779

úštipky, die Vorboten, ersten Geburtswehen.
.-- P., a n. u, m., řízení, jednání, práce, dílo,
das Geschäft, die Arbeit. Hleď svého posla
(své práce). Šm. Kterýžkoli činíte posel. Št.
Výb. I. 699. Má je (hospodář svú čeleď)
i v světském běhu učiti a vésti, aby svój
posel uměli. Št. N. 57. Aby uměli svój posel,
aby potom sobě i jiným mohli sě hoditi
(o čeledi). Št. N. 61. Čož zvláště přislušie ku j
poslu jeho a k jeho práci. Št. N. 62. — P.
z Prahy, politický denník vydávaný po 22 let
Františkem Šimáčkem, v červenci 1879. pro-
měněn v České noviny. — P. boží mne na-
vštívil (blesk, oheň, der Wetterstrahl). Us.

2. Posel (měkké l) = posud. Na Ostrav.
Tč.

Poselací, posylací list n. psaní, der
Sendbrief. V.

Poselač, posylač, e, m., der Sender,
Schicker.

Poselačka, y, í., die Senderin. — P., die
Schickung. — P., das Botenpferd, Sendross.
Ovsa na p-ku na týden korec. 1561.

Posélati, vz Poslati.

Posélka, y. f. = posýlka, die Sendung,
Botschaft, der Botendienst. Poslal mi to po
p-ce, durch einen Boten.Na Ostrav. Tč. Po
p-lce chodit, Botendienste leisten; jíti, přijíti
s p-kou, mit einer Botschaft gehen, kommen. |
Ve Slez. Tč., Klš.

Poselkyně, ě, f., po.slice, die Botin. Us. —
P., služka, die Magd (zum Schicken). St. skl.

Poselnice, e, f., služka, vz Poselkyně.
St. skl., Pass. 773.

Poselný, Boten-. P. list, poselaci. — Po-
selné, ého, n., plat poslu, der Botenlohn.
J. tr., Zlob.

Poselský, poslu příslušný, Boten-. P.
služba, pošta. Sp.

Poselsky, nach Art der Boten. Andělé
p. všecek svět ostražují. Pass. 949.

Poselství, í, n., co od posla oznámeno,
novina, die Botschaft, Nachricht. Veselé,
dobré p.. V., radostné, nemilé, neočekávané,
smutné. P. očekávati. Har. P-stvím bě-
žeti. D. P. pozdě ho došlo. V. S p-stvím
přijíti. Háj. Pojezdka, pojíždka p-stvím, der
Botenritt. J. tr. Byli jsme p. k němu na
Krumlov učinili o to. Ps. o zští. Ustrojení
a upravení koho k p. světovému. Sš. J. 299.
P. ono později se dálo. Sš. L. 53. P. někomu
mluviti. Dal. 116. — P., vyřízení, pro něž
posel chodí, zvl. od úřadův, králův atd., der
Auftrag, die Botschaft, Gesandtschaft. Jg.
V p. vypraviti, choditi. V. P. odbyti. Kom.
P. zdíti, zříditi, vyříditi, přinésti, zvěstovati,
oznámiti, V., zpraviti, vyslyšeti. Solf. On jest
v p. Troj. Přišlo ke dvoru p. Háj. Jej poslal
po svém p. ku králi. Půh.. II. 58. Jeho p.
jednaje. Půh. I. 312. Jel jsem v markrabině
p. Půh. I 171. — P., ďas Sendschreiben.
1410.

Poselstvo, a, n., die Boten, Abgeordneten,
Deputation. — P., poselství. P. něčí k ně-
komu znésti. Alx.

Poselstvovati, poslem býti, poselství ko-
nati, Bote sein. —jak. Poselstvoval jménem
apoštola. Sš. I. 148. — v čem. Gabriel tuto
poselstvuje v záležitosti spásy lidské. Sš.
L. 13.

Posésti, vz Posednouti.

Posestřina, y, posestryně, ě, f., zvolená
sestra, die Wahlschwester. Č.

Poset, u, m., lépe: posed. D.

Poseti, posíti, posáti, poseji, posiji, el,
il, ál, et, it, át, etí, ití, posívati, posévati,
über-, be-, ansäen. — co čím: pole ječme-
nem. Ros.

Posetí, n., das Besäen. Vz Poseti. D.

Posětiti (zastr.), il, cen, ení = navštíviti,
besuchen. St. skl.

Posetý; -et, a, o, besäet. Poseté pole. Br.
Positý. Zlob. Posatý. Ben. V. — čím: obilím.

Posev, u, m., posetí, das Säen. Po p-vu
semen zemi zavláčeti. — P., čas setí, die
Saatzeit. P. jarní, podzimní. — Jg.

Posevač, e, m., kdo posévá, der Besäer.

Posévati, vz Poseti.

Posevný, co se dá posévati, säbar, Saat-.
P. zrno. L.

