782

snického vzory. KB. 230. Das Sendschreiben,
poetischer Brief. Vz S. N.

Poslanský, Deputirten-. Rk.

Poslanství, n., die Deputation. J. tr.

Poslanstvo, a, n., die Deputation, die
Deputirten. Rk.

Poslaný; -án, a, o, geschickt, gesandt.
V. Děkujeme za poslané, dle něm., lépe: za
poslanou zprávu, za poslaný článek atd. Šb.
Poslaný dar. Jg. — P., der Abgeordnete,
A relací od úředníkuov obojích desk od ta-
kového od nás poslaného má přijata býti
bez vší odpornosti. Zř. F. I.

Poslati, pošlu (m. poslju, j působilo v ce-
lou skupeninu souhlásek sl, cf.: puštěn, my-
šlení. Kožlany, maštěn, měšťan, tištěn, houšť,
tloušť, hyžděn vedlé hyzděn. Vz Gb. Hl. 100.,
Prk. v Km. I. n. b. str. 454.), pošli (eme),
pošle (ic), poslal, án, ání, posýlati, posýlávati,
schicken, überschicken, senden, über-, ein-,
zusenden. Posílati, zasílati, zásilka atd. chyb.
m. správného: posýlati, zasýlati, zásylka atd.
Slova ta mají psáti se hláskou ý (y), neboť
kmen jejich jest ve strsl. sъ1. Stane-li se slo-
veso opětovacím, stupňuje se ъ v y, jež se
v V. tř. dlouží,tedy: rъváti — vyrývati, zъváti
— nazývati, lъkáti — polýkati, pъcháti —
pýchati, mъk — smýkati, sърáti — usýpati,
hъb — hýbati, sъláti — posýlati. Brs. 129.,
Prk. (Km. I. nového běhu, str. 454.). V ruš-
tině, ve kteréžto se jak v písmě tak v mluvě
hlásky y a i různí, píší se slova od tohoto
kmene odvozená hláskou y. Brs. 129 Také
dle zřejmého ukázání pol. posyłać. Č. Pro
formu posílati zdá se svědčiti to, že tu mluva
obecná nerozvádí ý v ej; avšak i nazejvati
není slyšeti a přece nyní nikdo nepíše na-
zívati. Naproti tomu lid mluví rozsejvati,
nalejvati a nikdo z toho důkaz nevede, aby
se psalo: rozsývati, nalývati. Brs. 129. Také
to nás nemůže mýliti, že se psávalo: posie-
lám, posielací, anoť též nalézáme přizievati,
nazievati. Č. Také Gb. Hl. 142. doporučuje
ý píše: posъlati — posýlati. Rovněž i Mkl.
B. 456.: sъl — sýlati; v aL. 154. pak učí:
y entsteht durch Dehnung des ъ, ursprüng-
lich u, selten a, im Dienste der Funktion
bei der Bildung der Verba iterativa a mezi
nimi klade též sýlati = mittere. (Hý.). Na
Hané mění se každé y v e: rebe bele (ryby
Byly) a tam nevyslov ují poselať, nýbrž po-
silať ( zasilka, obsilka); z toho jde, že by se
mělo psáti posílati; avšak u Prostějova a
Olomouce slyšeti jest: Tatíček, maměnka
vám posélají (Hý.). Poněvadž tedy v pravo-
pise českém princip etymologický celkem
vládne a i ostatní Slované posýlati píší, tedy
pišme: posýlati. — adv. P. něco zpět,
zpátkem, pryč. D. — co, koho. Pošli posla
a jdi sám; Pošli posla a vyřiď sám (o tom,
kdo věc nedobře vyřídil). Dch. Posýlati
míč — cukati, udeřovati. Us. u Chrud. Kd. —
co komu. Tento chléb vám Hospodin po-
slal. Pass. 656. Kořisť ludem vratno p. Rkk.
20. P. někomu dárek, V., list, Us., počet
(účet). D. — koho (gt.) kam, šp. m. koho
(akkus.). Poslal posvěcených sluhů na
Tětín (m. posvěcené sluhy). Brt. P. dětí do
školy m.: děti. Km. Posel to, jejž matka
spásy posýlává na obcházky. SŠ. Bs. 30. Ne-

