777

Posádka, y, f., malá posada, kleiner
Hiihnerkorb. Do p-ky kvočnu posaditi. Sych.

— P. na ryby, sádka, der Fischhälter. V. —
P., vojsko tvrzi n. města, záloha, obrana, die
Besatzung, Garnison. V. P. vytáhla s hlučnou
hudbou. D., Posadil si p-ku v městě Damasku.
Bj. Na Krakově p-ku posadi. Dál. 56. P-ku
do města dáti, položiti. J. tr. P-kou města
chrániti. P-kou někde ležeti; p-ku někde
míti, zůstaviti. — P., pevnosť,' tvrz, eine
keine Festung, Citadelle. V. Bydleli na po-
sádkách. Ben. V. Dobyl města Krakova a
p-ku, kteráž nad ním byla, také opanoval.
Háj. Z jeho p-ky pobral mým formanóm 11
koni. Půh. 1. 247. Byli na p-kách v Jerusa-
lemě. Města dobyl i posadil,na něm p-ku.
BO. -- P. P-ky, druh jedlých hub, eine Art
essbarer Schwämme. Byl. — P., řada poza-
tého obili. U Olom. Sd. Vz Posad, 2.

Posádkový, Besatzungs-. P. tvrz. BO.

Posadni, Korb-, slepice, Reš.; vojsko,
Garnison, f.; nemocnice, Garnisonsspital, n.
Bur.

Posádní hrábě = řídké. Na Mor. Brt.

Posadník, a, m., kdo dělá posady. Тк.
II. 374. —P., náměstek. Rychle vypravil do
Novohradu náměstky čili tak jmenované p-ky.
Šf. II. 93.

Posádřiti, il, en, ení. — co: pole, über-
gipsen. D.

Posah, u, m., výbytek, odbytek, výbava
dcery, věno, die Abfertigung der Tochter.
Stsl. posagъ, nuptiae. Mkl. B. 14., 15., Zříz.
Těš., Vký. V MV. nepravá glossa. Pa.

Posahati, posáhati; posáhnouti, hnul, ut,
utí; (posíci, posiehu, zastr.), posáhl, žen, ení;
posahovati = napořád sahati, greifen, langen,
reichen. — k čemu. Posáh Přemysl k lýčené
kabeli, vyně sýr a řešetný pecen velí. Dal. 12.

— nač. Ps. ms — Jg.
Posáhlý, erfassend. Dch.
Posament, u, m., z fr. passement a to

z lat. positum, prým, porta a šňůrky, das
Posament, die Borte. D.

Posamentník, posamentýr, a, m. =
prýmkář, der Bortenmacher.

Posapati (V.), posápati, roztrhati, zer-
reissen. V. — se na koho, gegen Jemanden
schnauben, toben. Ben.

Posátý; -át, a, o, angesäet. Zlob.

Posavad, posavád, posaváde, posud, posad.

— O čase = dosud, do toho času, bisher,
bis hieher. Byli a jsou p. Apol. Až p. se
chovají. Štelc. Až p. se neví, kam se poděl;
hodinka jeho p. neudeřila. Sych. — O místě
= až na to místo, bis hieher. O čemž od
verše — až posavad mluví. Br.

Posavadní, bisherig. Toms.

Posazení, n., das Setzen. — P. na úřad,
das Anstellen. D. — P. postav, sazba, die
Taxe.Ros. — P. se na pravici boží, das
Sitzen. V.

Posazený; posazen, a, o, gelegt, gesetzt,
bestellt. Vz Posaditi. — kde: na úřadě, V.,
v nebezpečenství. Troj.

Posázený, besetzt, bepflanzt.— čím.Hora
stromy posázená, Jg., stůl tolary p-ný. Us.

Posázeti, posuzovati, vz Posaditi.

Posbírati, vz Sebrati, Sbírati. — co kde.
Vše na vinici posbíráme. Ros. P. klasy po

j poli, Us., vojsko po vlasti. Č. Za žencem
posběrovati (sbírati). V Policku. Kšá.

Poscanec, nce, poscánek, nka, m., der
Bettbrunzer, Bettseicher. Jg

Poscání, n., das Beharnen. Us. Jg.

Poscaný; -án, a, o, bebrunzt, beseicht.Jg.

Poscati, poštiji, poštím, poscal, án, ání;
poscávati, poštívati, beseichen, bebrunzen. —
i koho, co. Ani pes ho nepoští. Slez. Tč.
— Dříve se mu každý klaněl a teď (když
jest zbaven úřadu) ani pes ho nepoští (nikdo
ani za mák si ho neváží, nevšímá). Us. Hý.
co komu. Poscal jí pes sukni. Ros. — se
kam: se do postele. Ros.

Poscení, n. = posvícení. Us. v Jičín. Prk.
Cf. Er. P. 92. 2.

Poscepeněti, ěl, ění, pomříti, nach ein-
ander krepiren, umkommen. Hlas.

Poscípati, nach einander krepiren. Jg.

Poséci, vz Posekati.

Posečení, n., das Abmähen, die Abmähung.
P. sena. Br.

Posečený; posečen, a, o, abgehauen, ab-
gemäht. P. louka, tráva, obilí. Us. — čím.
Seno kosou posečené suší se. Kom.

Posečitý (sečný V). Končíř nebo meč p-tý
Akt. m. Ferd.

Posečkati, ein wenig verziehen, warten,
anstehen. V. — Posečkejte ještě chvilku. D.
Račte p. Us. Posečkejte, až bude snídaní.
Sych, - na koho. Br. — (komu) s čím.
Posečkej s tou prací. Rk. Posečkej mi s pe-
nězi. Nt.

Posečný, Hau-. P. čas, der Schlagzeit
(v lesním hospod.). Um. les.

1. Posed, u, m., sezení, der Sitz. Bez p-du,
ohne einen Sitz zu nehmen. Zlob.

2. Posed, u, m. (zastr. posedl, posedlen,
posidl, u, m.), rostlina, bryonia, die Zaunrübe
P. černý, b. nigra, die schwarzbeerige Z.,
červený, b. dioica, die rothbeerige Z. Čl. 88.
P. bílý (kolokvinta, zemská tykvice, denní
řepa), b. alba. Vz Sch. II. 305., Kk. 220., 222.,
FB. 36., Čl. Kv. 164., Jg.

Poseda, y, m.,posedavý, posedný, der
gern sitzt. Zlob. Člověk p. Us. Hý. Cf. Ne-
poseda.

Posedati, vz Posednouti.

Posedavý, der oft sitzt. Jg.

Posedení, n., das Besetzen, Einnnehmen.

Jg.

Posedění, n., das Sitzen, der Sitz. Na
jedno p. vypil půl vědra piva Us. Nemá po-
sedenia na jednom miestě ani za okamih.
Mt. S. — P., beseda, společnost, das Gelage,
die Gesellschaft. P. přátelské, společné. Háj.
Jízlivá rozmlouvání i v přátelských p-ních
bývají. V.

Posedeníčko, a, n., krátké posedění. Us.

Posedený; poseden, a, o = posedlý, be-
sessen, eingenommen. P. od ďábla. Aqu. —
čím: lakomstvím. — Jg.

Poseděti, ěl, ění, ein wenig sitzen. Po-
seděl, zas šel. Ros. Neodcházejte, ale po-
seďte ještě. Us. Hý. — (s kým) kde: u piva.
Us. Hodnou chvíli jsme (s nimi) u nich po-
seděli. Sych. P. ve vězení. Sych. Hezky
(= dlouho) si v kriminále posedí. Us. Hý.
— na čem. Nechť radové na tom posedí
a to rozváží. Solf.