'775

Porupati, vz Rupati.

Porus, u, m., lodní plachta, das Segel.
Jg. Sr. Parus.

Porusný, Segel-. P. sukno. MV.

Porůsti, porostu, rostl, ení, porostati (po-
růstati), porostávati, ein Zeit lang wachsen,
heranwachsen, zunehmen. — abs. Obilí po-
růstlo. Us. Hý. Ten již neporoste. Us. Letos
ani kláska neporůstlo. Na Mor. Brt. — čím.
BO. Porostlo všude trním pole muže lenivého
(obrostlo). V. — Br.

Porušba, y, ť., porušení, porušenost', die
Verderbtheit. P. vůle. Sš. I. 30. Cf. Pokazba.

Porušenec, nce, m., der Verdorbene; Be-
stochene. P. na těle i na duši. Hdk.

Porušení, n., pokazení, porouchám, die
Verletzung, das Verderben, Verderbniss. P.
lodi, těla, dědictví. Šm. P. žíly, Ras., hlavy,
Ja., krve, pečeti. Sych. — P. bytu = konec,
skonání, der Untergang. V. Jednota vzala p.
Sych. Nebožtík již p. béře (hnije). Sych.
Židké věci snadno berou p. Sych. — P.,
moralně, pokažení, das Verderben, die Ver-
derbtheit, Ansteckung. P. panny, mravů. Us.
P. dědičné (zděděný hřích). V. Bez p. V.
V neporušení zůstati. V p. vjíti. Háj. O p.
panny a ženy v strč. právě vz Rb. 270. —
P., der Missbrauch. Pro vyčištění od ne-
sčíslných p. církve tyranu volně uzdu pustil
(Bůh).

Porušenina, y, f., porušení, něco poruše-
ného, Koc, das Verderbniss, Gebrechen. Ve
všech p-nách našich napraveni čas jest. Kom.

Porušenlivosť, i, f., na Slov., porušitel-
nosť, die Verderblichkeit, Bestechbarkeit. V.

Porušenlivý, na Slov., porušitelný, ver-
derblich, leicht verderbend, verweslich. Ros.,
Koll.

Porušenost', i, f., das Verderbniss, die
Verwesung. Tělo k p-sti jde. Štelc.

Porušený; porušen, a, o, verdorben, an-
gesteckt, verletzt; bestochen. P. kosť, žíla,
Ras., leb, Sal., ovoce (hnijící), Jg., kniha,
mysl (pokažená), svědomí, Jel., panna, žena
(zprzněná), V., víno, svět. Dch. — Porušený
soudce, vz: Břinknouti, Chléb, Jazyk, Hrdlo,
Koláč, Kraj, Kulka, Masť, Měšec. Oko, Palec,
Peníz, Písnička, Pomazanka, Ruka, Strana,
Ucho, Udice, Vůl, Zbraň. — čím: rozkoší
p. V.; soudce dary p. V., J. tr. — v čem:
v měchýři. Lk.

Porušilosť, i, f., porušení, porušenina,
das Verderbniss, die Verletzung; der Bein-
frass. Sal.

Porušilý, porušený, verdorben, verletzt. Jg.

Porušitel, e, m., der Verderber, Verletzer,
Verfälscher, Bestecher. D. P. panny. Aqu.

Porušitelka, y, porušitelkyně, ě, f.,
die Verderberin, Verfälscherin. D.

Porušitelně, verletzlich. Ustanovení to
neporušitelně vždy zachovali. Rkp. pr. hor.

Porušitelnosť, i, f., die Verderblichkeit,
Verletzbarkeit, Verweslichkeit. P. nějaké
věci, těla. — P. soudce, die Bestechlichkeit,
Bestechbarkeit. Jg.

Porušitelný, verletzlich, verweslich. P.
zboží, pokrm, Us., koruna. ZN. — P. úředník,
bestechlich.

Porušiti, il, šen, ení; porušovati = po-
kaziti, poraniti, verletzen, verwunden; horší

učiniti, verschlechtern, verderben; uplatiti.
bestechen; zkaziti (moralně), verderben, ent-
weihen, schänden, verunheiligen; poskvrniti,
zprzniti, entehren, schwächen. Jg. — co,
koho. Kosť si p. Us. P.pečeť. Ros. Neduh
porušil krásu. Kram. Špatné tovaryšstvo
mravy porušuje. Kom. P. pannu. V, Cizí
manželku porušuje cizoložník. V. P. panen-
ství. Jel. — co, koho, se čím. Chč. 611.
P. soudce dary, penězi (uplatiti). V., J. tr.
On ctnosť zlou žádostí marné chvály porušil.
V. Vůní kapustovou víno ve sudích prý se
porušuje. Byl. — koho (gt.). Porušilo bo-
hatství lidu římského. Jel. — koho kdy,
kde. V panenství dceru p. Bibl. Krev se
v něm porušuje. Bart. — se na čem: na
mocech vnitřních, ku př. na rozumu, Lk.,
se na řeči. Lk. — koho jak. P. ženskou
pod přípovědí manželství, unter Zusage der
Ehe entehren. J. tr.