posýlá Jan učňů svojich za Kristem vý-
slovně. Sš. J. 32. — co komu, koho v co.
Poslal zlato králi v dary. Bj. Poslal jim
v dar pěkné šaty. V., Štelc. Ježto dale-
kými vlasťmi biechu v dary mu poslány.
Kat. 3036. V jiné bydlo koho p. Alx. —
odkud kam (do čeho, před co): palmu
z ráje. St. skl. Děti z malých škol do
vyšších posýláme. Kom. Do cizí krajiny
koho p. V. Do pekla koho posýlati. Sych.
Pošlete maňasa do mandlovny. Sych. Pošli
své svědomí před úředníky. Půh. II. 229.
Posla je před Heroda. ZN. — koho od
čeho. Že vy mne od sebe posýláte. Er. P.
411. — co, koho za kým. Peče buchty
s mákem, posýlá je za vojákem. Er. P. 30.
Poslala je (buchty) za vojákem po Máří
do Prahy. Er. P. 420. Poslal za ním psaní
do Plzně. Ros. Za někým posýlati. D. —
pro co, dříve: po co. Pro psaní, pro víno,
pro chléb. D. Vás aby pro smrť poslal.
Sych. No tebe někam poslat, leda pro smrť.
Us. u Solnice. P. si pro koho. Us. Poslati
pro lékaře. Ml. Po strážné poslachu. Kat.
2805., 1618. Po Bořivoje poslachu. Dal. 58.,
94, 131. P. po koho. Chč. 607. Pošlem pro
ni koně vrany. Er. P. 473. Potom posláno
jest také po kníže Bartoloměje. Let. 352.,
433. Kdyžby kolivěk po tu zbroji poslal.
Půh. II. 97. Poslal poň. BO. Listy poslal
po syna. GR. Poslal pro tu kmetičnu. Cr.
Viete-li, proč sem po vás poslal ? GR. Po-
slal po mú matku, po ta práva. Arch. J.
174., II. 385. Po mne poslal, abych k němu
přišel. NB. Tč. Cf. Brt. S. §. 230. — co ke
komu (kam) po čem. Řeč předků ku po-
tomním věrným p. Troj. Něco po poště, D.,
po poslu. Tov. 30., Vrat. P. někoho někam
po nějaké potřebě. Sych. Poslala mu po
holce jídlo. Us. Pošlem ke všem bratřím
po všech vlastech. BO. A svého času poslal
k vinařům sluhu. Sš. L. 188. Páni čeští list
pod svými pečeťmi k otcům toho sněmu
poslali. Žal. 110. P. někoho k městu. Kat.
211. V nemoci (kdy) pošlu k lékaři. Er.
P. 184. Ta po všiej zemi k dievkám posla
posly. Dal. 16. V tom mateř svú k fojtovi
poslal. NB. Tč. — co čím, kým: po-
štou, Us., rychlíkem, J. tr., hubičku rukou,
Šm., něco darem, Jg., někoho aprílem, D.,
něco někomu bratrem (po bratru). — koho
s čím: s listem. Kom. Poslal do její města,
do Hustopeče, svého šafáře s lidmi. Půh.
II. 119. P. někoho s plnú mocí. Arch. I. 15.
— co zač: 10 zl. za náhradu. Us. v Do-
brušce, Vk., peníze za mouku, Us., zvon za
dar. Let. 318. — co kam, mezi koho nač.
Než se ženíš, pošli uši mezi lidi. Č., Rb. P.
na maliny, Us., na čerstvé povětří nemoc-
ného. Ml. Poslav na jeho zboží pobral jeho
lidem; Poslal na mnе, aby mi mú tvrz obo-
řili; Poslal svého střelce na mú dědinu do
Uhřec. Půh. I. 302., 296., II. 192. P. mrtvé
na svět. Chč. 638. P. k městóm i na hrady.
Alx. Páni chtí ku papeži p. na svůj náklad.
Let. 231. Jan poslal na víno. Kn. Poh. 144.
(Vz Na I. 3.). P. někoho na pomoc. Arch. I.
16. P. voje na hrady. Jir. Anth. I. 39. A pur-
krabí pražský má s tím listem na ty dědiny
poslati osobu dobře zachovalou, na to pří-