Předchozí (782)  Strana:783  Další (784) |
|
|||
783
|
|||
|
|||
sežnú. Zř. F. I. On ty peníze naň poslal,
šp. m. jemu. Jv. -- koho jak. P. koho na svém místě. Václ. IX. Když jsem poslal vás bez měšce a mošny a obuvi. SŠ. L. 201 — s dvěma akkusativy. Odtud jej svázána poslal. Pass. Vz Akkusativ, 9. — ke komu oč. Dsky I. 153., Let. O pomoc p. Nt. Po- slal k němu o příměří. Let. 160. O jiné škody má odsavad úředníky tam na dědinu p. Půh. — se sup. Nero lovce lovit zvěři poslal. Pass. 595. — s infinit. Poslal služebníka v hodinu večeře pověděti. Bibl. lob. 485. (Bdl.). — aby. Posýlal ho, aby kradl. Us. -- Cf. Poručiti. Poslátko, a, n., malý posel, ein junger,
kleiner Bote. Potkalo ju mladé pacholátko a to bylo od Boha p-ko. Mor. P. 6. Poslé, najposlé=posléze, nejposléze, spä-
ter, zuletzt. Však z toho i poslé nepokoj přijde. Št., Výb. I. 752. Posled, u, m., das Letzte. K posledu, na
p., na p-dy = konečně, zuletzt. K posledu se chválí činy. Ende gut, alles gut. Prov. Sloužiti někomu k p-du, Jemanden den letz- ten Dienst erweisen. Dch. Posleď = později, später. Na mor. Zlín-
sku. Brt. Posleda, y, f., posledek, das Letzte. I kehdy
docházeše р. vojev, der Nachtrab. Rkk. 21. Posledek, dku (zastr. -dka), posledecek,
čku, m., posled, konec, ostatek, das Letzte, Ende. V. K p-dku. V. Na p-dky. Ros. Do- stane se k posledku do vězení. Reš. Po- čátek, p. řeči. Až do p-dka. Reš. — P., dka, m., kdo jest poslední,der Letzte, Nach- komme. Tamto vzdechne Čechů p. Hlas. P-ci budú horší nežli předci. M. Dám tvým p-kóm všecky tyto vlasti. BO. Posledkovati, posledním býti, der Letzte
sein. — kde. Kdo zde jiným předkoval, tam (na onom světě) p. bude a naopak. Sš. Mt. 270. Posledně, naposled, endlich; onehdy, neu-
lich. D. Posledněkrát, zum letztenmal. Šm. Vz
Posledníkrát. Poslední, poslednější, nejposlednější, der
letzte. P. vůle (vz Kšaft, Závěť), čtvrť (mě- síce), den, soud, V., cena, příčina, oběd, tanec, Jg., cíl a konec, muž, bolesť, D., po- mazání. Kom., lhůta, pořízení o něčem. J.tr., zápas smrti, zkouška, místo, hodinka. Srn. Prosinec p. (měsíc) jest. Kom. Sepsání p. vůle; p. službu vykonati; z p-dního mlátiti, p. mlátiti (v koncích býti, mříti); na p-dním soudu; p. den života vyplniti. V. P. vůli vyhotoviti, Sych., sepsati. V. Oči mu jdou v sloup, již z p-dního mlátí; jest s ním na mále, mele z p-dního. Sych. Do p-dního všecky zabili. Us. Do p. krajnosti; ještě nejsou p. konce; pracuje již k p. hodince; p. místem, ale ne p. cenou. Dch. Chodí na p-dních. Us. Dr. Tu jsem na p-dním roce stál před úřadem. Půh. II. 358. Má jemu p. rok třetí dán býti. Půh. II. 146. V najpo- sledních, najposlezších dnech. B0. P. tah, vz Tah. Od prvního slova až do posledního. NB. Tč. Jíme již z posledního; dnes jsem napekla chleba již z posledního; Us.' Hý. Chce vždycky p. slovo míti. Troj. P. babku |
někomu vydříti. Sych. P. sousto z huby
komu vydříti. Do p. krůpěje krve se brá- niti. Sych. Do pekla hluboko, do nebe vy- soko a nebeského soudu ku p-dnímu dni dlouho čekati. Jg. Zvoní mu na poslední. Vz Prodělání. C. Vydal by do posledního. Vz Štědrý. Lb. Hřiech, ukradnúc sniesti, leč by poslední (největší) núze k tomu přitiskla. Št. N. 67. — Často chybně m.: tento, když se slovy těmi ukazuje jenom ku bližšímu ze dvou předmětů dříve jmenovaných. Páni a rolníci, z nichž poslední smlouvy nepode- psali atd., místo : z nichž tito .... Brs. 130 , Šb., Š. a Ž. Poslednice, e, f., die letztgeborene Toch-
ter. Mus. Posledník, u, m., stračí nůžka, primula
veris, bylina. Byl. Posledníkrát, zum letztenmale. Ms.
Poslednosť, i, f., die Letztheit. Ros.
Poslehnouti, hnul a hl, utí, auf eine
kurze Zeit sich zusammenlegen. — s kým kde. S ní (s paní) na truhle poslehl. BN. Poslech, u, m. Dveřmi (ránem, nocí, ve-
čerem, soumrakem) na p-chy vycházeti. .,,. a Ž. Vz Posluch. Poslechnouti, vz Poslouchati.
Poslechnutí, n., die Anhörung. D. —
P., das Gehorchen, die Befolgung. Jg. Poslena, y, f. =poslice. Na mor. Zlínsku.
Brt. Poslepjati, poslepiti, ganz zusammenkle-
ben. Na Ostrav. Tč. Poslepnouti, pnul a pl, utí, der Reihe
nach erblinden. — komu kde. Všichni ptáci mu v klecích poslepli. Poslešný = poslušný. Us. u Opavy. Klš.
Posléz, posléze, (poslíze), poslézeji
(komp.), superlat. nejposléz, nejposléze, spä- ter. Co se p. stalo, prvé pokládá. V. To jest o 9 let p. nežli Hájek psal. V. V té trojici nic nenie prvé ani posléze (potom). Št. 185. — P. = nejposléz, na posledy, zu- letzt, endlich. Len se suší, tře a posléz přede. Sych. Vz Věta spojovací. Poslíbiti, il, en, ení = slíbiti, verspre-
chen. Man. sv. Aug. ms. Poslice, e, f., poslíčka, die Botin.
Poslíček, vz Posel.
Poslinek, nku, m., slina, kterou předoucí
sliní niti, der Speichel. D. — P., dar, kdy? se dopředlo, das Spinngeschenk. Prositi o p., dáti p. T. — Něco na p. = k jídlu (aby přadleny předouce měly hojnosť slin). Na Slez. a na Mor. Jg., Klš. Trnky usuším v zimě na p-nky. Slavie II. 4. 269. Poslinění, n., die Begeiferung. D.
Posliněný; -en, a, o, begeifert. Jg.
Posliniti, il. ěn, ění, speicheln, be-, an-
geifern. — co: niti, prsty. Poslintaný, begeifert. Děti mají šatv p-né.
Us. Tč. Poslintati, poslintávati, begeifern.— co,
se. D., Ros. Poslíš = později. V Písecku. Slm.
Poslizovka, y, f., posliznice, položka
na blanách plzkových, epithelium. Schd. II. 318., Presl. Poslíž. Us. Vk. P. m.: poslíz (=posléze,
komp. od posled. Cf, příz, snáž m.: příz, . |
||
|
|||
Předchozí (782)  Strana:783  Další (784) |