776

Poryčeti, el, ení, eine Zeit lang brüllen.
Ros.

Porýčiti, il, en, ení, mit dem Grabscheit
auflockern. Ros.

Porychleti, el, ení, eilen. Jg.

Porychliti, il, en, ení, beschleunigen. —
co. Jg.

Porýní, n. = Porýnsko. Tk 1. 318.

Porýnsko, a, n., krajina po Rýně, das
Rheinland. P. hesenské a prusské. Vz S. N.

Porýnský, rheinisch. P. pevnosť. Světoz.

Porýpaný, zerkratzt. — od čeho: od
kuřat (— od neštovic), blatternarbig. Us. na
Mor.

Porýpati; porýpnouti, pnul a pl, ut, utí,
aufkratzen. — co. Nic nejí, nýbrž jídlo vždy
jen porýpe. Na Mor. Hý. — co, se kde:
Porýpal se v jídle, ale nejedl. Prase v hnoji
se porýpalo. Kůži na těle p., zerkratzen.
Ostrav. Tč.

Porysko, a, n., pořiště = topůrko. Šp.

Poryšavělý, poryšlavělý, poryšavý,
ein wenig rothhaarig. Jg.

Poryšavěti, poryšlavěti, el, ění, ein
wenig rothhaarig werden. Ros.

Poryšiti, il, en, ení, nach einander treiben,
jagen. Ros.

Porytěřovati, eine Zeit lang Ritter sein.

Porýthařiti, il, ení, eine Zeit lang als
Reiter dienen.

Poryti, vz Rýti, porývati, nach einander
aufgraben. Ros.

1. Posad, vz Posavad.

2. Posad, u, m., na Mor., posazení, položení.
— P., řad obilí k mlácení na humno položený.
Na Mor., v Chrud., Policku, Rychnovsku.
Kd., Kšá. Na moravském Drahansku: sádka.
Us. Hý. Sedli jsme si na p-dě. U Rychn.
P. k mlácení (rozložené snopy). — P., řad
obilí vymláceného i s plevami. Na Moravě,
u Chrud. Sd., Mtl., Kd. Na mor. Zlínsku
obilni hromada v zadním pravém koutě mlatu.
Brt. Vz Posada. — P., rostl. Kde je p. při
stavení, tam je hojnosť mléka, protože béře
z 9 dvorů užitek, jen že ho třeba každý den
před východem slunce zaliti mlékem. Kda.

Posada, y, f., posádka, y, f., koš na
slepice z proutí pletený, Hühnerkorb, m. P.
slepičí (kurník). V. — P., klec na ptáky,
der Käfig. Míti ptáka v posádce. Us. — P.
na ryby (rybná, vrstevnice), die Fischreusse.
V. Naplníš p-du rybní. BO. P-du ryb ukrásti.
Pč. 50. — P., die Garnison, Besatzung. —
P., u starých Čechů menší pevnosť na př.
bašta n. malá tvrz. Vz S. N. Že jsú mi jeho
pobrali v mé vlastní vsi na jeho p-du tu
na Dědkovice. Půh I. 161., 228. — P., hro-
mada obilí vymláceného i s plevami uprostřed
mlatu ve způsobe trojhranného prismata upra-
vená. Obilí v p-du shrnouti, z p-dy bráti. Na
mor. Drahansku. Hý. Vz Posad.

Posadek, dka, m., pták na čihadle, který
nezpívá, němý vаbič, ein nicht singender
Lockvogel am Vogelheerde. Č., Šp.

