Předchozí (777)  Strana:778  Další (779) |
|
|||
778
|
|||
|
|||
Posedky, pl., m., zábavné pozesení u sou-
seda, Besuch, m. Na Slov. Koll. Posedl, u, m., vz Posed, 2.
Posedlati=osedlati, alle (Pferde) satteln ;
opanovati, besetzten, in Besitz nehmen, ein- nehmen.—koho. Ďábelství ho posedlalo. Lom. Posedlec, dlce, m., člověk běsem posedlý),
běsník, der vom Teufel Besessene. P. zde nadsazeně mluví. Sš. Mr. 24., L. 64. Posedlen, u, m., vz Posed, 2.
Posedlenový, Zaunrübe-. P. list. D.
Posedlosť, i, f., běsovství. P. ďábelská,
jistý neblahý stav člověka, za jehož původce má se zlý duch. Die Besessenheit vom Teu- fel. Vz S. N. — P., co kdo posedl, statek, das Besitzthum. Aby ji (říši římskou) roz- vrátíce se v p. a bohactví její uvázali. Sš. Zj. 472. Posedlý, který posedl, v držení čeho vešel,
besitzend. Dipl. 1409. — P., posedený, vo jiný posedl, besessen, beherrscht. — čím: milováním sebe, V., Sych., ďáblem, V., čertem p. čtverák. Sych. Jest raráškem p. Č. Vz Hněvivý. Ten kluk je dnes jakoby čerto- vým prutem p-dlý (rozpustilý). U Rychn. Msk. — od koho: od ďábla. V. — nač, erpicht. Dch. — jak. To děvče je po čertu p-dlé. II Rycím. Posedník,a, m., lépe podsedník, das Sattel-
pferd. Ms. 1570. Posednouti, dnul, utí; (zastr. posésti, po-
sedu), posedl, en, ení; posedati, posedávati. P. = dále sednouti, sich weiter o. näher
setzen; trochu n. dlouho seděti, posaditi se, eine kurze o. lange Zeit sitzen; opanovati, befallen, besetzen. Jg. — abs. Posedni drobet výše. Us. — odkud kam: z jedné stolice na druhou posedati. Ros. — oč. Posedni o kousek dále. Sych. — kde: v koutě po- sedávati. Us. P. u přeslice. Lom. Pod jabo- rečkem posedal. Sš. P. 269. Ve Kristu všecko měl a posídal. Sš. I. 8. — co, koho (= opa- novati). Když malomocenství tělo posedne. Jel. Žádosť chvály jejich mysl posedla. Trip. Lakomství ho posedlo. Štelc. Ďábel z do- puštění božího posedá lidi. Ros. Posedl ho Mařík (jest lenoch). Prov. Manžely čert po- sedl. St. N. 41. Posedlo jest třeseme licoměr- níky. BO. Tys posedl ledvie mé. Ž. kap. 138. 13. — V. — na čem. Na tom aby se be- dlivě posedalo. V. Posednutí, n., das Befallen, Besetzen,
Ergreifen; das Weiterrücken. Us. Posednutý; -ut, a, o, befallen, besessen,
ergriffen. Jg. Posedný, stillsitzend, sittsam. Má dcery
ctnostné, posedné. Reš. Dcera, všetečná a ne- posedná. Reš. Posehnouti, hnul a hl, ut, utí, ein wenig
bücken, neigen. V. Vz Sehnouti. Poseidon, a, m., vz Neptunus.
1. Posek, sku, m., úd plodící býka, hřebce,
berana (žíla), koně (tučec), pyje zvířat, die Ruthe. Ssav. Potírej koni p. nebo tu žílu, kdy oteče. Db. Pyje u bravu a skotu posek. Ssav. — P., bič z posku. Sal. 145. 8. 2. Posek, u, m.,posečení, das Hauen. Po-sek,
incisio, Toatj. Mkl. B. 34. P. lesu. Poseka, y, f., tlustý díl při pařezu, špalek,
der Stumpf eines Baumes. Víd. list. |
Posekání, n., die Umhauung. Sm.