Porušivý, porušitelný, verderblich, leicht
verderbend. Šm.

Porušný, verderbbar. Dch.

Porušování, n., die Verfälschung. Vz Po-
rušení. P. nápojů. J. tr.

Porušovatel, e, m. = porušitel. Us.

Poruštiti, il, en, ění. — koho, russisiren.
Krok.

Porůzně, wirr, besonders. D., Dch.

Porůzniti, il, ěn, ění, absondern. — se,
mieins werden. Porůznili se drobet mezi
sebou (pohádali se). Ros.

Porůznu, tu i tam, po málu, hie u. da,
wirr, zerstreut, besonders,nach u. nach. Vojáci
p. jedou. Ros. P. ležeti. D. Postavte žáky
do pořádu, aby nestáli p. Sych. — V. P.,
různo, absonderlich, besonders. Jg. Dali jsme
je p. Ros. P. něco dělati. V. — Jg.

Porůzný, wirr, zerstreut, mannigfaltig,
verschieden. Mus.

Porvanec, nce, m., kdo ani k tomu ani
k onomu národu nenáleží, der Mischling. Us.
Mor.

Porvanosť, i, f., Drangsal, n., Nieder-
zerrung, f. Dch.

Porvaný, niedergezerrt. Dch.

Porvata, y, f., Proserpina. V MV. ne-
pravá glossa. Pa.

Porvati, porvu, val, án, ání, raffen, fort-
raffen; poprati, schlagen; taháním, rváním
pokaziti beschädigen, verletzen. Jg. — koho
kam. Porval mne k sobě král v hrad svůj
(násilně potáhl). C. —- koho, co. Porvali
ho, čím: klacky. P. mlýn (porouchati, cevy,
palce polámati, když se ku př. mnoho do
kamene dá. Mlýn se porval —; náboj se mu
polámal. Porvaný mlýn. Uraziti vody, aby
se mlýn neporval). Vys. — se = poprati se.
— se s kým. Hodně se s nimi porvali. —

Pořvati, al, ání, ein wenig brüllen. Ros.

Porybařiti, il, ení, eine Zeit lang die
Fischerei treiben. Ros.

Porybný, -ní. Fisch-. P. trh, der Fisch-
markt, Ros., úřad, Zlob., J. tr., bouda. Star.
Let. — Porybný, ého, m., subst. = písař,
jenž úcty rybní vede, na Slov. plesník, der
Fischmeister. J. tr., Ros., S. N. — Porybné,
ého, n., plat z ryb, das Fischgeld. Zlob.
Rychtář má míti p-né. Sob. 48.