Posezená, é, f. = návšteva, der Besuch.
Na Mor. Kulda. Přiďte k nám na p-nou. Us.
Hý. Vz Posezeni.

Posezení, n., das Sitzen. Rozprávky pří
p., in Gesellschaft. Kom. Na p., na jedno p.
to, vypil. Sych. Na jedno p. prohrál 100 zl.
Odebrati se do příbytku nevěstina na p.,
zu Besuch. Na Mor. Brt.

Poshazovati, nach einander herunter
werfen. Jg.

Poshověti, ěl, ění; poshovívati, počkati,
warten, sich gedulden, verziehen. Jg. — abs.
Aby maličko poshověl (počkal). Lom. —
komu. Poshověj mi a zaplatím. Br. — nač.
Poshovím na jméno tvé. Br. — pro co s čím.
Pro jméno tvé poshovím s prchlivostí svou.
Br. Ze snad pro svůj od Abrahama rod Bůh
s nepravostmi tvými tak docela poshoví. Sš.
I. 34.

Poshrbiti, il, en, ení, ein wenig krümmen.

Jg.

Poshybovati se, sich hinabneige», bücken.
Us.

Poschnouti, posechnouti, ul a schl, utí;
posychati, pořád schnouti, trocknen. — čím.
Větrem všecko poschlo.

Poschoden, dně, f., schůdky, stupenník,
die Stufenleiter. Šm.

Poschodí, n., patro, ponebí, der Stock,
das Stockwerk, Geschoss. P. hořejší. Stavení
o dvojím, o trojím p. Kom. Bydleti v dru-
hém poschodí. To je pán z hořejšího p. (o
pyšném). Šm. Je to tak, jakoby to bylo ve
dvě poschodí. Us. u Dobrušky. Vk. Vz
Patro. Již má v hořejším p. (o opilém). Da.

Poschovati, poschovávati, viel o. alles
verstecken. — co. Všecko p. Ros. — se
kde: v seně, po zahradě, sich verbergen.
Us.

Poschválně, schvalně, zu Fleiss. Nejisté,
zdali p. anebo omylem se stalo. Lesl. leg. 35.

Poschýliti, il, en, ení, ein wenig neigen.
— čeho k čemu. Poschyliž ucha k prosbě
mé. Kram.

Posice, e, f., z lat. positio, poloha, polo-
žení, postavení, die Stellung, Lage, Position,
der Stand. P. vojenská, znamená rozestavení
vojska dle rozličných zbraní a jich účinku
na území strategicky důležitém, opevněném,
kde lze se brániti proti přesile. Části p.