Posekaný; -án, a, o, behauen. P. křoví. Šm. Posekati, posekávati, poseknouti, knul,
ut, utí; posíci, peséci (peseku, zastr.), sekl, sečen, ení, posíknouti, trochu sekati, ein wenig hauen, hacken, mähen; napořád všecko, dokonce pryč sekati, weg-, nieder-, umhauen, abmähen, abholzen. Jg. — co: les, Us., drva, Rkk. 8., rákos, trávu, obilí, louku, Us., člo- věka. Ros. — se. Ona se tam posekala, ona jí krev ujde. Anth. Brt. 75. Ti se pose- kali = povadili. Us. Da., Hý. — se s kým, s čím. Ten se s tím hezky posekal (špatně s tím pochodil). Us. Všk. Ten se s ním po- sekal (povadil, pohádal). Us. Hý. — čeho. Ten toho posekal (neurčitou měrou). — čím: louku kosou, nepřátely meči. Us. — co jak : louku do hola. Er. P. 420. Posekavačka, y, f., u bednáře, die Schieb-
barte (ein Beil, dessen Blatt hinten einen langen Bart hat). Šm. Poseknutí, n., das Abmähen. Pro p. trávy
na lukách může pohnati ze škod. Nál. 214. Posekyrné, ého, n.. dar n. zpropitné mimo
rádný plat dělníkům v lese, das Trinkgeld den Waldarbeitern. Za 20 kmenů dubí. item p-ného neb diskrecí 17 zl. 25 kr. Rejstř. měst. Strak. 1687. 1. Posel, sla, poslík, a, poslíček, čka,
m., poslátko, a, n. Posel, pl. poslové. P., strsl. роsъlъ = po + sъl + ъ. Mkl. B. 19. -- P., kdo k vyřízení něčeho někam poslán jest n. posýlán bývá. Vz S. N. Der Bote. P. od úřadu, der vom Gerichte ausgesandte Bote. P-vč ke deskám, nuntii ad tabulas, relatores, die Boten zur Landtatel, welche vom Könige o. vom Herrengerichte o. vom versammelten Landtage zur Landtafel geschickt wurden, um eine Einlage vornehmen zu lassen o. eine Auskunft zu fordern. Těmi pány, ježto sú byli posly ke dskám. Půh. II. 256. Jeho mi- losť dal posly ke dskám. Půh. I. 288., II. 353. Vz více v Gl. 256., Žer. Záp. II. 188. Po- slíček,der Laufbursche, Zulaufer, Zunftbote. Dch., Šp. P. rychlý, Eil-, na poště, Post-, listovní. Brief-, na sněm stavů, der Deputirte, královský, der Gesandte, boží (anděl; vz konec článku), V., pěší (běhák), Fuss-, jízdný, jezdecký, Courier, D., úřední, Amts-, obecný, Gemeind-, slavný, Ehren-, p. pokoje, Friedens-, Jg., pohonný, Pr. kut., krajský, rychlý (honec), kancelářní, Kanzlei-, J.tr., schvální, kvapný, právní, obchodní, Šm., papežský, Čr., naschvální, vz toto. Posla někam vypraviti. Alx., Solf. Posly k všechněm okolním rozeslati. V. Poslal posly se zlými věcmi. Br. Posla chovati, unterhalten; p-u od cesty zaplatiti. J. tr. Druhdy pak bývá a děje se póhon skrze posla súdcova k tomu přísežného. CJB. 377. Posly sláti. Půh. I, 332. Po p-u někomu něco vrátiti. Půh. II. 17. Listy po poslech poslati. Ptr. Posla na posla, posla za poslem posýlati. D. Počkáme na kulhavého posla (na další zprávu). Č. Nejde ani posel ani osel. Us. Dej poslovi groš (grešli) a dojdi si sám (nejlépe, když si člověk sám věc vy- řídí). Lb., C. Tys posel! tebe poslať pro smrť. Us. Kšá. — P., vyslanec, der Legat. — Poslíčky, ův, m., pl., první porodní bolesti, |
||
|
|||
Předchozí (777)  Strana:778  Další (779) |