778

Posedky, pl., m., zábavné pozesení u sou-
seda, Besuch, m. Na Slov. Koll.

Posedl, u, m., vz Posed, 2.

Posedlati=osedlati, alle (Pferde) satteln ;
opanovati, besetzten, in Besitz nehmen, ein-
nehmen.—koho. Ďábelství ho posedlalo. Lom.

Posedlec, dlce, m., člověk běsem posedlý),
běsník, der vom Teufel Besessene. P. zde
nadsazeně mluví. Sš. Mr. 24., L. 64.

Posedlen, u, m., vz Posed, 2.

Posedlenový, Zaunrübe-. P. list. D.

Posedlosť, i, f., běsovství. P. ďábelská,
jistý neblahý stav člověka, za jehož původce
má se zlý duch. Die Besessenheit vom Teu-
fel. Vz S. N. — P., co kdo posedl, statek,
das Besitzthum. Aby ji (říši římskou) roz-
vrátíce se v p. a bohactví její uvázali. Sš.
Zj. 472.

Posedlý, který posedl, v držení čeho vešel,
besitzend. Dipl. 1409. — P., posedený, vo
jiný posedl, besessen, beherrscht. — čím:
milováním sebe, V., Sych., ďáblem, V., čertem
p. čtverák. Sych. Jest raráškem p. Č. Vz
Hněvivý. Ten kluk je dnes jakoby čerto-
vým prutem p-dlý (rozpustilý). U Rychn.
Msk. — od koho: od ďábla. V. — nač,
erpicht. Dch. — jak. To děvče je po čertu
p-dlé. II Rycím.

Posedník,a, m., lépe podsedník, das Sattel-
pferd. Ms. 1570.

Posednouti, dnul, utí; (zastr. posésti, po-
sedu), posedl, en, ení; posedati, posedávati.

P. = dále sednouti, sich weiter o. näher
setzen; trochu n. dlouho seděti, posaditi se,
eine kurze o. lange Zeit sitzen; opanovati,
befallen, besetzen. Jg. — abs. Posedni drobet
výše. Us. — odkud kam: z jedné stolice
na druhou posedati. Ros. — oč. Posedni
o kousek dále. Sych. — kde: v koutě po-
sedávati. Us. P. u přeslice. Lom. Pod jabo-
rečkem posedal. Sš. P. 269. Ve Kristu všecko
měl a posídal. Sš. I. 8. — co, koho (= opa-
novati). Když malomocenství tělo posedne.
Jel. Žádosť chvály jejich mysl posedla. Trip.
Lakomství ho posedlo. Štelc. Ďábel z do-
puštění božího posedá lidi. Ros. Posedl ho
Mařík (jest lenoch). Prov. Manžely čert po-
sedl. St. N. 41. Posedlo jest třeseme licoměr-
níky. BO. Tys posedl ledvie mé. Ž. kap. 138.
13. — V. — na čem. Na tom aby se be-
dlivě posedalo. V.

Posednutí, n., das Befallen, Besetzen,
Ergreifen; das Weiterrücken. Us.

Posednutý; -ut, a, o, befallen, besessen,
ergriffen. Jg.

Posedný, stillsitzend, sittsam. Má dcery
ctnostné, posedné. Reš. Dcera, všetečná a ne-
posedná. Reš.

Posehnouti, hnul a hl, ut, utí, ein wenig
bücken, neigen. V. Vz Sehnouti.

Poseidon, a, m., vz Neptunus.

1. Posek, sku, m., úd plodící býka, hřebce,
berana (žíla), koně (tučec), pyje zvířat, die
Ruthe. Ssav. Potírej koni p. nebo tu žílu,
kdy oteče. Db. Pyje u bravu a skotu posek.
Ssav. — P., bič z posku. Sal. 145. 8.

2. Posek, u, m.,posečení, das Hauen. Po-sek,
incisio, Toatj. Mkl. B. 34. P. lesu.

Poseka, y, f., tlustý díl při pařezu, špalek,
der Stumpf eines Baumes. Víd. list.

Posekání, n., die Umhauung. Sm.
Posekaný; -án, a, o, behauen. P. křoví.
Šm.

