jako otec sám, do let spravedlivých.
P. otcovský (tutor testamentarius) nemá počtu
činiti než z toho, večby se dobrovolně po-
drobil. Vl. zř. 498. P. otcovský může statek
sirotčí prodati, zapsati a odciziti, tak jako
otec. Vš., Nál. 216. — b) P. přirozený n.
příbuzný, der bei Mangel eines vom Vater
ernannten Vormundes nach dem Verwandt-
schaftsgrade bestellte Vormund. — c) P. krá-
lem daný, der vom König bestellte V. Gl.
255. Cf. Žer. Záp. 188., Poručenství. Pozů-
stalým sirotkům poručníci se dávají. Kom.,
Tov. 87. Dítě, pod poručníky; p. sirotčí. V.,
Půh. I. 210. Usanoviti koho za p-ka (koho
p-kem). D. P. ženy, D., krevní, otcovský.
P-ka zříditi, naříditi; někoho zříditi, naří-
diti p-kem. Otec p-ky nad dětmi zříditi
může. Kdo p-ky dělá, může je zase změniti
a jiné zdělati, když chce a koho chce. Žádný
kněz ani řeholník p-kem a správcem statku
sirotčího býti nemá. Právo má p-ky ve své
ochraně míti a držeti. Sirotčí statek buď od
p-kův uručen. P. sirotka k dobrému veď.
P. věrně a právě nad sirotky podlé svěření
učiniti má. Každý p. má statek sirotčí pil-
něji nežli svůj vlastní opatrovati. Vš. P. má
sirotky k dobrému vésti tak jako své děti
vlastní a mnohem pilněji. P-ci véci sirotků
řiďte. Poručníci na místě sirotků se suďte.
P-ci věci sirotčí spravujte a na zisk a na
ztrátu sirotkům se suďte. P. jsa pohnán má
za sirotky odpovídati a též zase véci sirotčí
póhonem a soudem dobývati. Jakož mос
mají p-ci z sirotčího poháněti, též také po-
vinni jsou za sirotky, kdyžby od koho po-
hnáni byli, odpovídati. Vš. Máš-li něco na
statku sirotčím, hleď o to k p-kovi jeho. P.,
který sirotku ke škodě co jedná a smlouvá,
poručenství zbaven buď. P-ci sirotkům zle-
tilým počet čiňte. Každý p. povinen jest
sirotku počet z užívání statku jeho činiti.
P. povinen jest sirotkům, když k letům při-
rozeným přijdou, statku jich postoupiti a
počet z něho i ze všech užitků spravedlivý
učiniti. P-ci, co by nedbanlivostí jich sešlo,
nahrazujte. P. neštěstím povinen není. Pr.
Byl jsem p-kem sirotčím od Jana ze Lhotky,
jakož mi poručil své dítky i své zboží. Půh.
II. 41!). Každý p. po příbuzenství má statek
uručiti. Nál. 216. Žádný p. nemůž jiného
p-ka dělati, neb jeho pře není. Nál. 216.

Kdež panna se vdá bez otcovy vóle aneb
po otci bez bratrovy vóle aneb poručníkóv,
má své věno ztratiti. O. z D. P. každý jest
sirotkóv i jich zboží jako otec sám. 0. z D.
Jestližeby který sirotek hotové peníze měl
a na dědinách neměl, tehdy ktožby toho
sirotka p-kem po nápadu (tutor per succes
sionem, gesetzlicher V.) byl, má tu summu
oznámiti při dskách. Vl. zř. 484. Král nej-
vyšší všech sirotků p. Vš. V. 38. Mnohem
spieše uzříš kobu bílú aneb labuť černú než
(řádného) p-ka (sirotků). Vš. V. 39. P-ka
činím muže svého. Půh. I.114. Sirotka pravý,
mocný dskami p. Půh. II. 503., 237., 564.,
I. 251. Vz Poručenství, Sirotek, Sirotčí. O
právech a povinnostech poručníků za starších
dob vz Pr. 1869. str. 551. a násl., Tk. II. 546.
Kdo mohl p-ky nad dětmi zříditi; komu
předkem poručenství příslušelo; kterak se
měl každý p. vzhledem k osobě a statku
sirotka svěřeného zachovati, o tom vz Rb.
str. 149. 157., 196—197.; 270. — P., kdo
moc má rozkazovati, vladař, der Gewalthaber.
P. nad vojáky. Rohn. P. městský, Stadtan-
walt, D., panský, Anwalt. Na Mor.

Poručníkování, n., die Bevormundung.
Ml.

Poručníkovati nad kým, Jemanden be-
Vormunden. J. tr.

Poručný, ručný, Hand-. P. kůň. Koll. —
P., k poručenství se vztahující, vormündlich,
Auftrags-. P. dědictví, soudce, otec. Ms. k. pr.,
VŠ.

Poručství, í, n. = poručenství, poručení.
Výb. I. 312. Proti mému p.; A toho mi p.
nechtěl nikdy ukázati; Učinila jsem jej věrnú
rukú a on mi slíbil v mé p. (v můj obor)
nesáhati. Půh. II. 496., 262., 430., GR.

Porůda, y. f., zvláštní druh, odrůda, die
Spielart. Burák má 4 p-dy. Světoz.
Poruhač = porouhač. Apol.
Poruhatel = porouhatel. Vký.
Porúbati, vz Porouhati.
Porucha, v, f., porušení, porušenost, das
Verderben, Verderbniss, die Verderbtheit.
Kristus dědičné plámy a p-chy nebyl účasten.
Sš. L. 18. Bez p-chy panenství. Sš. L. 19.
P. neměla žádného práva na něho. Sš. Sk. 27.
Obávati se nějaké p-chy. Sš. I. 378. Všeliká
zkáza a p. na chrámě učiněná přísně se tre-
stala. Sš. I. 184. P-chu vezmou. Sš. O. 249.
(Hý.). — P-chy, perturbace, perturbationes,
slovou v astronomii odchylky planet od či-
stého elliptického běhu (jaký by byl, kdyby
jen slunce na každou jednotlivou z nich pů-
sobilo), způsobené přítomností ostatních pla-
net. Vz S. N.
Poruchlivý, was leicht verdorben wird. Us.
Poruka, y, f. (zastr.), poručenství, moc,
die Macht, Aufsicht. Výb. I. 145. Mám svět
v svej poruce. St. skl. — Kat. 115., Mkl.
B. 16. — P. obecná, ruka společná, ručení
společné, die Gesammtbürgschaft, byl ob-
zvláštní právní řád u starých Slovanů, dle
kteréhož všichni obyvatelé Újezdu (okresu)
za všecky zločiny svého Újezdu společně
ručili a zločince-li nevypátrali, pokutu spo-
lečně platiti musili. Vz S. N.

Porumovati, den Schutt ein wenig be-
seitigen. Us.