787

Posměvacký (m.: posměvačský), Spötter-.
Ros.

Posměvactví, n., posměch, die Spötterei.

Posměvač, e, posměváček, posmívá-
ček, čka, posmíval, a, posměválek, po-
smíválek, lka, m., der Spötter, Spottvogel,
das Lästermaul. P. písma svatého, nábožen-
ství. D. Dobře na posměváčka, že se mu kan-
doušek vyprášil. Sych. Také na p-ky mor
přichází. Dch. Když se ti zle povede, o p-ky
se nestarej. Šm. Na p-ky také docházívá. č.,
Lb. Vz Neštěstí.

Posměváček, americký trupial, cassicus,
sedmihlásek, der Spottvogel, Sprachmeister,
pták. Schd. II. 448. Nа Mor. výščeřák, Brt.,
brkoslav, palašníček. Šm.

Posměvačka, y, f., die Spötterin. D.

Posměvačný, spöttisch, höhnisch. V.

Posměvadlo, a, n., das Spottziel, Ge-
spötte. P. ze sebe činiti. Štelc.

Posměválek, lka, m. = posměvač.

Posmíšek, vz Posměch.

Posmívání, n., das Spotten, die Verspot-
tung. V. Po ztrátě p. často člověk mívá.
Tkadl. Syna člověka vydají (židé) pohanům
k p. Sš. Mt. 274.

Posmívati se, vz Posmáti se.

Posmolený, pechig, schmutzig. P. korbel.
V. Drží se ho jako p-ná košile. Us. u Rychn.
Msk.

Posmoliti, il, en, ení; posmolovati, po-
smolívati, pichen, verpichen, mit Pech be-
streichen. — co: železo. Jg.

Posmouditi, il, zen a ení, na Slov. děn
a dění, ein wenig räuchern. Jg.

Posmoutiti, il, cen, ení, posmucovati =
zarmoutiti, ein wenig betrüben. Us. č., Neruda.

Posmraditi, il, ěn, ění, ein wenig stinken.
Jg. — komu. Ros.

Posmrdati, ein wenig stinken. — čím:
tchořem. Reš. — Posmrdají = lichotí. Reš.
P. kolem někoho = lichotili mu. Us. Da.

Posmrděti, ěl, ění, ein wenig stinken. —
komu. Ros.

Posmrkaný, beschmutzt, berotzt. Ros.

Posmrkati, posmrknouti, kl, ut, utí; lang-
sam schneutzen, pomalu smrkati; do nosu,
nosem potahovati, schnuffeln; ozhrem zká-
leti, berotzen. — abs. Dej (udělej) mu to,
sic bude zase ustavičně posmrkávat (pota-
huje plakati). Us. Hý. — se, smrkati, sich
schneuzen. Jg.; posmrkávati, posmrkovati. —
co: šátek. Us. — kam. Octa na dlaň naleje
se a potom do nosu posmrkává (potahuje).
Tab. lid. Jg.

Posmrtný, po smrti jsoucí, nach dem
Tode. P. budoucnost, vzkříšení, soud. Sš.
J. 210., 108., 55. O život p. se nestarajíce.
Sš. Mt. 47. P. památník, náhrobník, Sš. Mt.
296., 307., blaženosť, sláva. Sš. I. 320. Vše-
liký odpor proti nauce o zkříšení z mrtvých
na zapírání p-ného osobného života spolé-
hal. Sš. Mt. 296. P. odkaz, eine Schenkung
auf den Todesfall. Sš. L. 200. P. význam
Hálkův mohl kvalifikovati . . . Osv. 1879.
583. — P. spis, po smrti spisovatelově vy-
daný. Z Koledy.

Posmuhlý, pošmuhlý, osmuhlý, opálený,
snědý, braungefärbt, dunkel. P. kůže. Ms.
v Rozb. 1841.

Posmušiti se proti přátelům, finster,
unfreundlich werden. BO.

Posmutnělý, truchlivý, traurig. Us. u Pe-
trovic. Dch.

Posmutněti, ěl, ění, eine Zeit lang trauern.

— kde. Že Pán chce. . . aspoň p. na hrobě
Lazarově. Sš. J. 190.

Posmýčiti, il, en, ení; posm,ýkati,posmyk-
nouti, posmykovati = drobet smýkati, ein
wenig herumschleppen; smýkáním pokáleti,
besudeln. Kom., Ros. — co odkud: haluze
z lesa domů p. Us. Tč. — čím kde: Po-
smykuje smyčcem na húslách. V Ostrav. Tč.

— se kudy. Posmykuje se po dědině jako
potluk. Ib. Tč. — se. Kde jsi sě tak po-
smýkal (pomazal). Us.

Posmyk, u, m., die Verschiebung. Šp.

Posmýkání, n., die Herumschleppung.
Vydal je v p. (aby jistého místa neměli).
Br. Dal nás v p. mezi národy. Kom.

Posmysliti, il, šen, ení, ein wenig be-
denken. Žalm. 93. (1487.).

Posnésti, sl, sen a šen, ení, ein wenig
ertragen. Kom.

Posněžený; -en, a, o, schneeig. Šm.

Posněžiti, il, en, ení, sněhem posypali,
beschneien. — co komu. Šedivá staroba
skráně mu posněžila. Vinař.

Posnídání, posnídaní, n., das Früh-
stücken, Frühstück. Zák. sv. Ben. 70.

Posnídati, ein Frühstück einnehmen. Již
jsme v kavárně, doma posnídali.

Posnopný, Garben-. — Posnopné, ého,
n., desátek snopový, das Garbenzehend. Us.

Posnoubiti, il, en, ení, verloben. Veleš.

Posnovati; posnouti, ul, ut, utí, ein we-
nig zetteln, Garn aufziehen. Us.

Pósoba, y, f. = působení. Kat. 103. Všecka
p. tohoto světa umře. BO.

Pósobce = působce, činitel. Výb. I. 76G.

— P., nerost, Philippsit, m.

Po sobě, hinter einander. Us.

Posobek, bku, m., koláč v troubě pečený.
Us. u Berouna. — P., veliký, žitný vdolek.
Us. u Slaného.

Posobice, ves v Prachensku u Sušice.
Tk. I. 432., III. 117.

Pósobiti, il, en, ení = způsobiti. — koho
= spraviti ho, říditi, učiniti, auf Jemanden
einwirken, ihn stimmen. Výb. I. Bůh všecky
lidi tvoří a pósobí (disponit). BO.

Posobník, a, m., der Parteigänger; Nach-
treter Šf. Rozpr. 61., Mus.

Pósobnosť, i, f., působení, věc způsobená.
Kat. 1363.

Posobný. P. řada (časová), vedlebylá
(prostorná). Obzor 1879. C. 1. str. 3.

Posobovati, nachmachen. — co: kameny.
Techn.

Posočnosť, i, f., pososnosť, náchylnosť,
schopnosť, die Neigung. P. k hříchu. Št.

Posočný, náchylný, schopný, posošný,
geneigt. — k čemu: k hříchu. Št.

Posoch, u, m., hůl, der Stab. P. strsl.
posocha, posochb,. Mkl. B. 29. P. pastuší,
pastýřský. Jg., Sš. J. 168.

Posok, u, m., posek, žíla, býkovec, der
Ochsenziemer. Jg.

Posoka, y, f., potrava. Oku libosti dává
p-ku. Výb. I. 165., 755.