Posaditi, dím, saď, sadě (íc), il, sazen,
ení; posázeti, el, en, ení; posazovati = uči-
niti, aby seděl, setzen, niedersetzen; usta-
noviti (v důstojnosti), bestellen; einsetzen;
uměstiti, setzen; na něco sázeti, besetzen;
cenu ustanoviti, taxiren; poštvati, navésti,

aufhetzen, anreizen, aufwiegeln ; nasaditi,
odvážiti, daraufsetzen, wagen; p. se = sed-
nouti, sich setzen, sich niedersetzen, nieder-
sitzen ; obydlí, sídlo kde obrati, sich wo nieder-
lassen, sich setzen, in Besitz nehmen, Sitz
nehmen, residiren. Jg. — Ve smyslu filoso-
fickém lépe: položiti, klásti. Bs. — Posaď!
(klobouk etc. na hlavu). Us. — co: víno,
pivo, maso atd. = cenu ustanoviti. Ros. Čáku
(klobouk) — posaď! Czako (Hut) — auf!
Čsk. Posázeti milíř, den Meiler bewerfen.
Šp. — co pro koho: svój život. Da. exc. —
co, koho, se kam (nač, za co, mezi co,
do čeho, v co, k čemu). Vz Položiti
strany vazby: posaditi kam a p. kde. P.
někoho na první místo, na koně, na osla,
na vůz, na stolici, Ros., na důstojný úřad;
na místo něčí někoho p. V. Brejle na nos
si p. Vz Brejle. Č. Samochte na vějičky se
posadil. Jg. Kvočnu na vejce p., Us.; klobouk
na hlavu. Ď. On ho naň posazuje (štve). Ros.
P. se na první místo, Ros., na svou stolici.
V. Kliď se, abych se posadil na tvé místo.
Dch. P. koho na lavici. P. koho na koně
1) na nohy postaviti, vz Noha; 2) poštvati.
Na mor. Drahansku. Hý., Ľr. P. 9. P. se k ně-
komu, k něčemu. Bs., Ml. P. někoho, se za
stůl. Us. — Dal. I žádného stolu nemám, by
té umrlé ženy neposadil o mísu se mnú (ža-
lovala žena, která pojala vdovce). Št. N. 29. P.
někoho mezi vyšší stavy, V., mezi knížata.
Šm. P. do vozu, Ros., do lodi, D., Šm. P.
koho v ráj. Kat. 634. — co čím. Posázeti
horu stromy, Us., pole pláněmi. Jel. Dubový
stoleček tolary posázím. Er. P. 167. — koho
kam, nad koho = přednost mu dáti. Plk.
— koho, se (jak) proti komu (poštvati).
On ho proti němu posazuje. Ros. Poddané
proti nám posazuje. Schön. P. se proti komu
(odporovati mu). Troj. Proti tomu (řádu) se
jest s hrdostí a s násilím posadil. Ps. o zští.
Potom, když se jest zase do Cech navrátil,
knieže bavorské řečené Klem posadil se proti
němu. Let. 2. — se. Posaď se. pos:;ďte se.
Us. Posaďte se kroupy, až hrách uvře. (Nižší
říditi se musí vyšším). Vz Kroupy. Jg., Šm.
Ta se dobře neposadila (nevdala). Us. Ten
se posadil (napálil, ťal). Na Mor. Hý. — se
zač. Posaditi se někde za mistra. Th. Nad
někým za biskupa se p. Hus 1. 406. — koho
nad čím. Stráži zvláštního posadil nad za-
hradú. GR. — co, koho, se kde (v čem,
na čem, u čeho, po čem, vedlé čeho,
za čím, mezi čím). P. se v posteli. Us.
Posadil se Lech v Polště. Háj. V náboženství
odporném mladé lidi posazovati (cvičiti). Plk.
Města dobyl i posadil na něm posádku. BO.
Zvolte lepšího a posaďte na stolici králové.
Bj. Ciesař na svém stolci jej posadí. Dal. 29.
Dítě na zemi posadil. Pass. 574. Posaď ji
na stolici na vysokej. M. Na tom domě jako
na hradě se posadil. Háj. Včely na květech
se posázejí. Koc. Posaďte se u nás, abychom
mohli spát (abyste nám spaní nevynesli,
spánek neodnesli). Us. P. se za stolem. Ctib.
Hád. 6. P. koho po levé ruce. Žer. Záp. II.
136., Pref. 168. Někoho mezi knížaty, posu-
zovati. Zříz. Posadich se mezi nima. Žk. 10.
P. koho mezi lidem. BO. P. se podlé panny.
Dal. 25. Vz Posádka.