	'775

	Porupati, vz Rupati. Porus, u, m., lodní plachta, das Segel. Jg. Sr. Parus. Porusný, Segel-. P. sukno. MV. Porůsti, porostu, rostl, ení, porostati (po- růstati), porostávati, ein Zeit lang wachsen, heranwachsen, zunehmen. — abs. Obilí po- růstlo. Us. Hý. Ten již neporoste. Us. Letos ani kláska neporůstlo. Na Mor. Brt. — čím. BO. Porostlo všude trním pole muže lenivého (obrostlo). V. — Br. Porušba, y, ť., porušení, porušenost', die Verderbtheit. P. vůle. Sš. I. 30. Cf. Pokazba. Porušenec, nce, m., der Verdorbene; Be- stochene. P. na těle i na duši. Hdk. Porušení, n., pokazení, porouchám, die Verletzung, das Verderben, Verderbniss. P. lodi, těla, dědictví. Šm. P. žíly, Ras., hlavy, Ja., krve, pečeti. Sych. — P. bytu = konec, skonání, der Untergang. V. Jednota vzala p. Sych. Nebožtík již p. béře (hnije). Sych. Židké věci snadno berou p. Sych. — P., moralně, pokažení, das Verderben, die Ver- derbtheit, Ansteckung. P. panny, mravů. Us. P. dědičné (zděděný hřích). V. Bez p. V. V neporušení zůstati. V p. vjíti. Háj. O p. panny a ženy v strč. právě vz Rb. 270. — P., der Missbrauch. Pro vyčištění od ne- sčíslných p. církve tyranu volně uzdu pustil (Bůh). Porušenina, y, f., porušení, něco poruše- ného, Koc, das Verderbniss, Gebrechen. Ve všech p-nách našich napraveni čas jest. Kom. Porušenlivosť, i, f., na Slov., porušitel- nosť, die Verderblichkeit, Bestechbarkeit. V. Porušenlivý, na Slov., porušitelný, ver- derblich, leicht verderbend, verweslich. Ros., Koll. Porušenost', i, f., das Verderbniss, die Verwesung. Tělo k p-sti jde. Štelc. Porušený; porušen, a, o, verdorben, an- gesteckt, verletzt; bestochen. P. kosť, žíla, Ras., leb, Sal., ovoce (hnijící), Jg., kniha, mysl (pokažená), svědomí, Jel., panna, žena (zprzněná), V., víno, svět. Dch. — Porušený soudce, vz: Břinknouti, Chléb, Jazyk, Hrdlo, Koláč, Kraj, Kulka, Masť, Měšec. Oko, Palec, Peníz, Písnička, Pomazanka, Ruka, Strana, Ucho, Udice, Vůl, Zbraň. — čím: rozkoší p. V.; soudce dary p. V., J. tr. — v čem: v měchýři. Lk. Porušilosť, i, f., porušení, porušenina, das Verderbniss, die Verletzung; der Bein- frass. Sal. Porušilý, porušený, verdorben, verletzt. Jg. Porušitel, e, m., der Verderber, Verletzer, Verfälscher, Bestecher. D. P. panny. Aqu. Porušitelka, y, porušitelkyně, ě, f., die Verderberin, Verfälscherin. D. Porušitelně, verletzlich. Ustanovení to neporušitelně vždy zachovali. Rkp. pr. hor. Porušitelnosť, i, f., die Verderblichkeit, Verletzbarkeit, Verweslichkeit. P. nějaké věci, těla. — P. soudce, die Bestechlichkeit, Bestechbarkeit. Jg. Porušitelný, verletzlich, verweslich. P. zboží, pokrm, Us., koruna. ZN. — P. úředník, bestechlich. Porušiti, il, šen, ení; porušovati = po- kaziti, poraniti, verletzen, verwunden; horší	učiniti, verschlechtern, verderben; uplatiti. bestechen; zkaziti (moralně), verderben, ent- weihen, schänden, verunheiligen; poskvrniti, zprzniti, entehren, schwächen. Jg. — co, koho. Kosť si p. Us. P.pečeť. Ros. Neduh porušil krásu. Kram. Špatné tovaryšstvo mravy porušuje. Kom. P. pannu. V, Cizí manželku porušuje cizoložník. V. P. panen- ství. Jel. — co, koho, se čím. Chč. 611. P. soudce dary, penězi (uplatiti). V., J. tr. On ctnosť zlou žádostí marné chvály porušil. V. Vůní kapustovou víno ve sudích prý se porušuje. Byl. — koho (gt.). Porušilo bo- hatství lidu římského. Jel. — koho kdy, kde. V panenství dceru p. Bibl. Krev se v něm porušuje. Bart. — se na čem: na mocech vnitřních, ku př. na rozumu, Lk., se na řeči. Lk. — koho jak. P. ženskou pod přípovědí manželství, unter Zusage der Ehe entehren. J. tr. Porušivý, porušitelný, verderblich, leicht verderbend. Šm. Porušný, verderbbar. Dch. Porušování, n., die Verfälschung. Vz Po- rušení. P. nápojů. J. tr. Porušovatel, e, m. = porušitel. Us. Poruštiti, il, en, ění. — koho, russisiren. Krok. Porůzně, wirr, besonders. D., Dch. Porůzniti, il, ěn, ění, absondern. — se, mieins werden. Porůznili se drobet mezi sebou (pohádali se). Ros. Porůznu, tu i tam, po málu, hie u. da, wirr, zerstreut, besonders,nach u. nach. Vojáci p. jedou. Ros. P. ležeti. D. Postavte žáky do pořádu, aby nestáli p. Sych. — V. P., různo, absonderlich, besonders. Jg. Dali jsme je p. Ros. P. něco dělati. V. — Jg. Porůzný, wirr, zerstreut, mannigfaltig, verschieden. Mus. Porvanec, nce, m., kdo ani k tomu ani k onomu národu nenáleží, der Mischling. Us. Mor. Porvanosť, i, f., Drangsal, n., Nieder- zerrung, f. Dch. Porvaný, niedergezerrt. Dch. Porvata, y, f., Proserpina. V MV. ne- pravá glossa. Pa. Porvati, porvu, val, án, ání, raffen, fort- raffen; poprati, schlagen; taháním, rváním pokaziti beschädigen, verletzen. Jg. — koho kam. Porval mne k sobě král v hrad svůj (násilně potáhl). C. —- koho, co. Porvali ho, čím: klacky. P. mlýn (porouchati, cevy, palce polámati, když se ku př. mnoho do kamene dá. Mlýn se porval —; náboj se mu polámal. Porvaný mlýn. Uraziti vody, aby se mlýn neporval). Vys. — se = poprati se. — se s kým. Hodně se s nimi porvali. — Pořvati, al, ání, ein wenig brüllen. Ros. Porybařiti, il, ení, eine Zeit lang die Fischerei treiben. Ros. Porybný, -ní. Fisch-. P. trh, der Fisch- markt, Ros., úřad, Zlob., J. tr., bouda. Star. Let. — Porybný, ého, m., subst. = písař, jenž úcty rybní vede, na Slov. plesník, der Fischmeister. J. tr., Ros., S. N. — Porybné, ého, n., plat z ryb, das Fischgeld. Zlob. Rychtář má míti p-né. Sob. 48.