Posekati, posekávati, poseknouti, knul,
ut, utí; posíci, peséci (peseku, zastr.), sekl,
sečen, ení, posíknouti, trochu sekati, ein
wenig hauen, hacken, mähen; napořád všecko,
dokonce pryč sekati, weg-, nieder-, umhauen,
abmähen, abholzen. Jg. — co: les, Us., drva,
Rkk. 8., rákos, trávu, obilí, louku, Us., člo-
věka. Ros. — se. Ona se tam posekala, ona
jí krev ujde. Anth. Brt. 75. Ti se pose-
kali = povadili. Us. Da., Hý. — se s kým,
s čím. Ten se s tím hezky posekal (špatně
s tím pochodil). Us. Všk. Ten se s ním po-
sekal (povadil, pohádal). Us. Hý. — čeho.
Ten toho posekal (neurčitou měrou). — čím:
louku kosou, nepřátely meči. Us. — co jak :
louku do hola. Er. P. 420.

Posekavačka, y, f., u bednáře, die Schieb-
barte (ein Beil, dessen Blatt hinten einen
langen Bart hat). Šm.

Poseknutí, n., das Abmähen. Pro p. trávy
na lukách může pohnati ze škod. Nál. 214.

Posekyrné, ého, n.. dar n. zpropitné mimo
rádný plat dělníkům v lese, das Trinkgeld
den Waldarbeitern. Za 20 kmenů dubí. item
p-ného neb diskrecí 17 zl. 25 kr. Rejstř.
měst. Strak. 1687.

1. Posel, sla, poslík, a, poslíček, čka,
m., poslátko, a, n. Posel, pl. poslové. P.,
strsl. роsъlъ = po + sъl + ъ. Mkl. B. 19. --
P., kdo k vyřízení něčeho někam poslán jest
n. posýlán bývá. Vz S. N. Der Bote. P. od
úřadu, der vom Gerichte ausgesandte Bote.
P-vč ke deskám, nuntii ad tabulas, relatores,
die Boten zur Landtatel, welche vom Könige
o. vom Herrengerichte o. vom versammelten
Landtage zur Landtafel geschickt wurden,
um eine Einlage vornehmen zu lassen o. eine
Auskunft zu fordern. Těmi pány, ježto sú
byli posly ke dskám. Půh. II. 256. Jeho mi-
losť dal posly ke dskám. Půh. I. 288., II. 353.
Vz více v Gl. 256., Žer. Záp. II. 188. Po-
slíček,der Laufbursche, Zulaufer, Zunftbote.
Dch., Šp. P. rychlý, Eil-, na poště, Post-,
listovní. Brief-, na sněm stavů, der Deputirte,
královský, der Gesandte, boží (anděl; vz
konec článku), V., pěší (běhák), Fuss-,
jízdný, jezdecký, Courier, D., úřední, Amts-,
obecný, Gemeind-, slavný, Ehren-, p. pokoje,
Friedens-, Jg., pohonný, Pr. kut., krajský,
rychlý (honec), kancelářní, Kanzlei-, J.tr.,
schvální, kvapný, právní, obchodní, Šm.,
papežský, Čr., naschvální, vz toto. Posla
někam vypraviti. Alx., Solf. Posly k všechněm
okolním rozeslati. V. Poslal posly se zlými
věcmi. Br. Posla chovati, unterhalten; p-u
od cesty zaplatiti. J. tr. Druhdy pak bývá
a děje se póhon skrze posla súdcova k tomu
přísežného. CJB. 377. Posly sláti. Půh. I, 332.
Po p-u někomu něco vrátiti. Půh. II. 17. Listy
po poslech poslati. Ptr. Posla na posla, posla
za poslem posýlati. D. Počkáme na kulhavého
posla (na další zprávu). Č. Nejde ani posel
ani osel. Us. Dej poslovi groš (grešli) a dojdi
si sám (nejlépe, když si člověk sám věc vy-
řídí). Lb., C. Tys posel! tebe poslať pro
smrť. Us. Kšá. — P., vyslanec, der Legat. —
Poslíčky, ův, m., pl., první porodní bolesti,