	*779*

	úštipky, die Vorboten, ersten Geburtswehen. .-- P., a n. u, m., řízení, jednání, práce, dílo, das Geschäft, die Arbeit. Hleď svého posla (své práce). Šm. Kterýžkoli činíte posel. Št. Výb. I. 699. Má je (hospodář svú čeleď) i v světském běhu učiti a vésti, aby svój posel uměli. Št. N. 57. Aby uměli svój posel, aby potom sobě i jiným mohli sě hoditi (o čeledi). Št. N. 61. Čož zvláště přislušie ku j poslu jeho a k jeho práci. Št. N. 62. — P. z Prahy, politický denník vydávaný po 22 let Františkem Šimáčkem, v červenci 1879. pro- měněn v České noviny. — P. boží mne na- vštívil (blesk, oheň, der Wetterstrahl). Us. 2. Posel (měkké l) = posud. Na Ostrav. Tč. Poselací, posylací list n. psaní, der Sendbrief. V. Poselač, posylač, e, m., der Sender, Schicker. Poselačka, y, í., die Senderin. — P., die Schickung. — P., das Botenpferd, Sendross. Ovsa na p-ku na týden korec. 1561. Posélati, vz Poslati. Posélka, y. f. = posýlka, die Sendung, Botschaft, der Botendienst. Poslal mi to po p-ce, durch einen Boten.Na Ostrav. Tč. Po p-lce chodit, Botendienste leisten; jíti, přijíti s p-kou, mit einer Botschaft gehen, kommen. \| Ve Slez. Tč., Klš. Poselkyně, ě, f., po.slice, die Botin. Us. — P., služka, die Magd (zum Schicken). St. skl. Poselnice, e, f., služka, vz Poselkyně. St. skl., Pass. 773. Poselný, Boten-. P. list, poselaci. — Po- selné, ého, n., plat poslu, der Botenlohn. J. tr., Zlob. Poselský, poslu příslušný, Boten-. P. služba, pošta. Sp. Poselsky, nach Art der Boten. Andělé p. všecek svět ostražují. Pass. 949. Poselství, í, n., co od posla oznámeno, novina, die Botschaft, Nachricht. Veselé, dobré p.. V., radostné, nemilé, neočekávané, smutné. P. očekávati. Har. P-stvím bě- žeti. D. P. pozdě ho došlo. V. S p-stvím přijíti. Háj. Pojezdka, pojíždka p-stvím, der Botenritt. J. tr. Byli jsme p. k němu na Krumlov učinili o to. Ps. o zští. Ustrojení a upravení koho k p. světovému. Sš. J. 299. P. ono později se dálo. Sš. L. 53. P. někomu mluviti. Dal. 116. — P., vyřízení, pro něž posel chodí, zvl. od úřadův, králův atd., der Auftrag, die Botschaft, Gesandtschaft. Jg. V p. vypraviti, choditi. V. P. odbyti. Kom. P. zdíti, zříditi, vyříditi, přinésti, zvěstovati, oznámiti, V., zpraviti, vyslyšeti. Solf. On jest v p. Troj. Přišlo ke dvoru p. Háj. Jej poslal po svém p. ku králi. Půh.. II. 58. Jeho p. jednaje. Půh. I. 312. Jel jsem v markrabině p. Půh. I 171. — P., ďas Sendschreiben. 1410. Poselstvo, a, n., die Boten, Abgeordneten, Deputation. — P., poselství. P. něčí k ně- komu znésti. Alx. Poselstvovati, poslem býti, poselství ko- nati, Bote sein. —jak. Poselstvoval jménem apoštola. Sš. I. 148. — v čem. Gabriel tuto poselstvuje v záležitosti spásy lidské. Sš. L. 13.	Posésti, vz Posednouti. Posestřina, y, posestryně, ě, f., zvolená sestra, die Wahlschwester. Č. Poset, u, m., lépe: posed. D. Poseti, posíti, posáti, poseji, posiji, el, il, ál, et, it, át, etí, ití, posívati, posévati, über-, be-, ansäen. — co čím: pole ječme- nem. Ros. Posetí, n., das Besäen. Vz Poseti. D. Posětiti (zastr.), il, cen, ení = navštíviti, besuchen. St. skl. Posetý; -et, a, o, besäet. Poseté pole. Br. Positý. Zlob. Posatý. Ben. V. — čím: obilím. Posev, u, m., posetí, das Säen. Po p-vu semen zemi zavláčeti. — P., čas setí, die Saatzeit. P. jarní, podzimní. — Jg. Posevač, e, m., kdo posévá, der Besäer. Posévati, vz Poseti. Posevný, co se dá posévati, säbar, Saat-. P. zrno. L. Posezená, é, f. = návšteva, der Besuch. Na Mor. Kulda. Přiďte k nám na p-nou. Us. Hý. Vz Posezeni. Posezení, n., das Sitzen. Rozprávky pří p., in Gesellschaft. Kom. Na p., na jedno p. to, vypil. Sych. Na jedno p. prohrál 100 zl. Odebrati se do příbytku nevěstina na p., zu Besuch. Na Mor. Brt. Poshazovati, nach einander herunter werfen. Jg. Poshověti, ěl, ění; poshovívati, počkati, warten, sich gedulden, verziehen. Jg. — abs. Aby maličko poshověl (počkal). Lom. — komu. Poshověj mi a zaplatím. Br. — nač. Poshovím na jméno tvé. Br. — pro co s čím. Pro jméno tvé poshovím s prchlivostí svou. Br. Ze snad pro svůj od Abrahama rod Bůh s nepravostmi tvými tak docela poshoví. Sš. I. 34. Poshrbiti, il, en, ení, ein wenig krümmen. Jg. Poshybovati se, sich hinabneige», bücken. Us. Poschnouti, posechnouti, ul a schl, utí; posychati, pořád schnouti, trocknen. — čím. Větrem všecko poschlo. Poschoden, dně, f., schůdky, stupenník, die Stufenleiter. Šm. Poschodí, n., patro, ponebí, der Stock, das Stockwerk, Geschoss. P. hořejší. Stavení o dvojím, o trojím p. Kom. Bydleti v dru- hém poschodí. To je pán z hořejšího p. (o pyšném). Šm. Je to tak, jakoby to bylo ve dvě poschodí. Us. u Dobrušky. Vk. Vz Patro. Již má v hořejším p. (o opilém). Da. Poschovati, poschovávati, viel o. alles verstecken. — co. Všecko p. Ros. — se kde: v seně, po zahradě, sich verbergen. Us. Poschválně, schvalně, zu Fleiss. Nejisté, zdali p. anebo omylem se stalo. Lesl. leg. 35. Poschýliti, il, en, ení, ein wenig neigen. — čeho k čemu. Poschyliž ucha k prosbě mé. Kram. Posice, e, f., z lat. positio, poloha, polo- žení, postavení, die Stellung, Lage, Position, der Stand. P. vojenská, znamená rozestavení vojska dle rozličných zbraní a jich účinku na území strategicky důležitém, opevněném, kde lze se brániti proti přesile. Části p.