781

Poskakování, u., das Hüpfen. V. Tanco-
vaním a p-ním bujní se mohou zanášeti. Kom.
J. 943.

Poskakovati, vz Poskočiti.

Poskalí, n., řada skal, die Felsenreihe.
Mus.

Poskládati, mnoho skládati, viel auf-
schlichten, zusammenlegen. — se, složiti se,
platiti nač, gemeinschaftlich zahlen. Na Slov.
Plk.

Poskliditi, il, zen, ení, posklizovati, alles
hinwegräumen. Plk.

Poskoč, e, m., eresus, pavouk. Krok.

Poskočení, n., der Sprung. P-ním radosť
svou projevil. Hý.

Poskočilý, který poskočil, der herbeige-
sprungen ist; flink, schnell. — k čemu:
k službě. Scip.

Poskočiti, skoč, il, ení; poskákati, po-
skakovati, poskakovávati, ein wenig weiter
hüpfen, springen; aufhüpfen, aufspringen. —
abs. Těsto poskočilo, ging etwas auf.Tak
hněvivě k nim mluvil, až poskakoval. Čr.—
Drobet si poskočím. Ros. — kudy. Běháše
jelen po horách, po vlasti poskakova. Rkk.
25. — pod kým, pod čím. Kůň pod ním
poskakoval. Lom. — čím: radostí, veselím
p. V. Poskoč si bosú nožičkú. Er. P. 65. —
za kým. Rytíř za ni poskočí. Er. P. 484. —
jak. P. jelenem = jako jelen. V MV. ne-
pravá glossa. Pa. — kde. Jak uslyšela po-
zdravení Mariino Alžběta, poskočilo dítě
v životě jejím. Sš. L. 19.

Poskočník, a, m., der Springer.

Poskočný, poskakující, hüpfend, sprin-
gend. Jg.

Poskok, u, m., der Sprung. Na p-sku
býti (pohotově), V., Br., auf dem Sprunge
stehen, bereit sein; vz Odhodlaný. Lb. Buď
jakožto na poskocě. Smil v. 1180. Jak pán
Bůh den dal, hned všichni napořád stáli se
svými praporci na p-ku v místech svých do
jedné hodiny popolední. Skl. 328. Mluviti
pak, aby slova a frase na p-ku byly, nej-
větší jest (stupeň těžkosti). Kom. D. 150.
Na p-ku státi. Lom. S poskokem (rychle).
V. — P. oběma nohama zároveň, o jedné
noze. TS. Vz KP. I. 416., 465., 467.

Poskonek, nku, m. = poskonnice.

Poskonnice, e, f., konopě poskonná, pě-
nek, poskonek, der Staubhanf, die Fimmel.
Kk. 146. Vz Poskonný.

Poskonný, na Slov. paskonný. P. konopě,
poskonuice, konopě samčí, der männliche
Hanf, canabis sativa mas. D.

Poskotačiti, il, ení, ein wenig schäkern,
treiben. — s kým kde: s kluky v zahradě,
na dvoře atd.

Poskřel, u, m., das Geschrei. Tkadl.

Poskřípati, trochu skřípati, ein wenig
quitschen. — na čem: na houslích.

Poskrotiti, il, cen, ení, ein wenig be-
zähmen. — co. Reš., Plk.

Poskrovně, adv., skrovně, mässig. Vo-
dičku p. píjel. Kanc. 1. Štěp.

Poskrývati, poskryti, hie und da ver-
stecken. — co: Všecko poskryli. Us.

Poskučeti, el, ení, ein wenig winseln. Ros.

Poskuhrati, poskuhrávati, ein wenig kla-
gen, winseln. Pořád poskuhrává. Ros.

Poskusiti, il, šen, ení, ein wenig versu-
chen. — čeho. Plk.

Poskvrna, poskvrniti, vz Poškvrna,
Poškvrniti.

■ Poskyt, n, m., poskytnutí. Svrchovaný
úmysl boží v p-tu vlády synovi nad lid-
stvem. Sš. J. 261.

Poskytati, poskýtati; poskytnouti, tnul,
ut, utí; poskysti (zastr.), skytu (zastr.), tl;
poskytovati, darbieten, darreichen, zustecken.
Jg. — co komu: kus chleba, Ros., peníze.
D., skyvu chleba, Lom., příležitosť k něčemu.
Sych. Poskytal Pán lidem víno radosti. Sš.
J. 40. Řím nám toho vzor poskytuje. Sš. I.
12. — komu čeho. Poskytl jemu Bůh toho,
coj prosil. St. N. Udeří-liť tě kto v líce,
poskyť jemu i druhého. Št. N. 303. Aby knihy
obrazů všeho způsobu věcí poskytovaly.
Kom. Pakli poprosí vajce, zdali poskyte
jemu ščíra? ZN. Zákon přízně boží posky-
tující. Br. Chudým pomocné ruky p. Reš. —
Pam. kut. — komu jak. Pakli jiní poctí
tebe, s díkou poskytni od sebe. Kor. P. ně-
komu něčeho pod rukou (tajně). Nt. — ně-
komu něčím. Jg. — se v co: Chtě se
v smrť předeň poskysti (poskytnouti) = za-
stoupiti ho životem. Výb. I.154. — co, čeho
k čemu: příčinu, příležitosť k zlému. Us.
Musí své (krve) k témuž (k prolévání) p.
Chč. 449. Nikto chleba neposkytl k ústóm.
Bj. Nyní poskytujte údy své v službu spra-
vedlnosti ku posvětě. Sš. I. 72. — se komu.
Poskytá se mi pěkná příležitosť. Ros.

Poskytnutí, n., die Darreichung, Darbie-
tung, Zuwendung, der Vorschuss. D. P. po-
moci, ruky, peněz, odměny, daru. Jg. Vz
Poskyt.

Poskytnutý, -ut, a, o, dargeboten. Us.

Poskytování, n., die Darbietung. Vz
Poskytnutí.

Poskytovaný; -án, a, o, dargereicht, dar-
geboten. Jg.

Poslabiti, il, en, ení, slabším učiniti,
schwächen; popustiti, nachlassen. — čeho:
pasů = popustiti. Plk. — co: svú sílu. Alx.
1121.

Posladu, vlídně, freundlich. Bž. 216.

Poslachu = poslali, y, a, zastr.

Poslamek, mku, m., poslamka, y, f., pro-
stěradlo mezi slamou a peřinami, das Stroh-
tuch. Kom. — P., slamník, der Strohsack.
V., Sych.

Poslamník, u, m., poslamka, slamník,
der Strohsack.

Poslanec, nce, m., poslaný, vyslanec, der
Abgeschickte; deputovaný (do sněmu), der
Deputirte,Abgeordnete ;posel městský, soudní,
der Gerichtsdiener. Ros., Kom., Us. P. říšský,
Reichsrathsabgeordneter, Reichsbote, m. Dch.,
J. tr.

Poslání, n., čin posýlajícího, die Sendung,
Schickung, Einsendung. Udává záměr a účel
poslání toho. Sš. I. 84. — P., oč kdo poslán
byl n. jest, poselství, die Sendung, Botschaft.
St. skl. — P., list, zvl. básnický. Jg. P-ním
(epištolou) slove báseň obsahu buď vyprav-
ného nebo rozjímacího ve způsobě listu. P.
heroiny slušící heroovi slove heroidou a jest
vždy obsahu elegického. Epištoly Horatiovy
a heroidy Ovidiovy jsou tohoto druhu bá-